Zimní zahrady

Je to jednoduché: Stačí zimní zahrada, případně ještě s vytápěním, a máte po celý rok krásnou světlou místnost navíc. Nabídne vám relaxaci, pohodu i pěstování rostlin.

Kdy začít plánovat výstavbu? Nejlépe hned, jak se rozhodnete pro stavbu rodinného domu. Je to ta nejlevnější a jednodušší varianta. Ale pokud jste ji už zmeškali, nevadí: Přístavba zimní zahrady je možná kdykoli.

OD POČÁTKU S ODBORNÍKEM

V každém případě se do práce nepouštějte svépomocí – jinak byste mohli „splakat nad výdělkem“. Abyste se vyvarovali zbytečných chyb, které celou realizaci zkomplikují a prodraží, přizvěte si hned od počátku odborného projektanta. Navíc je vhodné, aby vzhled zimní zahrady ladil s fasádou, což může být pro laika také „oříšek“. Od bornou realizaci nejlépe docení ten, kdo už si tu laickou vyzkoušel na vlastní kůži a zjistil, že v letním období řádně nevětrá, zatímco v zimě její konstrukce promrzá… Je třeba zajistit komínový efekt proudění vzduchu i pevný konstrukční základ, spolehlivě izolující, a přinejmenším částečně otevíravé prosklení, protisluneční izolační skla nebo účinné venkovní zastínění, správné navázání zimní zahrady na střešní konstrukci domu i bezpečné dodatečné ukotvení do izolace zateplené fasády. Projektant za vás vyřídí také stavební povolení. A pokud chcete opravdu celoročně obytnou zimní zahradu, navrhne vám rovněž kvalitní tepelný zdroj.

VELIKOST A UMÍSTĚNÍ

Hodláte zimní zahradu využívat po celý rok s náležitým pohodlím a komfortem? Pak by její plocha neměla být menší než 15 m2. Minimální rozumná šířka prostoru je dva metry, raději však tři. Většina obytných zimních zahrad pro celoroční provoz mívá orientaci k jihu, což vám nabídne maximum denního světla i slunečních paprsků. Ale může to být ošidné: Počítejte s tím, že ve vyšším věku se bude vaše tolerance vůči horku snižovat… Pootočení zimní zahrady (více či méně) na východ nebo západ souvisí úzce s vaším denním rytmem: Chcete-li slunce k pohodové snídani, volte východ. Chcete-li vychutnat dlouhé letní večery, zvítězí západ. Severní orientace zimní zahrady je sice zatím jasně v menšině, ale má svá pozitiva: Bude ideální pro pěstování rostlin, i bez zastínění vás ochrání před tropickými vedry a nabídne vám příjemné, přirozeně rozptýlené světlo. Výtvarní umělci by vám mohli vyprávět, jaké terno je mít ateliér k severu!

NOSNÁ KONSTRUKCE

Konstrukční základ zimní zahrady může tvořit plast, hliník, ocel nebo dřevo. Každý z materiálů má svá pro i proti. Dřevo (vrstvené lepené hranoly ze smrku, borovice či dubu se speciální povrchovou úpravou) se uplatní hlavně u větších zimních zahrad klasického stylu: Profil je elegantní a má dobrou nosnost, ale nedokáže potlačit masivní nosný základ ve prospěch velkorysého prosklení. Plast u vás zaboduje nízkou cenou, dobrou tvarovatelností a téměř bezúdržbovým provozem. Zároveň je však tvarově nestálý v závislosti na teplotě, takže musíte vytvořit dilatační spáry. Ocel je sice pevná a elegantní, ale může podléhat korozi a je tepelně vodivá. Předejít těmto nedostatkům lze speciální úpravou – pak ovšem bude konstrukce dražší. Hliník jako nosný základ je nejdražší, nabízí však tvarovou stálost i bezúdržbový provoz. A jestli se vám zdá elegance hliníku příliš chladná, lze na vnitřní stranu konstrukce použít dřevo.

ZASKLENÍ

Klíčovou roli pro tepelnou pohodu zimní zahrady hraje zasklení. Sklem uniká z interiéru nejvíce tepla v zimě, ale také ho tudy nejvíc vstupuje během horkého letního období. Zpravidla se používá izolační dvojsklo, které může být protisluneční (absorpční sklo Planibel barvené v hmotě nebo reflexní sklo Stopsol), může mít zesílenou tepelnou izolaci, zvukovou izolaci nebo bezpečnostní parametry. Mezera mezi skly může být vakuovaná či vyplněná izolačním vzácným plynem (levnější je argon, účinnější krypton). Izolační účinek výplně mezi skly velmi pomalu klesá, ale při kvalitním provedení by mohl vydržet až 40 let. Jestliže plánujete propojit zimní zahradu přímo s obytným prostorem (viz dále), rozhodně se vám vyplatí investice do kvalitního izolačního trojskla.

