Od zateplení k přestavbě

Majitelé rodinného domu se rozhodli zateplit dům, aby zbytečně neutráceli za vytápění a zároveň využili dotace z programu Zelená úsporám. Při hledání nejlepšího řešení nakonec zvítězila varianta rozsáhlejší rekonstrukce.

V listopadovém čísle Pěkného bydlení jsme představili rodinný domek, jehož majitelé se připravují na jeho zateplení. Zároveň jsme se podrobně zabývali možnostmi tohoto programu a postupu podání žádosti o dotaci. Dnes se podívejme, jak jsou majitelé s přípravou daleko.

TEPELNÁ A FINANČNÍ KALKULACE

Zopakujme si, že se jedná o zděný dům z roku 1941. Majitelé si nechali zpracovat odborný posudek, který zhodnotil tepelně technické vlastnosti domu a určil účinnost a náklady zateplovacích prací. Vypočtená roční měrná potřeba tepla na vytápění domu je v současnosti 345 kWh/m². Pro názornou představu si připomeňme, že v nízkoenergetických domech, které se již dnes běžně stavějí, nepřesahuje měrná potřeba 50 kWh/m2, i když ji nelze zcela srovnávat s vypočtenou hodnotou. Dům je tedy velmi nehospodárný a zateplovací zásah je při stoupajících cenách energie prozíravým a téměř nutným řešením. Navíc se vyplatí neotálet kvůli současné možnosti snížit investiční náklady o dotaci z programu Zelená úsporám. Odborný posudek ukázal, že pokud majitelé zateplí obvodové stěny, střechu, strop v podkroví a vymění okna, měrná potřeba tepla se sníží na 64 kWh/m2. Dosáhnou tedy na dotaci z oblasti A1 Celkové zateplení – 1550 Kč na m2 podlahové plochy. Odhadem by je toto řešení stálo 600 000 Kč, dotace by činila 186 000 Kč, skutečně by tedy zaplatili 414 000 Kč. Byli nakloněni zvolit levnější variantu, zateplení pouze obvodových stěn, ač by zde získali nižší dotaci z oblasti A2 Dílčí zateplení – 850 Kč na m². Tímto opatřením by snížili měrnou potřebu tepla o více než 30 %, což je nutná podmínka pro získání této dotace. Investiční náklady jsou v tomto případě odhadnuty na 260 000 Kč, dotace činí 102 000 Kč. Vzhledem ke stavu oken se rozhodli i pro jejich výměnu, i když se tím přiznaná dotace nezvyšuje. Náklady byly odhadnuty na 370 000 Kč, po odečtení dotace 268 000 Kč.

PŘICHÁZÍ ARCHITEKT

S těmito vstupními údaji se obrátili na mladou architektku Šárku Kovářovou, aby se s ní poradili o konkrétním řešení. Samozřejmě se nabízela úvaha, zda s chystanými stavebními pracemi nevylepšit také kvalitu bydlení nejen z hlediska tepelné pohody a úspor za vytápění. Požádali proto o vypracování dvou návrhů, první minimalistický, tedy co nejméně nákladný, druhý, který by zvětšil obytnou plochu a zajistil případné soužití dvou generací. V obou případech požadovali zastínit terasu, která se v létě pro přílišné oslunění nedá téměř využívat, a navrhnout nové dispoziční řešení, jež by lépe vyhovovalo potřebám obyvatel domu. Především stáli o lepší propojení obývacího pokoje s kuchyní. Nejsou spokojeni s tím, že obývací pokoj nemá přímý vstup na terasu. Toto přání však považovali bez naprosto zásadní přestavby domu za nesplnitelné vzhledem k nosným zdem, které ohraničují obývací pokoj.

DVĚ ODLIŠNÁ ŘEŠENÍ

V jednodušší variantě navrhla architektka kontaktní zateplovací systém a pohrála si s barevností fasády. Přenesením kuchyně do největší místnosti vytvořila spojený společenský prostor. Získala se tím místnost, která bude využívána jako pracovna. Malá přístavba nad vchodovou částí umožnila vybudovat v patře koupelnu, a tím vhodnější zázemí pro soužití rodičů s dospívajícími dětmi. Nové řešení schodů umožňuje lepší využití prostoru, zejména možnost vybudovat vestavěné skříně v ložnici bylo velmi vítanou změnou. Velkorysejší řešení počítá se zásadní proměnou domu, s nástavbou nad kuchyní, která se nabízela, neboť balkon nebyl majiteli využíván. Změnou šikmé střechy v pultovou se rozšířila plocha pokojů v prvním patře o předtím nevyužitý prostor pod zkosením. Další zásadní změnou bylo situování hlavního vchodu na severní stranu, tedy k příjezdové komunikaci. Došlo tak k přímému propojení zahrady s obytnou částí i kuchyně s obývacím pokojem. S poměrně malým prostorem pro vstup omezeným dvěma komíny se architektka vypořádala delším jednoramenným schodištěm. První podlaží získalo kuchyň a koupelnu, může tedy sloužit jako samostatná bytová jednotka.

