Než vás dům pozve domů

Výstavba nového domova s sebou přináší spoustu otázek. Začínají technologií hrubé stavby a končí elektroinstalací, správnou volbou distribuční sazby či pojištěním nemovitosti. Podrobně se budeme věnovat problematice hrubé stavby, ale pár tipů vám nabídneme ke všemu.

 

HRUBÁ STAVBA

Ještě než se pustíte do stavebních prací, je třeba důkladně zvážit volbu samotného zdicího systému. Tradiční cihly, pórobetonové tvárnice, nebo montovaná dřevostavba? Možností je samozřejmě více, ale tyto tři varianty se jeví jako hlavní. Všechny uvedené technologie vám totiž mohou nabídnout kvalitní, spolehlivé a relativně rychlé provedení, ale hlavně – vynikající tepelnou izolaci celé stavby. Vždyť nejvíce pasivních domů v České republice je postaveno technologií klasického zdění z cihel, pórobetonové tvárnice dosahují téměř stejných izolačních parametrů a solidní výrobci montovaných dřevostaveb vám nabídnou stěnový „sendvič“ takřka na míru podle přání. V čem jsou tedy rozdíly?

 

Jednovrstvé zdění z cihel

Hitem dneška je jednovrstvé zdění, které už nepotřebuje žádné zateplení ani pod vnější, ani pod vnitřní omítkou. Je pohodlné, při stavbě vám šetří čas i práci, později peníze za vytápění (nebo za letní klimatizaci) a také obytný prostor v interiéru. Nové typy tvárnic pro obvodové zdivo jsou vyrobeny ze stejného materiálu jako standardní pálené cihly, ale mají promyšlený systém dutin či voštin, které zpravidla vyplňuje vložený izolant (pěnový polystyren EPS, expandovaný perlit nebo minerální vata). Důležité je, abyste měli už v okamžiku výběru promyšlený efekt, jehož chcete dosáhnout. Zatímco termoizolační efekt samotný dokonale splní EPS, pro univerzální tepelnou i zvukovou izolaci se hodí daleko lépe minerální vata. Jestliže však zápasíte ze všeho nejvíc se stísněným prostorem uvnitř domu, je důležité vědět, že pro splnění zákonných požadavků nepotřebujete zdivo tloušťky 50 cm. Nízkoenergetického standardu dosáhnete již při tloušťce zdiva 38 cm (například pomocí broušených cihel). A zúžením zdiva o 12 cm po celém obvodu stavby lze u dvoupodlažního domu získat klidně plochu přes 10 metrů čtverečních, tedy jednu místnost navíc.

 

Lehká a chytrá jednovrstva

Pórobeton Ytong obsahuje výhradně přírodní suroviny (křemičitý písek, vápno, voda), díky své porézní struktuře přirozeně dýchá a udržuje ideální vlhkostní mikroklima. Navíc pohlcuje pro zdraví nepříznivé kladné ionty a svým zásaditým složením brání vzniku plísní. Výhodou je také ucelený stavební systém, který výrobce nabízí. Speciálně pro jednovrstvé zdění je určena moderní řada tvárnic Lambda YQ. Tyto tvárnice v sobě koncentrují optimální kombinaci nejdůležitějších vlastností pórobetonu, ale pro výstavbu a úsporný provoz současných domů s téměř nulovou spotřebou energie je zásadní jejich extrémně nízký součinitel tepelné vodivosti. Náklady na vyzdění jednoplášťové konstrukce (i pro pasivní dům) jsou ve srovnání se zateplenou stěnou nižší. Zateplení je navíc variantou s omezenou životností a horšími užitnými vlastnostmi. Samotná stavba je také o hodně rychlejší a přesnější. Tvárnice Ytong Lambda YQ s tloušťkou 45 cm splní i bez dodatečného zateplení základní požadavky normy. A pokud chcete ještě snížit energetickou náročnost svého domu, můžete stavět s tvárnicemi tloušťky 50 nebo 55 cm.

