Čarování na zahradě

 

Poradíme vám, jak ze strmého svahu udělat příjemnou terasovitou zahradu a čím se nudná placka změní v drama, pokud se o váš pozemek postarají odborníci.

Ještě před pár lety si většina Čechů myslela, že nasázet na zahrádku pár kytiček, vysít trávník a nějakou tu zeleninu, je hračka a na ty, kdo si nechali dělat plány a zahradu jim osazovala odborná firma, se dívali skrz prsty. Dnes jsou nároky vyšší a tak by leckdy neuspěl ani ten nejšikovnější kutil. Těžko vlastníma rukama vysadit vzrostlý strom, položit automatickou závlahu či udělat koupací jezírko s průzračnou vodou. A co teprve když váš nový dům roste na pozemku, který si jako svou budoucí zelenou oázu klidu vůbec představit nedovedete? Buď jde o strmý svah, nebo nudnou placku. V takovém případě povolejte odborníky. Zahradního architekta je nejlepší oslovit už ve chvíli, kdy se staví základy. Pokud nejprve doděláte dům a teprve potom se začnete zajímat o zahradu, nemůže být ideálně řešena její technická stránka. Rozvody vody, elektřina – to vše je potřeba. Když se zahradníci dostanou k už hotovému domu, kde architekt navrhl i komunikace, musí je rozkopat. Opravovaná dlažba však už nikdy nebude tak kvalitní. Ideální proto je, aby spolupráce mezi architektem a zahradníkem začala ve fázi stavby. První musí být projekt domu, na něj hned navazuje zahrada, která jej bude stylově doplňovat.

 

 

PRO KRÁSU I OPORU 
Majitele firmy, která se specializuje na realizace a údržbu zahrad, Jana Černého jsme se zeptali, jaké jsou nejčastější požadavky majitelů pozemků. „Ve většině případů se setkáváme s tím, že se klienti chtějí zbavit svahu. Řešení je několik, může se například rozšířit rovina kolem domu a na opačné straně pozemku vytvořit dramatičtější svah, oblíbeným řešením jsou pak různě položené terasy a náspy,“ vysvětluje zahradník. Ty zpevní a ozvláštní zídky podle klientova přání. Zídky však mají své místo též na „placaté“ zahradě – přirozeně člení prostor a chrání proti větru. Oblíbenou a relativně levnou variantou je stavba šikmé opěrné zídky z betonových tvarovek, které se posléze mohou nechat zarůst rostlinami. Zeminou se vysypává jak vnitřek svahovek, tak mezery mezi nimi. Podobně jako zídku z tvarovek, i tu přírodní, z kamenů, zpevní osázení bujnou vegetací. Na kolmé zdi a zídky se pak nejčastěji používá beton. A to buď z betonových dílců, takzvaně na ztracené bednění, nebo z tvárnic. Možností jsou samozřejmě i zídky cihlové, z kamene přírodního i umělého a dalších pevných materiálů. Nezapomeňte při tom všem vybírání a stavění na to, že zvlášť v deštivých obdobích zemina za zídkou nasákne vodou. Proto raději vybudujte v prostoru za ní drenáž. Pokud plánujete opěrnou zeď vyšší než jeden a půl metru, bude nutné ji vystavět na stabilním betonovém základě. Už několik let jsou velmi populární na stavbu dělících zídek a opěrných zdí takzvané gabiony. Jde o drátěnou konstrukci, obvykle z galvanizované oceli a ve tvaru kvádru, vyplněnou kameny. Jejich výhodou je atraktivní vzhled, velmi čistá instalace a také bezúdržbovost a dlouhá životnost. Gabionová zeď se staví z prázdných košů, které se posléze plní, pokládá se na betonový nebo štěrkový základ. Dovnitř se pak dávají kameny, které jsou pečlivě vybírány tak, aby byly rovné a barevně vyvážené.

 

 

Jak na drenáž? 
Pokud stavíte zídku za účelem stabilizace svahu po terénních úpravách, měli byste za ní udělat drenáž, abyste předešli jejímu případnému podmáčení. Nejde o nic složitého. Nejjednodušším způsobem je položit drenážní trubky, které seženete v každém hobbymarketu (buď pevné či flexibilní), a vyvést je na spád před zídku či po jejích stranách, každopádně tam, kde se může voda dobře vsáknout do povrchu. Mezeru mezi zídkou a svahem pak vysypejte štěrkem a je hotovo.

