Bydlení pro tři miliony

Panelové domy a jejich revitalizace zůstávají aktuálním tématem současného bydlení, bydlí v nich totiž více než tři miliony lidí. Většina paneláků už sice vyřešila palčivé technické problémy, dostala kabátky zateplení a nová okna (některé domy i neslušivé čepičky šikmých střech), ale stále je co zlepšovat.

MALÝ, ALE PROSTORNÝ
Majitelé zakoupili panelákový byt v Praze, který už prošel rekonstrukcí, použité materiály však neodpovídaly jejich představám, nelíbila se jim ani kuchyň, koupelna či vestavěné skříně. Rozhodli se bydlet nejprve několik let v tomto provizoriu, a teprve na základě vlastních zkušeností vyhodnotit, co v bytě skutečně postrádají a jaké zařízení by jim nejlépe vyhovovalo. O návrh přestavby požádali architektku Evu Bradáčovou. Členění bytu nakonec zůstalo téměř stejné a rekonstrukce řešila hlavně změny materiálů (především podlah a obkladů), výměnu dveří a sanity. Provoz domácnosti upravilo funkční rozvržení veškerého nábytku. V kuchyni a obývacím pokoji se zachovala stávající dřevěná podlaha, podle její barvy se hledal vhodný odstín vinylové podlahy, která nahradila dlažbu na chodbě, v koupelně a na WC, stejně jako plovoucí podlahu v odstínu světlého dubu v ložnicích. Podlaha v celém bytě se tak barevně sjednotila.

Důležitým cílem přestavby nevelkého bytu (67 m2) bylo vyvolat dojem prostornosti, přitom získat co nejvíce úložných prostorů. Tomu napomohl vestavěný nábytek v bílém lesku, který prostor prosvětluje, opticky zvětšuje, navíc je příjemným kontrastem k tmavé podlaze. Starou kuchyň nahradila nová bílá sestava, bílé jsou také všechny skříně v dalších místnostech. Centrálním prostorem bytu je hala, odkud se vstupuje do všech místností. Velká šatní skříň se zmenšenou hloubkou je přístupná ze tří stran, za skříní je schovaná úklidová komora, z opačné strany se za roletou ukrývá sušička. Z přední strany má šatní skříň zrcadlové dveře, napomáhá tak optickému zvětšení chodby. Protější šatní skříň už má klasickou hloubku pro ukládání oděvů na ramínka. Nábytek na míru v ložnici a dětském pokoji je také promyšlen do posledního detailu, aby se našlo místo pro všechny potřebné věci. Koupelnu a toaletu opticky zvětšily bílé velkoformátové obklady, také sanita je v bílé barvě. Vana je doplněna sprchovým sloupem a sklopnou sprchovou zástěnou. Na toaletě se pod vestavěnou skříňku umístila pračka.

Ložnice je velmi malá, proto najdeme úložné prostory kolem postele i pod postelí. Úložné niky ve skříních slouží jako noční stolky.

Starou kuchyň nahradila nová sestava v bílém lesku. Bílá barva místnost opticky zvětšuje a prosvětluje.

Výraz „paneláková dispozice“ se používá spíše v hanlivém významu, ale paneláky na tom tak špatně nejsou. Bytovky třetího tisíciletí mívají někdy dispoziční řešení na mnohem horší úrovni. Zvláště když developeři „ozvláštňují“ fasády domů samoúčelnými nepravidelnostmi. Uvnitř pak místnosti dostávají prapodivné půdorysné tvary a jen těžko se dají zařídit.Mnohé přestavěné panelákové byty jsou naopak příkladem kultivovaného moderního bydlení, požadavkům na současný standard vybavení koupelen a kuchyní se dokážou uzpůsobit. Základem paneláků je totiž logický pravoúhlý systém. Záleží samozřejmě na rozponu nosných stěn a schopnostech autora návrhu „uvidět“ už v původním půdorysu budoucí funkční bydlení, které bude vyhovovat potřebám rodiny.

Půdorys po přestavbě: 1 – hala, 2 – kuchyň, 3 – pracovní kout, 4 – jídelní stůl, 5 – obývací pokoj, 6 – ložnice, 7 – dětský pokoj, 8 – koupelna, 9 – toaleta, 10 – sušička, 11 – úklidová komora

BÍLÝ VZDUŠNÝ INTERIÉR
Také rekonstrukce druhého bytu byla provedena podle návrhu architektky Evy Bradáčové. Panelákový byt na pražském sídlišti je opět poměrně malý (70 m2) a jeho podoba vznikla na základě přání klientů – zcestovalí majitelé snili o bílém interiéru. Upravená dispozice zvětšila koupelnu a kuchyň těsněji propojila s obývacím pokojem. Z úzké chodby zmizely rozměrné skříně bránící průchodu i otevírání dveří, nahradily je méně hluboké se zaobleným rohem při vstupu do malé předsíňky, odkud se nově prochází do ložnice. Jednoznačně se tak oddělila společenská část bytu od soukromé.