 

Rychlá suchá výstavba

Montované dřevostavby využívají metodu suché výstavby, která je díky moderním technologiím mimořádně rychlá. Hrubá stavba bungalovu na základovou desku může být hotová za jediný den, nastěhování je možné v řádu tří až čtyř měsíců. Také kvalitní dřevostavby se mohou pochlubit skvělými tepelně izolačními vlastnostmi. Tajemství, jak toho dosahují, je ukryto v „sendvičové“ skladbě jejich stěn (základ izolace tvoří zpravidla minerální vata uvnitř). Dřevo jako konstrukční základ panelů nabízí zdravé klima a dobrou prodyšnost. V patrových dřevostavbách může být problémem útlum kročejového hluku mezi podlažími. Proto si někteří výrobci pomáhají inovací s využitím vrstvy litého betonu, která ve skladbě dřevěného stropu nahradí sádrovláknitou podlahovou desku a díky větší objemové hmotnosti podstatně zlepší akustickou izolaci.

 

VÝPLNĚ OTVORŮ

Zatímco dříve byla okna standardizovaných rozměrů, pro které bylo nutné stavební otvory připravit přesně na míru, nyní je postup opačný: Velikost oken se přizpůsobí velikosti stavebního otvoru. To ale znamená, že okna se musí před výrobou přesně zaměřit. Proto není vhodné nechat si vyrobit okna jen podle projektu. Pokud by otvor neseděl přesně, jeho dodatečné dozdívání nebo naopak vybourávání je nejen pracné, ale navíc to stavbu prodlouží a prodraží. Pro hladkou instalaci a zapravení oken do otvoru platí pravidlo, že stavební otvory by měly být o 1–2 cm větší než vlastní okenní rám. Pokud se bude dům po výměně oken ještě zateplovat, je třeba okna zaměřit tak, aby bylo možné zateplit i vnější okenní špaletu. A jestli plánujete instalovat okenní sítě a posuvné nebo otvíravé síťové dveře, je potřeba dodavatele oken včas (ještě před zateplením) upozornit.

 

Kotvení oken do zdicího systému

Samozřejmostí by měla být geometrická přesnost stavebního otvoru a správné začištění ostění (hladký, suchý a bezprašný povrch). Nejsnazší je osazování oken do monolitického betonu: Po odbednění je hladký a vytváří ideální podklad pro okamžité kotvení a zapravení okna. Pokud stavíte z voštinových cihel, které mají uvnitř zateplení nebo hodně komůrek, měly by být u stavebních otvorů použity tzv. krajové cihly. U betonových tvárnic a klasických cihel, jejichž povrch není kvůli koncovým zámkům rovný, je třeba jejich povrch nejprve vyhladit, nejlépe potažením ostění, nadpraží a parapetní části otvoru tenkou vrstvou šedého stavebního tmelu. Vlastní instalaci okna by měl vždy provádět odborník. Po řádném ukotvení je třeba provést ošetření připojovací spáry mezi ostěním a rámem okna. Její skladba musí zajistit trvalou tepelnou izolaci otvorových výplní a přerušení tepelných mostů, které způsobují nejen unikání tepla ven, ale i srážení vlhkosti v interiéru a riziko plísní.

 

Předsazená montáž

U novostaveb se někdy využívá tzv. předsazená montáž. Při tomto postupu se prvek kotví na speciální hranoly rámující montážní otvor, a je tak osazen z vnější strany před nosné zdivo. Tyto hranoly jsou následně zakryty v jedné rovině vnějším termoizolačním pláštěm. Předsazená montáž je univerzální systém, kterým lze osadit okenní výplně bez omezení jejich materiálu i zdicího systému. To vše umožňuje vytvořit dokonale parotěsný a difuzní uzávěr v prostoru připojovací spáry a díky speciální konstrukci pomocného rámu také eliminovat tepelné mosty. Toto systémové řešení v podstatě zaručuje neprůvzdušnost obálky domu v místě osazení okna, a proto může být využito i pro pasivní a nízkoenergetické domy.

 

Izolace prahové části

U vchodových dveří a velkoformátových oken je třeba zaměřit se na prahovou část a její dostatečnou izolaci. Při nedostatečném zateplení zde mohou vznikat tepelné mosty, jež pak vedou k prochládání podlahy. Pro zajištění řádné tepelné izolace v prahové části by měly dveře či posuvné prvky mít dostatečně kvalitní hliníkový práh s přerušením tepelného mostu. Ten je navíc vhodné doplnit o izolační podkladový profil, který se využívá pro přerušení tepelných mostů. Lze ho využít i u velkoformátových oken, která sahají téměř až k podlaze, kde zamezuje prochládání parapetního zdiva. Kromě tepelné izolace zajistí tento profil odolnost proti vlhku i chemikáliím a přispěje ke zpevnění prahu.

 

ELEKTROINSTALACE

Důležitým krokem je i včasná příprava budoucí elektroinstalace. Nad jejím rozmístěním v jednotlivých prostorách domu uvažujte už ve fázi projektové dokumentace, ideálně v součinnosti s elektroprojektantem. Pak se vyhnete nepříjemnostem s přebytkem či nedostatkem vypínačů a zásuvek. Kam je umístit? U vypínačů se považuje za uživatelsky komfortní osazení do výšky 120 cm (měřeno od podlahy ke středu vypínače). Praktické je umístění hned vedle dveří. Zásuvky se standardně osazují do výšky 20–30 cm od podlahy. Pokud je však potřebujete umístit nad pracovní plochu kuchyňské linky nebo desky stolu, většinou se z estetického hlediska osazují do stejné úrovně jako vypínače. Kolem vodních zdrojů je třeba pohlídat dostatečnou vzdálenost umístění přístrojů elektroinstalace, která je dána technickou normou (tzv. umývací prostor u dřezu či umyvadla stoupá v šířce umyvadla od podlahy až do výše 250 cm). Zásuvky mohou být umístěny u hranice tohoto prostoru, ale pouze v minimální výšce 120 cm od podlahy. Pokud potřebujete zásuvku instalovat níže, musíte uhnout o 20 cm do strany. Zároveň byste měli mít na paměti, že ne všechny vypínače mají stejnou montážní hloubku (instalační krabice může mít tloušťku od 30 až do 60 mm). Kdybyste vše nechali na poslední chvíli, možná byste pak museli zasahovat do již hotových stěn. Nad umístěním zásuvek a vypínačů je třeba přemýšlet předem i v případě, že plánujete dveře zasouvací do stavebního pouzdra. Problém je snadno řešitelný pomocí elektrokrabičky, která se zabuduje do prolisu ve stavebním pouzdře.

 

---

Správně zvolená distribuční sazba ušetří tisíce korun ročně

Nejen výhodný produkt od obchodníka, ale také správně zvolená distribuční sazba za elektřinu vám může ročně ušetřit i několik tisíc korun. Stačí, když si u distributora energií sjednáte tzv. sazby s operativním řízením doby platnosti nízkého tarifu. „Pokud si lidé budou chtít sjednat takovou sazbu, musí přesně splnit její podmínky, které spočívají hlavně v připojení a využití příslušných spotřebičů, které do ní patří. Těmi jsou třeba spotřebiče pro akumulační vytápění, elektrický ohřev vody, nabíjení elektromobilu nebo vytápění tepelným čerpadlem,“ vysvětluje Milan Rozporka ze společnosti EG.D, distributora elektřiny v jižních Čechách, na Vysočině, jižní Moravě i v částech Zlínského a Olomouckého kraje (dříve E.ON Distribuce).

Nové možnosti nabízí takzvané dvoutarifové sazby s operativním řízením doby platnosti nízkého a vysokého tarifu, které se pak dělí ještě podle hodnoty hlavního jističe od D25d až po D61d. Nízký tarif je časové pásmo, kdy dochází k nižšímu zatížení elektrické distribuční sítě. Pomocí něj distribuční společnost, v tomto případě EG.D, efektivně reguluje zatížení distribuční soustavy a také Energetický regulační úřad při stanovování ceny za distribuci elektřiny motivuje k odběrům v tomto čase.

