Krása, která spojuje
Interiérové schodiště představuje v rodinném domě či mezonetovém bytě výrazný, někdy dokonce dominantní estetický prvek. Prvotní přesto zůstává jeho praktická funkce.
Schodiště musí především spolehlivě propojovat jednotlivá podlaží domu. Mělo by být bezpečné, stabilní, pevné a odolné vůči opotřebení. Jeho původní umístění bylo především v prostorách chodby či vstupní haly, ale dnes se stále častěji posouvá přímo do obytného prostoru. Dokonce i tehdy, když dispozičním řešením zůstává schodiště ve vstupní části, dodává jí originální pobytovou funkci. Příkladem jsou právě mezonetové nebo loftové byty.
Zásadní je tvar
Tvar schodiště, který si zvolíte, ovlivní prakticky vše ostatní: vzhled, technické řešení, bezpečnost pohybu i funkční provoz celé domácnosti. Základní a nejpohodlnější řešení představují schodiště přímá či lomená (do tvaru písmene L nebo U). V omezeném prostoru nacházejí uplatnění především točitá schodiště (kruhová, vřetenová nebo spirálová). Naopak efektní varianty v otevřeném prostoru nabízejí schodiště oblouková. Současné interiéry ovšem hojně využívají rovněž schodiště přímá (buď přisazená ke stěně, nebo umístěná volně do prostoru), protože jejich jednoduchý tvar umožňuje položit důraz na design a pohrát si s kombinací jednotlivých materiálů. Často zde vítězí otevřená a vzdušná řešení. S prostorovými možnostmi interiéru souvisí také šířka schodiště: Běžně se pohybuje mezi 80 až 100 cm, ale pro stísněný prostor lze vytvořit na míru šířku třeba jen 60 cm, naopak pro velkoryse otevřený prostor i 130 cm.
Dominanta interiéru
Ve výběru materiálů vám dnes architektura ponechává zcela volnou ruku. Můžete mít útulnou eleganci dřeva, syrový betonový monolit nebo odlehčenou kombinaci nerezu a skla. Jisté je však jedno: Pokud schodiště „neuklidíte“ zcela stranou, půjde v obytném prostoru jen stěží přehlédnout! Proto v okamžiku, kdy budete mít jasno o umístění, tvaru a použitých materiálech schodiště, mělo by to zásadně ovlivnit jak výběr, tak i vzájemné ladění dalších prvků v interiéru – podlahy, dveří či nábytku.
Půvaby materiálů
Mezi materiály pro výrobu schodů zaujímá dlouhodobě první místo masivní dřevo. V případě hojně využívaného schodiště by mělo jít vždy o dřevo tvrdé, protože je nutné, aby šroubové spoje zůstávaly i po letech pevné a neporušené. Proto převažují schody ze dřeva listnatých stromů – hlavně dubu, buku, javoru nebo jasanu. Existují však výjimky potvrzující pravidlo: Nejvíce je u nás totiž dřeva smrkového, které je tudíž levnější. Jestliže jde o kvalitní neporušené dřevo, jež nebude denně vystavováno značné zátěži, může smrk nabídnout příjemnou světlou kresbu a splnit vaše očekávání. Odolnost zvýší lakování – nejlépe tvrdými olejovými barvami. Pro odlehčený vzhled lze celodřevěné schody zkombinovat s kovovým zábradlím nebo vytvořit průhledné schodišťové stupně (bez podstupnic), které budou kotveny jen do boční schodnice. V moderních interiérech se ovšem stále častěji uplatňují také další materiály – chladný pohledový beton, keramické nebo kamenné nášlapy, industriální kovové konstrukce s využitím nerezového plechu či ocelových lan, elegantní čiré nebo pískované sklo, popřípadě poněkud extravagantní různobarevný plast.
Stavba, nebo stavebnice?