Celý byt působí vzdušně a prostorně, díky barevným doplňkům je interiér svěží, a může změnit svůj vzhled, kdykoli si majitelé oblíbí jinou barvu.

Bílá kuchyňská sestava prostor opticky zvětšuje. Při zadní stěně jsou umístěny vysoké skříně se spotřebiči, na pracovní plochu dopadá denní světlo.

Rozšíření koupelny dovolilo umístění pračky, toalety, umyvadla a sprchy. Pračku překrývá hliníková žaluzie.

Na stěnách koupelny je šedý obklad, který dává vyniknout bílému vybavení. Sprchový kout odděluje skleněná stěna, která prostor koupelny neuzavírá a nezmenšuje.

Výsledek nejen lépe funguje provozně, ale také působí harmonicky, vzdušně a prostorně, neubírá světlo a navozuje pocit čistoty. Jednoduchý a elegantní základ umožňuje zvolit si libovolnou doplňující barvu pro osvěžení, přitom ji kdykoliv změnit bez velkých finančních nákladů. Na bílém pozadí také hezky vyniknou umělecké předměty, obrazy nebo barevné doplňky. Snadno omyvatelné hladké povrchy se dobře udržují v čistotě, odpadá tedy i námitka určité nepraktičnosti bílého vybavení. Stačí porovnat tuto bílou kuchyni s retro stylem – profilovanými dvířky a keramickým obkladem se spárami, které se téměř nedají vyčistit, policemi plnými vystavených předmětů, na nichž se zachytává mastný prach… Barevně odlišný princip se zvolil v koupelně a na samostatné toaletě. Zvětšenou koupelnu už nebylo třeba příliš rozšiřovat i opticky, šedý obklad jí naopak dává pocit větší intimity. Dostatečně ji prosvětlují bílé zařizovací předměty, sanita a úložný nábytek. Za zmínku stojí také osvětlení. Pod stropem, po obvodu kuchyňských skříněk a úložných skříní na chodbě se využily úsporné LED pásky, místnosti tak mohou být nasvětleny během celého večera. Světlo podtrhuje atmosféru čistě bílého interiéru, který si majitelé vysnili a do něhož se ze svých cest velmi rádi vracejí.

Půdorys původního stavu

Půdorys bytu po přestavbě: 1 – chodba, 2 – kuchyň, 3 – obývací pokoj, 4 – ložnice, 5 – pracovna, 6 – předsíňka, 7 – koupelna, 8 – WC

PROSVĚTLENÝ PROSTOR
Jeden z nejstarších panelových domů na sídlišti Petřiny v Praze pochází z šedesátých let minulého století. Dispoziční řešení těchto domů limituje konstrukční systém, příčné nosné stěny rozdělily byt na tři místnosti o stejné šířce 3,4 m, oba krajní pokoje s délkou 5 m. Prostřední prostor je o něco delší, tady bylo vestavěno umakartové jádro s hygienickým zázemím, které oddělilo kuchyň od vstupní předsíně. Jednotlivé místnosti byly přístupné přes neosvětlenou předsíň, uzavřená dispozice s temnou chodbou vyvolávala pocit stísněnosti. Současnému pojetí moderního bydlení nemohla vyhovět ani velikost koupelny nebo malá kuchyň, do které se procházelo nevyužitelným „tunelem“ a nebylo v ní možné umístit potřebné spotřebiče ani důstojný jídelní stůl. Architekti Michal Sborwitz, Marie Sborwitzová a Karel Prášil proměnili stísněný byt na trojici místností propojených do otevřeného, přehledného a plně prosvětleného prostoru. Odstraněním jádra vznikl větší centrální prostor s kuchyní a jídelnou, který současně slouží i jako světlá vstupní část bytu. Na tento prostor plynule navazují – novými širokými otvory ve stěnách – obývací pokoj z jedné strany a ložnice ze strany druhé. Ložnici je možné v případě potřeby uzavřít posuvnými dveřmi.

Na místě původního bytového jádra a předsíně je dnes kuchyň otevřená do prostoru. Jedna z vysokých skříní je obrácena ke vstupu a slouží jako malá šatna.

