Jak ulehčit střeše
Střecha má velmi náročnou úlohu. Musí unést tíhu krytiny i vrstvu sněhu, odolat prudkému náporu větru, bezpečně ochránit před deštěm, chladem i horkem vše, co je pod ní, udržet v domě teplo… Volbou střešní krytiny jí můžeme alespoň v prvním z těchto úkolů ulehčit, aniž bychom slevili z ostatních nároků.
Smyslem tíhy střešní krytiny je, aby ji neodfoukl vítr, jinak je spíše na obtíž. Těžká krytina zatěžuje krov, je náročná na dopravu i manipulaci. Je pravda, že těžké krytiny mají dlouhou tradici, je to však způsobeno zejména tím, že se nedařilo najít lehký materiál, který by se dokázal na dlouhá desetiletí vystavit účinkům slunce, mrazu, deště, krup, sněhu… Dnes je již takových šikulů celá řada, přitom jsou několikanásobně lehčí než střešní tašky pálené či betonové. Rozšíření lehkých střešních krytin umožnil nejen vývoj samotných materiálů, ale i vyřešení jejich pevného a bezpečného uchycení k nosné konstrukci. Nemusíme se tedy bát, že by nám lehká střecha mohla při velkém vichru uletět.
PROČ LEHKÉ KRYTINY
Nízká hmotnost střešní krytiny umožní krovu nést čtyřikrát nebo i desetkrát menší zátěž. Je pak možné ušetřit na jeho dimenzování. Samozřejmě neplatí přímá úměra mezi tíhou krytiny a tím, o co ponese krov méně, je třeba připočítat i případné bednění či další nutné konstrukční prvky. S lehkými krytinami se samozřejmě snadněji zachází jak při dopravě, tak samotné montáži. Často se jedná o velkoplošné prvky, snižuje se tedy množství spojů a tím i nebezpečí poruch v místech spojování. Nízká hmotnost je často důležitým kritériem při výměně střešní krytiny při rekonstrukcích. Dovolí využít původní krov, který by těžkou krytinu, většinou doplněnou vydatnější izolací, neunesl. Stejně jako u všech typů krytin je pro výběr krytiny důležitý sklon a tvar střechy či klimatické podmínky. Uvědomme si, že o dobrou funkci střechy se nestará jen střešní krytina, ale střecha je navrhována jako komplexní systém skládající se z více vrstev a plnící i důležitou tepelně-izolační funkci. Vybírat krytinu musíme tedy již ve fázi návrhu stavby, aby jí mohla být přizpůsobena konstrukce krovu i skladba střešního pláště. Nenechme stranou ani estetické hledisko. Lehké krytiny působí subtilněji, nestrhávají zbytečnou pozornost ke střeše a moderní architektuře velmi dobře sluší.
PLECHOVÉ KRYTINY
Typickým představitelem lehkých krytin je plech. Plechová krytina není ve stavebnictví nováčkem, měděné střechy se osvědčují již dvě století. Pro střechy rodinných domů je však finančně náročná, naštěstí dnes existují ekonomicky příznivější řešení. Proč střechu z plechu? Patří mezi nejlehčí krytiny, až desetinásobně lehčí než těžké skládané, její váha začíná u hliníkové varianty na 2,6 kg/m2. Plech je vhodný pro střechy o velmi nízkých a naopak i velmi strmých sklonech, například v horských oblastech. Jedinečnou výhodou plechových krytin je možnost použít je i na svislé vodu nepropouštějící konstrukce, fasády a štíty. Tvárnost materiálu umožňuje použití i pro atypická řešení. Nejpoužívanějším materiálem pro plechové střechy je ocel, upravovaná tak, aby se zamezilo korozi a prodloužila její životnost, nejčastěji žárovým pozinkováním. Pro plechovou střechu můžeme vybrat i takové materiály, které pobytem na vzduchu získají ochrannou patinu, a jsou tak zaručeně bezúdržbové – titanzinek či měď. Zcela bezúdržbový, a přitom neměnící svůj vzhled, je hliník, navíc extrémně lehký a extrémně odolný. Životnost těchto materiálů dosahuje ke stovce let.
OBAVY Z PLECHU?
Plechová střecha vzbuzuje v několika ohledech jistou nedůvěru. Nejrozšířenější je obava z hlučnosti plechové střešní krytiny za deště. Ano, kapky bubnující na plech jsou slyšet více než třeba na pálené tašky, ovšem rozdíl činí jen několik decibelů. Podstatné však je, že v současné době střechu netvoří jen krytina, ale mezi krytinou a obytnou místností je vždy silná vrstva izolace, která má zásadní vliv jak na tepelně izolační, tak akustické vlastnosti střechy, a brání prostupu případného zvýšeného hluku. Navíc se vyrábějí krytiny, které hluk částečně eliminují speciální úpravou povrchu, rezonanci snižuje i profi lování krytin. Dalším strašákem je obava z nutné údržby ocelových krytin. Výrobci upravují povrchy lakováním nebo vrstvou plastu, obyčejně ve více vrstvách, které spolehlivě zabezpečí krytinu, aby se nemusela natírat. Hliník, měď či titanzinek nevyžadují nátěr po celou dobu životnosti. Povrchové úpravy jsou odpovědí i na další z panujících obav, a to z fádnosti vzhledu. Nejenže si můžete vybrat z celé řady barev, ale i struktur, například napodobujících povrch keramických tašek. Těm se plechové krytiny přibližují nejen úpravou povrchu, ale i tvarů. Plechové krytiny se vyrábějí buď ve formě pásového materiálu, nebo jako skládané z menších dílců napodobujících klasické střešní krytiny, tašky či eternitové šablony.
