Vlhké zdivo? Nejlepší je prevence!

Dlouhodobé působení vlhkosti na stavební konstrukci má vždy negativní důsledky: Stavba pak vytváří nezdravé prostředí a celkově chátrá. Pokud problém nebudete řešit včas, může být odstranění škod velmi nákladné.

Navíc jde o velký zásah do stavby a kvůli rekonstrukci leckdy musíte řešit i ná hradní bydlení. Jak tomu předejít?

VČAS ODHALIT PŘÍČINU

„Často bývá obtížné zjistit, kudy se vlhkost do konstrukce dostává,“ upozorňuje Jan Včelák ze společnosti MoistureGuard, který se zabývá vývojem senzorů pro monitoring vlhkosti v konstrukci stavby. „Pokud máte nemomovitost v záruční době, musíte vlhkost řešit s dodavatelem nejlépe ihned. Problémem vlhkosti však je, že se její následky mohou objevit až po delší době.“

PROBLÉM NEIGNORUJTE

U zděných konstrukcí dochází při zasažení vlhkostí k výkvětům, narušení omítky, nebo dokonce k jejímu opadávání. Pokud jsou navíc vystavené mrazu, degradují o to rychleji, až dochází k jejich úplnému rozpadu a ztrátě únosnosti zdiva. U dřevěných konstrukcí je zvýšená vlhkost iniciátorem vzniku dřevokazných procesů, jejichž pozdní odhalení nebo ignorování končí zpravidla nutností odstranit zasaženou část a nahradit ji konstrukcí novou. „Nezřídka se setkáváme s napadením třeba jen dva roky staré dřevěné konstrukce dřevomorkou,“ říká Jan Včelák a popisuje: „Háček je v tom, že vlhkost nevidíte pouhým okem, a proto zachytit problém včas je leckdy nemožné. Když už jsou vidět následky působení vlhkosti, bývá pro dřevěnou konstrukci pozdě.“ Právě proto doporučuje zabudovat do konstrukce objektu senzor vlhkosti. Tím včas odhalíte kumulující se vlhkost nebo havárii a můžete okamžitě zasáhnout.

UŽÍVÁNÍ JAKO PREVENCE

Potížím se zvýšenou vlhkostí ve zdivu můžete předcházet správným užíváním, nebo je naopak můžete nesprávným užíváním podporovat či dokonce způsobovat. Část vlhkosti se sice stačí vypařit, ovšem pokud jsou prostory špatně odvětrané, vlhkost se kumuluje v konstrukci, až dojde k viditelným následkům. Základ problému tkví zpravidla už ve výstavbě: Stavební proces je dnes značně rychlejší, než tomu bývalo dříve. Novostavby jsou při předání často vlhké a stavební konstrukce bývají ještě nasycené vlhkostí z procesu výstavby. Navíc, aby dnešní novostavby splňovaly přísná kritéria vyhlášky o energetické náročnosti budov, dbá se na těsnost stavební obálky i výplně otvorů (oken a dveří). Tím se sice zamezuje únikům tepla, ale zároveň se omezí přirozené větrání objektu. Nová okna perfektně těsní a zateplení způsobuje značné rozdíly teplot mezi vnitřním a venkovním prostředím. Spolu s nedostatečným větráním to jsou ty nejlepší podmínky pro kumulaci vlhkosti, která se může srážet na parozábranách nebo tepelných mostech. Pokud se do takové novostavby nastěhujete a začnete vařit a prát, vlhkost podpoříte, a často pak nepomůže už ani větrání…

VODOROVNÁ SANACE

Trvale snížit vlhkost ve zdivu je náročný úkol, který často vyžaduje kombinaci několika metod vodorovné (dodatečné) sanace vlhkého zdiva. Jejich podrobný přehled jsme uveřejnili v květnovém čísle Domova (na str. 82–87), takže tentokrát jen telegraficky. Pokud byly při stavbě zanedbány plošné hydroizolace podlah a svislé izolace, sáhněte urychleně k některé z následujících metod dodatečné vodorovné sanace. Čím dříve, tím lépe!

• Mechanické metody spočívají v násilném vytvoření prostoru ve spodní konstrukci stavby, do něhož se vloží hydroizolace. Jde o radikální, ale osvědčený zásah.
• Chemické metody sanace spočívají ve vodorovné injektáži zdiva chemickým roztokem, která může probíhat pod různě velkým tlakem. Injektáž vytvoří clonu, jež brání vzlínání vlhkosti ve zdivu. Také tyto metody jsou dlouhodobě osvědčené.
• Elektrofyzikální metody znamenají odvod vlhkosti pomocí stejnosměrného elektrického proudu. Jde o moderní způsob odvlhčení na základě vědeckých poznatků o elektroosmóze.
• Vzduchové metody jsou vůči stavbě velmi šetrné a rozhodně jimi nelze nic zkazit. Vysoušení a průběžné odvádění vlhkosti ze zdiva proudem vzduchu však samo o sobě nemusí stačit.
• Sanace povrchu jako podpůrná metoda spočívá v ošetření povrchu zdiva sanační omítkou, která umožňuje odvod vlhkosti.

VÝZNAM SANAČNÍ OMÍTKY

• Za sanační se označuje taková omítka, která obsahuje více než 25 % vzduchových pórů v čerstvé maltě. Ty po vyzrání omítky umožňují transport přebytečné vlhkosti ze zdiva ve formě vodní páry.
• Vzduchové póry v omítce plní ještě jednu důležitou funkci: Slouží k ukládání stavebně škodlivých solí při jejich krystalizaci (brání zasolování zdiva). Krystalizace solí totiž vytváří tlak, který poškozuje pevnost omítky a její celkový vzhled.
• Sanační omítku byste měli aplikovat jako závěrečnou úpravu pokaždé, když realizujete některou z metod sanace vlhkého zdiva. Zároveň však platí, že jako samostatná metoda sanace má jen omezenou životnost. Působení vlhkosti ve zdivu oddálí o 15 až 30 let.

TEXT: VÍT STRAŇÁK
FOTO: ARCHIV FIREM

Datum vydání: 21. 10. 2020

Edit: Andrea Moudrá