Ani zima, ani horko pod střechou

Půdní prostory jsou lákavou příležitostí k získání nového bytu, ať v rodinném či činžovním domě. A relativně levnou, protože to nejdůležitější – základy, krov, přípojky – již existuje. Nejnákladnější a nejobtížnější je úprava střechy.

Střecha nad obydleným prostorem má složitější úlohu, než dokud chránila nevytápěnou půdu. Kromě toho, že jako dosud brání dům proti dešti a sněhu, musí v zimě zadržet teplo, v létě naopak chránit před letním žárem. Tuto izolační funkci má navíc ztíženou vlhkostí, která nutně v obytných prostorech vzniká. Již pouze tím, že lidé, kteří se usídlili pod ní, dýchají, vaří, sprchují se, suší prádlo…

ANI DOVNITŘ, ANI VEN

Zateplení střechy je nejdůležitějším úkonem při rekonstrukci podkroví. Ač mluvíme o zateplení, nejde pouze o to, aby střechou neunikalo teplo ven, ale je třeba zajistit i příjemné prostředí v létě. Paradoxně je druhý úkol náročnější. Není-li střecha dostatečně zateplená, nemusíme tím v zimě příliš trpět, jen nás to bude o něco více stát, budeme prostě více topit. Určitě nám však pod špatně zateplenou střechou bude nepříjemně v létě, kdy se bude podkrovní prostor přehřívat. Letní slunce rozpálí povrch střechy hravě na 60 až 75 °C, tmavou asfaltovou krytinu dokonce na 100 °C. Častým, ale nikoliv optimálním řešením je klimatizace, solidní projektant by však měl dokázat navrhnout střechu tak, aby bylo v podkroví příjemně i bez nákladné klimatizace. Tepelná izolace by měla být proto dimenzována právě vzhledem k podmínkám v létě. Tepelný spád (rozdíl teplot) mezi vnitřním a vnějším povrchem střešní konstrukce totiž málokdy přesáhne v zimě hodnotu 40 °C, zatímco v létě v opačném směru dosahuje 50 °C i více. Již samotná norma je v porovnání s obvodovými na střešní konstrukce přísnější, protože tudy uniká nejvíce tepla. Jak víme, teplý vzduch stoupá vzhůru. Součinitel prostupu tepla střech má být proto o 20 % nižší. To však, jak jsme se snažili vysvětlit, nemusí být dostatečné, a v některých případech – tmavé, jižně orientované – je střechy třeba izolovat ještě lépe. Místo prostředků vložených do drahé klimatizace je určitě výhodnější zužitkovat sluneční žár k ohřevu vody pomocí solárních panelů.

CO S VLHKOSTÍ?

Střešní konstrukci škodí nadměrná vlhkost, která sem vnikne ze shora při poruše krytiny nebo hydroizolace, v obytném podkroví je však záludnější vlhkost vznikající v interiéru. Při běžném provozu vyprodukujeme dýcháním, vařením, sprchováním velké množství vodní páry, která má sklon kondenzovat v chladnějších místech střešní konstrukce. Voda takto vzniklá ohrožuje všechny její části a materiály. Zespodu navlhající střešní krytina rychleji zvětrává, vlhké dřevěné prvky plesnivějí a hnijí, a zejména mokrá tepelná izolace degraduje a ztrácí účinnost. Při zateplení střechy proto musíme myslet nejen na samotnou izolaci, ale i na to, jak ji ochránit proti vlhkosti. Existují dvě strategie řešení: buď vlhkosti zabránit, aby do konstrukce vnikla, nebo jí to v určité míře dovolit. Pak však musíme zajistit, aby střecha měla možnost rychle vyschnout, tedy aby měla vlhkost kudy unikat. V prvém případě se z vnitřní strany pod finální vrstvu instaluje parozábrana – pro vodní páry nepropustná fólie. Ve druhém se pouze omezí pronikání vodních par tak zvanou parobrzdou, opět ve formě fólií nebo například dřevovláknitých desek. Vodní páry pak musejí mít možnost procházet konstrukcí vně střechy do odvětrávací mezery pod střešní krytinou. Výhodou tohoto řešení je, že střecha vysychá nejen při běžném provozu, ale dokáže se vypořádat i s větším množstvím vlhkosti v případě havárie střechy. Naopak tam, kde je použita parozábrana, je nutné vyvarovat se poruch. I malé poškození, například propíchnutí fólie nebo nepevný spoj, způsobuje, že se zde hromadí vlhkost bez možnosti vyschnout. Může tak narušovat střešní konstrukci i dlouho nepozorována. Parotěsnicí schopnost parozábran a parobrzd bývá udávána hodnotou sd, vyjadřující sílu ekvivalentní vrstvy vzduchu v metrech, která by měla stejný parotěsnicí účinek. Je-li například sd fólie vyšší než 1500, jedná se o parozábranu, je-li sd nižší, pak jde o parobrzdu. Při sd nižším než 0,3 jde o difuzně otevřenou konstrukci. Existují i tak zvané inteligentní fólie, jejichž prodyšnost se mění podle aktuální vlhkosti. Zvnějšku chrání střešní konstrukci nejen krytina, ale i pojistná hydroizolace. Ta zabraňuje průniku vody zvnějšku, avšak dokáže více či méně propouštět vodní páru směrem ven, záleží právě na zvolené skladbě střechy.