Měli byste si ujasnit, kolik jste ochotni do svého interiérového schodiště investovat. Existuje totiž řada „stavebnicových“ řešení: relativně levný prefabrikát, který vám firma doveze jako typový výrobek a na místě jednoduše sestaví, případně dokonce nabídne pro montáž svépomocí. Tady můžete výslednou cenu stlačit i pod 30 000 Kč. Jestliže však vsadíte na originální zakázkové schodiště, pod 100 000 Kč se nedostanete…
Nikde přitom není psáno, že tato investice splní svůj účel: Může váš interiér výrazně pozvednout, nebo naopak shodit. Co lze doporučit? Pokud se rozhodnete pro individuální stavbu schodiště na míru, využijte nejen profesionální realizační firmu, ale také návrh interiérového architekta. Ten by totiž měl citlivě zhodnotit nejen vlastní vzhled schodiště, ale rovněž estetický soulad celého obytného prostoru. Navíc by měl zajistit plnou funkčnost a bezpečnost schodiště.
Bezpečná známost
Každé schodiště (a interiérové zvlášť) musí být pohodlné a plně funkční – bezpečné, pevné a stabilní i po letech. Jeho standardní šířka bývá 90 cm, výška stupnic (nášlapných ploch) by se měla pohybovat v rozmezí 16 až 19 cm. Pro jejich výrobu volte tvrdý a odolný materiál, dřevo pokud možno lakované (zvýší odolnost, prodlouží životnost). Celá konstrukce schodiště musí být pevně ukotvená a tuhá. Při kotvení schodiště do stěny je podstatné, aby schody nerezonovaly (zvláště u ložnice nebo mezi řadovými domky). Pamatujte, že módní skleněné nášlapy či nerezové zábradlí vyžadují nejen častější estetickou údržbu, ale mohou také klouzat. A nepodceňte kvalitní osvětlení schodiště!
Až se stáří zeptá…
Od samého počátku byste měli myslet také na bezpečné zábradlí. Jednak schodiště pohledově dokončuje, jednak (a to především) zvyšuje uživatelský komfort. Každý z nás se může zranit a každý jednou (bohužel) zestárne… Základní členění zábradlí je vertikální a horizontální – na schodišti buď šikmé (podél schodů), nebo plošné (v celé ploše mezi podlažími). U velkých dispozic se používá zábradlí s vertikálním členěním (svislé tyče), které opticky zvyšuje prostor. S horizontální šikmou výplní naopak působí schodiště nižším a plnějším dojmem. Čistý pohledový prvek vytvoříte použitím svislé průhledné desky (z kaleného skla, případně plastu), která spolehlivě splní funkci zábradlí a odolá i nárazu. Prostorově nejúspornější variantu nabízí jednoduché madlo kotvené do nosné zdi. Toto řešení bývá technicky snadné a vkusné, ale minimálně v jednom směru je méně bezpečné.
Padlo madlo do ruky
Schodišťová madla se vyrábějí především z nerezové oceli a masivního dřeva. Kvalitní nerezové zábradlí obstojí i v exteriéru, ale pro vaše pohodlí a bezpečí je důležitější, aby vám madlo skutečně dobře padlo do ruky, bylo pocitově příjemné a hlavně neklouzalo. Z dřevěných madel bývá nejoblíbenější bukové (přírodně lakované či mořené do tmavšího odstínu), ale může být i z dalších tvrdých dřevin – dubu, javoru, jasanu nebo ořechu. Jeden kus madla může měřit až 5 metrů. Neníli madlo ukotveno přímo do nosné zdi, musí být vždy pevně spojeno se zábradlím. Správná výška madla při hloubce prostoru do tří metrů je nejméně 90 cm od podlahy. Pokud je prostor hlubší, madlo je třeba umístit alespoň metr nad podlahu. Z bezpečnostních důvodů nesmí mít madlo ostré hrany ani výstupky.
Schodiště bezpečné pro děti
Jestliže budou schodiště používat děti, měla by být výplň zábradlí tabulová nebo bez vodorovných prvků, aby si z ní dítě nevytvořilo žebřík, po němž by mohlo lézt. Důležitá je i pevnost zábradlí.
Mezery v zábradlí nesmí přesahovat šířku 12 cm, aby nehrozilo prostrčení dětské hlavičky. Mezera u podlahy musí být menší než 10 cm, aby nehrozilo propadnutí dětské nožky.
Riziko úrazu dětí sníží na minimum instalace uzavíratelné branky na obou koncích schodiště.
text Vít Straňák foto archiv firem
Datum vydání: 23. 2. 2021
