Prvok, hobiti a ekologové
Netradičním a levnějším formám bydlení jsme se věnovali už v minulém čísle Domova, řešili jsme však především modulární výstavbu. Dnes se od ní odrazíme k ještě odvážnějším projektům.
3D tištěný dům Prvok se nejdříve vznášel na hladině Vltavy v Praze, nyní je k pronajmutí v jihočeském Safari Resortu Hluboká u Borovan. Scoolpt. Foto: David Weiss.
Úplnou novinkou modulární výstavby je projekt Tiny House z ocelového lodního kontejneru. Startovní domek na návěsu, který bude energeticky soběstačný a nezávislý na veřejné síti, staví Marek Popálený svépomocí z jediného kontejneru. Rozpočet na minidomek je méně než 500 tisíc a postavit ho stihnete do tří měsíců. Videa z realizace uvidíte na YouTube kanále 2apples. Zatím vám nabízíme aspoň vizualizaci domku. Ale pokročme dále.
Vytiskni si dům!
Dříve platilo „Postav dům, zasaď strom a zploď syna“. Jenže muži počítačové generace to mají jinak… Věřte nebo ne – dům si dnes můžete vytisknout! První 3D tištěný dům v České republice zakotvil už loni v Praze na Vltavě – nejprve u Střeleckého ostrova, později na Smíchovské náplavce. Nese jméno Prvok a veřejnosti jej představila Stavební spořitelna České spořitelny. Jde o celoročně obyvatelný dům ze speciální směsi betonu, který vyrostl za pouhých 48 hodin. S využitím přelomové technologie 3D tisku betonem a díky úzké spolupráci s ateliérem Scoolpt (Michal Trpák, Jiří Vele, Kateřina Nováková) vznikla skutečně unikátní „obytná socha“. Experimentální tištěný dům Prvok má ambici změnit vývoj ve stavebnictví. Architektura inspirovaná organickým světem získala své tvary díky robotickému ramenu. Počítač si informaci přečte, jako to dříve dělal mistr stavebník. Sám navádí pumpu směsi s milimetrovou přesností do cíle. Tisk vrstvené konstrukce přitom probíhá úctyhodnou rychlostí 15 cm za sekundu. Čistá doba tisku Prvoka činila 22 hodin. Rozměry oválného domu jsou 13,35 x 3,5 x 3,1 metru, má obytnou plochu 43 m2 a váží 43 tun. Životnost obvodového skeletu by měla být nejméně 100 let.
Vychytávky Prvoka
3D tištěný obvodový skelet domu je dvouplášťový, meziprostor je vyplněn tepelnou izolací. Středová část a střecha jsou vyrobeny z recyklovaného dřeva. V domě je recirkulační sprcha, což šetří energii na ohřev až z 85 % a dům velmi šetrně nakládá s vodou. Tepelné čerpadlo s klimatizací umožňuje dům nejen chladit, ale také vytápět. Vytápění je řešeno celoplošným podlahovým topením Heatflow, které má nízké provozní náklady, bezporuchovou technologii a docílí rychle požadované teploty, což také šetří energii. Zelená střecha domu obsahuje systém jímání dešťové vody k dalšímu užití. Dům tvoří uvnitř hlavní obytná místnost s kuchyní, ložnice po pravé straně a koupelna se sedacím sprchovým koutem a toaletou po levé. Jde tedy o úsporný, ekologický a plně funkční celoročně obyvatelný objekt. Nyní je umístěn na okraji rybníka v Safari Resortu Hluboká u Borovan, kde si jej můžete pronajmout a vyzkoušet na vlastní kůži.
Zázemí pod zemí
Ale pojďme z vody na souš, ba přímo do nitra země. Ve světě je dnes řada architektů, kteří projektují domy po vzoru slavného Hobitína z románů J. R. R. Tolkiena. Nejde přitom o žádnou recesi, nýbrž o plnohodnotné bydlení s řadou předností. Buď využívají přirozeného profilu okolního terénu, nebo terén přizpůsobují svému záměru. Fotograficky uvádíme příklady obou přístupů: ten první ze Švýcarska, ten druhý z Ekvádoru. Za pozornost stojí zejména projekty švýcarského architekta Petera Vetsche. Ten si již od konce 70. let 20. století „dělá jméno“ výstavbou ekologických hliněných domů. Pomocí konstrukce ze stříkaného betonu vytváří obálky budov, které uzavírají maximální objem pomocí minimální povrchové plochy a jsou tak ideální formou pro úsporné hospodaření s energií. Budovy negují pravý úhel a prostorovou rozmanitostí překonávají monotónnost tradiční výstavby. Připomínají organické formy Antoniho Gaudího a stavby secese. Celkem vyprojektoval už více než 90 hliněných zemních domů ve Švýcarsku i ve světě. Jejich největší koncentraci nabízí sídliště zemních domků Lättenstrasse na okraji Dietikonu v kantonu Curych, které již přes 40 let vytváří malebnou idylu přírodního bydlení.
