Nestavte se pasivně k pasivním domům
O tom, že bychom měli do roku 2020 stavět domy s téměř nulovou spotřebou energie, jsme vás na stránkách našeho časopisu již nejednou informovali. Tentokrát jsem pro vás připravili přehlídku takových domů, dřevěnou chalupou počínaje a bytovým komplexem konče. A někteří z majitelů se s námi podělili i o své zkušenosti z bydlení v pasivních domech.
K úspornému stavění nás nenutí jen rostoucí ceny energií. Budovy se svým provozem podílejí na celkové spotřebě energie čtyřiceti procenty, třiceti procenty na tvorbě emisí CO2. Není proto divu, že se nízká energetická náročnost budov prosazuje i legislativně. V současné době platí Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2010/31/EU o energetické náročnosti budov, která ukládá do roku 2020 navrhovat pouze budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Postupně se jí přizpůsobují i naše stavební předpisy, které stanovují maximální povolenou hranici energetické potřeby pro nově postavené budovy. V současné době jsou vyhovující pouze budovy, které průkazem energetické náročnosti prokážou roční spotřebu energie menší než 142 kWh na m2 užitné plochy. Tedy energii nejen na vytápění, ale i energii na ohřev vody, větrání, chlazení, osvětlení a na pohon čerpadel a ventilátorů. A protože nejvíce tepla spotřebováváme na vytápění, je nasnadě, že první krok k úspoře je právě zde. Základem by proto mělo být postavit dům s nízkou měrnou potřebou tepla na vytápění, která charakterizuje tepelněizolační vlastnosti budovy bez ohledu na účinnost topného systému a zdroje tepla. V současné terminologii tedy alespoň dům pasivní, jehož roční měrná potřeba tepla na vytápění je menší než 15 kWh/m2. Proto jsme položili několik otázek řediteli Centra pasivních domů Ing. Janu Bártovi.
Proč stále přetrvává nedůvěra k pasivním domům?
Pro české prostředí nejsou pasivní domy ještě pevně zažité jako standard pro zdravé a ekonomicky výhodné bydlení. U nás najdete rámcově kolem tisícovky pasivních domů. Stačí se však vydat pár set kilometrů dál k sousedům do Německa či Rakouska, kde jsou pasivní domy jasně daným hlavním směrem stavebnictví. Proč stavět jiné domy než ty, které potřebují minimum tepla, přinášejí majitelům nezávislost na dodávkách energie, příjemné vnitřní klima po celý rok, čistý vzduch i v zimě a v noci? Ve světě se staví nejen rodinné domy, ale také pasivní hotely, administrativní budovy, školy a školky už více než dvacet let. V Čechách první takový vznikl v roce 2004. Pro některé české obyvatele je proto pasivní dům stále ještě trochu neznámou, a to je i důvod, proč čas od času slýcháme úsměvné mýty, jako třeba, že v pasivních domech nejdou otevírat okna, že se v nich špatně dýchá a že jejich pořízení vyjde velmi draho. Nicméně to už nebude trvat dlouho. Díky evropské směrnici o energetické náročnosti nás již za chvíli – a to od roku 2020 – čeká výstavba už jen v pasivním standardu.
DOMU
Deset otázek, které byste měli položit projektantovi či stavební fi rmě, abyste si prověřili, zda má řešení šanci dosáhnout pasivního standardu. Pokud bude odpověď na jednu či více otázek znít ne, lze předpokládat, že se o pasivní dům nejedná.
1. Má dům převahu oken na jižní stranu?
2. Je součinitel prostupu tepla stěny U < 0,12 W/(m2K) a střechy U < 0,10 W/m2K?
3. Je tloušťka izolace v podlaze minimálně 25 cm?
4. Byla řešena vzduchotěsnost domu pomocí těsnicích pásek, desek či fólií?
5. Jsou řešeny tepelné mosty souvislou vrstvou izolace, popřípadě využitím speciálních komponentů?
6. Jsou použita okna s trojskly, zatepleným rámem a je součinitel Uw nižší než 0,80 W/m2K?
7. Je dům chráněn proti letnímu přehřívání a jak? Možné jsou přesahy střechy, vnější žaluzie, markýzy, pergoly.
8. Je kontrolována kvalita provedení domu pomocí Blowerdoor testu, případně i termovize?
9. Je řešeno větrání domu pomocí vzduchotechniky s rekuperací tepla?
10. Byl projekt domu optimalizován programem PHPP včetně výpočtu měrné potřeby energie na vytápění a hodnoty primární energie?
Kam se posunul vývoj ve výstavbě pasivních domů z hlediska stavebníka?
Vývoj ve stavebnictví jde velmi kupředu a sektor energeticky šetrného stavebnictví není výjimkou. Dnes máme k dispozici všechny komponenty i know-how, jak stavět ty nejkvalitnější domy. Pokud se rozhodneme postavit nový dům anebo zrekonstruovat stávající zástavbu, není žádný důvod, proč to neudělat co nejkvalitněji – tedy aby vyšel finančně výhodně, potřeboval co nejméně energie a zároveň přinášel nejvyšší komfort pro bydlení.
