Plovoucí, lepená, nebo jiná?

Podlahu z vícevrstvých dílců (lamel) s dřevěným, vinylovým či třeba marmoleovým povrchem můžete pokládat buď plovoucím způsobem, nebo ji na podklad přilepit. Pro laminátové podlahy se doporučuje jen plovoucí pokládka. A pak jsou tu ještě podlahy, které na podklad jen rozetřete.

Lepené podlahy jsou celoplošně (pevně) přilepeny ke spodní podkladní vrstvě. Oproti tomu plovoucí podlaha není pevně spojena s podkladem, ale volně na něm leží. Její dílce/lamely se mohou vzájemně spojovat lepidlem v drážkách. Dnes už ale převažuje suchý způsob pokládky bez lepidla, kdy se lamely k sobě „zacvakávají“ tzv. zámkovým spojem. V článku se zabýváme pokládkou heterogenních lamel nebo čtverců (z více vrstev), které jsou tlustší a i bez lepení odolávají tlakům, které na ně působí shora, a tahovým silám do stran. Existují ještě například homogenní vinylové dílce s tloušťkou jen 2 až 3 mm nebo přírodní linoleum v rolích, které se celoplošně lepí na pevný kvalitní podklad.

 

Jak se rozhodnout?

Promyslete si, co od podlahy očekáváte, jaké situace mohou nastat, a od toho volte i způsob pokládky. Základním kritériem je čas, resp. délka doby, na kterou si chcete podlahu pořídit. Pokud plánujete krytinu jen na určité časové období a víte, že ji budete chtít za deset let měnit, tak spíš uvažujte o plovoucí podlaze, protože následná výměna je podstatně rychlejší, snazší, bez stavebního ruchu a cenově méně náročná než v případě celoplošně přilepené podlahy. „Pokud bydlíte v nájemním bytě a nelíbí se vám tam podlahy, asi je nebudete vytrhávat, když po skončení nájmu budete muset uvést byt do původního stavu. Můžete však na stávající a nevyhovující krytinu položit plovoucí podlahu, kterou v budoucnu rozeberete a odnesete si ji třeba do nového podnájmu,“ radí Milan Mrkáček z KPP.

 

Rozhoduje i pevnost podkladu

Všechny podlahové krytiny potřebují suchý, pevný a rovný podklad. Zejména z pohledu pevnosti v tahu vyžadují lepené podlahy vyšší parametry podkladu než plovoucí typy. Takže v případě, kdy by úprava podkladu pro vás znamenala neúnosně prašné a finančně náročné stavební úpravy, je vhodná instalace krytiny plovoucím způsobem. Nesmí ovšem docházet k vertikálním pohybům podkladu, tzn. že se nesmí podklad houpat, to je základní podmínka pro pokládku plovoucím způsobem i lepením. Nutnost pevnosti podkladu vysvětluje Milan Mrkáček následovně: „Každá krytina v rámci svého životního cyklu vlivem klimatických podmínek pracuje, roztahuje se a smršťuje. A pokud je krytina přilepena, tak podklad musí mít takovou pevnost, aby tyto pohyby krytiny zvládl vyrovnat, což může být občas problém u rekonstrukcí, kdy se podklad tváří, že je rovný, suchý, ale v rámci pevnosti není bez další úpravy dostatečně pevný pro lepení.“

 

Bez přechodových lišt

I když to zatím vypadá, že benefity plovoucí pokládky převažují nad plošným lepením, i celoplošné lepení má své výhody. Jednou z nich je instalace větších jednolitých ploch bez dilatačního přerušení, tedy bez přechodových lišt (prahů) mezi místnostmi. Pokud pokládáte krytinu plovoucím způsobem, tak musí být dodrženo oddělování jednotlivých ploch, tzn. ve dveřích je ponechána mezera mezi krytinou a jsou tam instalovány přechodové lišty. V případě celoplošného lepení je možné pokládat členité plochy v jednom kuse, což může vyhovovat více pohledu čistého designu.

 

Akustika v místnosti

V rámci akustiky mají oba systémy pokládky odlišné vlastnosti. U podlah řešíme dva druhy akustiky, zjednodušeně řečeno akustiku v místnosti, tedy hlučnost krytiny, kterou vydává při chůzi nebo při jejím používání, a tedy zvuky, které vrací do místnosti. V tomto případě jednoznačně vyhrávají podlahy lepené. A pak řešíme akustiku z pohledu přenosu zvukových vln do konstrukce budovy, tedy zvuky v místnosti pod podlahou. Zde jsou na tom o něco lépe podlahy pokládané plovoucím způsobem.

