Dřevostavby: Ekologické, úsporné a stále populárnější
V českém stavebnictví už 30 let sice pomalu, ale jistě a neustále stoupá podíl dřevostaveb. Není divu. Vedle specifické ušlechtilé vůně dřeva nabízejí zdravé, bezpečné a ekologické bydlení a hlavně energeticky úsporný provoz.
Ale jaký typ dřevostavby zvolit? Klasickou českou roubenku? Severský srub? Nebo raději některou z moderních konstrukcí lehkého montovaného skeletu?
Rekonstrukce rekreační chaty v zalesněném svahu na Benešovsku – to byl oříšek! Ale podařilo se. Foto Martin Šrajer. Foto 3K Architects
Trocha statistiky
Kvalitní současné dřevostavby dokážou nejen dlouhodobě odolávat nepřízni počasí a nebezpečí požáru, ale již také splnit náročné požadavky na akustiku. Proto nepřekvapí, že každý sedmý nově postavený rodinný dům v České republice během roku 2023 byl ze dřeva. Podíl dřevostaveb v rámci nové výstavby se ovšem překvapivě dramaticky liší podle krajů: Zatímco konzervativní Jihočeský kraj má podíl dřevostaveb pouhé 2,6 %, Liberecký kraj se může pochlubit podílem téměř desetinásobným – 25,2 %. Statistiky prozrazují také rozdílnou popularitu jednotlivých typů konstrukce dřevostaveb. Výrazně převažuje lehký rámový skelet (85,8 %), tedy montované dřevostavby „sendvičového“ typu. Zhruba polovinu z toho tvoří prefabrikovaná panelová montáž (celkový podíl 43,7 %), montáž přímo na staveništi tvoří 42,1 %. Stabilní podíl si udržují sruby a roubenky (7 %) i panely z masivu (6,6 %). Lahůdkou pro úzkou skupinu fajnšmekrů zůstává konstrukce těžkého dřevěného skeletu (0,7 %).
Dvoupodlažní moderní dřevostavba s pultovou střechou a verandou. Precizní stavba s vysokým obsahem dřeva a unikátní foukanou izolací. Foto Nema Dřevostavby
Sendvič z továrny
Nejrozšířenější technologie montované dřevostavby se staví zpravidla z prefabrikovaných OSB panelů, které vám připraví na míru v továrně včetně vnitřních výztužných žeber, tepelné izolace, veškerých stavebních otvorů a instalačních výřezů. Hotové sendvičové panely vám dovezou na korbě náklaďáku. Mezi největší výhody patří mimořádně rychlá montáž na staveništi (hrubá stavba zpravidla do tří týdnů), úspora vnitřní užitné plochy (stěny jsou tenčí než u zděných staveb), cenová výhodnost (oproti zděné stavbě vycházejí přibližně o 10 % levněji) a energeticky úsporný provoz výsledného domu. Čas ovšem zabere výroba panelů na míru v továrně, takže celková doba výstavby je rychlá jen tehdy, když se spokojíte s typovým domem bez úprav. Buďte však ostražití: Výrobců i stavebních firem v tomto systému je mnoho a ne všichni vám zaručí certifikovanou kvalitu. Ty prověřené s unikátní certifikací Dokument národní kvality (DNK) sdružuje profesní Asociace dodavatelů montovaných domů (www.admd.cz). Pokud budete mít stran technologického řešení montované dřevostavby jakékoli pochybnosti, určitě se vyplatí odborná konzultace s profesionály.
Další možnosti montáže
Vedle klasických „sendvičů z továrny“ můžete zvolit technologii strukturovaných izolovaných panelů (SIPs), masivních celodřevěných panelů a skeletových konstrukcí, které se pečlivě skládají přímo na staveništi (lehký nebo těžký dřevěný skelet). Jejich výstavba trvá sice o něco déle, zato vám však umožní dvě věci: Jednak lze do poslední chvíle měnit dispozice nově vznikajícího obytného prostoru, jednak můžete ušetřit díky stavbě svépomocí.