 

KOPCE A VODA
Pokud se pozemek určený k vybudování zahrady svažuje směrem od budovy dolů, pohled na rostliny od domu bude velmi omezený. Je tedy dobré vytvořit pro pozorování zahrady zespoda dobře přístupnou plochu. Naopak, zvedá-li se svah nahoru od domu, leží obvykle celá zahrada v zorném poli pozorovatele, tudíž by se měli zahradníci při jejím uspořádání zaměřit právě na tento směr. Ale ani úplně rovinatý pozemek nemusí být výhrou. K jeho dramatičnosti nejlépe přispěje zvednutý terén skalky. Svah se uměle vytváří kvůli větší dynamice pozemku, dobře vypadá kombinace svahu s vodní plochou. Pokud si budete přát jezírko, ať už okrasné, nebo dokonce koupací, mohou přebytky země sloužit jako základ pro svah nad ním. V některých případech taková skalka velmi zpříjemní výhled, jindy poslouží jako ochrana soukromí před zvědavýma očima sousedů. Po skalce může stékat do jezírka voda – takové potůčky a vodopády se budují jako uzavřený okruh, tudíž se nemusíte bát velké spotřeby. „Umělý svah musí odpovídat alespoň trochu přírodnímu terénu, nelze udělat uprostřed rovného pozemku kopeček,“ doplňuje odborník a zahání tak obavy, že by váš původně rovinatý pozemek působil s novými terénními úpravami nepřirozeně. K ozvláštnění zahrady se dnes nejčastěji používá voda a kámen – jezírka, potůčky, velké kameny, budují se i celé skalní masivy. Poměrně běžná už jsou biotopová koupací jezírka místo bazénů. Rozdělují se na část určenou ke koupání a část pro vodní rostliny a živočichy. Dá se to skloubit ve funkční celek, u kterého nemusíte na rozdíl od bazénů k čištění používat chemii. Terénní úpravy se vždy přizpůsobují životnímu stylu uživatelů. Nejdůležitější je, jak chcete zahradu využívat. Myslí se nejen na odpočinek, ale i na sportovní vyžití. Nedílnou součástí zahrad jsou tedy vedle místa na posezení, grilování a bazénu či jezírka třeba golfová odpaliště, minigolf nebo basketbalový koš. Velmi žádaná jsou v poslední době také dětská hřiště.

Kámen v kleci 
Velmi praktickým a atraktivním prvkem pro stavbu opěrných systémů i okrasných zídek, zpevnění cest a další užití jsou gabiony. Ač se u nás začaly používat teprve nedávno, mají dlouhou a pestrou historii. Slovo gabion (gabbione) je původem italské a znamená „velká klec“. Princip gabionů se používal už ve starověkém Egyptě, kdy proutěné koše s kameny bránily erozi řeky Nil. V Itálii sloužily hlínou naplněné koše jako městské nebo polní opevnění, Leonardovy koše (Corbeille Leonard podle Leonarda da Vinciho) byly použity na stavbu hradu San Marco v Miláně. Také v Americe byl systém gabionů použit k obranným účelům, v dobách, kdy Sever válčil s Jihem. Drátěné gabionové klece, tak jak je známe dnes, byly poprvé vyrobeny koncem 19. století v Itálii na zpevnění břehů řeky Reno.

 

 

 