 

Opravy podlah

Oprava podlahy je možná u obou variant pokládek. Plovoucí pokládka nabízí dva způsoby opravy, kdy tím prvním a časově náročnějším je demontáž celé podlahy až k lamele, kterou je třeba vyměnit, a opětovné složení krytiny. Druhou možností je výměna jen dílu uprostřed plochy, ale realizátor musí vědět, jak na to. U lepené pokládky je výměna dílu v ploše snazší, ale jen relativně, protože je to v podstatě hodinářská práce a realizátor opět musí mít zkušenost, být manuálně zručný a musí mít notnou dávku trpělivosti, aby nepoškodil vedle ležící dílce. „Oprava je tedy možná u obou způsobů pokládek, ale zatímco plovoucí podlahu zvládne položit i šikovný kutil, tak u výměny dílce už to není tak snadné a z pozice kutila bych se do toho nepouštěl ani u lepené, ani plovoucí podlahy,“ míní odborník.

 

Podlahové topení

Pokládka na podlahové topení je možná oběma způsoby. U celoplošného přilepení má podlaha lepší tepelnou vodivost, resp. nižší tepelný odpor, ale jedná se o takové hodnoty, které jsou pro běžného uživatele těžko rozeznatelné. Pokud mluvíme o elektrickém podlahovém topení, tak pro lepenou podlahu musí být topení zalité mazaninou, aby měla podlaha pevný podklad. U plovoucích krytin lze topné systémy instalovat na podklad a rovnou na ně položit krytinu.

 

Vlhkost prostředí

Požadované hodnoty vlhkosti podkladu i prostředí jsou stejné u obou typů pokládky. Spíše je třeba zvážit, zda je samotná krytina vůbec vhodná pro vlhké prostředí. Při celoplošném přilepení krytina snese horší podmínky, protože lepidlo podrží krytinu při vyšších hodnotách než u plovoucího způsobu. Na druhou stranu v případě dlouhodobě trvajících vlhkých podmínek může dojít k nevratnému poškození krytiny.

 

Jak u laminátu?

U laminátových podlah většina výrobců vyloženě nedoporučuje celoplošné lepení. Důvod je ten, že je obvykle nosičem HDF deska, která reaguje na změny vlhkosti, tedy pracuje. A celoplošné přilepení by bránilo tomuto pohybu, takže by mohlo dojít k poškození krytiny.

 

Hybrid mezi lepenou a plovoucí pokládkou

Základ hybridních podlah tvoří podložky, zejména protihlukové, které nabízejí benefity obou pokládek. Podlahář v takovém případě nepoužívá lepidlo, ale na podklad položí na volno jen podložku, která má na vrchní straně fólii (např. Silent Premium), pod níž je lepicí vrstva. Fólie se těsně před pokládkou krytiny strhne a přímo na lepicí vrstvu podložky se aplikuje krytina. Po zaválcování a zaschnutí drží krytina přímo na podložce, nikoli na podkladu. Takové řešení výrazným způsobem zvyšuje akustický komfort krytiny a současně máte celoplošně přilepenou krytinu, kterou ale můžete kdykoli bez poškození podkladu demontovat.

 

Podlahové stěrky

Zejména v moderních interiérech se využívají podlahové stěrky, které vyžadují penetrovaný, rovný a pevný podklad. Hodí se zejména do vstupních prostor, koupelen i kuchyní. Existují jednak cementové stěrky (někdy ne právě šťastně označované jako betonové stěrky), které jsou vyrobeny na bázi cementu – směsi suchého sypkého cementu, plniv a speciálních příměsí podle specifické potřeby pro své konečné uplatnění. A dále stěrky epoxidové, cementoepoxidové nebo polyuretanové. „Používáme pouze přírodní materiály na bázi vápencového štuku a minerálních látek, mikrocementu, vodou ředitelných barev a pryskyřice. Na výběr máme širokou škálu vzorů, dekorů a barevných odstínů,“ popisuje možnosti stěrek Ing. Přemysl Villin ze společnosti Villidecor. Stěrky se při aplikaci roztírají po povrchu hladítkem, a to ve dvou vrstvách (každá musí řádně proschnout) a finálně se většinou upravují vytvrzovacím lakem.

 

 

text redakce

foto se souhlasem firem V podlahy CZ, Quick-Step, Hornbach, KPP

Datum vydání: 14. 9. 2023

Edit: Andrea Moudrá