Minimalistické bydlení

„Kolik prostoru člověk potřebuje a měl by si nárokovat?“ ptá se Radek Váňa, zakladatel a jednatel agentury Idealab, která na jaře vydala knihu o malých domech s názvem Tiny House. „Hluk měst je natolik tíživý, že nás vyhání zpět do přírody. A proto nikoho nepřekvapí ideál malých domků usazených v lese, z nichž vyzařuje klid, vůně dřeva a závan bezpečného dobrodružství.“

Ta kniha je poučná a inspirativní. Ale hlavně vyjadřuje myšlenkový trend nebo hnutí, z něhož vyrostl životní styl nejen mladé generace. Pokud chcete bydlet za rozumné peníze v souladu s přírodou, ale zároveň netoužíte po jurtě nebo domu krytém zeminou, nabízí se skromný malometrážní domek složený z dopravních kontejnerů či jiných modulů. Pramálo u nich záleží na komfortu. Cení se především mobilita, rychlost pořízení, finanční dostupnost, odbourání byrokracie, soběstačnost a flexibilita.

Sen o soběstačnosti

Fenomén malých domků v přírodě rozhodně má co nabídnout – nejen po stránce filozofické, ale také praktické. „V blízké budoucnosti určitě nebudeme všichni bydlet v domcích o minimální ploše, ale trend dobře navržených a kvalitních minidomků jistě ovlivní nejenom malometrážní bytovou výstavbu ve městech, ale i výstavbu rodinných domů v příměstských oblastech a na venkově,“ otevírá knihu Tiny House renomovaný designér a architekt Jiří Pelcl. A vydavatel knihy Radek Váňa k tomu dodává: „Soběstačnost je výsadou těch, kteří ovládají moderní technologie: solární panely, baterie k uložení energie, filtry pro čištění vody… Nezávislost na sítích se zdá jako jeden ze snů, který nepatří jen malé skupině nadšenců soběstačnosti. Pozadí probíhajících diskuzí o energetické krizi těmto snům přidalo na naléhavosti. Ochrana klimatu jde s tímto směrem ruku v ruce, a také proto je tento trend opodstatněný, a tudíž také hodný následování.“

Skromnost na kolečkách

„Dnešní generace se poučily životem svých rodičů. Ti za komunismu žili v relativním nedostatku a po revoluci měli pocit, že si musí všechno vynahradit. Pochopitelně ne všichni, ale mnozí si začali stavět paláce. Jejich děti to už vnímají jinak – alespoň tak mi to připadá. Šetrnost pro ně není nouze, ale životní styl,“ tvrdí v knize Zdena Zlatová, zakladatelka projektu Blokki. Tento projekt kontejnerového bydlení, které lze jako celek naložit na korbu náklaďáku nebo dokonce na automobilový přívěs, prezentujeme i v článku. Představujeme rovněž další české „originály na kolečkách“. Mezi nimi také mobilní plechový domek Mobile Hut, jehož autoři – Jan Gabriel a Jakub Vlček z ateliéru Artikul – se snaží uvést nový životní styl do souvislostí: „Hnutí tiny house v Americe nebo na Novém Zélandu souvisí s finanční krizí a lidé tam mnohem častěji takto fungují. V Německu stojí celé tiny house vesnice. U nás začal boom přicházet v roce 2018.“ A přidejme ještě pohled architekta Adama Gebriana, jak ho vyjádřil loni pro časopis Reportér: „Když máte velký a krásný pozemek, klidně na něm můžete mít maličký dům. Problémem současného Česka jsou naopak velké domy na malých pozemcích – lidé utratí peníze za mnohem větší barák, než potřebují, a jejich pozemek končí dva metry za ním.“

Kolik stojí kontejner?