PODLAHA

Pro váš příjemný pocit v zimní zahradě je důležitý rovněž povrch podlahy. Za slunného počasí vám největší komfort nabídne přírodní kámen či keramická dlažba, protože tyto materiály výborně akumulují teplo. Ale v deštivém období vám přijde vhod dřevěná podlaha, která je přirozeně teplá po celý rok. V úvahu přichází také „kamenný koberec“ – směs přírodních kamínků a pojiva ze speciální pryskyřice, která vytváří mrazuvzdorný a vodopropustný povrch beze spár. Tento povrch bude jemně masírovat vaše chodidla.

OTEVŘENÍ DO INTERIÉRU

Řešení zimní zahrady úzce souvisí také se schopností tepelné izolace nebo akumulace tepla. Konstrukci totiž můžete navázat nejen na obvodové zdivo domu, ale také na prosklenou část fasády, případně nechat interiér za zimní zahradou velkoryse otevřený. Jaké to bude mít důsledky? Jestliže zimní zahradu postavíte před prosklenou část domu, dokáže v zimním období vytvořit účinnou teplotní bariéru pro navazující interiér. Ale pozor: Pokud tímto řešením budete chtít ušetřit za nákladné izolační zasklení, musíte se zároveň smířit s tím, že prostor zimní zahrady bude v zimě vyžadovat přitápění (viz rámeček). Otevření prostoru dovnitř plynule – bez stěny či zasklení – bude působit velmi vzdušným a příjemným dojmem, vyžaduje však, aby zimní zahrada převzala izolační funkci obvodového zdiva. Proto se stane nutností zasklít celý vnější obvod izolačním trojsklem s výplní vzácným plynem.

VYTÁPĚNÍ ZIMNÍ ZAHRADY SÁLAVÝMI PANELY

• 

  Plášť panelů Ecosun TH i topné lamely jsou matně černé. Panely mají připojovací kabel délky 2 m ukončený zásuvkovou vidlicí a jejich součástí jsou stěnové výklopné závěsy, umožňující instalaci pod náklonem. Možný je i závěs ke stropu pomocí řetízků či lanek. FENIX.

  Podzim v zimní zahradě vám zpříjemní vhodně vybrané venkovní sálavé panely. Princip a výhody sálavého vytápění totiž fungují i v exteriéru: Záření neohřívá vzduch (volně jím prochází), zato až 85 % ho pohltí předměty, na které dopadá. Sálavá energie tak přímo ohřívá předměty, stěny i lidi v blízkosti panelu.

• Intenzitu sálání ovlivňuje především povrchová teplota a umístění sálavého panelu. S rostoucí teplotou panelu nestačí proudící vzduch plochu ochlazovat a zvyšuje se sálavá složka.
• Velký význam má montážní poloha topidla: Při umístění ve vodorovné poloze pod stropem předá topidlo většinu energie sáláním, protože vzduch nemůže cirkulovat. Ale stejný panel ve svislé poloze na stěně předá již sáláním jen polovinu energie, protože vzduch ohřívaný od povrchu topidla začne stoupat a vzniká přirozená cirkulace.
• Ideální je využití panelu právě v zasklené zimní zahradě – pro sálavý tepelný tok není sklo transparentní (průteplivé) a nedochází tak ke ztrátám tepla skleněnými výplněmi.
• Systém může mít dvě podoby – světlé, nebo tmavé zářiče. Světlé zářiče, obvykle s halogenovými trubicemi, mají vysokou povrchovou teplotu 1 500 až 2 000 °C, jsou proto relativně malé a i při teplotách pod bodem mrazu poskytují tepelný komfort na vzdálenost až 5 metrů. Nevýhodou je ovšem jejich světelný efekt: tmavě červené až oranžové světlo, které může působit rušivě.
• Tmavé zářiče – například panely Ecosun TH (Terrace Heater) – pracují s výrazně nižšími teplotami 300 až 400 °C, jejich používání je proto efektivní v teplotách neklesajících pod 10 °C a vzdálenostech do 3 metrů. Výhodou je absence světelného záření, slabinou může být vítr, který ochlazuje povrchovou teplotu topných lamel a tím snižuje jejich sálání. To se ovšem v zimní zahradě neprojeví.
• Proto je pro běžnou zimní zahradu vhodnější tmavý zářič. Standardní instalační výška se zde pohybuje jen kolem 2,5 metru a intenzivní sálání světlého zářiče z této výšky by mohlo být nepříjemné.

Text: VÍT STRAŇÁK
Foto: ARCHIV FIREM A SHUTTERSTOCK

Datum vydání: 13. 10. 2020

Edit: Andrea Moudrá