Ach, ty schody!

Povzdech, nebo jásavý výkřik? Může se stát, že schody, které si pořídíte do nového domu nebo při rekonstrukci, budou svádět k obojímu. K obdivu nad jejich krásou, ale ke vzdechům, když budete stoupat vzhůru nebo sestupovat dolů. Co dělat, aby krása nezvítězila nad funkčností?

Základním předpokladem toho, aby se vám schody nejen líbily, ale aby se vám po nich dobře chodilo, je dobře si rozmyslet, jaké schody potřebujete, a dokonce zda je vůbec potřebujete. Tedy zda máte stavět dům přízemní nebo patrový.

POTŘEBUJEME PATRO? 
Přízemní dům má jednu nespornou výhodu, nemá schody. Může být tedy bezbariérový, vhodný pro starší generaci, pro zdravotně postižené i bezpečnější pro malé děti. Patrové domy mají jiné přednosti. V prvé řadě patrový dům zabere menší plochu, stačí nám tedy menší pozemek, nebo zbude více na zahradu. A ač se to možná na první pohled nezdá, bungalov, který je co do obytné plochy a technických parametrů srovnatelný s patrovým, bývá finančně náročnější. Je totiž třeba vybudovat větší základovou desku a větší plocha připadá i na střechu, která je jednou z nejnáročnějších, a tedy i nejdražších částí stavby. Patrový dům je zpravidla výhodnější i z hlediska energetické náročnosti domu díky kompaktnějšímu tvaru. Ale musíme podotknout, že právě schodiště může jeho spotřebu tepla na vytápění zvýšit, bude-li nevhodně řešeno a umístěno.

ZÁBRADLÍ 
Schodiště musejí být po překonání výšky 50 cm opatřena bezpečným zábradlím, vysokým od 90 do 110 cm. Při nedodržení normových požadavků hrozí, že schodiště neprojde kolaudací. Podle platné normy je na zábradlí třeba pamatovat už při přípravě schodiště. Je třeba předem promyslet detaily kotvení, napojení na galerie, volbu materiálů v návaznosti na interiér. K bezpečnosti provozu na schodišti patří také dobré osvětlení.

KAM SE SCHODY? 
To je další otázka, kterou si musíme dobře rozmyslet. Dříve se schodiště umísťovalo mimo obytný prostor, naopak dnes velmi často ústí do centra společenské části domu, kde tvoří výrazný prostorový architektonický prvek. Dvě podlaží domu se tak stávají úzce propojeným obytným celkem zvyšujícím pocit sounáležitosti celé rodiny. Řešení je to z estetického i psychologického pohledu svůdné, je však třeba důkladně promyslet a do detailu si představit, co bude takové schodiště znamenat pro provoz domácnosti. Volíte tím menší intimitu života rodiny, obývací pokoj se nestane prostorem vhodným pro důvěrná jednání za takzvaně zavřenými dveřmi ani pro hlučnější zábavu, pokud nahoře v ložnicích spí malé děti. Zároveň se stane hlavní komunikací. Musíte tedy počítat i s tím, že zatímco vy budete v klidu sledovat svůj oblíbený televizní pořad, na schody se může vyřítit vaše dorůstající ratolest, a to třeba i v doprovodu kamarádů! Je třeba mít také na paměti, že schodiště vytváří vzdušný komín, kterým stoupá teplo vzhůru, a s tímto efektem se musí počítat při navrhování topného systému i při posouzení tepelné pohody v dolním i horním prostoru. Šíří se tudy i pachy a vůně, na což je třeba pamatovat především v domácnostech kuřáků. Schodiště umístěné mimo obytný prostor nás těchto starostí zbaví, nebývá však tak efektním řešením jako předchozí. Zato může přispět i k energetickým úsporám, je-li umístěno tak, aby tepelně chránilo obývané a vytápěné části domu, nejlépe ze severozápadu. Výhodou je, že se vytápí konkrétní uzavřený prostor, na schodišti stačí nižší teplota… O odděleném schodišti určitě uvažujte, pokud počítáte do budoucna s možností dvougeneračního bydlení. Vhodným kompromisem může být vyústění schodiště do obytné haly, někdy je řešením zvolit schodiště dvě – jedno „parádní“, druhé obslužné.

PTÁME SE ODBORNÍKŮ 
Jakých chyb se nejčastěji dopouštíme při návrzích a realizaci schodiště? 
Odpovídá Petr Paksi, výkonný ředitel J.A.P. 
Velmi často lidé volí špatný typ schodiště do daného prostoru, například dominantní velké schodiště do malé místnosti nebo naopak do velkého prostoru chtějí umístit točitá schodiště, primárně určená pro malé prostory. Určující je i výstupní stropní stavební prostor. Problémem není větší velikost, ale samozřejmě ten opak. Bývá téměř pravidlem, že majitel s výstupním otvorem o velikosti odpovídající stahovacím schodům požaduje nejluxusnější, největší a nejpohodlnější schodiště. Měli bychom počítat s minimálním průměrem otvoru 150–160 cm, a to pro točité schodiště, které v prostoru zabere nejméně místa. Pro ostatní je to samozřejmě ještě více. Dalším pochybením bývá, že si zákazníci vyberou schodiště, které se jim líbí, ale typ kotvení neodpovídá konkrétním podmínkám. Například schodiště, které vyžaduje kotvení nášlapů přímo do stěny, by rádi umístili ve volném prostoru. Také bych doporučil bedlivě zvažovat poměr mezi cenou a umístěním schodiště. Určitě dáváme klientům na zváženou, zda na chatu, kam jezdí dvakrát třikrát ročně, skutečně potřebují designové schodiště za 300 000 Kč. Hlavně však není dobré neúměrně šetřit na hlavním schodišti. To slouží ke každodennímu přesunu a většinou je umístěno v nejfrekventovanější místnosti interiéru, a proto by mělo být technologicky připraveno na každodenní provoz, a samozřejmě i pěkně vypadat. A praktická rada na závěr: Nechtějte svoje schody vyrobit tzv. na zelené louce, tedy když váš dům ještě nestojí a je pouze ve stavebních plánech. Před vlastní výrobou schodů trvejte na zaměření toho konkrétního prostoru, kam se budou schody umísťovat a kde budou sloužit. Rozhodně se nespoléhejte pouze na výkresovou dokumentaci, která nemusí odpovídat realitě. Rozměry zdí se mnohdy liší i v desítkách centimetrů a schody se samozřejmě nemusí do prostoru vůbec vejít, anebo za cenu velkých ústupů v podobě výklenků ve zdi či nežádoucích atypických úprav na schodišti.

