Čemeřice patří na zahradu
Čemeřice rozkvétají v době, kdy se většina ostatních rostlin schovává pod listím a sněhem. Některé druhy vykvétají už na konci listopadu, další se podílejí na atmosféře předjaří. A vydrží kvést až do konce dubna. I když nepatří mezi vyhlášené krasavice, své místo si v zahradě rozhodně zaslouží.
Čemeřice jsou vytrvalé rostliny příbuzné sasankám, jaterníkům nebo upolínům. V přírodě rostou na okrajích lesů, ve světlých hájích nebo pod keři na světlých stráních.
Zaujmou hned několika vlastnostmi. Především vytvářejí celkem nepřehlédnutelné trsy o výšce 20 až 60 cm. Dále: většinou nezatahují listy a lodyhy a vydrží dlouho zelené, ostatně i po uschnutí vypadají dekorativně.
K tomu přispívá jejich podivuhodné kvetení. Korunní plátky květů čemeřic většina lidí přehlédne. Jsou nepatrné a slouží jen k tvorbě nektaru. To, co považujeme za květní korunu, jsou plátky kališní. Občas si ponechají zelenou barvu, ale u mnoha druhů ji vymění za bílou, žlutou nebo nachovou. Kališní plátky neopadávají a čemeřice pak budí dojem, že kvetou dlouho do podzimu.
Květ zdobí kališní lístky. Ty korunní vidíme zakrnělé u báze tyčinek.
Čemeřice černá rozkvétá uprostřed zimy, ale její květy vytrvávají dosti dlouho na to, aby se dočkaly prvních opylovačů.
MALÝ ATLAS ČEMEŘIC
Teď v zimě rozkvétá čemeřice černá a čemeřice východní. Záleží jen na teplotě a na výšce sněhové pokrývky, jestli s kvetením začnou už během prosince, nebo počkají až do předjaří. A nenechte se mýlit – čemeřice černá kvete bíle. Jméno dostala podle černě zbarveného kořene. Z čemeřice východní pěstitelé vyšlechtili kultivary s květy bílými, nachovými, žíhanými i tmavě fialovými, dokonce i „plnokvěté“. Nepřehlédnutelná je vysoká čemeřice smrdutá. Její květy opravdu nevoní. Jsou zelené, ale většinou zdobené nachovým lemem. A pozor, vzhledem ke tvaru jejích listů budete možná muset vysvětlovat botanicky méně vzdělaným návštěvám, že si tu opravdu nepěstujete konopí, nýbrž čemeřici.
Ještě musíme zmínit čemeřici nachovou a zelenou, které už mají – na rozdíl od té černé – jména odpovídající barvě jejich květů. Na teplejších místech vám bude prosperovat zeleně kvetoucí čemeřice korsická a naroste i přes metr výšky. Do rodu čemeřice řadíme téměř třicet druhů, uvedli jsme jen ty nejčastěji pěstované.
Většina druhů vytváří trs listů vyrůstajících od země a květní stonky už jsou jen „dozdobené“ menšími lístky. Olistěnou a rozvětvenou lodyhu má jen několik čemeřic, například smrdutá nebo korsická.
Čemeřice smrdutá
Čemeřice jsou jedovaté. Jejich oddenek si přidával do šňupacího tabáku i loupežník Rumcajs.
ABY ROSTLY DO KRÁSY
Na zahradách se málokdy pěstují čistě evropské skupiny rostlin. Čemeřice však mezi ně patří (kromě dvou asijských druhů). Některé druhy zasahují až do Německa nebo na Slovensko, takže jsou náležitě odolné proti našim zimám. Jenom sluníčko čemeřicím příliš nesvědčí. Nejlépe se cítí v polostínu, pokud možno v pohyblivém. Ani teplomilná čemeřice korsická nechce stát na plném slunci.
Těmto rostlinám musíme dopřát výživnou a dobře propustnou půdu, většinou s dostatkem vápníku. Čemeřice vypadají dost „nerozbitně“, ale nezaškodí je za sucha zalévat. Jsou sice jedovaté, ale na zahradě je to bohužel před slimáky neochrání.
S přesazováním bývá svízel, jejich kořeny rostou pomalu a rostlina obvykle v prvních letech po přesazení nevykvete. Zato se dosti dobře vysemeňují a pokud rozeznáte malou čemeřičku od plevelu a nezlikvidujete ji, dočkáte se po třech letech prvních květů.
Tyto rostliny mohou překvapit i samovýsevem na neočekávaném místě.
Čemeřice korsická se brání před spasením nejen jedem, ale i pichlavými listy.
KDE JIM TO NEJVÍC SLUŠÍ
Pochopitelně musíme respektovat nároky čemeřic na prostředí. Nejrozumnější je sázet je na podobná místa jako v přírodě. Takže pod listnatými keři a stromy, u altánů nebo blízko zdí. Čemeřice by kolem sebe měla mít spíše nižší rostliny, aby lépe vynikla. Z vyšších dobře vypadají kokoříky a řebčíky. A pozor, trs se bude rok od roku rozrůstat – poskytněte mu dostatek prostoru a nesázejte více čemeřic těsně k sobě.
Čemeřice můžeme doplnit jakýmikoli jarními hajními rostlinami, zakrslými hostami nebo kobercem brčálu či břečťanu. Na podzim se vedle nich barevně uplatní bramboříky a ocúny.
Vzhledem k tomu, že čemeřice ocení spíše vápenitou půdu, nehodí se pod rododendrony a azalky. Jinak jim ale můžeme poskytnout pozadí z libovolných keřů. Dobře vypadají u kdoulovců, nízkých panašovaných dřišťálů, lískovečků nebo vilínů. Zaujme i svída bílá se svými červenými větvemi.
Jeden z mnoha okrasných kultivarů
Čemeřici zelenou dříve pěstovali jako prostředek proti vším nebo střevním parazitům.
Foto: Zdeněk Roller
Datum vydání: 17. 2. 2016
