Relax v zeleném salonku: Jak na zimní zahradu, která se stane oázou klidu
Zimní zahrada propojená s interiérem rodinného domu znamená pokoj navíc. Jestliže ji postavíte na severní straně domu a vybavíte izolačním trojsklem, zbavíte se problému s letním horkem, získáte ideální prostor pro pěstování rostlin a v zimním období budete mít alespoň částečný teplotní štít pro navazující interiér.
Musíte se ovšem smířit s tím, že prostor zimní zahrady orientované na sever bude přes zimu buď vyžadovat přitápění, anebo se stane opravdu převážně útočištěm pro zeleň a jeho obytná funkce se omezí na teplejší období roku.
Šance pro pěstování rostlin v zimní zahradě
Volba rostlin, které hodláte pěstovat v zimní zahradě, je jen na vás. Velmi úzce však souvisí jak s orientací ke světovým stranám, tak i s celkovým mikroklimatem zimní zahrady.
Rozhodně se nedoporučuje kombinovat rostliny různých geografických zón. Pro severní stranu se proto nabízejí především rostliny našeho klimatického pásma. V případě výrazného pootočení k východu či západu můžete uvažovat spíše o rostlinách subtropického pásu (levandule, cypřiš, fíkovník, vavřín, ibišek, mučenka, myrta).
A jestliže volíte klasickou – jihozápadní nebo jihovýchodní – orientaci zimní zahrady, můžete si dovolit i sázku na rostliny tropické oblasti (palmy, cykasy, banánovníky, citrusy, orchideje, bromélie, strelície, asparágus či bambus).
V souvislosti s těmito volbami je dobré si přečíst také Rady odborníků na zimní zahrady, které přinášejí další užitečné informace a doporučení, jak správně navrhnout a vybavit zimní zahradu.
Důležitost plánování výstavby zimní zahrady
Výstavbu zimní zahrady byste měli v každém případě předem pečlivě naplánovat. Důležitá bude nejen její orientace a s ní související rozhodnutí, jaké funkce a v jakém rozsahu má zimní zahrada během roku plnit, nýbrž také volba kvalitního zasklení, systému provětrávání, stínění a případného vytápění proskleného prostoru.
Nejlevněji vás stavba vyjde rozhodně tehdy, když ji naplánujete rovnou, tedy už v rámci projektu rodinného domu. Pozdější přístavba je určitě možná, ale složitější a dražší.
Ještě více by se vám realizace prodražila, kdybyste se do ní pustili bez potřebných znalostí a odborné pomoci. Školený projektant vám pomůže vyřešit nejedno estetické nebo funkční úskalí, které budete muset na cestě k dokonalé zimní zahradě překonávat.
Volba orientace zimní zahrady pro optimální využití
V souvislosti s horkými léty, která nás zřejmě v budoucnu čekají, je otázka, zda dosud převažující orientace zimní zahrady k jihu je opravdu tou nejrozumnější volbou. Zimní zahrady jsou totiž velmi náchylné k přehřívání.
A pokud zvolna přicházíte do let, možná už tušíte, že ve vyšším věku se tolerance většiny lidí vůči horku snižuje. Pootočení zimní zahrady směrem k východu či západu souvisí úzce s vaším režimem dne.
Chcete-li klidný rozjezd s pohodovou snídaní, bude pro vás správnou volbou východ. Jestliže ovšem snídáte v poklusu, ale zato zbožňujete dlouhé letní večery se sklenkou vína, pak musí zvítězit západní strana.
A sever? O tom už byla řeč: Uprostřed žhavého léta vám dokonale eliminuje riziko přehřívání, je ideální pro pěstování rostlin a za každého počasí poskytuje příjemné, přirozeně rozptýlené denní světlo. Ideální pro umělce, stejně jako pro milovníky zeleně.
Materiály pro nosnou konstrukci zimní zahrady
Nosnou konstrukci zimní zahrady můžete mít ze čtyř odlišných materiálů: plastu, hliníku, oceli a dřeva.
- Dřevo vám nabídne originál přírodních půvabů – krásnou texturu, vůni, příjemné teplo na dotek, pocit útulnosti. Pro malé zimní zahrady je ovšem až příliš masivní.
- Hliník nabízí chladnou eleganci, podstatně subtilnější konstrukci, tvarovou stálost a bezúdržbový provoz, je ale nejdražším materiálem. Levnější ocel sice prokazuje pevnost a elegantní vzhled, na druhé straně však stojí její tepelná vodivost a nebezpečí koroze.
- Plast je dnes většinovou volbou, a to především díky nízké ceně, dobré tvarovatelnosti a téměř bezúdržbovému provozu.
Význam zasklení pro tepelnou pohodu v zimní zahradě
Zcela zásadní roli pro tepelnou pohodu uvnitř zimní zahrady hraje způsob zasklení.
Sklo je totiž tepelně prostupnější než zdivo: Zasklením uniká z interiéru nejvíce tepla v zimě, ale také ho tudy nejvíc vstupuje dovnitř během horkého letního období. Pro zimní zahrady se zpravidla používá izolační dvojsklo, které může být protisluneční (absorpční sklo Planibel barvené v hmotě nebo reflexní sklo Stopsol), může mít zesílenou tepelnou izolaci, zvukovou izolaci nebo bezpečnostní parametry.
Mezera mezi skly může být vakuovaná či vyplněná izolačním vzácným plynem (levnější je argon, účinnější krypton). Izolační účinek výplně mezi skly velmi pomalu klesá, ale při kvalitním provedení by mohl vydržet až 40 let.
Jestliže plánujete propojit zimní zahradu přímo s obytným prostorem, rozhodně se vám vyplatí investice do kvalitního izolačního trojskla s reflexní meziskelní fólií Heat Mirror. Takové zasklení dokáže odrážet v zimě sálavé teplo z vytápění zpět do interiéru a v létě zase sluneční žár zpátky ven. Ideál moderního zasklení představuje izolační trojsklo IZOS Energy+.
Výběr podlahy pro zimní zahradu: Útulnost a tepelná pohoda
Celkový pocit tepelné pohody člověka ovšem do značné míry ovlivňuje teplo od země. Proto je v zimní zahradě důležitý rovněž povrch podlahy.
Za slunného počasí vám největší komfort nabídne přírodní kámen či keramická dlažba, protože tyto materiály výborně akumulují teplo. Ale v deštivém období vám přijde vhod dřevěná podlaha, která je přirozeně teplá po celý rok.
Sázka na dřevo je v tomto případě univerzální, příjemná a útulná.
Čtěte dále o různých typech zimních zahrad v našem dalším článku Zimní zahrada v mnoha podobách, kde se také dozvíte jak zimní zahradu správně navrhnout, aby se minimalizovaly tepelné ztráty a maximalizoval komfort užívání.
Text: Vít Straňák
Foto: Shutterstock a se svolením firem Plas, Hobbytec, MTM Bezuchov
Datum vydání: 2. 10. 2024