Strukturované izolované panely
Technologie strukturovaných izolovaných panelů (SIPs) pochází z USA, ale u nás ji zastupuje univerzální stavební systém Europanel. Jádro panelu tvoří polystyren EPS, který je z obou stran opláštěn OSB deskami. Celoplošným slepením vznikne tuhý prvek, jenž se chová jako krabicový nosník. Je pevný, odolný a energeticky úsporný (tloušťka 12 cm izolačními parametry odpovídá běžné cihle tloušťky 44 cm). Certifikovaný prefabrikát eliminuje riziko chyb, ale dá se přímo na staveništi řezat, takže do poslední chvíle umožňuje měnit dispoziční řešení domu. Výhodou je také skutečnost, že zde není nutná základová deska – dům stačí založit na zemních vrutech.
Lehký dřevěný skelet
V případě lehkého dřevěného skeletu (LDS) rozhodně nejde o prefabrikát z továrny: Dřevěné fošny či hranoly se spojují přímo na staveništi pomocí hřebíků a plechových spojek (letmá montáž). Do skeletu se pak vkládá izolace, obklad z obou stran tvoří dřevovláknité desky nebo překližka. Výhodou bývá variabilní stavba bez těžké mechanizace a s nízkými náklady na dopravu, kterou lze někdy zvládnout dokonce svépomocí. Nejrozšířenější je tradiční americký systém Two by Four, jehož název je odvozen od praktického označení průřezu sloupků 2 x 4 palce (cca 5 x 10 cm). Dalším příkladem skeletové sendvičové dřevostavby v našich podmínkách je difuzně otevřená konstrukce tzv. skandinávského systému, s níž lze dosáhnout nejen zdravého vnitřního prostředí, ale také energeticky pasivního standardu. Výstavba na místě trvá vždy o něco déle (nejméně tři měsíce), je pracnější a zpravidla dražší. Zato však umožňuje spolehlivou kontrolu kvality. Ani tato technologie nevyžaduje základovou desku.
Masivní panely
Pro skutečné fajnšmekry, kteří chtějí, aby jejich montovaný dům voněl dřevem a měl jeho pevnost i sílu, je tu technologie masivních celodřevěných panelů. Celodřevěné panely představují perspektivní technologii plně nosného prefabrikátu, který se na stavbě rychle a jednoduše poskládá (maximální tloušťka panelu činí 12,4 cm). Konstrukce má výborné statické a izolační vlastnosti, zatepluje se zvenčí minerální vatou a umožňuje stavět i vícepodlažní budovy. Zevnitř máte opravdu masivní dřevo, ale tento komfort je vykoupen vyšší pořizovací cenou. K základnímu materiálu se připočítávají zvýšené náklady na dopravu a použití těžké mechanizace na stavbě. Bonusy tvoří perfektní kvalita provedení (vícevrstvé desky z masivního, křížem lepeného dřeva) a pozitivní emoce. Přítomnost dřeva v interiéru totiž vnímáte doslova na každém kroku!
Česká roubenka
Historicky vzato, má u nás ze všech dřevostaveb nejpevnější kořeny roubenka. Skvěle zapadá do zdejší poklidné, mírně zvlněné a kopcovité krajiny. Tomu, kdo se pro ni rozhodne, přinese vysoký uživatelský komfort i výborné konstrukční vlastnosti za přijatelnou cenu. Správná česká roubenka se staví z tuzemského materiálu, nejlépe z kvalitních hoblovaných trámů smrkového dřeva, jež by měly být ošetřeny ochranným nátěrem proti UV záření, plísním a škůdcům. Dá se stavět i z modřínu, který nabízí velmi kvalitní dřevo, ale k české tradici zkrátka patří smrk. Navíc vás smrková roubenka vyjde nejlevněji. Ať už zvolíte jakékoli dřevo, jeho trámy se u pravé roubenky vždy spojují v rozích stavby klasickým spojem „na rybinu“. Mezery mezi trámovím se dnes vyplňují zpravidla pružnou minerální vatou. Solidní výrobci jejich povrch nejprve na přechodnou dobu (5 až 7 let) překryjí dřevěnou lištou, aby trámy mohly dále pracovat a v klidu vysychat. Teprve po dokonalém vyschnutí dřeva lze povrchovou vrstvu vyplnit tmelem. Masivní dřevo se kombinuje většinou s cihelným zdivem, které má rovněž dobrou schopnost přirozeně „dýchat“. Časově nejnáročnější na celé stavbě bývá vyřízení stavebního povolení, samotnou realizaci roubenky lze zvládnout zpravidla během tří až čtyř měsíců.
Pozdrav severu
Nechcete roubenku, nýbrž srub? Masivní srubové dřevostavby jsou dvojího typu: finského a kanadského. Liší se dost zásadně. Kanadský srub se staví jen z hrubě opracované kulatiny, proto jsou náklady na jeho stavbu podstatně nižší a materiál se téměř beze zbytku zužitkuje. Hrubou stavbu nevelkého srubu byste mohli pořídit za cenu do dvou milionů. Pravlastí srubových domů je ovšem Skandinávie, kde se tento typ staveb rozvinul k dokonalosti. Nejvíce právě ve Finsku, jehož území pokrývají ze tří čtvrtin lesy, převážně borovicové. Dlouhá a silná zima a krátké intenzivní léto ve Finsku vedou k tomu, že dřevo roste velmi pomalu, je tedy pevné a odolné. Zároveň je však dostatečně měkké na to, aby se dalo opracovat i jednoduchými nástroji, a lehké, aby kmen bez potíží unesli dva lidé. Originální finské sruby současnosti mají dokonale strojně opracované trámy čtvercového profilu s pevnými spoji pomocí dvojitých kloubů a s přesahujícími rohy. Jde o vynikající zdravé bydlení, jehož precizní výstavba je ovšem podstatně dražší než přírodní varianta kanadského srubu. Kdybyste chtěli ušetřit, museli byste místo profesionální firmy zvolit stavbu svépomocí. Ta vyžaduje nejen řemeslnou zručnost, ale také nemálo nadšení a energie. Příklady zdárné realizace však u nás existují.
Alpské pohlazení
Technologie těžkého dřevěného skeletu (TDS), jejíž trámoví dá vyniknout konstrukci s precizně zpracovanými tesařskými styčníky, je nabídkou pro milovníky masivního dřeva. Typově jde o chaletové stavby (stylové horské chaty ze dřeva), které se vyskytují zejména v alpské oblasti. Těžký dřevěný skelet nabízí variabilní dispoziční řešení a dá se využívat také ve vícepodlažní či občanské výstavbě. Tradice této technologie je spojována s postupně vymírajícím tesařským uměním pro stavbu domů s hrázděnou konstrukcí (Timber Frame Houses) v USA. Výhodou těžkého dřevěného skeletu je, že můžete zvolit umístění nosné konstrukce z vnější nebo vnitřní strany stavby. Originální atmosféru, která vzbudí kladné emoce a provoní dům, vytvoří zejména skeletová konstrukce v interiéru.
Chvála dřeva
Vedle dlouhé životnosti a protipožární odolnosti nabízí dřevo leccos navíc. Především jde o ryze přírodní, plně obnovitelný a recyklovatelný materiál, který má i při výstavbě nízkou uhlíkovou stopu. Uhlík na sebe později naopak váže a zlepšuje tím naše životní prostředí. Využívání tuzemského dřeva navíc snižuje množství skleníkových plynů, které vznikají při dopravě stavebního materiálu. Jednotlivé typy dřevostaveb se sice mohou výrazně lišit, ale pro všechny platí, že poskytují možnost energeticky úsporného provedení a nabízejí skutečně zdravé mikroklima interiéru (dřevo „dýchá“ – reguluje vlhkost prostoru). Dřevěná konstrukce voní, je příjemná na pohled i na dotek a působí pozitivně na lidskou psychiku.
text Vít Straňák
foto se souhlasem firem 3K Architects, Alfahaus, Okna Vorlíček, ADMD, Dumrazdva, Nema Dřevostavby, RD Rýmařov, Saint-Gobain, Rigips, Agrop Nova, Roubenky Roubal
Datum vydání: 2. 3. 2025
