Pusťte se do jádra!
Přestavba panelákového bytu je časově a finančně náročná, rodina si většinou musí najít na určitou dobu náhradní bydlení, protože i při „pouhé“ výměně jádra se odpojí voda, odpady a elektřina, není tedy možné vykonávat základní funkce bydlení (vařit, mýt se, používat WC). Byla by škoda získat odměnou za takové potíže jen kvalitnější povrchy stěn a nové sanitární vybavení.
Návrh architekta může nabídnout současně s rekonstrukcí i změnu dispozice, která bude majitelům mnohem lépe vyhovovat. Laické návrhy jsou často ovlivněny tím, jak rodina žila doposud, odborník s projekčními zkušenostmi dokáže uvažovat, jak žít lépe. Pomůže vymyslet funkční řešení, kde nebude problém umístit kuchyňskou sestavu se všemi moderními spotřebiči, praktickou podobu koupelny, kterou nebudeme chtít brzy znovu bourat. Přitom často ušetří i náklady, protože se vyvaruje zbytečných chyb. Bourání příček a zásahy do konstrukcí nejsou možné bez projektu ke stavebnímu povolení. Někdy i zdánlivě nenosná příčka je nedílnou součástí celého systému, zbourání by mohlo ohrozit statiku domu. Je třeba porozumět nosné konstrukci, každá má jiný rozpon nosných stěn a provázanost s příčkami. Odstranit bezpečně lze většinou jen bytové jádro a siporexové příčky tloušťky 6 cm. Zásahy do konstrukcí musí posoudit statik, ten navrhne i potřebná opatření pro vybourání větších otvorů. Také nová těžká příčka z běžných cihel by mohla dům nadměrně zatížit, jistotou je příčka lehká, ať už sádrokartonová nebo z lehkých tvárnic. Výhodou sádrokartonu je určitá „provizornost“, při změnách potřeb rodiny se může snadno odstranit, nezanedbatelnou předností je také suchý proces, vzápětí po postavení už se příčka může obkládat či jinak povrchově upravovat.
Prosvětlení koupelny přes příčku do kuchyně
Autoři přestavby Alexander Mandic, Jitka Malcová / ATW architekti
Dispozice koupelny a WC se téměř nezměnila, ale využitím vhodnější sanity se prostor uvolnil. Koupelna získala prosklením příčky denní světlo, jedny skleněné posuvné dveře těsněji propojily kuchyň s obývacím pokojem a druhé prosvětlily chodbu.
Přemístění koupelny
Autor přestavby Radek Sládeček
Přemístěním koupelny se uvolnila vstupní část bytu, odkud je přímý průchod do kuchyně. Kuchyň je prostornější, koupelna získala denní světlo prosklením příčky s kuchyní. Byt pro jednu až dvě osoby může mít propojenou koupelnu s WC. Změnila se poloha WC, ale navazuje na šachtu z opačné strany.
BYTOVÉ JÁDRO
Přestože spousta lidí hodnotí koupelnu hlavně podle designu sanity a vzoru obkladů, daleko důležitější je správné rozmístění zařizovacích předmětů. Pokud se zásadně nezmění dispozice a koupelně zůstávají stejné rozměry, těžko vymyslíte lepší řešení než původní. Nejběžnější bytové jádro B10-AA má samostatnou toaletu navázanou na instalační šachtu, v sousední koupelně stojí při zadní stěně vana, po jedné boční straně je umístěno umyvadlo, naproti je místo na pračku. Více místa je možné získat výběrem umyvadla, úsporné typy jsou hluboké jen kolem 40 cm, také pračkou s menší hloubkou kus prostoru vyšetříme. Některé časopisy či weby doporučují zásadní změny zařízení panelákové koupelny, ale jejich neodborná řešení jen zhorší provoz. Namísto pohodlné vany umístí malou sprchu, ve které ani nezvednete ruce (80/80 cm se zaobleným rohem), propojí koupelnu s toaletou a