Berete to od podlahy?
Jestli se nechcete spokojit jen s rekonstrukcí bytového jádra, instalací a zařizovacích předmětů, nýbrž jste se odhodlali ke kompletní rekonstrukci, pak musíte začít od podlahy.
Beton užitý jako podlaha se nazývá potěr. Rozeznáváme čtyři základní typy: litý beton využitý jako potěr, litý anhydritový potěr, beton ze zavlhlé betonové směsi a skupinu takzvaných suchých podlah. Každý z uvedených typů podlahy je specifický a má své výhody i nevýhody. Představme si postupně všechny typy potěru.
Realizace podlahy z litého potěru AnhyLevel. Při práci probíhá měření rovinnosti a vibrace tyčí. Foto Cemex
Litý beton
Potěr z litého betonu je nejpevnější, ale také nejdražší, protože jeho realizace vyžaduje pečlivou přípravu. Nejprve je nutné vytvořit tzv. vanu: Izolace z polystyrenu je pečlivě překryta slepenou polyetylenovou fólií tak, aby při lití směsi beton nemohl zatéct pod polystyren. Směs je namíchána přímo z betonárny a má v sobě hodně vody, takže je třeba dbát na to, aby se při postupném vysychání betonu nedeformovala podlaha zejména v rozích místností. Jinak je litý beton samonivelační (sám se srovnává do roviny), čemuž ještě napomáhají vibrace pomocí dlouhé tyče. Ty odstraňují vzduchové kapsy v betonu. Výhodou je rychlost práce (za den vytvoříte až 1 000 m2 podlahy) i skutečnost, že se tato technologie hodí pro pokládku podlahového vytápění. Velmi obtížně se zde ovšem realizuje drobný spád pro odtok vody (hodí se v koupelně i na terase).
Detail lití potěru Cemflow na podlahové vytápění. Litý beton se sám přirozeně srovnává do roviny. Foto TBG Metrostav
Anhydritový potěr
Také potěr na bázi síranu vápenatého (anhydritu) je směs, kterou vám přivezou předem namíchanou z betonárny, ale může mít různou pevnost v tahu za ohybu (20 až 30 MPa – třídy F4 až F6). Rozdíly vznikají změnou množství síranu vápenatého: Čím více je ve směsi chemie, tím vyšší má pevnost. Zvyšovat pevnost dodatečnými modifikacemi už není možné. I anhydritový potěr je samonivelační, tedy relativně snadno vytváří rovinu. Povrch se také musí vibrovat, aby ve směsi nezůstávaly vzduchové kapsy, shodná je i rychlost realizace (1 000 m2 za den). Zpracování směsi je jednoduché a nevznikají deformace rohů, ale práce vyžaduje obdobnou přípravu (izolační polystyrenová „vana“ s PE fólií). Cena je oproti litému betonu výrazně nižší. Výhodou je dlouhá zpracovatelnost směsi a možnost vytvořit podlahu menší tloušťky (při dokonalé přípravě podkladu stačí 3 cm). Anhydritový potěr má podstatně vyšší tepelnou vodivost než litý beton a dokáže dokonale obklopit rozvod podlahového vytápění. Zároveň má ovšem nižší tepelnou setrvačnost. Beton tak sice prohřeje podlahu pomaleji, vydrží však déle hřát. Anhydrit nelze použít v prostředí s výraznou vlhkostí: Za mokra ztrácí pevnost a může se dokonce rozpadnout. Rovněž vibrace snáší velmi špatně.
Mazanina ze zavlhlé betonové směsi se vytváří od okrajů směrem ke středu. I pod ní mohou být topné kabely. Foto Ařbeton
Cementová mazanina
Povrch podlahy ze zavlhlé betonové směsi (cementová mazanina) se vytváří strojním hlazením. Podlaha má sice menší pevnost, ale pro běžné rodinné domy i byty bohatě stačí. Cena je výrazně nižší. Protože betonová směs není litá, nýbrž pouze zavlhlá, nedochází k přehnané hydrataci, takže při tvrdnutí (odpařování vody) nehrozí změny tvaru a deformace v rozích místností. Zavlhlá směs je velmi variabilní, bez potíží zde můžete realizovat spád přesně podle potřeby. Před realizací není nutná důkladná příprava (podkladní izolace s PE fólií), protože směs nikam nezateče. Kvalitní beton ovšem vznikne jen díky řádně provedenému procesu hydratace, který trvá několik dnů (vytvrdnutí 24 hodin, pak tři dny kropení vodou). Srovnávání betonu do roviny je namáhavá ruční práce, která je podstatně pomalejší (maximálně 250 m2 za den). Pokud byste chtěli vytvořit zátěžovou podlahu (např. v garáži), můžete k tomu využít armovací sítě.
Suchý potěr s vyrovnávacím podsypem Liapor na bázi umělého kameniva zcela eliminuje mokré stavební procesy. Foto Knauf
Suché podlahy
Co představuje největší výhodu suchých podlah? Je to vcelku nasnadě: Podlaha nezanáší do stavby dodatečnou vlhkost, čímž umožňuje rychlý postup výstavby bez technologických přestávek. Nízká hmotnost navíc předurčuje suché podlahy pro bezpečné provádění rekonstrukcí bez nadměrného zatížení stávající konstrukce domu. Často bývá řešení hrubé podlahy suchou cestou využíváno také u dřevostaveb (jak u moderních, tak při rekonstrukci starších). Prostor orámovaný dřevěnou obvodovou konstrukcí a základovou deskou, která nemusí být vždy rovná, se vyplní vyrovnávacím podsypem (suchým potěrem) na bázi cementu či umělého kameniva, překryje izolační vrstvou (minerální vata nebo polystyren) a případně ještě vrstvou podlahového vytápění. Následně celou konstrukci zakryjí speciální sádrokartonové, sádrovláknité nebo cementové desky. Díky možnosti kombinovat podlahové dílce s vhodným podsypovým či samonivelačním materiálem vyrovnáte bezpečně i značné nerovnosti podkladu. A to je v případě rekonstrukce další velmi podstatná přednost.
text Vít Straňák
foto se souhlasem firem TBG Metrostav, Ařbeton, Knauf, Cemex
Datum vydání: 29. 12. 2022
