Aby okapy netížil led a sníh

Topné kabely, jak je známe z podlahového či stěnového vytápění, nacházejí významné uplatnění i venku kolem domu. Konkrétně v zimní ochraně okapů a svodů.

V zimě při silnějším sněžení se občas střešní okapy přímo prohýbají. Hmotnost většího množství sněhu a led hromadící se v okapech někdy nadělat na střeše škody. Okapové systémy se zanášejí nebo dokonce narušují – to když se pod silnou vrstvou ledu a sněhu deformují a vytrhávají z upevnění. Nebezpečné zejména na hladkých typech střech je také nečekané sjíždění velké masy sněhu ze střechy dolů.

Střechy se proti škodám způsobeným ledem a sněhem dají efektivně chránit pomocí systému elektrických topných kabelů. Zejména v horských a podhorských regionech je protimrazová ochrana temperováním vhodná.

ELEKTRICKÉ VYHŘÍVÁNÍ OKAPŮ JE BEZÚDRŽBOVÉ

Venkovní elektrické topné systémy tedy slouží nejen u země (k vyhřívání chodníků), ale také vysoko nad našimi hlavami, kde chrání před extrémním zatížením střechy sněhem a ledem. Tím, že se sníh a zaledování na střeše a nad okapy nehromadí, ale postupně odtává, se šetří nejen okapový systém, ale zvyšuje se také bezpečnost lidí kolem domu – nemůže na ně znenadání spadnout ze střechy lavina nebo těžký rampouch.

VEDENÍ KABELŮ A PŘÍKONY JSOU DŮLEŽITÉ

Okapy, svody a úžlabí střech se chrání pomocí elektrických topných kabelů, které se upevňují na jejich vnitřní plochu pomocí plastových příchytek nebo ocelových lanek. Výhodou topných kabelů jsou v podstatě nulové požadavky na údržbu. Z praktických důvodů se používají ekonomicky výhodnější odporové topné kabely, je však možné instalovat také kabely samoregulační. Pro běžné okapy a svody do průměru 150 mm se instaluje topný příkon 30-40 W/m. Ve vyšších nadmořských výškách kolem 1000 m n. m. je pak podle místních podmínek většinou zapotřebí 60 W/m a více. Proti námraze se dají chránit i střechy – zejména jejich okraje a střešní úžlabí; tady se využívá takzvaného „pilkování“, tedy vedení kabelu cik-cak.

ZÁKLADEM ÚSPĚCHU JE REGULACE

Stejně jako u vyhřívání volných ploch je i u střešního temperování důležitá regulace, která bere v úvahu v ideálním případě nejen okolní teplotu, ale i vlhkost. Kabely bez problémů rozmrazují průběžně, nedokáží si ale už poradit s větší vrstvou ledu. I proto je vhodné řídit topný systém vhodným regulátorem, který zajistí efektivní a úsporný provoz.

REGULACE TŘEMI ZPŮSOBY

Spolehlivá, nejekonomičtější (a nejdražší) je regulace snímající venkovní teplotu a také přítomnost sněhu, ledu nebo vody v místě, které je chráněno před námrazou. Regulátor je umístěn v rozvaděči, odkud pomocí kabelové teplotní sondy snímá venkovní teplotu. Pokud teplota klesne pod nastavenou hodnotu, začne pracovat teplotní čidlo.

Při druhé variantě regulace se topný kabel se sepne v případě, že venkovní teplota klesne pod nastavenou hodnotu. Tento systém je méně přesný a spolehlivý, protože nedokáže reagovat na „holomráz“, tedy na takové počasí, kdy mrzne, ale není sníh. Pak je topný kabel v provozu zbytečně. Alespoň je ale jisté, že kabel nemůže být provozován při teplotách nad bodem mrazu.

Třetí možností je ovládání manuální, kdy sepíná kabel sám uživatel. Tady ale zase hrozí „selhání lidského faktoru“. Pokud zapneme systém předčasně, stoupají nám zbytečně náklady na provoz. Když se naopak opozdíme a zapneme temperování pozdě, když už je na střeše vyšší vrstva ledu, vyhřeje si kabel v ledu kolem sebe tunýlek. Tím si vlastně vytvoří vzduchový obal, který se chová jako tepelná izolace. Výsledkem je zapnutý systém, který ale nefunguje, námraza neodtává. Pro tyto aplikace je vhodné využít topné kabely s ochranným opletením a UV ochranou.

Datum vydání: 9. 2. 2016

Edit: Alena Gembalová