Budiž chládek!
Aby se i v tropických letních dnech stal váš příbytek místem příjemného odpočinku a relaxace, poradíme vám, jak jej co nejlépe a nejefektivněji ochladit.
Klimatizace v autech, obchodních centrech i kancelářích už je samozřejmostí, a čím dál víc se dostávají též do našich soukromých interiérů. Vždyť co je příjemnějšího než se v parném dni přesunout domů, kde si můžete odpočinout v příjemném chládku. O kvalitě spánku během tropických nocí ani nemluvě. Hlavně oblíbené půdní apartmány a podkrovní byty mají klimatizaci téměř v povinné výbavě. Zvlášť pokud chybí dostatečně kvalitní izolace střechy.
MOBILNÍ JEDNOTKY
Při rozhodování, zda si vůbec klimatizaci pořídit či ne, budou hrát roli pravděpodobně zejména poměrně vysoké náklady. Na druhou stranu jsou tu nesporné výhody, a to nejen fakt, že nebudete v horkých letních pařácích doma padat horkem. Možná překvapí, že některé klimatizační jednotky mohou v chladnějším období fungovat jako tepelné čerpadlo a přitápět. Máte jasno, že klimatizaci potřebujete? Poradíme vám, jak vybírat. Výběru by měla předcházet úvaha, zda bude klimatizace určena převážně pro chlazení nebo i pro vytápění a také jestli potřebujete chladit interiér jen příležitostně nebo dlouhodobě. K intenzivnějšímu využití s možností přitápění je vhodná úsporná klimatizační jednotka vybavená tzv. invertním řízením otáček kompresoru (plynule regulovaný chod). Naopak na příležitostné použití mohou být využity ty nejjednodušší tzv. mobilní klimatizační jednotky, jejichž instalace nevyžaduje žádné stavební úpravy. Jsou určeny do menších místností a stačí je jen zapojit do zásuvky a zajistit odvod přebytečného tepla ven, třeba oknem. Mají ještě jednu výhodu – jsou cenově dostupné, ty nejlevnější seženete kolem 6000 korun. První jejich nevýhodu poznáte na první pohled – jsou poměrně velké a hlučné, mohou na zemi překážet, ani krásy příliš nepobraly. Navíc nejsou příliš výkonné a nelze s nimi přitápět. Princip fungování mobilní klimatizace je ten nejjednodušší – teplý vzduch místnosti je klimatizací nasáván, uvnitř se ochlazuje a je vypouštěn zpět do místnosti. Nezapomínejte, že při používání klimatizace nedochází k větrání, tedy k výměně vzduchu v místnosti (jako tomu je u níže popsané rekuperace), ale pouze k jeho ochlazování a případnému čištění pomocí vestavěných fi ltrů. Přebytečné teplo je u mobilní klimatizace následně odváděno hadicí ven (např. zmiňovaným oknem, zdí, světlíkem). Pro ty, kteří mají balkon či terasu, bude vhodnější dvoudílná mobilní klimatizace s o něco vyšším výkonem, který se vyrovná i některým klimatizacím splitovým.
Pro alergiky
Zejména splitové klimatizace mohou mít různé přídavné funkce, které pomáhají alergikům vyčistit vzduch v místnosti tak, aby se jim lépe dýchalo. Obvykle jde o různé typy absorpčních fi ltrů (např. běžný uhlíkový, ale též s přidáním stříbra či jiných antialergenních materiálů), které umějí zachytit tabákový kouř, prach, plísně a další alergeny a brání rozmnožování bakterií, virů a mikrobů. Stejně tak se o alergiky postarají klimatizační jednotky s ionizačním generátorem, které tyto škodlivé látky neutralizují. Ionizace vzduchu spočívá v generování záporných vzdušných iontů elektrostatickým výbojem. Tyto klimatizace tedy uvolňují záporné ionty a ozon do ovzduší, a tím přispívají k jeho kvalitě.
