Barevná krása vitráže

Obraz vznášející se v prostoru, třpytivý šperk a křídla motýlů rozechvívaná dotykem světla. To jsou vitráže. Lahodí oku i duši. Jejich křehkému kouzlu propadl také Tomáš Svačina z Hlučína.

Paradoxně neměl rád výtvarnou výchovu a nyní je jeho hlavní profesí designérské sklářství. Zaměřil se na vitrážové sklo, zhotovované metodami Tiffany a nově také sintrováním (spékáním) odpadního skla. Ve vlastním sklářském ateliéru z něj vytváří drobné dekorační předměty (vánoční ozdoby, hodiny, zrcadla), historická skla, dveře, světlíky a okna. Vydal se progresivní cestou lehkých vitrážových příček a stěn, jež jsou konkurencí luxferů a jiných skleněných příček. Začínal jako majitel prodejní galerie, která se přerodila v kavárnu Café Galerie. Jeho práce je pro něj zároveň koníčkem a nechtěl by dělat nic jiného.

Vitrážové výplně jsou příjemným osvěžením každého prostoru, dodají dveřím nebo oknu naprosto jiný vzhled.

Co vás přivedlo ke sklářství?

Sklářství jsem odmalička viděl doma a dostalo se mi pod kůži. Tatínek dělá foukané sklo na kahanu. Když viděl můj zájem o práci, tak se mne snažil učit. Základy jeho řemesla umím, i když je nepoužívám. Roku 1991 jsem absolvoval SUPŠ sklářskou v Železném Brodě, obor výtvarné zpracování skla. Tam jsem se naučil všechny techniky výroby skla – od dekorování až po výrobu perliček, hutní výrobu či výrobu plochého skla. Ochutnal jsem tak od všeho trochu a rozhodl se věnovat sklářství i po škole.

Křehká krása ve spojení s praktickým využitím, zářivé barvy a odlesky světla…

S novou kolekcí vánočních ozdob a dekorací se pan Svačina chystá na veletrh do Frankfurtu nad Mohanem. Jde o kombinaci sintrovaného skla a vitráže.

Čím vás zaujaly vitráže a metoda Tiffany?

Líbí se mi jednak jejich dekorativnost, pestrost, ale i to, že člověk musí být při jejich výrobě neustále v pohybu a nesedí u stolu. Je to tvůrčí a zajímavá práce – od návrhu designu přes montáž až po realizaci a radost zákazníka. Těší mne dělat praktické užitné věci výtvarným způsobem. Základem metody Tiffany jsou barevné tabule skla, ze kterých se ručně řežou požadované tvary. Ty se obrousí a poté se pájením spojují cínem dohromady. Čím více a čím menších kousků vitráž má, tím je pevnější. Na metrové vitráži strávím asi dva až tři dny práce. Moje dílna má čtyři pracovníky a je založena na principu manufaktury – každý dělá jednu činnost (řeže, brousí či pájí). Právě teď dokončujeme výrobu replik historického okenního skla pro klášter piaristů v Českých Budějovicích. Okenní sklo pro památkově chráněné objekty nelze nahradit dokonalým moderním (floatovým) sklem, neboť původní zasklení bylo mírně zvlněné a plné nerovností. My jsme jedni z mála výrobců tohoto skla v Česku.

Detail netradičního vitrážového barového pultu ze sintrovaného vitrážového skla. Skleněné desky se osazují do jednoduché hliníkové konstrukce, lehkých U nebo L profilů s barevným či eloxovaným povrchem, kde lze lehce zakrýt pásy LED, příčku tak prosvětlit a barevně prostor tónovat. Případná oprava poškozené příčky je snadná a rychlá, bez nutnosti rozebírat celou konstrukci. Jde o zjednodušený výrobní technologický proces, který nepotřebuje velké výrobní linky – díky nižším vstupním nákladům nabízí i nižší cenu konečného produktu.

Jak došlo k přerodu původně čistě prodejní galerie na Café Galerie?

S euforií po roce 1989 nás napadlo, že si založíme rodinnou prodejní galerii. Chtěli jsme dělat to, co nás baví. Provozovali jsme ji asi patnáct let a pomáhala nám celá rodina. Pořádali jsme výstavy renomovaných grafiků, sochařů, výtvarníků a malířů. Nicméně jsme zjistili, že prodejní galerie se na malém městě neuživí, a proto jsme ji postupně proměnili v kavárnu. Její interiér a dekorace mají výtvarný ráz a najdete zde vitráže Tiffany, grafiky a závěsné stropní instalace. Je tady ale i prostor pro rodiny s dětmi – ty si mohou hrát v barevné zadní místnosti na koberci, kde mají hračky a dokonalé pohodlí. Přední místnost naopak sází na decentnost a střízlivé „tóny“ s vitrážovým barovým pultem z mé dílny.

Tvary, barvy a celkový vzhled vitrážových hodin pomáhá panu Svačinovi navrhovat jeho manželka Gabriela.

Tomáš Svačina
Narozen 1973 ve Vítkově.

Absolvoval SUPŠ sklářskou v Železném Brodě, obor výtvarné zpracování skla. V roce 1993 založil v Hlučíně prodejní galerii, pořádá zde výstavy známých výtvarníků (Jiří Anderle, Albín Brunovský, sochař Vladimír Preclík, Vladimír Suchánek, Jiří Slíva, Herbert Kisza, Igor Kitzberger a další.). V roce 1992 zakládá vlastní sklářský ateliér. Od roku 2004 se pravidelně zúčastňuje veletrhů (SiBo, Tendence, FOR Decor) s kolekcemi drobných skleněných dekorací a velmi úspěšnou sérií designových skleněných hodin navržených ve spolupráci s manželkou Gabrielou. V lednu 2013 se chystá s kolekcí skleněných vánočních ozdob (zejména z recyklovaného sintrovaného skla v kombinaci s vitráží) na veletrh vánočních dekorací Christmas World do Frankfurtu nad Mohanem.

Vybrané realizace:
◗ Okna kaple domu pro seniory Domov U jezera v Hlučíně.
◗ Výplně dveří penzionu v Jakartovicích.
◗ Světlíky a výplně dveří v restauraci a penzionu Stará celnice v Hlučíně.
◗ Velkoformátová okna v Domově důchodců v Ostravě.
◗ Stropní svítidla ředitelství Biochemie v Ostravě.
◗ Stropní svítidla z barevného taveného skla do rodinného domu.
Kontakt:
www.sklopro.cz