Kuchyňskou sestavu tvoří dvě protilehlé linky a blok vysokých skříní s vestavnou chladničkou. Design zařízení reaguje na 60. léta, kdy byl dům postaven.

Všechny tři místnosti byly propojeny novými otvory vyřezanými do panelů.

Průhled z ložnice do jídelny a obývacího pokoje: ložnici je možné v případě potřeby uzavřít posuvnými dveřmi.

Nová koupelna byla vestavěna za zkrácenou ložnicí. Úzký tvar místnosti opticky rozšiřuje velké zrcadlo i prosklení příčky nad ním.

Celý propojený prostor je navíc sjednocen vestavěným nábytkem a výběrem materiálů. Design nábytku je záměrně navržen tak, aby připomínal dobu, kdy byl dům postaven. Koupelna získala novou polohu za zkrácenou ložnicí, odkud do hygienického zázemí prochází denní světlo částečně prosklenou příčkou. Vzhledem k tomu, že byt je určen pro jednu až dvě osoby, mohla být koupelna spojena s toaletou. Úzký tvar místnosti opticky rozšiřuje velké zrcadlo přes celou stěnu i prosklení příčky nad ním. Úpravy bytu byly náročnější, kromě odstranění bytového jádra se do panelových stěn vyřezávaly otvory. Zásahy do nosných konstrukcí (velmi hlučné a prašné) vyžadují nejen trpělivost sousedů, ale i posouzení statika a stavební povolení. Výsledek však stojí za to, velkorysý prostor a funkční provoz posunují malý byt do zcela jiného standardu bydlení.

Půdorys původního stavu

Půdorys po rekonstrukci: 1 – kuchyň, 2 – jídelna, 3 – obývací pokoj, 4 – ložnice, 5 – koupelna + WC

BYDLENÍ ZAČÍNÁ VSTUPEM DO DOMU
Pro rekonstrukci společných prostor se obyvatelé panelového domu zřejmě rozhodnou až po vyřešení ostatních problémů. K zateplení, výměně oken či výtahů je donutí nejen technický stav, ale také předpisy. Pak mají přednost vlastní byty, každý chce bydlet co nejlépe. Vstupní prostory domu, chodby a sklepy majitele tolik netrápí, i když nesou značné stopy opotřebení a vzhledově jsou současné kultuře bydlení na hony vzdálené: prošlapané PVC, povrchově vedené lišty s kabely, ohnutá zábradlí, vrstvy nátěrů mdlých barev, ledabyle omítnutá ostění po výměně oken, ošklivá zákoutí s rozvody, materiály za hranicí životnosti…

Současný stav přízemí, snížená podlaha v části vstupních prostorů

Navržený bílý interiér reaguje na architekturu panelového domu a vytváří neutrální pozadí pro červenohnědé linoleum.

Současný stav schodiště a návrh: červenohnědé linoleum jako nekonečný koberec propojuje všechna očíslovaná podlaží domu.

Dveře bytů jsou potaženy bílou fólií a očíslovány, zárubně jsou natřeny bílou barvou. Elektroskříně jsou nově zhotoveny z bílého plechu, dvířka označena piktogramy v jednotném grafi ckém stylu.

Architekti Vít Podráský a Michal Volf navrhli úpravy společných prostor pro panelový dům v Záběhlicích s ohledem na skromné investice Společenství vlastníků. Navržené materiály jsou cenově dostupné, ale trvanlivé s předpokladem snadné údržby. K výrazným úpravám dochází už v přízemí, kde se srovnává podlaha vstupní části (z neznámých důvodů snížená o 40 cm) a sklepní kóje se nově řeší jako lehká ocelová konstrukce s plechovými výplněmi. Společné prostory návrh provozně zjednodušuje a prosvětluje. Bílý interiér reaguje na utilitární architekturu panelového domu a vytváří neutrální pozadí pro červenohnědé linoleum, které jako nekonečný koberec propojuje všechna podlaží domu. Barva linolea doplňuje již realizované zelené dveře výtahu. Transparentní kovové sítě nahrazují současné robustní zábradlí a činí interiér prostornějším. Bílá barva sjednotila zárubně a dveře potažené folií nebo skříně rozvodů, chodby doplňují piktogramy a číslování podlaží. Ze stěn také mizí lišty s elektrorozvody, které se schovají do soklu podlahy. Nevlídné prostředí se mění na prostory, ke kterým obyvatelé domu mohou získat velmi osobní vztah.