Byt, kde se hýbou stěny

Velkoryse pojatá garsoniéra, nebo dvoupokojový byt? Při návštěvě na pražském Újezdě můžete vidět obojí. Stačí popojet s posuvnými stěnami a prostor se zcela otevře, nebo naopak vzniknou samostatná ložnice, obývací pokoj a kuchyň. Prvků, které překvapí, je zde ale více.

Kuchyňská skříň na vysoké spotřebiče vpravo zároveň tvoří příčku mezi obývacím pokojem a vstupní částí bytu.

 

Vytvořit plnohodnotné bydlení pro jednu až dvě osoby na 36 metrech čtverečních – to byl úkol, který dostal architekt Martin Sladký z ateliéru de.fakto od majitele starého bytu s původními dispozicemi 2 + 1 a oddělenou koupelnou a toaletou. Díky originálnímu a na míru vyrobenému zařízení se na pár metrů podařilo umístit ložnici, obývací pokoj, jídelní kout s kuchyní i dostatek úložných skříní. Prostor přitom odpovídá současným trendům preferujícím jednoduchost a praktičnost.

Architekt dostal i poměrně benevolentní fi nanční limit. „Domluvili jsme se, že peníze vynaložíme účelně a zásadně na potřebné a kvalitní věci. Za zbytečnosti se neutrácelo,“ říká Martin Sladký. Cena rekonstrukce včetně kompletního zařízení se vyšplhala k milionu korun.

Naproti televizi je logicky pohovka, tapety s historizujícím vzorem za ní jako jediné připomínají, že se byt nachází ve starém centru města.

 

KOUZELNÉ STĚNY

Variabilita prostoru je založená na posuvných stěnách mezi ložnicí a obývací částí. Dvojité laminátové panely lze buď shrnout doprostřed, čímž se místnost zcela spojí s obývacím pokojem, nebo roztáhnout po celé šířce místnosti. Tak vznikne oddělená ložnice o velikosti zhruba deset metrů čtverečních.

Posuvné panely uprostřed nevadí, jsou totiž ukryté za originálním jídelním stolem, jenž je tvořen kvádrem zavěšeným u stropu. Jeho spodní deska je umístěna ve stejné výši jako stolová deska obvyklého jídelního stolu. Ve stropním panelu je integrované osvětlení, aby majitelé měli i při jídle tu správnou světelnou pohodu. Ze dvou otevřených stran jsou přistaveny židle, takže kvádr nabízí přiměřený prostor pro stolování ve dvou. Bez využití nezůstaly ani další dvě velké stěny – za jednu se skládají už zmiňované posuvné panely, na druhé je zavěšený plochý televizor. Naproti němu architekt logicky postavil pohovku a vedle konferenční stolek.

Zavěšený jídelní stůl zároveň slouží jako panel na plochou televizi.

 

SPOČÍTÁNO NA CENTIMETRY

Na obytný prostor s jídelní sestavou navazuje kuchyň, ta zůstala na stejném místě jako v bytě před rekonstrukcí. Její vybavení však odpovídá všem požadavkům moderní domácnosti. Na pár metrů čtverečních se povedlo vtěsnat všechny potřebné přístroje – od varné desky přes klasickou a mikrovlnnou troubu až po vestavnou digestoř, myčku a chladničku. Nechybí ani odpadkový koš na tříděný odpad pod dřezem. Vysoké skříně, v nichž je umístěna chladnička a trouby spolu s dalšími úložnými skříňkami, zároveň tvoří „zeď“ mezi kuchyní a předsíní. Kuchyňská dvířka jsou v provedení bílý lesk.

Nábytek do kuchyně v provedení bílý lesk byl vyrobený na míru.