 

Pro zákazníky to znamená, že v tomto tarifu bude cena za odběr energie nižší. A protože distribuční složka konečné ceny za energie činí až třetinu, dá se výrazně ušetřit. Celková doba, kdy mohou lidé během dne nízký tarif využívat, se pohybuje od 8 do 22 hodin. Osm hodin ho lidé mohou využívat například, pokud mají elektrický ohřev vody, naopak 22 hodin ho mají k dispozici při využívání tepelného čerpadla.

Celková doba navíc může být během dne rozdělena do více kratších časových úseků. Zákazníci jsou vybaveni přijímačem HDO (hromadné dálkové ovládání), které umožňuje přenášet po elektrické síti společně s elektřinou kódy, za účelem zapínání či vypínání spotřebičů a přepínání sazeb na elektroměru. Přijímač HDO je umístěn na společné desce s elektroměrem a je označen kódem. Po jeho zadání najdete dobu platnosti nízkého tarifu na stránkách www. egd.cz nebo si tyto informace necháte poslat elektronicky či SMS zprávou přes portál Distribuce24 nebo mobilní aplikaci Distribuce.

 

Příklad: Rodinný dům s klasickými elektrospotřebiči a bojlerem na ohřev vody má celkovou roční spotřebu 5,575 MWh. Je v distribuční sazbě D25d a nízký tarif mu sepne denně na 8 hodin. Ročně ve vysokém tarifu spotřebuje 2,022 MWh a v nízkém tarifu 3,553 MWh. Úspora za rok je tak 7 000 Kč oproti tomu, kdyby byl v jednotarifové sazbě D02d. „Je důležité pohlídat si čas nízkého tarifu a co nejvíce spotřebičů zapnout nebo nastavit na odložený start právě na tuto dobu,“ dodává Roman Šperňák, mluvčí společnosti EG.D. Přehled všech distribučních sazeb a jejich podmínky najdete na www.egd.cz, kde se také dozvíte, jaký tarif je vhodný pro konkrétní spotřebiče.

---

Jak správně nastavit pojištění?

– Klíčem ke správnému pojištění jsou dvě oblasti: správně zvolený rozsah pojistného krytí (proti čemu se pojistím) a nastavení pojistných částek (na jakou hodnotu se pojistím). Je třeba vycházet ze životní situace konkrétní rodiny. Pojištění jako produkt je dnes flexibilní a dokáže se přizpůsobit.

– „Na rozhodnutí nejste sami, k dispozici máte pojišťovacího poradce,“ potvrzuje Jan Marek, mluvčí Generali České pojišťovny. „Jsme vybaveni dokonce speciálním softwarem, který dokáže určit optimální pojistnou částku pro stavbu v danou chvíli.“

– V případě určení pojistné částky u pojištění domácnosti je na klientovi, aby zvážil, co ve svém bytě či domě má. Tedy hodnotu nábytku, oblečení, elektroniky atd.

– U pojištění domu je třeba zohlednit i další specifika a zahrnout do pojištění například vedlejší stavby (garáž, skleník, zahradní domek či bazén). Pojistit lze dokonce i zahradu a okrasnou zeleň.

– Majitel nemovitosti by měl zvážit i pojištění odpovědnosti. Pro případy, kdy například ze střechy spadne rampouch nebo taška a poškodí pod ním zaparkované auto či někoho zraní…

---

 

 

 

text Vít Straňák,  foto se souhlasem firem Wienerberger, HELUZ, Hornbach, BRAMAC, Vexta Domy, XELLA, Satjam, FAKRO, VEKRA, Deceuninck, RI okna, EGD CZ

Datum vydání: 26. 10. 2021

Edit: Andrea Moudrá