Moravský Hobitín
Jednu z tuzemských variant „Hobitína“ představuje stavební lokalitu Jižní Chlum v katastrálním území obce Lhotka u Zlína. Nabízí nádherný výhled do údolí řeky Dřevnice a na protější zalesněné svahy. Zástavba je zde koncipována jako vzorové řešení individuálního bydlení na přechodu městské aglomerace v otevřenou krajinu. Již 15 let fungují v jižním svahu rodinné domy chráněné zeminou, které spojují půvab přírodní architektury s výhodami pasivně-solárních staveb. Vycházejí z jednoduchého přírodního principu využití tepla, jež dokáže akumulovat obklopující zemina. To zajišťuje celoroční tepelnou pohodu bez použití provozně drahých vyhřívacích nebo klimatizačních systémů. K dorovnání teplot stačí v případě potřeby i málo výkonná zařízení na bázi alternativních zdrojů energie. Svou jižní stranou jsou domy naplno otevřené slunci: Jednak kvůli světelnému komfortu, jednak proto, aby přijímaly (a v sobě akumulovaly) maximum tepla.
Zemělodě
Nápad na stavbu svérázných „zemělodí“ z odpadních materiálů se zrodil před půlstoletím v hlavě amerického architekta indiánského původu Michaela Reynoldse. Jde o soběstačné ekologické domy bez základů – plují po zemi. Podobně jako loď tvoří ucelený systém. Zemělodě již stojí na několika kontinentech. Jejich základ tvoří hlína a věci, které běžně považujeme za odpad. Výstavba této „biotektury“ je krásná činnost, která vychází z ideje spojující principy soběstačnosti a recyklace materiálu jako pneumatiky, plechovky či lahve. Takové stavby nepotřebují napojení na žádné sítě. Zdrojem elektřiny jsou jim solární panely a další technologie na bázi obnovitelných zdrojů. Využívají dešťovou vodu, která se filtruje a několikrát recykluje. Udržují stále stejnou teplotu, tudíž se obejdou bez vytápění i klimatizace. Jejich součástí jsou skleníky pro celoroční pěstování jídla. V květnu 2012 vyrostla jedna zeměloď také v Sedlišti u Sázavy. Stavělo ji 40 nadšenců z 15 zemí, jako stavební materiál používali hlínu, staré pneumatiky, lahve a plechovky a za pouhé tři týdny byl dům hotov. Nese název „Zeměnka“ a nepotřebuje napojení na elektrické ani kanalizační sítě. Slouží občanskému sdružení Zeměloď jako informační a vzdělávací centrum soběstačného bydlení. Jde o první stavbu svého druhu v celé střední a východní Evropě. Komentované prohlídky jsou možné po předchozím objednání na internetu (www.zemelod.cz).
Dřevostavby ze slámy
Pokročme blíže běžné realitě. Ekologické výstavbě s využitím izolace ze slámy a zdravých hliněných omítek se dnes u nás věnují i profesionální stavební firmy. Jednou z nich je výrobce ekologických panelů z lisované slámy a dodavatel uceleného stavebního systému montovaných dřevostaveb – společnost Ekopanely Servis. Historie výroby a využití slámové desky sahá až do poloviny minulého století, kdy se slámové desky hojně využívaly pro obnovu domů zničených válkou ve Velké Británii. Dnes ve Velké Británii stojí tisíce ekologických montovaných dřevostaveb ze slámy. Na základě osvědčené technologie anglické firmy Stramit zahájila česká rodinná firma Ekopanely v roce 1999 vývoj moderní technologie s cílem vyrábět kvalitní stavební produkt s těmi nejvyššími parametry pro požadavky dnešní stavby. Pokud ovšem nechcete svěřit stavbu svého domu do rukou profesionálů, můžete z lisované slámy a hlíny stavět i svépomocí.
V hlavní roli hlína
Využití hliněných omítek nebo cihel z nepálené hlíny se dnes stává bez nadsázky trendem. Není divu: Hlína nabízí skvělou regulaci vlhkosti v interiéru, dobré akustické vlastnosti a vynikající akumulaci tepla. A když k tomu přičtete ještě zaručeně nezávadný přírodní materiál, začíná být jasné, proč cihlářská lobby, která v 19. století vytlačila nepálené cihly neprávem na okraj, pomalu ztrácí své výsadní postavení. Ti chytřejší se včas přizpůsobují – například HELUZ se svou ekologickou cihlou Nature Energy. Jen v případě nosného obvodového zdiva, které má zároveň dokonale tepelně izolovat, nepálená hlína nedokáže vytvořit rovnocennou alternativu k moderním páleným tvárnicím (voštinovým cihlám).
