Ze samoty do centra města

Zařídit pohodlné bydlení pro čtyřčlennou rodinu v dvoupokojovém bytě ze 30. let minulého století bez stavebních úprav a najít v bytě místo i pro práci obou rodičů… zadání znělo ze začátku trochu jako vtip.

Mladá rodina s holčičkou bydlela původně v malém dvoupokojovém bytě téměř u lesa, za městem. Ačkoliv bylo příjemné žít v klidu mimo městský ruch, byt přestal vyhovovat rozlohou a rodiče malé Elišky začali přemýšlet o stěhování. Procházeli nabídky realitních kanceláří a hledali malý domek někde za městem. Při prohlídkách nabízených nemovitostí si postupně uvědomili, že starost o domek, rekonstrukce, opravy a údržba je vůbec nelákají. Dojíždění za pracovními povinnostmi do centra je začínalo unavovat, paní Jarmile také chyběl kontakt s lidmi. Začali tedy hledat byt ve středu města. Jediné, co zůstalo z původních požadavků, byl zájem o bydlení ve starší stavbě bez provedených neodborných rekonstrukcí. Částka, která by stačila na domek za městem, dosahovala na koupi většího 2+1 v centru. Ani to však rodinu neodradilo od stěhování do města.

 

RYCHLÉ ROZHODNUTÍ

Když objevili tento byt, dlouho neváhali. Poloha v těsném sousedství parku, mateřské i základní školy, výhledy do zeleně, obytný dvůr za domem a dobrý stav celého bytového domu jim velmi vyhovovaly.

Samotný byt s rozlohou 75 m 2 a balkonem 4,7 m 2 nemusel projít rozsáhlými stavebními úpravami. Pana Metoděje byt okouzlil při první prohlídce. Původní dřevěná kastlová okna – do ulice dokonce opravená, původní dveře, dubové podlahy, keramické obklady a dlažby v kuchyni a koupelně…

Rodina musela celý byt upravit a přestěhovat v průběhu 14 dní, a to je termín téměř hororový, zvláště pokud máte k ruce teprve tříletého pomocníka. Rozhodli se proto, že místnosti pouze vymalují a potřebné úpravy provedou za chodu. Metoděj měl jasnou představu o materiálech a repasích původních dochovaných prvků. Ukázalo se však, že nebude zcela snadné zařídit byt 2 + 1 pro rodinu, v níž oba rodiče často pracují doma a potřebují v bytě i svůj prostor pro práci. Jarmila tedy oslovila architektku Danielu Boučkovou.

 

ZADÁNÍ

Zadání bylo jasné, vytvořit pohodlné neokázalé bydlení pro rodinu s jedním či dvěma dětmi tak, aby každý měl dostatek soukromí, a to vše na necelých 80 m 2 . Metoděj si nepřál jakékoliv změny dispozice, také veškeré původní prvky interiéru měly být zachovány a repasovány. Úpravy měly proběhnout za provozu a do vybavení interiéru bylo nutno zařadit i některé kusy nábytku z původního bytu. Už při práci na projektu se ukázalo, že do budoucího dětského pokoje brzy přibude druhá postýlka. Čas opět začínal rodinu tlačit.

 

DISPOZICE BYTU ANEB KAM S NÍM?

Architektka vyřešila nejprve dispozici bytu – určila funkce jednotlivých místností, oddělila část soukromou a společenskou. Funkce se samozřejmě musely pro jednotlivé místnosti zdvojit či dokonce ztrojit. Prosluněná předsíň s balkonem je zároveň pracovnou Jarmily, kuchyň plní roli jídelny a částečně i společenské části obývacího pokoje, ložnice slouží jako Metodějova pracovna a relaxační prostor pro všechny členy rodiny, koupelna je zároveň prádelnou. Jen dětský pokoj je pouze dětským pokojem, což vlastně znamená, že je hernou, pracovnou a ložnicí nyní již dvou dětí. Oříškem bylo vyřešit levně a bez stavebních úprav úložné prostory pro rodinu s dětmi, vždyť nejen oblečení, ale i lyže, tenisové rakety a žehlicí prkno potřebují v bytě své místo. Architektka navrhla systém ocelových stojin a tyčí, který prochází po celé délce střední nosné stěny. Poskytuje nejen dost místa pro věci, ale zároveň odděluje klidovou a společenskou část bytu.