KAM S NÍ?

Při dodatečném zateplení střechy můžeme tepelnou izolaci umístit ze strany interiéru mezi krokve. Tloušťka izolace však nemusí dostačovat, proto se umísťuje i pod krokve. To je výhodné nejen z hlediska celkové tloušťky, ale zamezí se tak tepelným mostům, které tvoří dřevo jako hmota s tepelnou vodivostí podstatně vyšší, než jakou má užitý dokonalý izolant. Výhodou je, že tímto způsobem nemusíme nijak zasahovat do střešní krytiny, nevýhodou je zmenšení vnitřního prostoru. O vnitřní prostor nás naopak nepřipraví nadkrokevní izolace. Jak název napovídá, pokládá se nad krov pod střešní krytinu. Krov může zvnitřku zůstat přiznán a zatraktivní tak samotný obytný prostor, nehledě na to, že není uzavřen uvnitř skladby střechy a ohrožován tak vlhkostí či dřevokaznými houbami. Výhodou je i celistvá vrstva izolace bez tepelných mostů. Tento způsob je vhodný a ekonomický, pokud při rekonstrukci podkroví uvažujeme i o výměně střešní krytiny. K zateplení střechy nemusíme využít pouze pevné materiály ve formě desek či pásů, ale můžeme použít tak zvanou foukanou izolaci. Opět jak název napovídá, aplikuje se foukáním sypké hmoty, vaty, celulózy či polystyrenu. Tento způsob je vhodný zejména pro členité a obtížně přístupné prostory, není to však podmínkou, lze aplikovat i do dodatečně vybudovaného záklopu či jen volně na vodorovný strop, dokonce i do svislých konstrukcí. V posledních letech se rozšiřuje technologie stříkaných polyuretanových pěn. Jedná se o finančně náročnější variantu, výhodou je dokonalé přilnutí izolace k povrchu a vyloučení tepelných mostů.

BEZ PROJEKTU NELZE

Navrhnout skladbu rekonstruované střechy tak, aby byla zajištěna tepelná pohoda při užívání podkroví v zimě i létě, je velmi náročným a navíc individuálním úkolem. Záleží na mnoha faktorech, místních klimatických podmínkách, orientaci střechy, typu střešní krytiny, celkové koncepci domu a podobně. Proto je nutné svěřit projekt zateplení střechy odborníkovi. Přestože výrobci nabízejí různé do detailu propracované zateplovací střešní systémy, zkušený projektant by měl rozhodnout, který z nich vybrat, nebo navrhnout individuální řešení. Měl by vypracovat podrobný projekt se specifikací všech detailů – prostupů, napojení oken a podobně. Napomeňme na to, že součástí střešního pláště jsou i okna, která musejí svou kvalitou odpovídat míře zateplení střechy, a pamatovat i na léto, tedy na účinné zastínění.

Odborná spolupráce: Ing. Jiří Domlátil

Datum vydání: 1. 12. 2015

Edit: Miloslava Perglová