SPLIT A MULTISPLIT
V případě, že chcete chladit celé léto a nejlépe v celém bytě či domě (ve více místnostech), vsaďte na tzv. splitovou čili dělenou klimatizaci. Ta, jak už název napovídá, se skládá ze dvou dílů – vnitřní jednotka je umístěna v interiéru a venkovní logicky venku. V té druhé je umístěno srdce celého systému, tedy kompresor. Obě jednotky jsou propojené rozvody, v nichž proudí chladicí kapalina. Vnitřní jednotka (tedy zpravidla bílá krabice, kterou můžete vidět na stěně místnosti) se může ovládat dálkovým ovládáním. Běžné jsou též aplikace, které vám umožní ovládat klimatizaci přes chytrý telefon či počítač, i když zrovna nebudete doma. Můžete si tak například chlazení zapnout, než budete odcházet z práce, abyste po příchodu už doma měli příjemný chládek. V případě, že chcete mít chládek rozvedený do více prostor, nabízí se tzv. multisplitová klimatizace, kdy je vnější jednotka pouze jedna a je spojena s vnitřními jednotkami v každé z místností, které potřebujete chladit. Možná potěší, že není nutné použít ve všech místnostech úplně stejnou vnitřní jednotku – na jednu jednotku vnější může být zároveň napojený obyčejný nástěnný, designový i stropní deskový či parapetový typ vnitřní jednotky. Ze splitových klimatizací jsou výhodnější ty o něco dražší, které však mohou v chladnějších dnech v místnosti i přitopit. Nejúspornější jsou klimatizační jednotky s invertorem. Invertory využívají jen tolik energie, aby pokryly aktuální spotřebu, neboť průběžně sledují a upravují okolní teplotu v místnosti. Tento typ klimatizační jednotky pracuje na podobném principu jako běžně používaná tepelná čerpadla vzduch-voda. Rozdíl je v tom, že jejich vnitřní částí je výměník chladivo- vzduch, takže jde vlastně o tepelná čerpadla vzduch-vzduch. Oproti klasické klimatizaci mají až o 40 % nižší spotřebu, a to se jistě vyplatí. Obecně může být nízká pořizovací cena klimatizace matoucí, neboť levnější modely mají velmi často právě vyšší spotřebu elektrické energie. Záleží samozřejmě též na frekvenci používání klimatizace. Pokud ji budete zapínat pouze na pár hodin jen v těch nejparnějších letních dnech, návratnost ceny, kterou za úspornější typ utratíte, bude samozřejmě velmi dlouhodobá. Podobně jako u klimatizace mobilní, je potřeba i u té splitové vyřešit odvod „odpadu“. Jde o vodní kondenzát, který vzniká při chlazení ve vnitřní jednotce. Nejjednodušší je, když s klimatizací počítáte již při stavbě domu, a můžete ji tudíž napojit na odpad. Jinak může být hadička vedena do odpadu, okapu, nebo třeba k patě budovy.
KAM S NÍ?
Nejběžnějším typem jsou klimatizační jednotky nástěnné, v jednoduchém designu a bílé barvě, můžete si však pořídit i vzhledově zajímavější kousek. Existují už vnitřní jednotky s velmi tenkým profi lem, ladných křivek a v elegantním barevném provedení, jako je černá či stříbrná. Pro ty, kteří nechtějí, aby byla klimatizace v místnosti vůbec na očích, existuje další řešení, a to typ stropní či chcete-li kazetový, který se umísťuje na strop či do stropního podhledu. O něco větší rozměry mají jednotky tzv. parapetové. Pokud nesvěřujete výběr a instalaci klimatizace odborné fi rmě, což bychom jednoznačně doporučili, čeká vás nejprve výpočet jejího potřebného výkonu pro místnost, kterou chcete chladit. Nejde jen o rozměry místnosti, ale též o umístění a plochu oken, o izolace, zda je místnost hned pod střechou, i zda jde o místnost, kde se „dveře netrhnou“, tudíž sem může proudit teplý vzduch z ostatních místností. Vyšší výkon je potřeba též v místnosti, kde jsou domácí spotřebiče (počítač, lednice, sporák, televize), které zvyšují teplotu okolního vzduchu. Podobně je dobré s odborníky probrat, kam v místnosti konkrétně klimatizační jednotku umístit. U té mobilní je to obvykle někde, kudy lze snadno odvést hadici s přebytečným teplem. A platí pro ni stejná pravidla jako pro vnitřní jednotku splitovou, tedy takové umístění, které nepřekáží ani opticky, ani fyzicky. Měla by být umístěna tak, aby z ní mohl vzduch bez překážek proudit po celé místnosti, ale zároveň by neměl foukat přímo na lidi, kteří se budou v místnosti pohybovat. O něco lépe musíte vybírat, kam umístit hlavní venkovní jednotku. Je řada možností a pravděpodobně budete volit tu, jež co nejméně naruší vzhled vašeho domu. Nejčastěji se vnější klimatizační jednotka připevňuje na konzole na fasádu domu, ale může být také například na balkoně nebo na vhodném podstavci na zemi. Je však možné vnější jednotku umístit i dovnitř, např. do sklepa, podkroví apod. Při přemýšlení, kam klimatizaci umístíte, si uvědomte ještě jeden faktor – čím větší vzdálenost budou mít vnitřní a venkovní jednotka od sebe, tím vyšší budou náklady na jejich vzájemné propojení rozvody, které musí být mimo jiné dobře izolovány, aby nedocházelo ke zbytečným tepelným ztrátám.