Jestli máte dostatek elánu k alternativnímu způsobu bydlení, vyzkoušejte klasický lodní kontejner. Jeho výška se pohybuje od 197 do 279 cm, šířka od dvou do tří metrů, standardní délky činí něco přes 6 metrů (20 stop) nebo přes 12 metrů (40 stop). V tuzemském bazaru začíná cena použitého velkého kontejneru (délka 12 metrů) přibližně na částce 200 000 Kč, kontejner zateplený a základním způsobem uzpůsobený k bydlení však pořídíte spíše za dvojnásobek. Daleko rozšířenější je ovšem obchod s obytnými kontejnery v Číně. Tam lze sehnat nový obytný kontejner, který je už vybaven v moderním západním designu. Jeho vyjednávací cena sice rozhodně přesáhne půl milionu, ale zkuste si za takovou cenu pořídit klasické bydlení! Patrně největší minus bydlení v kontejneru představuje fakt, že po vložení tepelné izolace a vnitřního pláště zůstane interiér opravdu hodně úzký. Jako logické řešení se nabízí propojit více kontejnerů a rozšířit prosklení. Tím si však ztížíte schvalování stavby: V případě domku se zastavěnou plochou do 25 m² s jedním nadzemním podlažím a výškou maximálně 5 metrů totiž nepotřebujete stavební povolení ani ohlášení stavby. Dům z velkého lodního kontejneru v plné délce nebo atypický dům z více kontejnerů je již běžnou stavbou, která vyžaduje minimálně ohlášení.

Naložte to!

Pokud se rozhodnete pro mobilní dům, rozhodují nejen jeho rozměry, ale také hmotnost. Domky s celkovou hmotností do 3 500 kg mohou na kolečkách zůstat a umožní vám „kočovat“ bez zbytečné byrokracie z místa na místo (nemusí přitom jít o klasický mobilheim). Druhou variantu představují domy, které už nesplňují požadavek „muší váhy“, ale díky šířce do čtyř metrů je lze jako nadrozměrný náklad převézt po silnici jako celek a umístit na předem zvolený pozemek. Na střechu mobilního domku lze každopádně umístit nejen fotovoltaické panely, ale také malý větrník jako zálohu pro dny bez slunce. Domky bývají základním způsobem zateplené a uvnitř plně vybavené, často nabízejí i patro na spaní. To vše můžete pořídit za cenu již okolo dvou milionů. „Zateplení Blokki v základním provedení je vhodné pro celoroční užívání,“ ujišťuje Zdena Zlatová, zakladatelka projektu Blokki. „Ovšem v případě, že bude vaším záměrem stavbu kolaudovat pro trvalé bydlení, je třeba přiobjednat vybrané prvky, jejichž souhrn zajistí zařazení stavby do kategorie nízkoenergetických staveb třídy B. Jedná se o kombinaci těchto prvků: zesílení hlavní izolační vrstvy na tloušťku 120 mm na stěnách a 140 mm v podlaze i nad stropem, zasklení oken a vstupních dveří izolačními trojskly a střešní fotovoltaickou elektrárnu.“

Skromnost na vodě

Řada lidí se dnes zhlédla také v bydlení na hausbótu. Ze známých osobností jmenujme třeba režiséra Jana Hřebejka. Cena prostornějšího hausbótu, který se dá přizpůsobit k trvalému bydlení, se může pohybovat od 400 000 Kč až do čtyř milionů. Každopádně i dobře vybavený hausbót je varianta levnější než klasická výstavba současnosti. Nemělo by vám však jít jen o lacinou romantiku. Před koupí hausbótu byste se měli zajímat jednak o jeho energetický štítek (prozradí vám, jestli tam v zimě nezmrznete), jednak o světlou výšku prostoru, abyste netrpěli pocitem stísněnosti. Světlá výška je vzdálenost od podlahy ke stropu a v rodinném domě musí být ze zákona nejméně 250 cm. To na hausbótu pochopitelně mít nebudete, ale příliš malá výška by vás mohla při dlouhodobém pobytu zaskočit. Z romantického bydlení se pak snadno stane černá můra… Pokud si to chcete vyzkoušet nanečisto, můžete si hausbót pro začátek pronajmout. Nejlépe právě v zimním období, kdy je venku světla i tepla málo.

Text: Vít Straňák
Foto: se svolením firem Baťák-hausbóty, Rolling Homes, Blokki, Domeczech, Egoé, Tanatech, Easy Homes, RI Okna, Estetico, Archizoom, Artikul architekti

Datum vydání: 29. 12. 2023

Edit: Andrea Moudrá