Teplá voda denně doma

Komfortní bydlení si bez teplé vody snad už ani neumíme představit. Zbývá však otázka, jakým způsobem ohřev vody zajistit, a hlavně kolik nás to bude stát.

Možností, jak pro domácnost zajistit teplou vodu, je celá řada. Pomineme- li připojení na centrální zdroj teplé vody, kde kromě stále tučnějších cifer na složenkách nic řešit nemusíte, máte na výběr i další způsoby ohřevu. Podstatné je, zda chcete k ohřevu vody využívat zdroj vytápění nebo raději zvolíte nezávislý způsob. Pravděpodobně jinak se bude na způsob řešení teplé vody dívat budoucí stavebník rodinného domu, jiný pohled bude mít na teplou vodu majitel domu před rekonstrukcí, a zcela jinak na tom bude majitel bytové jednotky. Do hry o co nejvhodnější řešení vstupuje i počet členů domácnosti, způsob vytápění, počet podlaží a mimo jiné také skutečnost, zda lze dům napojit na plynovou přípojku.

BOJLERY VČERA A DNES
Bojlery neboli tlakové nádoby se vyrábějí jako elektrické, plynové nebo kombinované. Nejčastěji využívaným zdrojem ohřevu vody v bojleru je elektřina, která v kombinaci s moderními úspornými spotřebiči a využitím zvýhodněné distribuční sazby představuje jednu z cest, kterou se lze při řešení teplé vody ubírat. Bojlery se vyrábějí v objemech 50 až 200 litrů a půvab elektrického bojleru tkví nejen v jednoduché instalaci, ale hlavně ve zvýhodněné sazbě elektřiny. V praxi to znamená, že třetinu dne (osm hodin) se bojler nahřívá přibližně za polovinu běžné ceny elektřiny, což je výhodné i pro provoz ostatních domácích spotřebičů (vaření, pračka, myčka, sušička…).

JAK BOJLERY PRACUJÍ? 
Fungují na principu akumulace ohřáté vody, kdy se ohřívací těleso nachází v dolní části, voda se odebírá shora a studená přiváděná voda se nemísí s již ohřátou. Bojlery musejí být vybaveny takovým zařízením, které zajistí bezpečný chod celého přístroje, především pojistným ventilem, který slouží při poruše zařízení k odvedení přetlaku. Bojlery se velmi často doplňují i čidlem, které ovládá zapnutí a vypnutí ohřevu vody. Vhodný objem bojleru závisí na počtu osob v domácnosti a způsobu využití teplé vody (vana, sprcha nebo obojí). V bytě může svou roli hrát také možnost či nemožnost umístění velkého bojleru, například do koupelny či na WC.

PLYNOVÉ BOJLERY 
Bojlery ohřívané plynem využívají zemní plyn, ale vyrábí se i pro propan. Je však třeba počítat s tím, že ke svému bezpečnému provozu vyžadují komín. Možná se obáváte, že plynové bojlery nejsou zrovna bezpečné, ale dnešní moderní přístroje jsou vyrobeny tak, aby splňovaly všechny předpisy, navíc jsou vybaveny celou řadou bezpečnostních prvků. Standardem je také ochranná nádoba, která má dvojitý smalt. U plynových bojlerů by se však měla pravidelně provádět revize a údržba.

BOJLERY KOMBINOVANÉ 
Pokud chcete využívat jako zdroj ohřevu vody elektřinu i plyn, můžete se rozhodnout pro bojlery kombinované. Kombinované bojlery mají celou řadu výhod, jelikož můžete využít dva zdroje energie podle toho, co je pro vás výhodnější. Nezaskočí vás ani výpadek elektřiny, protože jednoduše přepnete na plyn. Kombinované bojlery v sobě spojují výhody obou médií, zejména výhodný noční proud, ale pokud potřebujete větší množství teplé vody, pomůžete si plynem. Díky tomu máte teplou vodu 24 hodin denně.

KÁMEN A BAKTERIE 
V nekvalitních zásobnících a bojlerech se při nesprávném používání a údržbě mohou tvořit usazeniny a s nimi i nebezpečné bakterie, jako je legionella, způsobující horečnaté onemocnění podobné zápalu plic. Na vině je především koroze vnitřních stěn a zanesení ohřívače usazeninami – vodním kamenem. Svou roli však hraje i konstrukce zásobníku. Moderní zásobníky na teplou vodu používají kvalitní výměníky tepla z nerezové oceli a mají odlišnou, tzv. oddělenou konstrukci. Všechny části domácího systému pro ohřev teplé vody by měly být správně udržovány a alespoň jednou ročně prohlédnuty odborníkem. To je důležité zejména u elektrických bojlerů. Technik zhodnotí stav topné spirály a dalších elektrických obvodů a všechny součásti případně vyčistí nebo doporučí jejich výměnu. Topné těleso a čidla teploty zanesené usazeninami zvyšují spotřebu elektřiny a v zaneseném bojleru se také snáze množí bakterie. Pravidelná kontrola všech částí domácích zařízení pro ohřev teplé vody je důležitá zejména v oblastech s tvrdou vodou.