ASFALTOVÉ ŠINDELE
Lehkou a tvárnou krytinou jsou asfaltové šindele, někdy nazývané bitumenové, což je vlastně synonymum pro jejich základní složku – asfalt. Jsou ohebné, mohou se snadno řezat, poradí si proto i s tvarově náročnějšími střešními konstrukcemi. Pokládají se na bednění. Velkou předností této krytiny je její příznivá cena, která však svádí k volbě nekvalitní krytiny. Extrémně levné, nekvalitní šindele, navíc neodborně položené, pošramotily v době příchodu na náš trh asfaltovým šindelům pověst. Jak však poznat kvalitní šindel? K dispozici je velmi široká škála výrobků od různých dodavatelů, které se navzdory podobnému vzhledu mohou podstatně lišit svými vlastnostmi i životností. Kvalitu asfaltového šindele lze posoudit srovnáním s požadavky normy, která stanoví plošnou hmotnost výztužné nosné vložky, pevnost v tahu, rozměrovou stabilitu, minimální množství čistého asfaltu na jednotku plochy, minimální tloušťku šindelů a mnoho dalších parametrů. Ty nelze zhodnotit vizuálně, ale jen z technických listů produktu. Je samozřejmé, že čím jsou udávané vlastnosti lepší než limity stanovené normou, tím je kvalita a životnost krytiny vyšší, a tedy samozřejmě i cena. Kvalitní šindele mají vložku ze skelných vláken, která při dostatečné gramáži zaručuje tvarovou stálost i při velkém tepelném namáhání. Na životnost šindele má vliv použitý asfalt, pro rodinné domy se šikmými střechami bychom měli preferovat oxidovaný asfalt před modifi kovaným, který má nižší bod tání. Povrch šindelů je opatřen posypem, který k šindeli dobře přilne. Jeho mírné splavování těsně po montáži je však normální, tento proces by se měl ukončit po první zimě. Jak jsme řekli, posoudit kvalitu není v silách laika, je proto třeba vybírat podle spolehlivosti konkrétní značky, konkrétního výrobce či dodavatele. Na konečný výsledek má samozřejmě vliv realizace, zejména kvalita záklopu. Konstrukce střechy musí zajistit dostatečné odvětrávání mezi bedněním a tepelnou izolací. Přibitím šindelů do dřevě ného bednění a slepením šindelů k sobě na střeše vznikne jednolitá voděodolná vrstva, která nepropustí do střechy vodu ani sníh a vydrží nápory větru až do rychlosti 220 km/h. Střecha s kvalitním, dobře položeným šindelem by měla sloužit k plné spokojenosti bez nutnosti údržby 30 až 60 let.
VLÁKNOCEMENTOVÁ KRYTINA
U nás už dnes klasická krytina, kterou známe povětšinou jako eternit, stojí na půli cesty mezi krytinami těžkými a těmi nejlehčími. Je třikrát až čtyřikrát lehčí než keramické a betonové tašky. Původní eternit obsahoval asi 10 procent zdraví škodlivého azbestu. Ten již dnešní krytiny neobsahují, byl nahrazen buničinou a syntetickými vlákny. Najde uplatnění nejen u rekonstrukcí, kde je její nízká hmotnost velkou předností, ale i u novostaveb, tradičních i moderních. Vybrat si můžeme mezi maloformátovými prvky, šablonami povětšinou ve tvaru čtverců či obdélníků, nebo velkoformátovou vlnitou krytinou. Na tu jsme zvyklí převážně u průmyslových a užitkových objektů, nachází si však cestu i na obytné budovy. Je možné ji použít pro poměrně nízké sklony, díky tomu najde uplatnění u nízkoenergetických rodinných domů. Maloformátové šablony je možné použít i k obkladu štítů a jiných svislých ploch.
PLASTOVÉ KRYTINY
Mezi nejlehčí střešní krytiny patří nováček v tomto oboru, krytiny plastové. Největší uplatnění nacházejí jako imitace přírodních krytin, jako je břidlice a dřevěný šindel při rekonstrukcích starších objektů, kde je položení původní krytiny finančně příliš náročné nebo vzhledem ke stavu krovu technicky neproveditelné. Často nahrazují i původní eternit. Výhodou je jejich odolnost vůči povětrnostním vlivům i růstu mechů a lišejníků.
Datum vydání: 18. 6. 2015