Vesnický dům jako z jiného století

Jedno z největších českých měst, jeho menší část a jeden malý dům, postavený rukama mladé rodiny. Jejich inspirací se staly tradiční domy našich předků – jednoduché a funkční. Není to typizovaná novostavba z katalogu, ale domov, do něhož byla vložena duše od prvního kamene až po střechu.

To nejlepší od předků

Původně zde léta byla pouze zahrada, dnes tu stojí tato podlouhlá, hmotou kompaktní novostavba. Zadání pro architekty znělo jednoznačně – snadné a levné. Majitelé si totiž chtěli dům postavit svépomocí. Inspirací jim byly domy z dob našich předků, které jasně splňovaly vizi zadání. Začalo to jednoduchostí – konceptem, který se nebojí omezit nadbytečnost a soustředí se na podstatné. Výsledkem je dům, který spojil praktické využití prostoru, poctivé řemeslo a energetickou úspornost.

Inspirací pro stavbu se staly tradiční domy našich předků. Foto Martin Vymětálek

Na seně už nikdo nespí

U starých stavení byla obytná část plynule spojena s chlévem i stodolou. Půda takovýchto objektů sloužila primárně k uskladnění sena. „Díky úzkým půdorysům starých podélných domů byla menší spotřeba stavebního materiálu, zejména dřeva. To se projevovalo hlavně při konstrukci stropů a krovů, které měly štíhlejší profil. Tvar těchto domů byl během času ovlivněn především tradicí a snahou ušetřit,“ uvádí Ing. arch. Martin Vymetálek ze studia Bydloarchitekti a dodává: „My jsme převzali již vymyšlené a tím jsme se inspirovali.“ Seno ani chlévy se v domě rozhodně nenacházejí a je plně přizpůsoben pro pohodlné bydlení rodiny v 21. století. „Místo půdy jsme některé části domu otevřeli až do střechy. Návrh pro nás měl hladký průběh. Majitelé se do něj zamilovali na první pohled, a tak jsme společně pokračovali k cíli,“ konstatuje architekt. Měřítkem drobný dům přirozeně zapadá do svého okolí. Nachází se na severní straně pozemku a je přirozeně vsazen do mírného svahu. Ovšem obytné místnosti a okna s výhledem do údolí jsou orientovaná na jih. Okolo domu se nachází z jedné strany zahrada s chatkou, z druhé starý statek, avšak upravený k bydlení, a na další parcele stojí kurník.

Není to typizovaná novostavba z katalogu, ale domov, do něhož majitelé vložili svou duši. Foto Martin Vymětálek

Tradiční stavba i materiály

„Dům je tradiční i co se týče materiálů,“ zdůrazňuje Ing. arch. Martin Vymetálek. Stěny domu tvoří termoizolační keramické tvárnice Porotherm 50 EKO+. Plechová střecha tmavé barvy od firmy Satjam se solárními panely je sladěna s velkými jednoduchými okny bez příkras. „Střechu jsme majitelům doporučili my, protože s ní máme dobré předchozí zkušenosti z jiných staveb. Finální rozhodnutí bylo na majitelích. Tato krytina vyhovovala jejich představě o kvalitním, ale zároveň cenově dostupném materiálu, který zvládnou i svépomocí,“ dodává Ing. arch. Martin Vymetálek. Zvolena byla varianta Satjam Rapid v antracitové barvě, která svým vzhledem napodobuje falcovanou střechu, ale je opatřena naklapávacími zámky, což urychluje montáž. Je lehká, kompaktnější a odolná vůči větru i sněhové zátěži. Na východní část domu je přisazena dřevěná kůlna, která kontrastuje se světlou omítkou domu. Pod jeho štítem přechází v kryté stání pro auta a zároveň ukrývá a chrání vchod do domu. Z druhé strany na kůlnu navazuje krytá terasa, jejíž zábradlí je v ladícím dřevěném provedení. Nachází se na ní venkovní posezení se závěsným křeslem a modrou lavicí, jejíž pomyslné dvojče stojí na nekryté části terásky mezi okny na jižní straně s výhledem do zahrady.