PRŮTOKOVÉ OHŘÍVAČE ELEKTRICKÉ 
Obecně platí, že průtokové ohřívače jsou vhodné pro nepravidelné a malé odběry teplé vody, například u kuchyňského dřezu nebo pro mytí rukou. Hlavní výhodou průtokových ohřívačů jsou jejich malé rozměry, proto je můžete snadno umístit například nad či pod kuchyňskou linku, k umyvadlu do koupelny, případně i do sprchového koutu. Průtokové ohřívače se vyrábějí buď jako tlakové, nebo beztlakové. Ty beztlakové slouží k odběru teplé vody pouze z jednoho místa a většinou je pořídíte komplet i se speciální baterií. Jsou vhodné na mytí rukou nebo nádobí, ale pro častější sprchování se příliš nehodí. Druhou variantou jsou průtokové ohřívače tlakové, které teplou vodou „napájejí“ více odběrných míst a můžete je připojit i na běžné baterie. Pro mytí rukou bude stačit ohřívač s výkonem kolem 3,5 kW, na sprchování zhruba 6 kW, na napouštění vany kolem 18 kW.

POZOR NA PŘÍKON 
Je třeba vzít v potaz i to, že v případě elektrického průtokového ohřívače distributoři elektřiny neposkytují zvýhodněnou sazbu a je nutné myslet i na dostatečný požadovaný příkon, který je v případě průtokových ohřívačů značný a musí být zpravidla jištěn hodnotou minimálně 3 x 25 A až 3 x 32 A. Což znamená, že náklady na vybudování přípojky pro „silnější“ průtokový ohřívač mohou přesahovat desetitisíce korun. Na druhé straně některá zařízení kombinují průtokový a akumulační ohřev vody do nádrže, takže nejenže nepřijdete o levný noční proud, ale pokaždé, když „dojde teplá“, můžete krátkodobě využít komfort průtokového ohřevu.

V HLAVNÍ ROLI PLYN 
Podobně jako bojlery i průtokové ohřívače můžete mít elektrické i plynové. Ty plynové dnes pracují bezpečně a pohodlně a využijete je k ohřevu teplé vody pro kuchyň a koupelnu, a to jak pro byty, tak domy. Vzácností není plynový ohřívač s uzavřenou spalovací komorou, sofistikovaným bezpečnostním systémem a ekonomickým provozem. Moderní spotřebiče jsou vybaveny elektronickým zapalováním a „věčný“ plamínek byste u nich hledali marně. Jsou řízeny elektronicky, ovládací panel je vybaven LCD displejem, kde si jednoduše nastavíte požadovanou teplotu. Úskalím pro plynový ohřívač může být odvod spalin. To se různí podle konstrukce a typu spotřebiče; například některé plynové průtokové ohřívače do výkonu 10 kW se bez odvodu spalin obejdou, tzv. turbo zařízení si vystačí jen s odtahem přes zeď, jiné spotřebiče vyžadují komín. Proto při výběru spotřebiče zvažte i tuto otázku.

 

PLYN BEZ NEBEZPEČÍ 
Možné havárii plynové průtokové ohřívače předcházejí zajímavými bezpečnostními prvky, například v případě zhasnutí plamene se automaticky vypne plyn, omezovač teploty zase ochrání výměník proti nekontrolovanému přehřátí. Pokud by třeba došlo k ucpání komínu a spaliny by pronikly do místnosti, čidlo vydá signál a ohřívač se sám vypne. Některá zařízení jsou vybavena i tlakovým spínačem, který kontroluje tlakový rozdíl mezi přívodem vzduchu a odvodem výfukových plynů, a v případě nesrovnalostí uzavře plynový ventil.