CESTY A CESTIČKY
Důležitou součástí vaší budoucí zahrady je nejen flóra, ale také různé drobnější stavby. Některé vám na zahradě postaví přímo stavební firma, neboť jsou součástí domu – jedná se například o garáž, zpevněnou terasu kolem domu, ale též venkovní bazén či různé zahradní domky. Zeminu vykopanou při stavbě nemusíte nechat všechnu odvézt, pokud si budete přát na pozemku svahy a skalky, může ji později použít zahradnická firma při modelaci terénu. Zahradníci pak mají na starosti stavby, jako jsou pergoly, besídky, altány, odpočívadla, ale též okrasná či koupací jezírka a jejich okolí. Avšak i ony by měly respektovat vzhled novostavby. Do zahrady se používají stejné prvky, jako jsou na fasádě – kameny, dřevo, cihly či alespoň stejná barevnost. Častým propojovacím prvkem mezi domem a zahradou je dlažba, která prochází z obývací části až ven na terasu a opakuje se například na cestičkách, jako předěl mezi záhony a trávníkem nebo u bazénu. A jaké další možnosti při budování zahradních „komunikací“ máte a jaké jsou jejich výhody a nevýhody? Zahrada je vaším soukromým kouskem přírody, tak vedle zmiňované dlažby sázejte ze jména na přírodní materiály. Kámen je klasickým a praktickým přírodním materiálem, který bude mít při úpravě pozemku své nezastupitelné místo, ať už se jedná o různé zdi a zídky nebo právě o přístupové cesty. Doporučujeme použít tzv. neformátovanou kamennou dlažbu (tedy nepravidelných tvarů), která se ukládá buď na zatravněnou spáru, nebo do betonové mazaniny. Přírodní kamenná dlažba by měla mít drsnější povrch, aby neklouzala. Velmi dobře a přirozeně vypadají cestičky vysypané drobnými oblázky, navíc jsou nenáročné na údržbu. V takovém případě nejprve místo odplevelte speciálními herbicidy, pak položte vrstvu drobného kamení a překryjte vrstvou z jemného písku, která cestu zpevní. Variantou kamenné cesty je cesta z vypálených cihel, může se použít také umělý kámen, který je dnes od toho pravého k nerozeznání. Méně častým materiálem na cesty a cestičky je dřevo. Dobře vypadá a také je příjemné na došlápnutí, pokud po zahradě rádi běháte bosi. Jedinou nevýhodou je, že i při kvalitní impregnaci nikdy nevydrží tak dlouho jako kámen. Na cesty volte každopádně kvalitní tvrdé dřevo, které je odolné vůči hnilobě, deformacím a praskání. Nejméně náročné a také nejlevnější jsou cestičky pískové. I u nich je však potřeba místo předem řádně odplevelit a občas stejně budete muset nějaký ten plevel vyplet. Pískové cestičky by neměly být příliš široké, nejsou také moc vhodné do svahů, neboť za prudkých dešťů se z nich písek vyplavuje.

 

NAHORU I DOLŮ
Na svažitém pozemku si však obvykle s cestičkami a opěrnými zídkami nevystačíte. Pravděpodobně budete muset různé výškové úrovně zahrady propojit schody. Ale nebojte, i ty mohou zahradu zdobit a stát se tak atraktivním prvkem vašeho zeleného království. Ať už si vyberete materiál jakýkoli, měli byste dodržet minimální rozměry schodů tak, aby se vám po nich pohodlně chodilo. Délka schodu by proto měla být součtem dvojnásobku jeho výšky plus šířky, konkrétně minimálně 63 cm. Materiál pak vybírejte nejen podle vzhledu, ale zejména podle zátěže a frekvence využití schodiště, případně i podle odolnosti vůči povětrnostním podmínkám. Důležitý je také sklon schodiště – to prudší zabere méně místa, pozvolnější s nižšími stupni je pak praktické třeba když budete po zahradě jezdit nahoru a dolů často s kolečkem. Asi nejoblíbenější je kamenné schodiště v přírodním vzhledu z nepravidelně otesaných kamenů, můžete vybírat z různých barev i povrchů – broušených, osekávaných. Povrch schodišťových stupňů by neměl být úplně hladký, leštěný, aby po dešti neklouzal. Do zahrady také dobře zapadnou schodnice ze dřeva. Vybírejte však dřevo tvrdé a odolné vůči nepřízni počasí. Kvůli příznivé ceně je také na schodiště oblíbený beton, nejlépe betonové tvarovky různých tvarů a barev. Zejména schody, které vedou z terasy či k bazénu pak mohou být z keramických dlaždic, které se opakují i v interiéru a spojují tak dům a zahradu v jeden celek.

 

Uložit

Datum vydání: 23. 5. 2015

Edit: Markéta Růžičková