A OPĚT KALKULACE

Majitelé nejprve porovnali navrhované varianty z hlediska vynaložených nákladů. Skromnější řešení vycházelo na 660 000 Kč, po odečtení dotace 105 000 Kč pak 554 600 Kč. Dotace by tedy „zaplatila“ 16 % z celkových nákladů. Investice do celkové rekonstrukce se vyšplhala na téměř 1,5 milionu korun, dotace činí 234 050 Kč. Byť více než dvojnásobná, uhradí také zhruba 16 % nákladů. U tak výrazné přestavby domu museli samozřejmě počítat s dalšími náklady na zařízení, především nové koupelny a kuchyně. To zatím do rozhodování nezahrnovali s tím, že zařizování patra mohou odložit na pozdější dobu. Při zvážení dalších výhod a nevýhod však nakonec zvítězila náročnější varianta. Pro ni hraje mnohem více faktorů, pro první snad jen menší investice. Majitelé si uvědomili, že se v budoucnu vyhnou dalším stavebním úpravám. Určitě by je brzy čekala rekonstrukce střechy, a pak by zřejmě o změně, která by lépe využila podkrovní prostor, stejně uvažovali. Takto mohou zadat více stavebních prací jedné firmě, a tím také ušetřit. Náklady na malou přístavbu, kterou by získali jen několik metrů čtverečních navíc, jsou neúměrně vysoké. V odvážnějším řešení získají více než 30 m² nové obytné plochy a především samostatný plnohodnotný byt. Důležitým plusem je téměř třikrát nižší výsledná měrná potřeba tepla na vytápění, která odpovídá již současnému standardu a slibuje velmi výrazné provozní úspory. V přízemí pak majitelé vítají změnu dispozice zajišťující mnohem pohodlnější bydlení. A nejvíc ocenili nový vzhled domu. Získal jednotný moderní architektonický výraz.

Původní stav

Důležité pojmy

MĚRNÁ POTŘEBA TEPLA NA VYTÁPĚNÍ

Množství tepla v kWh, které je potřeba za rok na vytápění, vztažené na 1 m² podlahové plochy vytápěné části budovy, nezahrnuje v sobě účinnost otopné soustavy.

PODLAHOVÁ PLOCHA

Celková vnitřní podlahová plocha všech podlaží budovy vymezená vnitřní stranou vnějších stěn, bez neobývaných sklepů a oddělených nevytápěných prostor.

VÝPOČET PŘI NÁSTAVBĚ NEBO PŘÍSTAVBĚ

Při rozšíření velikosti podlahové plochy se počítá hodnota měrné roční potřeby tepla před realizací na původní podlahovou plochu, po realizaci opatření na podlahovou plochu budovy včetně přístavby nebo nástavby. Výše dotace se určí na tuto novou podlahovou plochu, nejvýše však na 1,5násobek podlahové plochy budovy původního tvaru

Varianta A

Technické údaje

ZATEPLENÍ, VÝMĚNA OKEN, MALÁ NÁSTAVBA

Vytápěná podlahová plocha: 124 m²
Zateplení pláště: 174 m²
Stěnový kontaktní zateplovací systém StoTherm classic
Okna: plastová Rehau, součinitel prostupu tepla Uw = 1,2 W/m²K
Střecha nad přístavbou a jižní částí patra: 40m² zateplená minerální izolací 240 až 480 mm
Nástavba: zdi z pórobetonu 375 mm, svislé opláštění systém StoTherm
Původní roční měrná potřeba tepla: 345 kWh/m²
Vypočítaná nová měrná potřeba tepla: 160 kWh/m²
Snížení v procentech: 46 %

NÁKLADY

Zateplení: 260 000 Kč
Nástavba: 185 000 Kč
Schodiště: 75 000 Kč
Terasa: 30 000 Kč
Vodoinstalace: 60 000 Kč
Ostatní: 50 000 Kč
Celkem: 660 000 Kč
Dotace: 105 400 Kč
Náklady po odečtení dotace: 554 600 Kč

Varianta B

 

Technické údaje

CELKOVÉ ZATEPLENÍ, NOVÁ PULTOVÁ STŘECHA, NÁSTAVBA

Vytápěná podlahová plocha: 151 m²
Zateplení původního pláště: odvětrávaná fasáda – minerální vata 180 mm, vnější vrstva cementotřískové desky
Nástavba: OSB desky, parobrzda, minerální izolace 180 mm, dřevovláknité desky, rošt, vnější vrstva cementotřískovými deskami
Okna: plastová Rehau
Pultová střecha: odvětrávaná, minerální izolace 400 mm
Rovná střecha: tepelná minerální izolace foukaná 400 mm
Krytina: plechová Rheinzink
Původní roční měrná potřeba tepla: 345 kWh/m²Nová roční měrná potřeba tepla: 64 kWh/m²

Snížení v procentech: 81 %

NÁKLADY

Nástavba: 377 000 Kč
Pultová střecha: 143 000 Kč
Zateplení původního tvaru: 480 000 Kč
Podlahy: 60 000 Kč
Vodoinstalace: 95 000 Kč
Zádveří, terasa: 100 000 Kč
Schodiště ocel + dřevo: 75 000 Kč
Ostatní: 120 000 Kč
Celkem: 1 450 000 Kč
Dotace: 234 050 Kč
Náklady po odečtení dotace: 1 215 950 Kč

Autorka projektu: Ing. arch. Šárka KOVÁŘOVÁ

Miloslava PERGLOVÁ
Skici a půdorysy: Ing. arch. Šárka KOVÁŘOVÁ
Odborný poradce + foto: Ing. Jiří DOMLÁTIL

Datum vydání: 17. 10. 2020

Edit: Andrea Moudrá