Beton od základů po střechu

Beton je ve stavebnictví téměř nepostradatelným materiálem především pro svou pevnost a stabilitu i ve vlhkém prostředí. Představu betonu proto máme obvykle spojenou se základy domu, ale bydlet v domě celém z betonu? Proč ne!

Pod pojmem beton si většinou představíme průmyslovou stavbu, nebo třeba zmíněné základy, a z obytných staveb nejčastěji panelák. Málokdy rodinný dům. Avšak řekneme-li třeba pórobeton, už je to jiné, že? To nám rodinný domek vytane na mysli okamžitě. A zajímavých možností, jak si vybudovat útulný domov z betonu, je více.

Mnoho tváří betonu

Beton je neobyčejně tvárný materiál, který ztuhne v předem daném tvaru, a to buď přímo na stavbě nebo při výrobě jednotlivých prvků. Přímo na stavbě se beton tvaruje pomocí bednění, a vznikají tak monolitické konstrukce, většinou vyztužované železem. Železobeton umožňuje vyrobit subtilní prvky, které vytvoří nosný prostorový rám budoucího domu a dává tak velkou svobodu architektonickému výrazu. Často se uplatňuje jen u některých konstrukcí v domě, například u stropů, jeho úžasné tvárnosti využívají například ladné subtilní konstrukce monolitických schodišť.
Beton je zároveň jako stvořený k výrobě prefabrikovaných dílů a výrobě montovaných domů. I když nás od této možnosti může odrazovat jednotvárnost panelových sídlišť, má i dnes ve výstavbě obytných budov své místo. Nabízí rychlou a poměrně levnou cestu k rodinnému domu s tím, že se musíme omezit na výběr z nabízených typových projektů.
Stavbám rodinných domů v našich podmínkách však stále vévodí klasická technologie – zdění. I zde se dokázal beton přizpůsobit a tvaruje se do zdicích prvků, se kterými se pracuje obdobně jako s cihlami.

A co tepelné ztráty?

Zatím jsme vlastnosti betonu jen chválili – jeho tvárnost, pevnost a stabilitu. Můžeme ho pochválit i za nehořlavost, zdravotní nezávadnost, schopnost akumulovat teplo, přívětivé je i jeho složení z přírodních materiálů. Že by však neměl žádné slabiny? V současné době energeticky úsporného stavění ho znevýhodňuje to, že nemá dostatečné tepelně izolační vlastnosti. Znevýhodňuje, ale nevyřazuje ze hry. Naštěstí existují různé způsoby, jak mu potřebné vlastnosti dodat. V zásadě jde o kombinaci betonu s tepelnými izolanty, nebo o úpravu samotného materiálu.

Spojení s izolantem

Dosáhnout potřebných tepelně izolačních vlastností betonové konstrukce, ať již zděné či monolitické, je možné přidáním vnější vrstvy tepelné izolace. Díky pevnosti betonu může být nosná konstrukce velmi subtilní, takže i s izolantem lze dosáhnout poměrně malé tloušťky stěn a získat tak více užitného prostoru. Jinou možností je vylepšit tepelně izolační vlastnosti betonových tvarovek přímo ve výrobě, kdy se vrstva špičkového izolantu vlisuje přímo do tvarovky. Tímto způsobem je pak možné stavět energeticky úsporné domy bez dodatečné vnější izolační vrstvy. Izolace uvnitř betonového prvku, respektive celé stěny, je na rozdíl od vnějšího zateplení dokonale chráněna před povětrnostními vlivy či mechanickým poškozením.

A co hmotnost?

Významnou vlastností betonu je i jeho vysoká hmotnost, která je v mnohých případech žádoucí, avšak třeba právě u zdění je na obtíž – znesnadňuje manipulaci. A protože lehčí materiály i lépe izolují, používají se pro stavbu stěn domů vylehčené formy betonu. Zlehčit beton je v zásadě možné dvěma způsoby: buď zvětšením podílu vzduchu v hotovém výrobku, nebo záměnou písku v betonové směsi za lehčí materiál. Tím může být například keramzit, liapor, tedy expandované keramické kamenivo, které je pevné, lehké a má výborné tepelně izolační i mechanické parametry.

Pevný a lehký zároveň?