Ocelová konstrukce není oddělena stavebně, je schována za závěsem z bílého sametu, který zaručuje v klidové části bytu akustickou pohodu. Jarmila se obávala náročné údržby, ale jelikož jsou závěsy snadno snímatelné a prací, dnes si řešení velmi pochvaluje.

Při práci s prostorem se architektka snažila zdůraznit nádherné výhledy z oken a prostor tak pocitově rozšířit. Mezi všemi místnostmi jsou zdůrazněny průhledy. Byt, ačkoliv je dispoziční členění klasické, působí jako jeden plynoucí prostor.

 

ORGANIZACE/REALIZACE

Jarmila s Metodějem probírali s architektkou nejen samotné řešení interiéru, ale i provádění a organizaci prací. Jarmila si pochopitelně přála mít hotovou aspoň kuchyň a koupelnu ještě před narozením malého Filipa. Nábytek a opravy stávají cích prvků – topení, oken a dveří – mohly počkat. Dokončovací práce by pak při odjezdu rodiny na letní byt mohl dozorovat jen Metoděj.

Byt byl vymalován na bílo ještě před nastěhováním. Architektka se rozhodla barvu ponechat nejen s ohledem na termín, poměrně malý byt bílá prosvětluje, jeden odstín spojuje opticky místnosti. Také bezprahová podlaha přispívá k pocitu plynutí prostoru. Původní vlýskové dubové podlahy byly natolik zachovalé, že nebylo vůbec nutné je brousit. Jarmila je jen vlastnoručně naolejovala. Stoletý dub má dokonalý vzhled dnes tolik módní ho ostařeného dřeva. Nečekaně snadno proběhla repase původních litinových radiátorů. Povolaná fi rma je demontovala a odvezla otryskat a nastříkat bezbarvým lakem. „Po montáži jsme se dokázali kochat celé večery,“ přiznává Metoděj.

 

PŘEDSÍŇ = PRACOVNA

Předsíň, naštěstí dostatečně světlá a prostorná, není jen komunikačním prostorem, místem odkládání kabátů a obuvi, ale také pracovnou Jarmily. „Dokud jsou děti malé, stejně pracuji pouze v době, když spí,“ svěřuje se Jarmila. „Poloha v centru dispozice bytu je pro mou pracovnu ideální, při práci periferně sleduji sporák i pračku,“ směje se Jarmila. „Pokud přijímám pracovní návštěvu, můžeme vše probrat u mého stolu, aniž bych rušila ostatní členy rodiny.“

 

KUCHYŇ S JÍDELNOU

Kuchyň a koupelna se bez stavebních úprav neobešla. Oba manželé věděli, že pořídit novou kuchyňskou linku bude nutné. Produkce kuchyňských studií, nákladná a mohutná řešení, jim však nevyhovovala. Vnímali kuchyň jako výrobní linku, ne jako předmět chlouby. Architektka s nimi souhlasila. Navrhla kuchyňskou pracovní plochu kombinací typového vybavení a truhlářské práce na míru. V kuchyni se jí snad nejlépe podařilo skloubit Metodějovo zalíbení ve starých věcech a Jarmiliny požadavky na funkčnost. Malá nerezová kuchyňka vybavená vším důležitým, (myčka) kontrastuje s původními obklady a nádhernou původní xylolitovou podlahou. „Kuchyň je pro rodinu trochu malá…“ není úplně spokojena Jarmila. „Pro velká rodinná setkání musíme využít nedaleké restaurace,“ dodává Metoděj.

 

KOUPELNA/PRÁDELNA

Původní obklady byly v koupelně poškozeny při dřívější rekonstrukci vody a kanalizace. Po neúspěšných pokusech sehnat stejný typ originálních obkladů navrhla architektka poněkud neobvyklé řešení – doplnit chybějící plochy cementovou pálenou omítkou. Výtvarně je to řešení dostatečně výrazné, problém ale byl nalézt řemeslníka, který provede tuto práci dokonale. „Příště už bych raději omítal sám,“ říká Metoděj. Obklady vany se podařilo získat od sousedů, kteří právě modernizovali svou koupelnu. Samotná smaltovaná vana je tedy jen nově natřená. Otázkou však je, kdy bude nutné řešit její opravu znovu. „Příště bychom asi volili jiné řešení…“ přiznává Metoděj. Pro odkládání věcí je využit typový úložný dřevěný systém. Jednoduché bílé umyvadlo a zrcadlo doplňují některé původní předměty – chromovaný věšák, kterému byla ponechá na patina.