JAKÝ TYP? 
Od odpovědi na předchozí otázku se bude odvíjet i volba konkrétního typu schodiště. Mimo obytný prostor zvolíme nejspíš monolitické betonové schodiště, v obytném prostoru dáme nejspíš přednost některému z efektních montovaných schodišť. Ovšem i betonové schodiště může interiér zdobit a stát se originálním architektonickým prvkem. Jeho výhodou je, že se betonový skelet dá využívat již během výstavby, obložení stupňů dřevem nebo jiným materiálem je možné později, aby se nepoškodilo. Navíc je nejspolehlivější v případě požáru. A jaký by mělo mít schodiště tvar? Ten se kromě jeho začlenění do interiéru bude odvíjet i od prostoru, který můžeme a chceme schodišti věnovat. A samozřejmě od požadavků na jeho funkčnost a bezpečnost, které jsou zakotveny v příslušných normách. Nejvíce nároků na prostor si klade schodiště přímé, je však nejpohodlnější a umožňuje využít prostor pod ním. Jeho konstrukční řešení bývá jednoduché, což zaručuje materiálové i finanční úspory. Méně náročná na prostor jsou schodiště lomená, do tvaru L nebo U. Zároveň umožňují zdolat větší výškový rozdíl. Nejméně místa zaberou schodiště vřetenová, která působí velice efektně, ovšem chůze po nich zdaleka není tak pohodlná, natožpak přenášení věcí. Stupně se obtáčejí kolem svislého nosníku, jsou tedy na jedné straně velmi úzké. Kompromisem, ovšem velmi efektním, může být točité schodiště, které se obtáčí kolem jednoho nebo více středů a je podepřené po obou stranách. Může se stát skutečným šperkem vašeho interiéru, z hlediska konstrukce, a tedy nejspíš i ceny, však bude asi nejnáročnější.

SCHODY OČIMA PŘEDPISŮ 
Technické normy ČSN 734130 Schodiště a šikmé rampy a ČSN 743305 Ochranná zábradlí přesně definují aspekty funkčního a bezpečného schodiště. Vycházejí z anatomie lidského těla i psychologických aspektů, tedy z průměrné délky lidského kroku i působení výšky na vnímání člověka. Všechny stupně v rameni musejí mít stejnou výšku, protože každá, třeba i centimetrová odchylka, naruší rytmus kroků a hrozí nebezpečí klopýtnutí. Pokud možno neustupujte až k minimálním normovým rozměrům. Zajistí jen funkčnost, nikoliv pohodlné užívání schodiště.

RADIT SE S ODBORNÍKY? 
V tomto případě určitě otazník vynechte a určitě schodiště neplánujte sami. Je samozřejmostí, že se schodištěm je třeba počítat již v projektu, dokonce u něj více než u jiných stavebních prvků záleží na tom, aby s nimi bylo počítáno do co možná největších detailů. Je s podivem, že to pro některé projektanty není samozřejmostí a navrhnou pouze průchod ve stropní konstrukci. Přitom by v technické dokumentaci mělo být kromě toho vyřešeno i potřebné ukotvení, základ, o prostoru pro schodiště samé včetně průchodných profilů nemluvě. Nejlépe je spojit se již ve fázi projektu s dodavatelem schodiště. Je tak možné předem vyřešit všechny detaily i úskalí jak samotného prostoru a bezpečného průchodu, tak toho, aby bezpečné instalaci nic nepřekáželo, například podlahové topení v místě základu schodiště nebo kabely či potrubí ve stěnách tam, kde má být kotvení a podobně. Pak musí realizační firma improvizovat, výsledek nemusí být dokonalý a jistě se odstraňování takových chyb i prodraží. Úmyslně jsme se v tomto článku nevěnovali konkrétnímu vzhledu schodiště. Zdůrazňovat, že je schodiště potřeba stylově, materiálově i barevně sladit s interiérem, snad není třeba. V nabídce schodišť je z čeho vybírat, od klasických betonových přes dřevěná – rustikální i zcela jednoduchá – až po zcela moderní ocelová třeba v kombinaci se sklem či či celokovová, která zapadnou do odvážných, například loftových interiérů. Můžete vybírat z typových či nechat schodiště vyrobit přesně na míru. Zvážíte-li správně, jaké schodiště je pro váš domov to nejvhodnější, vybírat jeho konkrétní vzhled pak už bude jen radost.

Datum vydání: 16. 7. 2015

Edit: Miloslava Perglová