Na prvním místě jsou jednoduchost, funkčnost a účelnost. Foto Martin Vymětálek

Dlouhý dům, dlouhá chodba

Co činí dům výjimečným, nejsou dokonalé minimalistické detaily ani luxusní materiály. Je to právě atmosféra obyčejného vesnického, přesto velmi útulného domova. Na vstup do domu navazuje páteřní dlouhá chodba napříč celým domem až k jeho druhému konci. Podél její stěny prochází celým domem nábytková stěna. Nejprve v podobě botníku a šatní skříně v zádveří, dále pak navazuje jako kuchyňská linka v obytné místnosti, aby svoji službu zakončila coby šatna v chodbě k pokojům a ložnici. „Tuto stěnu jsme navrhovali jako celek přímo ve studiu. Další části interiéru jsme navrhli jen nahrubo, ve formě několika skic. Zbytek už si majitelé domu navrhli sami a ještě stále postupně doplňují,“ upřesňuje architekt Vymetálek.

Ložnice má krásný strop ze smrkových trámů a utěšený výhled do zahrady. Foto Martin Vymětálek

Malé detaily – velká paráda

Ze vstupní chodby vedou dva vstupy. Jeden směřuje do místnosti s multifunkčním využitím, avšak primárně sloužící jako technická místnost s kotelnou. V ní se nachází kotel na tuhá paliva, zvolený vzhledem k dostupnosti palivového dřeva v obci. Druhý vstup vede na malou toaletu. Další kroky vedou do srdce domu, kterým je kuchyně s obývacím pokojem a jídelním koutem. Prostor opticky zvětšuje otevření místnosti bez stropu až po sedlovou střechu. To ji činí větší a vzdušnější. I díky vysokému stropu tu může být vysoká kuchyňská linka, kterou vytvořil místní truhlář z čistě bílého lamina s vestavěnými spotřebiči. Uprostřed linky se nachází podélné okno, jež přináší žádoucí světlo a další odlehčení prostoru. Místnost je zařízená prakticky a jednoduše. Uprostřed se nachází dřevěná pohovka s modrými polštáři, směřující k televizi a televizní skříňce naplněné knihami. Místnost v chladných, jednoduchých bílých tónech zdobí nejen květiny a obrázky, ale také drobná závěsná světla s kovovou objímkou v kontrastních teplých tónech.

Spí tu celá rodina

Ve druhé polovině domu jsou ještě tři další pokoje. Na samém konci chodby se nachází koupelna s toaletou a vanou. Do místnosti vedou posuvné dveře, které šetří prostor úzké chodby i nevelké koupelny. U koupelny je v zadní části domu také ložnice majitelů. Místo odpočinku má bílé stěny a tmavou podlahu. Strop má přiznané a odhalené stropní trámy ze smrkového dřeva, nenápadně skrývající praktický vstup do podkroví domu. V místnosti je nejen manželská postel, ale i pelíšek pro čtyřnohého, psího člena rodiny. Široký parapet velkého okna s výhledem do zahrady zdobí opět květiny, ale i staré stolní dřevěné hodiny. Všechna okna v domě mají hliníkové rámy a jsou vybavena tepelněizolačním trojsklem. Další dvě obytné místnosti slouží prozatím jako dětský pokoj a pracovna.

Dům má také podkroví. Strop i krov jsou provedeny ze smrkových trámů a prken a důkladně zatepleny minerální vatou. Podkroví plní podobně jako v dávných dobách roli skladovacího prostoru, ovšem nikoli pro seno, nýbrž především pro sezonní věci. V případě potřeby je ale zateplené podkroví i obytné a slouží jako spací část. „Protože si investoři stavěli dům svépomocí, probíhala tak stavba delší dobu. Stále ještě dolaďují detaily či vybavení interiéru. Mám rád takovéto stavění rodinných domů. Myslím, že se tam pak lidem lépe žije a je to skutečně jejich dům, který si užívají od samotného počátku,“ doplňuje závěrem Martin Vymetálek ze studia Bydloarchitekti.

Bydloarchitekti

Ateliér založili manželé Pavla a Martin Vymetálkovi po předchozích několikaletých praxích v Ateliéru 38 a Kamil Mrva Architects. Postupně se k nim přidaly Jana Polakovičová a Kateřina Lacinová. Všichni jsou absolventy Katedry architektury na VŠB-TUO. Kancelář sídlí v Ostravě, ve starém kině. Snahou týmu ateliéru je ponor do hloubky každého projektu s otevřenou myslí a radostí ze života. Důraz klade na geometrii a řád, čímž reflektuje svou lásku k pracovním modelům i architektonickým strukturám.
bydloarchitekti.cz