Od PET lahví k šampusu
Oblíbeným materiálem pro svépomocnou ekologickou výstavbu rodinného domu jsou ve světě také plastové lahve, dřevěné palety nebo skleněné lahve. Například kanadský podnikatel Robert Bezeau založil na Panamě hned celou vesnici z PET lahví. Jeho Plastic Bottle Village stojí v provincii Bocas del Toro na západě státu a my ji pro vás dokumentujeme alespoň fotograficky. Z labví od šampaňského zase postavil svůj dům ruský občan Hamidullah Ilchibaev. Na jeho výstavbu spotřeboval přes 12 000 lahví od šampaňského – prý aby uctil památku svého syna, který zemřel ve věku pouhých osmnácti let. Dům se nachází v Čeljabinsku nedaleko hranic s Kazachstánem a má plochu 99 m2. Výplň jeho zdí tvoří prázdné zelené lahve, které autor sbíral tři roky za pomoci místní restaurace a výkupu skla. Všechny lahve musely být před zakomponováním do stěny zarovnány do stejné délky, na což si majitel najal zručného skláře.
Z betonu za pár týdnů
Chcete přece jen vsadit na profesionální výstavbu? Pod zkratkou ALPH se skrývají 4 slova, jež vystihují moderní způsob výstavby pasivních domů: Active Live Passive House. Dnešním trendem je energetická soběstačnost, důraz na vnitřní prostor a prosvětlený interiér. Důležitý faktor představuje vzduchotechnika, která pasivním domům zaručuje velmi nízké náklady na vytápění. Díky neustálé cirkulaci vzduchu mají tyto domy také kvalitní ovzduší bez vlhkosti, víření prachu nebo plísní. Pasivní domy ALPH se vyrábí v Hulíně z prefabrikovaných železobetonových panelů, za využití speciální betonové směsi, které se říká „rychlý chytrý beton“. Samozřejmostí je zabudovaná tepelná izolace. Jakmile se hotové panely převezou na místo stavby, během několika dnů se rozmístí na základovou desku, spojí se ocelovými šrouby a zalijí betonovou zálivkou. Panely se vyrábí na míru, nevznikají tak žádné odchylky jako při klasickém betonování. Díky tomu je proces výstavby jednoho patra domu možný za jediný den. Po poskládání panelů k sobě přichází na řadu stropní desky, montáž druhého podlaží a dokončení hrubé stavby (elektroinstalace, topení, voda a odpady). Následuje osazení výplní do předem připravených okenních a dveřních otvorů, zastřešení domu a provedení vnitřních i vnějších omítek. Zbývá dům vymalovat, zařídit a můžete začít bydlet.
Víte, že slaměné panely…
• mají tepelnou setrvačnost skoro 12 hodin? To znamená, že teplo proniká dovnitř do objektu s tímto zpožděním. V létě se tedy dům do rána stihne zchladit a svůj chlad si udrží až do večera. V zimě se dům naopak přes den nahřeje a teplo si udrží až skoro do rána.
• mají vysokou schopnost akumulace tepla? Významně se tak podílejí na udržení tepelné stability interiéru v letním i zimním období.
• při zvýšené vlhkosti vzduchu absorbují vlhkost do své vnitřní pórovité struktury a při snížení vzdušné vlhkosti ji pozvolna uvolňují do prostředí? Tento mechanismus příznivě ovlivňuje mikroklima v interiéru.
• jsou klasifikovány jako zdravotně nezávadný a ekologický výrobek? Suroviny k jeho výrobě jsou získávány z přírodních obnovitelných zdrojů, je plně recyklovatelný a výrobce zdarma odebírá odřezky z montáže pro opětovné použití.
• se nejčastěji používají pro interiérové samonosné příčky? Díky možnosti zhotovit je na míru je montáž rychlá a bez nutnosti budování nosné konstrukce (ta je nutná u OSB nebo sádrokartonu).
• umožňují všechny běžné povrchové úpravy stěny? Na povrch lze aplikovat malování, lepení obkladů, tapetování i štukování.
• mají ve světě tradici výroby již 60 let? V současné době se používají ve více než 50 zemích.
„Lidé, kteří říkají, že něco není možné udělat, by neměli rušit ty, kteří to dělají.“
text Vít Straňák
foto David Weiss, Ivana Martínková a Wikimedia Commons, Youtube, Earthship Biotecture, Shutterstock a se souhlasem firem Zelené bydlení, Home in Cube, Estav, Zeměloď, Atelier Sea, H, liněný dům, URBEX Praha
Datum vydání: 20. 1. 2022