jedinými dveřmi se nedůstojně protahujete kolem záchodové mísy… Několik nesmyslných, ale také vhodných příkladů najdete na obrázcích na straně 37. Spojení koupelny s WC je možné pouze pro malé domácnosti (1–2 osoby), větší rodina potřebuje samostatnou toaletu. Poloha mísy musí být co nejblíže instalační šachty, protože její odpad je velmi nízko (nutný spád) a má dvojnásobný průměr než odpady umyvadla, vany či sprchy. Nejčastěji používaným předmětem je umyvadlo, mělo by tedy být co nejblíže vstupu a prostor kolem něho potřebujeme alespoň 60 cm hluboký a 90 cm široký. Zrcadlo nad umyvadlem osvětlujeme shora anebo z obou stran, aby byl obličej rovnoměrně nasvícený. Rozvaha, zda zvolit vanu či sprchu, je individuální. Pro rodinu s malými dětmi je vana téměř nezbytná, naopak starším lidem vyhovuje více sprcha, do které se jim pohodlněji vstupuje. Zcela nevhodná je do malých koupelen rohová vana; zabere tolik místa, že umístit funkčně ostatní předměty už není možné. Úložný nábytek se omezí jen na kosmetické přípravky a čisticí prostředky, textilu poskládanému ve skříňkách nesvědčí přílišná vlhkost. Při výběru obkladů a dlaždic nezapomeňte, že méně znamená více. Jednoduché řešení je nadčasové, extravagantní módní trendy mají jepičí život, po roce či dvou by vás omrzely.
Typ soustavy T 08 B
Dvougenerační byt má tři instalační šachty, malý pokoj pro prarodiče je přístupný přes vlastní koupelnu s WC a sprchou. Pokoje jsou úzké, kuchyň má nedostatek místa i denního světla. Všechny příčky jsou siporexové, dají se snadno bourat a dispozice se zcela uvolní pro nové řešení. Návrh propojuje obývací pokoj s úzkým sousedním, vzniká velkorysý obytný prostor s kuchyní, která se navázala na druhou šachtu. Z koupelny, WC a kuchyně vzniká velká koupelna se záchodem, vanou i sprchou, dvěma umyvadly. U druhé šachty je samostatné WC s místem na pračku. Dispozice získává velké množství úložných prostorů.
Typ soustavy VVÚ ETA
Byt bez lodžie (A)
Pohodlný a prostorný byt pro jednu osobu s množstvím zájmů počítá také s delšími návštěvami dospělých dětí a jejich rodin. Obytný prostor je volně propojený s kuchyní a skleněnými dveřmi prosvětluje halu, na niž navazuje velká komora (jízdní kolo, sportovní potřeby). Pokoj pro hosty má své soukromí, zvětšila se koupelna i WC (bidet + umyvadlo).
Byt s lodžií (B)
Poměrně zdařilá původní dispozice nevyhovuje rodině především oddělenou kuchyní a malou koupelnou. Nové členění je volnější, prostor se může otevírat a uzavírat posuvnými skleněnými dveřmi, do všech místností se dostává denní světlo. Koupelna se zvětšila na úkor chodby, ložnici má více soukromí.
Nejčastějším jádrem v novějších panelových domech je B10, typ AA s koupelnou šířky 160 cm, typ BA pro malé byty s koupelnou šířky 120 cm. Nepromyšlené úpravy mohou provoz koupelny výrazně zhoršit.
Typ soustavy T 06 B
Rozpon nosných stěn 360 cm, možnosti změn dispozice jsou omezené. Příčku mezi pokoji nelze bourat bez statických opatření. Problematické průchozí jádro, málo prostoru na umyvadlo, pračku. Malá kuchyňská sestava v průchodu.
Masivní dřevěné podlahy
– vlysy, parkety, mozaika – jsou nejen levnější než dřevěná lamelová podlaha, ale mají také delší životnost, horní vrstva pro broušení je silnější. Výhodná je průmyslová mozaika se sníženou výškou 10 mm: levná, nízká, přitom má silnou vrstvu pro broušení.