Oč náročnější je postavit pasivní dům oproti nízkoenergetickému? Nestačí se jen parametrům pasivního domu přiblížit?
Nízkoenergetický dům je dům, který nevyužil potenciálu stát se pasivním a přinést investorům vyšší pohodu, lepší klima a menší účty. Objektivně skutečně není důvod nestavět co nejprecizněji – pasivním se může stát jakýkoli dům. Nejsou zde ani žádná omezení pro používané konstrukční materiály – pasivní domy jsou ze dřeva, z cihel, vápenopískových bloků a řady dalších materiálů. Musí být jen správně navrženy a při práci musí být důsledně dodrženy všechny potřebné technologické postupy.
CO JE TO PASIVNÍ DŮM?
Podle normy je jím budova s roční měrnou potřebou tepla na vytápění nepřesahující 15 kWh/m2. Takto nízkou energetickou potřebu budovy lze krýt bez použití obvyklé otopné soustavy, pouze se systémem nuceného větrání s rekuperací a malým zařízením pro dohřev vzduchu v období velmi nízkých venkovních teplot. Název pasivní dům vychází z principu využívání pasivních tepelných zisků v budově. Základem je celkově propracovaná koncepce spočívající v optimalizaci prvků, jejichž úlohou je snížit závislost objektu na dodávkách energie. Dům s téměř nulovou spotřebou energie je v podstatě pasivní dům, jehož spotřeba energie je kryta v maximální možné míře z obnovitelných zdrojů. Pokud vyrobí více energie, než spotřebuje, jedná se o dům energeticky aktivní.
Z ČEHO POSTAVIT PASIVNÍ DŮM?
Pasivní dům není vázán na určitý stavební systém, může jít stejně dobře o dřevostavbu jako o zděný dům či třeba dům z monolitického betonu. Určující je, aby docházelo k minimálním ztrátám tepla. Prostup tepla obvodovými stěnami nesmí být větší než U = 0,15 W/m2, v projektu musí být pečlivě vyřešeny všechny konstrukční detaily tak, aby nedocházelo ke vzniku tepelných mostů a aby byla zajištěna vzduchotěsnost obálky budovy. Potřebného zateplení se zpravidla dosahuje nadstandardní tloušťkou izolace, opět bez ohledu na konkrétní materiál. Mnohem důležitější, než z čeho dům postavíme, je kvalitní návrh, propracovaná koncepce a koordinace všech jednotlivých složek projektu. Kvalitní projekt pasivního domu je doložen podrobným výpočtem tepelných ztrát, potřeby tepla na vytápění i na přípravu teplé vody se zahrnutou účinností větracích zařízení. A další nutnou podmínkou je precizní realizace, přesné dodržení všech technologických postupů.
ZÁSADY VÝSTAVBY PASIVNÍHO DOMU
◗ kompaktní tvar domu
◗ orientace prosklených ploch na jih
◗ nadstandardní tepelné izolace a vzduchotěsnost domu
◗ špičkové zasklení výplňových otvorů
◗ důsledné řešení tepelných mostů
◗ využití tepelných zisků ze slunečního záření i provozu domu
◗ řízené větrání s rekuperací tepla
◗ v souladu se snahou o snížení spotřeby energie se počítá s využitím maximálně úsporných domácích spotřebičů
Jak investor pozná, že mu postavili skutečně pasivní dům?
Do nedávna u nás bylo jen pár firem, které se zabývaly pasivními domy, dnes je „umí“ i díky programům jako je Nová zelená úsporám stavět kdekdo. Kvalita je bohužel obecně slabinou českých realizačních firem. Právě proto jsme jako nezávislá odborná organizace připravili pro investory jednoduchou pomůcku, nazýváme ji „desaterem“, která pomůže laikovi ověřit si, jestli se daná firma vůbec v pasivních domech orientuje a nepoužívá tento termín pouze jako marketingový nástroj. A právě proto, abychom pomohli kontrolovat investorům kvalitu pasivních domů, nabízíme možnost certifikace projektu nebo hotového domu.
Jakou výhodu přináší certifikace domu?
Certifikace, kterou v České republice zajišťují nezávislí specialisté z Centra pasivního domu, přináší kontrolu kvality návrhu. Prověří, že investor skutečně dostane to, co si zaplatí, tedy skutečně pravý pasivní dům. Dnes se využívá různých výpočtových metodik pro budovy s velmi nízkou spotřebou energie a ty – bohužel – přinášejí velmi rozdílné a nespolehlivé výsledky. Navíc různé dotace na energeticky šetrné stavění napomohly tomu, že řada firem začala ze dne na den nabízet „pasivní domy“, aniž by s jejich navrhováním, či stavbou měla jakékoli zkušenosti. Jak pak investor zjistí, že návrh, za který má zaplatit, je skutečně návrh pasivního domu, případně v další fázi, že dům, který si nechal postavit, je opravdu pasivní? U takové investice, kterou mnozí z nás učiní jen jednou za život, si nemůžeme dovolit právě kontrolu dodavatelů podcenit. Certifikát Centra pasivního domu je dokladem výjimečné kvality stavby a zkušenost certifikačního orgánu pomůže projektantům optimalizovat projekt.