 

LOŽNICE / OBÝVACÍ POKOJ / METODĚJOVA PRACOVNA

Řešit tento pokoj spíš jako ložnici, či mu vtisknout charakter obývacího pokoje? To je otázka, na kterou budou obyvatelé bytu odpovídat proměnlivě. Dokud si děti budou rády hrát v obrovské posteli, není nutné pořizovat pohovku. „Časem snad nalezneme pohodlnou a zdravou rozkládací postel,“ doufá optimistická Jarmila. „Do té doby nám postačí pouze matrace na kolečkách – aspoň mohu snadno udržovat pod postelemi pořádek.“

Mentalitě obyvatel bytu vyhovuje i otevřená knihovna z masivních smrkových polic a černé broušené oceli. Při návrhu pracovala architektka s materiálem z původního bytu majitelů.

 

DĚTSKÝ POKOJ

Dětský pokoj je zařízen také velmi jednoduše. Kromě úložných ocelových regálů zatažených sametovým závěsem jsou zde jen jednoduché dětské postýlky, skříň na ložní prádlo, psací plocha a hlavně úložný prostor na hračky. Opět navržen z recyklovaného materiálu – staré smrkové police zasunuté do dřevěných rámů. „Děti mohou snadno udržovat pořádek a přehled ve svých hračkách,“ tvrdí architektka Boučková. Celý systém je variabilní a roste s dětmi. Je možné postavit jej do prostoru. Pro teenagery lze postavit rámy na sebe a vytvořit klasickou knihovnu. „Potřeby dětí se rychle mění, zatímco s nábytkem v ložnici jsme nehýbali, v dětském pokoji už jsme vyzkoušeli několik řešení,“ podotýkají rodiče Elišky a Cyrila.

 

BUDOUCNOST

„V bytě se žije pohodlně, ale až děti povyrostou, určitě přestěhuji svou pracovnu mimo domov, je těžké se soustředit mezi všemi hračkami a nevypraným prádlem…“ těší se Jarmila. „V dětském pokoji se také nevyhneme změnám, Eliška touží po patrové posteli a Ježíšek jí snad přání letos splní ,“ dodává Metoděj.

---

Vizitka bytu

Byt 2+1

Datace: 2006

Plocha bytu: 75 m2

Plocha balkonu: 4,6 m2

---

Ing. Arch. Daniela Boučková

(*1972)
autorka projektu

◗ absolventka VUT Brno, Fakulta architektury (2000)

◗ v rámci studií semestrální stáž l’Ecole d’ Architecture Paris, La Villette (1994) Pracovala v brněnských architektonických ateliérech (Rudiš & Rudiš, PAW u Jindřicha Škrabala a Ludvíka Gryma, Pé architecture u Tomáše Pilaře). Absolvovala pracovní stáž v Paříži (ateliér SCP BEGUIN & MACCHINI). Spolupracovala v týmu na větších zakázkách a soutěžích:

◗ bytové domy Litomyšl

◗ soutěž na Bažantnici Pražského hradu

◗ projekt pro pojišťovnu Kooperativa, Brno

◗ vilové bytové domy v Masarykově čtvrti v Brně

◗ řešení území Malá Šárka v Praze

Od roku 2001 se samostatně věnuje architektonické praxi.

◗ 2001 – 2003 spolupráce s módní návrhářkou Denisou Novou – grafi cké práce, projekty podkrovních vestaveb, interiérů bytů…

◗ 2003 boutique pro Denisu Novou, Praha

◗ 2006 rodinný dům v Lysicích

◗ 2006 – 2009 interiéry rodinných domů a bytů pro soukromé investory

◗ 2009 rekonstrukce vilky, Květná, Brno

„Nechávám se ráda inspirovat investorem. Baví mě společná práce na projektu. Procházíme společně postupně všechny fáze projektu i realizace, bojujeme s konvencemi v nás i kolem nás.“

Kontakt: daniela.bouckova@volny.cz

---

 

Daniela Hanousková
Foto: Martin Zeman

 

Datum vydání: 8. 5. 2021

Edit: Andrea Moudrá