Veselá zimní zahrada

V zimě na zahradě vnímáme intenzivněji skladbu a harmonii vysazeným dřevin. Pokud na takzvaných bezúdržbových zahradách chybí listnáče, působí celek jednotvárně a téměř smutně. Důležité je vysadit takovou kompozici, v níž spolu rostliny výškou, tvarem či uspořádáním korun kontrastují.

I v zimě nás občas potěší sluneční paprsky, které rozzáří ztišenou atmosféru zimní zahrady. Zvláště pěkně se na sluníčku vyjímají uschlá plodenství trvalek, třeba bělotrnu, řebříčku či střapatých lat okrasných trav, například ozdobnice čínské, vousatce či moskytky. A pokud jejich suché stvoly „vyšije“ zmrzlými krystalky vody ranní jinovatka, promění se i ta nejobyčejnější zahrada v Alenčinu říši divů.

Tahle kompozice má svoji krásu i přes zimu díky různé výšce jehličnanů a jejich odstínům.

ABY BYLA KRÁSNÁ I V ZIMĚ

O radu, jak vytvořit kompozičně zajímavou zahradu, požádali zahradníka a sběratele skalniček Milana Odvárku. „Kompozici mojí zahrady tvoří mix listnáčů a jehličnanů, doplněný nízkými i plazivými keři. Neuškodí, když výsadbu zpestříte několika kultivary jehličnanů netradičních tvarů – kuželem cypřišku, polštářem kleče či několika sloupy jalovce.“ Mezi výsadbou dřevin se tu vinou kamenité cestičky lemované trávníkem, obrostlé travinami a kompozicemi z čarověníků, objevíte tu také rozlehlá suťoviště, duny a skalky a také jednotlivé větší balvany. Celek je ozvláštněný několika potůčky vyvedenými z uměle založeného rybníka.

Kalina vonná pravidelně vykvétá již v zimě a v souladu se svým jménem krásně voní.

PROSTOR PRO STÁLEZELENÉ TRVALKY

„Nezbytným doplňkem celoročně pohostinné zahrady jsou stálezelené trvalky,“ říká Milan Odvárka. „Ty se pěstují především pro krásné a nápadné květy, existují však i trvalky okrasné listem. Přestože řada z nich také krásně kvete, jejich ozdobou je hlavně zajímavé olistění. V zimním období jsou samozřejmě nejzajímavější ty, kterým neodumřou listy. Třeba vejčité listy bergénií si celoročně udržují svěže zelenou barvu. Jejich ostrůvky jsem proto tu a tam vysázel do několika zahradních okrsků. V prosinci mne samozřejmě nejvíc rozradostní kvetoucí čemeřice, jejíž listí rovněž zůstává stále zelené. U mne čemeřice kvetou v zastíněné a dekorativně vysázené lužní partii zahrady hned u domu v koberci podrostových, zajímavě olistěných botanických bramboříků.” O kousek dál, na kamenech pokrytých mechem, osvěží oko návštěvníka mohutné zelené boule stálezelených netřesků i bizarně tvarované vějíře stálezelených kapradin. Zimní zahradu akcentuje také výsadba vřesovištních rostlin. „Bílé, růžové a fialové květy vřesu obecného neohrozí ani sněhová pokrývka.“ Stálezelené dřeviny lze doplnit druhy s atraktivně zbarvenými větvemi, kmeny či listy. Nápadné, dočervena zbarvené větve má v zimě svída bílá, příjemně působí kmen břízy bělokoré. I ta má na zahradě pana Odvárky své místo.

Mnoho druhů lýkovců si nechává listy přes zimu, ale na rozdíl od našeho lýkovce jedovatého na nich nenajdeme plody.

STÁLEZELENÉ STROMY A KEŘE

Celoroční ozdobou zahrady je zimostráz, tis a ptačí zob a pěnišníky. Hned po nich keře se zářivými bobulemi: dřišťály, skalníky a různé odrůdy hlohyně. „Samozřejmě že i stálezelené stromy a keře obměňují své listy. Dělají to ale tak nenápadně, že výměnu stěží zpozorujete,“ vysvětluje zahradník. Jinou taktiku vyvinuly poloopadavé keře: staré listy na nich zůstávají až do jara a pak jsou kompletně nahrazeny novým olistěním. Do této skupiny patří například ptačí zob obecný a hlohyně šarlatová.

Tisy poskytují ptákům nejen zimní úkryt, ale i potravu v podobě červených míšků.

BARVY JEHLIČNANŮ

V žádné zahradě by neměly chybět jehličnany, které pozemku dávají pocit ustálenosti a útulnosti. Honosí se bohatou barevnou škálou od zelené po zelenožlutou, šedomodrou a bronzovou. Na výběr jsou i druhy se žlutými až temně zlatými jehličkami.

Krásnoplodka zpestřuje zahradu přes zimu. Její větve s bobulemi se mohou použít do svátečních aranží.

Dobré rady

  • Zatímco pro půdu je sníh bílou přikrývkou, větvím stromů, zejména sloupovitých jehličnanů, může uškodit. Proto se doporučuje odstranit ho hráběmi nebo koštětem. Příliš bohatá nadílka sněhu nesvědčí ani trávníku. Dlouhodobé pokrytí sněhem vytváří ideální prostředí pro plíseň sněžnou.
  • Stálezelené druhy patří buď mezi světlomilné skalničky (například lomikameny, hvozdíky, některé rozchodníky), nebo naopak mezi stínomilné druhy (škornice, bergénie, barvínek).
  • Při výsadbě dbejte na rovnováhu mezi opadavými a neopadavými dřevinami. Doporučuje se osadit zahradu dvěma třetinami stálezelených a jednou třetinou opadavých dřevin. Zahrada bez listnatých opadavých stromů působí strnule a depresivně.
  • Nápaditá, živá a zajímavá zahrada se neobejde bez travin a trvalek. Sytě zelené jsou některé ostřice, kostřavy, bika a spousta bambusů. Okrasné trávy proto sestřihujte až na jaře, jinak se připravíte o nevšední krásu jinovatkou či sněhem pokrytých květenství.

Radka Borovičková
Foto: Zdeněk Roller

Datum vydání: 21. 11. 2020

Edit: