Dejte si pokoj do skla

Snad každý z nás někdy ochutnal „vejce do skla“. Možná si v duchu říkáte: Dejte pokoj! Tak dobře. Dejte si do skla jeden pokoj. Kvůli prostoru, zeleni, světlu i vlastnímu odpočinku. Vybudujte zimní zahradu.

Ideální je samozřejmě situace, kdy teprve začínáte plánovat stavbu nového domu: V tom případě bude projekt se zimní zahradou předem počítat a zbavíte se řady potíží s přístavbou. Ale pokud jste tento moment zmeškali, nezoufejte. I dodatečná přístavba vám nakonec nabídne komfort, který za trochu komplikací stojí!

VĚŘTE PROFESIONÁLŮM

Pokud chcete mít záruku, že se přístavba podaří, přizvěte na pomoc architekta. Nejde jen o pohledové sjednocení zimní zahrady s fasádou. Daleko podstatnější je správná funkce a údržba zimní zahrady. Konstrukce musí být pevná, s dobře izolujícími skly, a musí umožňovat řádné provětrávání i zastínění, aby se zimní zahrada v létě nepřehřívala. V případě celoročně obytné zimní zahrady je ovšem třeba myslet také na účelné vytápění pro sychravý podzim a celé období zimy. U přístavby může být „oříškem pro architekta“ rovněž bezpečné a spolehlivé navázání na střešní konstrukci nebo dodatečné ukotvení zimní zahrady do izolace zateplené fasády. Profesionálové za vás navíc vyřeší také případné stavební povolení.

VELIKOST A UMÍSTĚNÍ

Plocha zimní zahrady pro pohodlné užívání by neměla být menší než 15 m 2 , šířka prostoru by měla být nejméně dva metry. Umístění zimní zahrady se bude odvíjet od toho, kdy a k čemu ji hodláte nejvíce využívat: Obytné zimní zahrady pro celoroční provoz mívají orientaci na jižní stranu, která nabízí nejvíce denního světla a především slunečního svitu. Natočení k východu či západu záleží na tom, jestli zde chcete pohodově snídat, nebo spíše trávit dlouhé večery. Ale není nutné předem zavrhnout ani severní orientaci: Rozhodně by neměla vadit vhodně zvoleným rostlinám, bude bránit letnímu přehřívání a může vám ideálně posloužit jako umělecký ateliér s rozptýleným přirozeným světlem.

STAVEBNÍ ŘEŠENÍ

Jestliže zimní zahradu postavíte před prosklenou část domu, dokáže v zimním období vytvořit účinnou teplotní bariéru pro navazující interiér. Ale pozor: Pokud zvolíte přístavbu k prosklené části domu proto, abyste ušetřili za nákladné izolační zasklení, musíte se smířit s tím, že tu v zimě budete muset přitápět. Další možnost představuje otevření prostoru dovnitř plynule – bez stěny či zasklení. V této pobytové variantě však jednoznačně doporučuje me řešit prosklení zimní zahrady izolačním trojsklem. Důležitou roli pro váš pocit bude hrát také podlahová krytina. Zvolte takovou, která něco vydrží a bude příjemná na dotek: Sluneční teplo výborně akumuluje přírodní kámen nebo keramická dlažba, dřevěná podlaha je zase přirozeně teplá po celý rok – nezávisle na počasí.

NOSNÁ KONSTRUKCE

Konstrukčním materiálem pro stavbu zimních zahrad může být ocel, dřevo, plast nebo hliník. Dříve byly favority ocel a dřevo. Jenže ocelové nosníky jednak mohou podléhat korozi, jednak jsou tepelně vodivé. A speciální úprava konstrukci prodraží. Dřevo (vrstvené lepené hranoly ze smrku, borovice nebo dubu se speciální povrchovou úpravou) se uplatní u zimních zahrad klasického stylu: Profil má dobrou nosnost, ale nedocílíte subtilního vzhledu s velkými prosklenými plochami. Největšími trumfy plastu jsou nízká cena, dobrá tvarovatelnost a téměř bezúdržbový provoz. Zároveň je však tvarově nestálý v závislosti na teplotě, takže musíte vytvořit dilatační spáry. Nejdražší jsou hliníkové konstrukce, které však nabízejí tvarovou stálost a obejdou se zcela bez údržby. Jejich chladnou eleganci zvenčí lze pro pocit útulnosti zkombinovat se dřevem na vnitřní straně.

ZASKLENÍ

Nejvíce tepla z interiéru uniká vždy zasklením. Pro zimní zahrady se nejčastěji používá zasklení izolačním dvojsklem, kdy je mezera mezi skly vakuovaná nebo vyplněná izolačním vzácným plynem (argon či krypton). Jestli plánujete zimní zahradu přímo propojit s obytným prostorem, zamezíte značným teplotním ztrátám použitím kvalitního izolačního trojskla. Pro celoroční tepelnou pohodu nepodceňte vytápění, ale ani problematiku větrání a zastínění zimní zahrady, kterou řeší naše rámečky.

---

Zastínění zimní zahrady

• Důležitý prvek zimní zahrady tvoří venkovní zastínění: Zadrží teplo na vnější straně, proto je účinnější než vnitřní. Kromě tepelné pohody vám zajistí i soukromí.
• Využít lze skla s „protisluneční funkcí“ (propustí do interiéru pouze omezené množství sluneční energie), ale také látkové markýzy, rolety či screenové stínicí prvky (moderní venkovní systém ovládaný zevnitř – speciální tkanina navinutá na tyči a zajištěná proti větru vodicími lištami).
• Můžete si zvolit rovněž intenzitu propustnosti světla. A pro maximální pohodlí lze veškeré zastínění nebo jeho jednotlivé prvky napojit do centrálního řídicího systému.

---

Větrání zimní zahrady

• Dostatečnou výměnu vzduchu po celý rok obstará vhodný tvar zimní zahrady, ideální sklon střechy a správně osazené otvíravé výplně nebo větrací mřížky. Optimální provětrání zajistí komínový efekt proudění vzduchu.
• Větrání lze realizovat manuálně (mikroventilace + ručně ovládané otvíravé výplně), nebo vsadit na motoricky ovládané výplně a větrací mřížky, které mohou být v rámci systému inteligentního větrání napojeny na centrální řídicí jednotku. Ta pomocí čidel reaguje na teplotu, rychlost větru, sílu deště a další naprogramované faktory, podle nichž střešní okna zimní zahrady otvírá nebo zavírá.
• Pro správné větrání a regulaci vnitřní teploty je třeba elektromotor vždy umístit do nejvyššího bodu zimní zahrady, protože tam se drží vzduch o nejvyšší teplotě.
• Zimní zahradu lze doplnit i ventilační jednotkou ve svislých částech. Představuje ji buď klasické ventilační okno, nebo nucené větrání (místo jednoho pole výplně je vsazena větrací mřížka, která získává teplo z odpadního vzduchu a dokáže prostor vyvětrat bez tepelných ztrát).
• Větrací mřížku lze umístit jak pod sklo, tak nad sklo – těsně u země nebo v nejvyšším místě. Jde o jednoduché zařízení s ventilátorem a klapkou, které se otvírá jen při samotném větrání. Jeho součástí je síťka proti hmyzu.

---

Sálavé vytápění zimních zahrad

• Efektivní a komfortní vytápění zimních zahrad i venkovních prostor nabízejí sálavé panely. Princip a výhody sálavého vytápění totiž fungují také v exteriéru.
• U sálavého vytápění záření neohřívá vzduch (volně jím prochází), zářivý tok se po dopadu na předměty (stěny, podlaha, nábytek) částečně odrazí (cca 15 %), ale až 85 % je pohlcováno předměty, na něž dopadá. Sálavý panel tak přímo ohřívá nábytek, stěny i lidi v okolí.
• Intenzitu sálání ovlivňuje především povrchová teplota a umístění sálavého panelu. S rostoucí teplotou panelu nestačí proudící vzduch plochu ochlazovat a zvyšuje se sálavá složka. Velký význam má montážní poloha topidla: Panel umístěný vodorovně pod stropem předá většinu energie sáláním, protože vzduch nemůže cirkulovat. Ale stejný panel ve svislé poloze na stěně předá již cca 50 % energie konvekcí, protože vzduch ohřívaný od povrchu topidla začne stoupat a vzniká přirozená cirkulace.

• Výhodou je využití právě v zasklené zimní zahradě – pro sálavý tepelný tok není sklo transparentní (průteplivé) a nedochází tak ke ztrátám tepla skleněnými výplněmi.
• Když je panel na terase umístěn v blízkosti lidí, lze jej využít pro zónové vytápění, které je mnohem úspornější než ohřev velkých objemů vzduchu. Panely navíc nevyžadují žádnou údržbu.
• Systém sálavého vytápění může mít dvě podoby – světlé, nebo tmavé zářiče. Světlé zářiče, obvykle s halogenovými trubicemi, mají vysokou povrchovou teplotu 1 500 až 2 000 °C, jsou proto relativně malé a i při teplotách pod bodem mrazu poskytují tepelný komfort na vzdálenost až 5 metrů. Nevýhodou je ovšem jejich světelný efekt: tmavě červené, až oranžové světlo, které může působit rušivě.
• Tmavé zářiče – například panely ECOSUN Terrace Heater – pracují s výrazně nižšími teplotami 300 až 400 °C, jejich používání je proto efektivní v teplotách neklesajících pod 10 °C a vzdálenostech do 3 metrů. Výhodou je absence světelného záření, slabinou může být vítr, který ochlazuje povrchovou teplotu topných lamel a tím snižuje jejich sálání.
• Pro běžnou zimní zahradu je podle odborníků vhodnější tmavý zářič. Nejen proto, že nesvítí: Standardní instalační výška se zde pohybuje jen kolem 2,5 metru a sálání světlého zářiče by v této výšce bylo intenzivní, až nepříjemné. Nevýhody tmavých zářičů – citlivost na ochlazování větrem nebo nutnost ochrany před deštěm či sněhem – se v zimní zahradě neprojeví.
• Tmavé elektrické sálavé panely ECOSUN Terrace Heater zajistí zónový ohřev zimních zahrad, lodžií, zastřešených balkonů a teras, které jsou chráněny proti přímým povětrnostním vlivům. Lze je použít do teplot +5 až +10 °C. Minimální výška instalace je 1,8 m nad podlahou, u podstropních instalací musí být mezi stropem a horní hranou panelu odstup 30 cm. Příkon 1 000 nebo 1 500 W.

 

 

Text Vít Straňák, foto se souhlasem firem DafePlast, Schüco, Climax, FENIX, AZ Ekotherm

 

Datum vydání: 14. 5. 2021

Edit: Andrea Moudrá