Praktické funkce
Většina klimatizací má řadu funkcí na výběr, v nichž byste se měli před jejich koupí alespoň částečně orientovat. Některé z nich vám proto přiblížíme.
◗ Sleep (noční režim) – šetří energii a zabraňuje podchlazení či přehřátí v noci tím, že při topení sníží teplotu a při chlazení ji naopak lehce zvýší.
◗ Inteligentní režim – jednotka rozpozná, zda jsou v místnosti lidé, a směřuje proud vzduchu jiným směrem. Ve chvíli, kdy je místnost bez lidí, přepne se do energii šetřícího režimu.
◗ Časovač – stejně jako řada jiných domácích spotřebičů disponují i klimatizace obvykle funkcí časovače, který umožní naprogramovat, v kolik hodin se má místnost na požadovanou teplotu zchladit, případně ohřát.
◗ Autorestart – po výpadku proudu se klimatizace sama nastaví do stejného režimu, v jakém byla původně naprogramována.
◗ Anti cool air – předehřev při funkci topení, který zabrání úniku studeného vzduchu do místnosti.
◗ 3D (Swing) – funkce, která kombinuje různé natáčení lamel klimatizace tak, aby vzduch proudil po celé místnosti, co nejlépe.
PASIVNÍ ŘEŠENÍ
Klimatizační jednotky mají obecně velkou spotřebu energie, zejména ty mobilní. Už jsme zmínili, že ušetřit se dá na dražších modelech, které fungují na principu tepelného čerpadla. Jaké se však nabízí ochlazení pro ty, kteří se rozhodli stavět nízkoenergetický či přímo pasivní dům? Proti vedru lze bojovat v domech, které jsou vybaveny řízeným větráním s rekuperací tepla. Větrací jednotka vyměňuje v interiéru vzduch a tepelné přebytky používá jako další zdroj energie – tudíž v zimě si díky ní můžete vzduch v interiéru ohřát a v létě vám udrží příjemnou konstantní teplotu obvykle kolem 23 až 24 stupňů. Nejde o klasické chlazení, přesto se v pasivním domě s rekuperací nemusíte bát, že byste se ve vedru upekli. Vedle řízeného větrání vám k tomu pomůže též dokonalá izolace domu včetně speciálních několikavrstvých oken. Rekuperační jednotka se skládá z výměníku, dvou ventilátorů, vzduchového fi ltru a ovládacího panelu. Jak už bylo řečeno, v zimě odpadní teplejší vzduch z místnosti (ohřátý mimo jiné pobytem lidí, přípravou jídla…) při průchodu výměníkem ohřívá vzduch čerstvý, který přichází zvenku. Tudíž jej zdarma předehřívá, aniž by došlo ke smíchání vzduchu odpadního a čerstvého. V létě celý princip funguje opačně, takže se horký vzduch zvenku po cestě přirozeně ochlazuje a do místnosti přichází v příjemné pokojové teplotě. Nově však existují též splitové klimatizační jednotky, které umožňují i funkci větrání s rekuperací tepla. Jde znovu o odsávání vnitřního odpadního vzduchu skrz vnitřní jednotku klimatizace a naopak proudění čerstvého vzduchu z vnějšího prostředí. Příchozí vzduch se před vypuštěním do místnosti ochlazuje (případně v zimě ohřívá), což je samozřejmě technicky náročnější řešení než u běžné klimatizace, tudíž se projeví také na ceně.
Datum vydání: 7. 8. 2017