 

ÚLOŽNÉ PROSTORY SE NAJDOU I V MALÉM BYTĚ

Dostatek skříní a polic lze vtěsnat i do malého bytu. Místo na ně se našlo v ložnici. Kromě lůžka standardních rozměrů jsou zde vlastně jen úložné prostory. Čelní stěnu kolem postele zaplnila na míru vyrobená stěna se skříněmi. Má bílá dvířka, proto v malém interiéru nepůsobí nijak mohutně. „Byl jsem si vědom, že věci uložené v policích nad postelí budou hůře přístupné, proto jsou pod každou postelí ještě dvě zásuvky o velikosti skoro metr krát metr, ke kterým se dostanete zcela bez problému,“ vysvětluje Martin Sladký. Další ukládací prostory nabízejí i dvě velké skříně v chodbě. Skříňová stěna nahrazuje i čelo postele a noční stolky. Vše nahradí výklenek doplněný posuvný mi čalouněnými kvádry a s integrovaným osvětlením, které mohou sloužit jako opěra zad třeba při čtení. Otevřený výklenek má funkci nočního stolku, ty se do tak malého prostoru nevešly. Ze stejného materiálu jako opěrky ve stěně je vyrobená také lavice v nohách postele. Ta poslouží jak při oblékání, tak poskytuje další odkládací prostor.

Pokud se posuvné stěny zasunou za sebe uprostřed místnosti, kde je z obývací části zakrývá zavěšený stůl, dojde k propojení obou místností.

 

V KOUPELNĚ MÍSTO NA PRAČKU NEZBYLO

Proměnou prošla koupelna s toaletou. Původně oddělené místnosti se spojily, čímž zde vzniklo více místa. Majitelé tady mají poměrně velký sprchový kout i umyvadlo posazené na dřevěné desce, která nabízí místo na odkládání kosmetiky a dalších drobností. Další skrytá skříňka se nachází za závěsnou toaletou.

Martin Sladký přiznává, že vyřešit koupelnu bylo asi na celé rekonstrukci nejtěžší, a to jak co do nápadu, tak do realizace. Obzvlášť pečlivě se musela dělat hydroizolace v místě sprchového koutu, kde není vanička. Architekt do celého prostoru zvolil dlažbu imitující dřevo. Aby voda nevytékala ze sprchy do koupelny, je v podlaze zhruba centimetrový odskok, který tvoří určitou bariéru. Ani přes zvětšení koupelny se sem nevešla pračka. Není ale daleko. Hned vedle se v předsíni nacházejí dvě velké skříně a do jedné z nich je vyvedena voda a odpadní potrubí. Pračka bude umístěná právě zde. Stejně tak uvnitř zbylo místo na špinavé prádlo a v dalších částech mají majitelé klasické police a tyče na ukládání oblečení a mnoha jiných věcí.

Stěnu kolem čela postele stoprocentně zaplnila namíru vyrobená skříňová stěna, nabízející dostatek úložného místa.

 

BÍLÁ A ŠEDÁ JAKO ZÁKLAD PRO FANTAZII

V interiéru převládá bílá barva, kterou doplňuje kontrastní černá a šedá. Takovou vybral architekt pohovku, podlaha v obývací části je z laminátu imitujícího surovou ocel. Za jediný zdobnější prvek lze považovat tapety na stěně za sedačkou. Jejich „zámecký“ vzor má být připomínkou, že se byt nachází v historickém centru hlavního města. Převaha bílé a dalších neutrálních barev však není jen projevem módních trendů a nutností, kterou si vyžádaly miniaturní prostory, ale také vstříc ným prvkem k majitelům. „Jak jsem se dozvěděl, do bytu si chtějí pověsit dva výrazné a hodně barevné obrazy, které by se měly stát dominantním prvkem interiéru. Ty místnostem dodají osobní charakter a budou svázány s těmi, co tu bydlí. Proto jsem ostatní barevnost přizpůsobil tomu, aby nerušila a tvořila základ pro umělecká díla,“ vysvětluje Martin Sladký.

Do koupelny umístil architekt sprchový kout bez vaničky. Tu nahrazuje keramická dlažba imitující dřevo.

 

Magdaléna Krajmerová
Foto: archiv de.fakto

Umyvadlo je posazené na dřevěné desce poskytující nezbytný odkládací prostor.

 

Ing. arch. Martin Sladký

(1976)
autor projektu
◗ vystudoval Fakultu architektury ČVUT
◗ v roce 2001 založil ateliér de.fakto
◗ realizoval desítky soukromých a komerčních interiérů
◗ má rád strohé a pravoúhlé tvary

Kontakt:
de.fakto, s. r. o.
Vejvodova 447/3, Praha 1
tel.: 224 233 815
defakto@defakto.cz
www.defakto.cz

 

Datum vydání: 19. 12. 2020

Edit: