Dřevo oknům sluší

Také si to myslíte? A rádi byste si pořídili dřevěná okna, ale bojíte se pravidelného natírání oken? Obavy jsou zbytečné, dřevěná okna údržbu sice potřebují, ale nový nátěr vás čeká při správném zacházení za osm i více let, a to bez pracného odstraňování starého. Zato se vám dřevěné okno odmění krásou i vynikajícími užitnými vlastnostmi.

O tom, že je dřevo krásný materiál, není třeba nikoho přesvědčovat. O jeho pozitivech během růstu snad také ne. Lesy zadržují vodu v krajině, příznivě ovlivňují ovzduší, zmírňují skleníkový efekt… Víte, že vzrostlý strom spotřebuje za hodinu více než 10 kg oxidu uhličitého, tedy tolik, kolik za stejnou dobu vydýchá 10 lidí? A že se při jeho zpracování spotřebuje až šestkrát méně energie než při výrobě okenního rámu z plastu a až dvacetkrát méně než z hliníku? Pro výrobu oken má dřevo řadu předností – je pevné, stabilní, antistatické, má výborné tepelně izolační vlastnosti. A co možná překvapí, má i vysokou požární odolnost. Okna zasklená protipožárním sklem dokáží požáru odolávat až 90 minut, zatímco u plastových oken je odolnost kratší a vznikají i zdraví škodlivé zplodiny.

MASIVNÍM RÁMŮM ODZVONILO 
Přirozenou vlastností dřeva je tvarová nestabilita, roztažnost materiálu, díky čemuž dochází u starých oken k netěsnostem, trhlinkám v rámech a podobně. Proto se dnes dřevěná okna s výjimkou historických replik nevyrábějí z masivního dřeva, ale z vrstvených lepených hranolů, eurohranolů, které vyrovnávají jeho přirozené pnutí a také zvyšují pevnost v tlaku a tahu. Vzniká tak velmi kvalitní materiál i z levnějších měkkých dřevin. Hranoly používané pro výrobu okenních rámů mají lamely ve třech či čtyřech vrstvách. Napojované jsou takzvaným cinkovaným spojem nebo jsou bez viditelného napojení, takzvané fixní. Rozdíl nemá vliv na kvalitu, jedná se jen o estetickou záležitost. Nejpoužívanějším materiálem je smrk, sice nejměkčí, nejméně odolný proti oděrkám a jinému mechanickému poškození, ale zároveň lehký, pružný, pevný a v suchém prostředí trvanlivý. Vynikajícími vlastnostmi pro výrobu oken se může pochlubit borovice. Je houževnatá a díky většímu obsahu pryskyřic má delší životnost. Méně často se k výrobě hranolů používají modřín či jedle. Z listnáčů je nejpoužívanějším dub – odolný, tvrdý, těžký, pružný, ale okna z něj vyrobená jsou poměrně drahá a hůře tepelně izolují. Z exotických dřev se u nás nejvíce zabydlel malajský dub (meranti). Jeho dřevo je červenohnědé barvy od světlejších až po tmavé tóny, přirozeně odolné proti povětrnostním vlivům, houbám a plísním.

NEJVĚTŠÍ STRAŠÁK 
Od pořízení dřevěných oken nás odrazuje natírání a snad ještě více odstraňování starého laku. Ano, takováto renovace oken dává opravdu zabrat. Jak jsme naznačili v úvodu, finální úprava oken je v současnosti mnohem kvalitnější a trvanlivější. Zatímco dříve se okna natírala na staveništi, dnes jsou povrchově upravována přímo ve výrobně. Nejprve jsou hloubkově impregnována proti houbám a škůdcům, pak následuje lazurovací vrstva a nakonec ochranná vrstva, lazura nebo lak. Ideální je, když se první dvě fáze aplikují na jednotlivé díly okna, aby se ochranné prostředky dostaly i do čelních řezných ploch. Poslední vrstva se pak nanáší na hotové okno vysokotlakým stříkáním ve dvou či třech vrstvách. O tom, jak náročné bude okno na údržbu, rozhoduje nejen kvalita povrchové úpravy, ale i konstrukce okna. Zaoblené hrany lépe umožní rovnoměrný nános laku, mírný sklon vodorovných vnějších ploch zajistí, aby se na nich nedržela voda, spodní stranu chrání hliníková lišta. Okno stačí jednou za rok omýt mýdlovou vodou, slabým saponátem nebo nejlépe ošetřovacím prostředkem, který výrobci k oknům nabízejí. Kvalitní okno je pak třeba znovu natřít za osm let, mnohdy i mnohem později. A výhodou je, že se starý nátěr nemusí odstraňovat, stačí jen lehké přebroušení. Při správné údržbě se pak mohou dřevěná okna dožít i stovky let. A nezanedbatelnou výhodou je, že je možné dřevěný rám opravit, na rozdíl od plastového.

KOV A DŘEVO 
Pokud se chcete údržbou zabývat ještě méně, můžete volit chytré řešení – okna dřevohliníková. Dřevěné okno trpí nejvíce z vnější strany. Opatříme- li je z exteriéru hliníkovým pláštěm, zachovává si vlastnosti dřeva, přitom je však z vnější strany takřka bezúdržbové, s téměř neomezenou životností a vyšší mechanickou i požární odolností. Mezi kovem a dřevem je vzduchová mezera nebo dokonce izolant vylepšující tepelně i zvukově izolační parametry. Hliník zvenčí nabízí elegantní moderní vzhled v jakékoliv barvě, v interiéru se můžete dál těšit krásou přírodního dřeva.

UDRŽET TEPLO
Dřevěné okno stejně jako každé jiné musí splňovat i řadu dalších vlastností, z nichž v současné době nejsledovanější jsou vlastnosti tepelně izolační. Posuzujeme je podle součinitele prostupu tepla oknem Uw. Na jeho hodnotu má největší vliv samotné sklo, které zaujímá většinu plochy, ale i rám – čím je nižší, tím lépe. Donedávna bylo prosklení tím nejslabším článkem, dřevěné rámy měly mnohem lepší tepelně izolační vlastnosti než sklo. Vývoj však udělal rychlý krok kupředu, kvalita prosklení se zlepšila natolik, že součinitel prostupu tepla sklem (Ug) může dosahovat lepších hodnot než rámů (Uf). Ač je dřevo výborný izolant, běžný eurohranol tloušťky 68 mm nevyhoví zvýšeným nárokům na tepelnou izolaci domů. Je proto nutné zvyšovat stavební tloušťku rámu, standardem jsou okna o tloušťce vlysu 78 mm, nízkoenergetické domy vyžadují minimálně 86 mm. Tepelně izolační vlastnosti je možné dále vylepšit pomocí náročnějších konstrukcí profilů, vložením materiálu s vyššími izolačními vlastnostmi, vyfrézováním vzduchových otvorů a podobně. Důležitá je i hloubka zasklívací drážky, nejméně 25 mm, a důkladné těsnění funkční spáry (mezi okenním křídlem a pevným rámem). U kvalitních oken je pamatováno i na takový detail, aby se hliníková okapnička nedotýkala přímo skla a nevytvořil se tak tepelný most. Kvalitu prosklení (Ug) je třeba volit s ohledem na celkové tepelně izolační charakteristiky domu. Připomeňme si, o čem jsme již na stránkách našeho časopisu vícekrát psali, že prosklení, které dobře izoluje, většinou i více brání slunečním paprskům vnikat do interiéru. To je dobré v létě, avšak v jiných ročních obdobích je naopak žádoucí, aby sluneční paprsky pomohly dům vytápět. Je proto třeba sledovat i tak zvaný solární faktor g, který udává, kolik procent slunečního záření projde oknem dovnitř, pohybuje se v rozmezí od 20 do 60 %. Není nutné použít v celém domě stejný typ skel, ale volit je i s ohledem na solární faktor podle orientace místností vůči světovým stranám a jejich funkci. Solární zisky hrají významnou roli zvláště u pasivních domů.

 

NEZAPOMEŇTE NA VZDUCH 
Jednou z hlavních funkcí oken je postarat se o výměnu vzduchu. Probíhá částečně nekontrolovaně netěsnostmi oknem, částečně větráním. Dnes jsou okna natolik utěsněná, že se musíme o dostatečnou výměnu pečlivě starat, jinak budeme mít problém s vlhkostí v interiéru a nejspíš i zdravotní problémy z nedostatku čerstvého vzduchu. Pořídíme-li si nová kvalitní okna, musíme se naučit i účinně větrat, častěji, ale rychle, abychom se nepřipravili o cenné teplo. Jinou možností je svěřit větrání vzduchotechnice, nejlépe systému s rekuperací tepla, tedy takovému, který zužitkuje k ohřátí přicházejícího vzduchu odpadní teplo. A na závěr připomeňme, že základní funkcí oken je přivádět do interiéru světlo. Vybíráte-li rám okna, myslete i na to, aby byl subtilní, a co největší část okna patřilo sklu. A to právě umožňuje dřevo.

Datum vydání: 28. 6. 2015

Edit: Miloslava Perglová