TVAR DOMU A DISPOZICE
Tvar domu se podstatnou měrou podílí na energetické náročnosti budovy. Kompaktní budova má menší poměr ochlazovaných ploch k jejímu objemu. Každá členitost zvyšuje podíl ochlazovaných ploch a hrozí vznikem tepelného mostu. Přednost před přízemním by měl mít jedno- či vícepatrový. Menší ochlazovanou plochu vytvářejí střechy s malým sklonem. Významným příspěvkem k pokrytí potřeby tepla na vytápění jsou pasivní zisky ze slunečního záření. Proto se doporučuje maximum zasklení směrem na jih. Severní orientace oken zvyšuje ztráty tepla. Důležitější než množství prosklené plochy je kvalita zasklení. Na tepelné hospodaření domu má vliv i správné rozvržení místností vzhledem k nárokům na vytápění a v neposlední řadě jeho velikost.
VZDUCH A TEPLO
Pasivní dům musí být dokonale utěsněn, každá netěsnost znamená tepelnou ztrátu. Kvalita utěsnění se prověřuje takzvaným Blower Door testem. Provádí se ihned po dokončení vzduchotěsnicí vrstvy, aby se defekty mohly ihned napravit. Se vzduchotěsností souvisí nutnost řízeného větrání. Nekontrolované větrání okny přináší tepelné ztráty a nezajistí dostatečnou výměnu vzduchu. Do obytných místností je proto neustále přiváděn vzduch přesně v potřebném množství. Odpadnímu vzduchu se ve výměníku odebírá teplo a používá se k ohřátí čistého vzduchu (rekuperace tepla). Využijí se tak veškeré tepelné zisky ze slunečního záření i teplo, které produkují lidé i spotřebiče. Větrání s rekuperací spolu s pasivními zisky dokáže téměř pokrýt celoroční potřebu tepla, v období větších mrazů se využívá doplňkový zdroj tepla.
Jak certifikace probíhá?
Centrum pasivního domu začalo kontrolovat kvalitu formou certifikace pasivních a nízkoenergetických budov podle mezinárodně uznávaných kritérií darmstadského Passivhaus Institutu od loňského roku. Oproti jiným certifikačním nástrojům, které jsou zaměřené na komplexní hodnocení domu a prostředí, je německý model certifikace zaměřený na kontrolu kvality a funkčnosti budovy jako takové. Specialisté, kteří projekt, anebo dům kontrolují, zároveň defi nují slabá místa, která je třeba opravit, anebo lépe optimalizovat tak, aby se snížily náklady, případně zvýšila efektivita řešení. Tedy velikou přidanou hodnotou je to, že proaktivně pomáhají optimalizovat a dosáhnout prvotřídní kvality domu. Detailně posuzovaná jsou v certifi kačním procesu tvrdá data (tepelné ztráty, neprůvzdušnost, účinnost zpětného zisku tepla, letní přehřívání a stínění, zapojení systému větrání apod.), která uživatelům zaručují komfort a funkčnost domu v zimě i v létě a současně nízkou spotřebu energie. Cena certifikace pak není v porovnání se získaným benefitem nikterak závratná. Pro bytovou jednotku vychází na 19 900 Kč, certifikace projektu stojí 12 900 Kč. U větších budov je cena řešena individuálně.
Zmínil jste, že se lidé obávají nuceného větrání v pasivním domě, že si nebudou smět otevřít okna.
Tyto obavy nejsou na místě. Není se třeba bát ani složitosti ovládání větrání i celého domu. Rekuperační jednotka je jediná technologie, která je v pasivním domě nutná. Kdo zvládne otočit vypínačem, toho v pasivním domě už nic nezaskočí. Dům neklade vůbec žádné zvýšené uživatelské nároky na obyvatele. Rekuperaci si zapnete, či vypnete podle potřeby. Zhruba jednou za čtvrt roku vyměníte fi ltr, jehož cena je v řádech maximálně desítek korun. Kdykoli chcete, můžete otevřít okna. Rekuperace má v tomto případě funkci přivádět vám čerstvý vzduch, když si okno nemůžete, anebo nechcete otevřít – tedy například když spíte, anebo je venku zima. Na druhou stranu pasivní domy nevylučují složitější systémy řízení, inteligentní řízení a podobně, stejně jako normální domy. Ale to už je vše na preferencích investora, co má chuť si do domu pořídit.
Datum vydání: 11. 7. 2015