Téměř před sto lety se ve Švédsku, ve snaze vypořádat se s kritickým nedostatkem energie po 1. světové válce, zrodil materiál, který dokázal uspořit velké množství energie, jak při výrobě, tak především při vytápění budov – pórobeton. Tedy beton vylehčený obrovským množstvím nepatrných vzduchových dutin, v nichž vzduch působí jako izolant.
Nízká hmotnost však nejde zcela ruku v ruce s pevností, která je pro stavební prvky nezbytná, ale postupným vylepšováním technologie se podařilo vyvinout prvky s dostatečnou únosností i výbornými tepelně izolačními vlastnostmi. Ty dnes umožňují s přehledem dosáhnout u obvodových konstrukcí nejen tepelně izolačních vlastností doporučovaných stavebními normami, ale splnit i nároky na výstavbu nízkoenergetických i pasivních domů při jednovrstvém zdění, tedy bez dodatečného zateplení.
A nejedná se jen o zdicí prvky pro obvodové a vnitřní stěny, při zachování nízké hmotnosti se podařilo vytvořit materiál s vysokou pevností, z pórobetonu se nyní vyrábějí i překlady a jiné prvky, které musejí prokázat vysokou pevnost. Maximálně vylehčený pórobeton může sloužit i jako tepelná izolace. Pórobeton tak umožňuje stavbu domu od obvodových zdí až po střechu. Jeho výhodou je homogenní struktura hmoty, která umožňuje výrobu velmi přesných prvků, jejich snadné opracování i spojování velmi tenkou vrstvou malty.
Pórovitá struktura pocitově vzbuzuje obavy z nadměrné nasákavosti, avšak zkoušky materiálu prokázaly, že díky uzavřeným pórům nedochází k volnému šíření vody hmotou, jak je tomu například u keramického zdiva, kde dochází ke vzlínání díky kapilární struktuře.

Bednění součástí stavby

Specifickou technologií je takzvané ztracené bednění, kdy se prvky, které tvarují monolitickou konstrukci, neodstraňují, ale zůstávají její trvalou součástí. Takto se nejčastěji využívají tvárnice z vibrolisovaného betonu k budování základů, nebo i celých staveb bez nároků na tepelnou izolaci stěn – například garáží, dílen a podobně. Bednění však může být vyrobeno i z kvalitního izolantu, a pak je tímto způsobem možné postavit i energeticky úsporné domy. Obvykle se používají cementotřískové desky, ale setkáme se i s polystyrenem či neoporem. Z tvarovek nebo desek se vytvoří uzavřený vnitřní prostor, který se vyplní betonovou směsí a vznikne pevná a dobře izolovaná konstrukce, která může být ještě zpevněná ocelovou výztuží.

Ptáme se odborníka

Ing. Lucie Šnajdrová, technický poradce společnosti Xella.

Zateplovat, či nezateplovat? Stavební systém Ytong poměrně nově umožňuje stavět i mimořádně úsporné domy bez dodatečného zateplení. Kterou cestu byste doporučila a proč?

Trendem současného stavění je jednovrstvé zdění. S Ytongem je dnes možné postavit dům, kde se i bez dodatečné izolace dostaneme na hodnoty nízkoenergetické či pasivní výstavby. Stěny z jednoho druhu materiálu nejsou ohroženy chybami během návrhu a realizace, nehrozí ani dodatečná opatření při doplňování či výměně izolace a podobně.

A jak vychází jednovrstvé zdění v porovnání se zatepleným zdivem cenově?

Dá se říci, že zhruba ušetříme 50 až 80 Kč na m2 zdiva, do nějž je započtena cena za materiál i práci. Navíc je potřeba zdůraznit, že izolace se sice dříve nezapočítávala do celkové zastavěné plochy, ale nyní to už neplatí. Zateplení nám žádnou úsporu této plochy nepřinese. Naopak jednovrstvým zděním získáme jistotu, že nenastanou problémy s vlhkostí. Navíc kontaktní materiály mají často životnost 20 až 25 let. Stavebník, který sotva splatil hypotéku, pak stojí před další investicí, kterou je výměna zateplení, a to včetně nové fasády.

Jaké nároky má jednovrstvé zdění na omítky?

Jednou z posledních inovací je, že jsme vyšli vstříc požadavkům na tenkovrstvé systémové omítky. S Ytongem mohou stavebníci postavit nejen hrubou stavbu, ale i celou stěnu, včetně povrchových vnitřních a vnějších úprav. Výhodou je i celková garance výrobce na celý systém.

Text: Miloslava Perglová
Foto: archiv firem

 

Uložit

Datum vydání: 12. 8. 2017

Edit: Andrea Moudrá