NOVÉ PODLAHY BEZ DUPÁNÍ
První panelákové byty mívaly alespoň v obývacím pokoji a ložnicích parkety, konstrukce podlahy řešila „nějak“ i kročejovou izolaci. S postupem doby se stále více šetřilo, tedy i na kročejové izolaci, parkety nahradilo levné a dost ošklivé PVC. To ale bylo měkké, navíc se často překrývalo celoplošným kobercem, zvuky od sousedů tedy tlumilo a situaci do jisté míry zachránilo. Dnes jsou lidé náročnější a dávají přednost esteticky příjemnějším podlahám, hlavně dřevěným. Jenomže dřevěná podlaha je na rozdíl od PVC tvrdá, a tak sousedé pod zrekonstruovaným bytem trpí, slyší každý krok, každé upadnutí předmětu. Zvuk se přenáší vibrací, chvěním. Tvrdé materiály ho přenášejí snadno, měkké ho tlumí. Pro betonové stropy se vyvinula už v předválečném období konstrukce plovoucí podlahy: na stropní desku se položila pružná vrstva, tzv. kročejová izolace, pevná deska s nalepenými parketami jakoby na ní plavala, byla totiž izolovaná také od tvrdých stěn, aby se zvuk nepřenášel žádnou pevnou konstrukcí. Novodobé „plovoucí podlahy“, které se prodávají, tento problém neřeší. Nejde o skutečnou konstrukci podlahy, to jen obchodníci zneužili renomovaného názvu pro svoji prodávanou krytinu, horní nášlapnou vrstvu podlahy. Zdánlivě jde o podobný systém, ale kročejová izolace je účinná jen minimálně a na krátkou dobu. Drahé krytiny tak výměnou za PVC přinesou výrazné zhoršení, oproti masivním dřevěným podlahám jsou navíc dražší a mají kratší životnost. Vhodné možnosti pro rekonstrukci jsou pouze dvě. Náročnější variantou je vybourání podlahy až na stropní panel a postavení nové konstrukce podlahy s účinnou kročejovou izolací. Pak můžete zvolit jakoukoliv tvrdou podlahu: dřevo, stěrku nebo dlažbu. Levnější možností je použití měkké podlahové krytiny – korku, korkového lina (například marmoleum), koberců textilních nebo z přírodních vláken, vinylové krytiny nebo i PVC, dnes už s podstatně lepší kvalitou a vzhledem, v šířkách až pět metrů, takže odpadají nepěkné spoje.
Propojení kuchyně
Autor přestavby Petr Reksoprodjo / Kamarumah architects
Propojením kuchyně s obývacím pokojem vznikl velký obytný prostor, vyloučil se dříve komplikovaný přístup do kuchyně. Obývací pokoj se mírně rozšířil, v předsíni jsou namísto komory vestavěné skříně. Koupelna s WC se sloučila, na místě WC je velká sprcha, luxfery propouštějí do koupelny denní světlo. Deska se zapuštěným umyvadlem překrývá pračku.
ZVUKOVÁ IZOLACE STROPŮ A STĚN
Často se lidé ptají, jak se ochránit před hlukem z bytů, které ten jejich obklopují. Těžko sousedy donutíte vyměnit nově pořízené drahé podlahy, když k vám jejich dupání doléhá mnohem více než dříve, nezabráníte nočnímu pláči jejich dětí ani štěkání psa. Musíte si svůj klid zajistit sami. Velmi účinné jsou podhledy a předstěny ze sádrokartonových desek. Uberou vám sice pár centimetrů z prostoru pokoje, ale výsledek stojí za to, hluk se značně sníží už při 3cm tloušťce takové izolace. Samotná sádrokartonová deska připevněná na profilech působí jako membrána a hluk tlumí. Dutinu (v hloubce profilu) mezi panelem a deskou pak ještě vyplníte minerální vlnou, ta zajistí další účinnost. Možná ještě více než samotné panelové příčky přenášejí hluk od sousedů instalační šachty, jsou jakýmsi „zvukovým tunelem“. Kromě izolace jejich stěn nezapomeňte ani na dvířka. Poraďte se také o správném napojení digestoře. Hluk při zapnutí nezpůsobuje samotná digestoř, ale množství vzduchu, které se žene odtahovou rourou. Čím větší bude její profil, tím menší hluk bude vydávat.
Datum vydání: 20. 7. 2015