KOMPLEXNÍ ŘEŠENÍ 
Pokud topíte plynem, vyplatí se investovat do kondenzačního kotle s připojenou nádobou na teplou vodu. V případě použití klasického kotle uniká při spalování část tepelné energie bez užitku do atmosféry a tato ztráta může představovat až 11 % energie. Tuto energii dokáže kondenzační kotel využít. Horké spaliny procházejí speciálním tepelným výměníkem, ve kterém předávají teplo topné vodě. Současné topné systémy navíc umožňují do soustavy zapojit i alternativní zdroj energie, například solární termické panely, které pomohou snížit spotřebu plynu. V domech, kde plyn není, přicházejí v úvahu tepelné čerpadlo a akumulační nádoba na teplou vodu.

NENÍ DŮM JAKO DŮM 
Je třeba vzít v úvahu i energetické ztráty domu. Jinak se bude teplo a teplá voda zajišťovat v pasivní či nízkoenergetické novostavbě, kde můžeme topit elektřinou a vodu ohřívat solárně či tepelným čerpadlem, jinak to bude vypadat v nezatepleném domě staršího střihu. V takových domech je možné využít stávající rozvody vody a radiátory a vyměnit kotel za úspornější a účinnější. Velmi oblíbená jsou také krbová kamna či krbové vložky na dřevo, které opatřeny výměníkem pomohou v topné sezoně s přípravou teplé vody.

TEPLÁ VODA Z KRBU? 
V nabídce téměř každého výrobce krbových či kamnových vložek nalezneme alespoň jednu možnost spojení topidla s otopnou soustavou a zásobníkem teplé vody. Kromě sálavého tepla vyzařovaného do interiéru tak krbová vložka ohřívá vodu ve výměníku. Teplovodní výměník může být umístěn v plášti topeniště, ve stropě topeniště nebo ve spalinové cestě. Během topné sezony tak může krb pomoci s ohřevem vody a odlehčit plynovému kotli, elektrickému bojleru, případně dalším zdrojům ohřevu vody. Důležité je, aby vložku s teplovodním výměníkem instaloval zkušený projektant topenář, a celý systém dokonale vyladil.

SOLÁRNÍ OHŘEV VODY 
Pokud teplou vodu ohříváte pomocí solárních kolektorů, je třeba do soustavy připojit speciální zásobník na teplou vodu. Solární zásobníky mají totiž větší objem než běžné zásobníky, zpravidla mezi 200 až 500 litry. Je totiž výhodné, když můžete uložit teplo do vody na více než jeden den. Vždy je k zásobníku připojen další zdroj energie, například elektrická topná vložka nebo výměník pro topnou vodu připojený na kotel ústředního vytápění. Aby se příliš nesnížila schopnost zásobníku ukládat sluneční teplo, je záložní zdroj tepla umístěn v horní třetině výšky zásobníku a vytápí jen jeho horní část.

OHŘEV VODY V BAZÉNU 
Pouze notorický otužilec by nechtěl mít v bazénu teplou vodu. Jde však o to, jaký způsob zvolit, aby nám náklady na ohřev nezkazily požitek z příjemných vodních hrátek. V úvahu přicházejí solární panely nebo tepelná čerpadla. Pro prodloužení koupacího období v bazénu jsou vhodné beztlakové solární panely, pro celoroční ohřevy bývá výhodnější použití například vzduchového tepelného čerpadla. Pořizovací náklady na tepelné čerpadlo jsou sice až dvojnásobně vyšší než pořízení kvalitních solárních panelů, avšak přinesou vám velmi vysoký komfort při ohřevu bazénové vody. Tepelná čerpadla totiž pracují s velice malými provozními náklady. Kvalitní tepelné čerpadlo je schopno ohřát bazénovou vodu v podstatě celoročně, a to za cenu maximálně třetinovou, než by daný bazén ohřívaly elektrické topné patrony.

TEPLOTA V BAZÉNU 
Klíčem k úspěchu je správné dimenzování a návrh ohřevu. Teplota bazénové vody je totiž přímo úměrná výkonu solárních panelů a venkovní teplotě. Obecně však s teplotou bazénové vody není problém. Většinou se udržuje v rozsahu od 25 do 35 °C. Pokud je zataženo a slunce nesvítí, výkon beztlakových solárních systémů velmi razantně klesá. U tlakových solárních panelů, zvláště těch vakuových, je sice pokles také znatelný, ale většinou jen ve velmi malém rozpětí. Není nic neobvyklého, když tyto panely ohřejí bazénovou vodu při venkovní teplotě -10 °C třeba na 30 °C, a to při současném ohřevu teplé užitkové vody pro sprchování.

Vybíráte nová krbová kamna s teplovodním výměníkem? Desítky krbových kamen s výměníkem za skvělé ceny naleznete na www.give.cz/krbova-kamna-s-vymenikem

Datum vydání: 23. 8. 2015

Edit: Petr Kajetán