Pasivní i aktivní domy budoucnosti

Zelené či ekologické bydlení se dnes skloňuje ve všech pádech. Často se však spojuje jen s úsporou energie, což je zavádějící. Skutečně „zelené“ stavby v sobě spojují ekonomickou, ekologickou a estetickou stránku, uživatelský komfort i zdravé prostředí.

Zatím se u nás „zeleně“ víc mluví, než staví. O to víc je ovšem potřeba ukazovat příklady z praxe, které promění myšlení i chování společnosti nejen ve stavebním sektoru.

ENERGIE PODLE SMĚRNICE

Evropská směrnice EPBD II (Energy Performance Building Directive) stanovila, že nejpozději do konce roku 2020 mají být v České republice všechny nově stavěné rodinné domy „s energetickou spotřebou blízkou nule“. V tomto ohledu však nejde o žádnou revoluční změnu: Budova s téměř nulovou spotřebou energie podle směrnice EPBD II totiž dosahuje měrné potřeby tepla na vytápění od 40 do 80 kWh/(m².rok) v závislosti na geometrii stavby, což řádově odpovídá výstavbě běžných nízkoenergetických domů. Větší „revoluce“ se ovšem skrývá v podtextu směrnice: Její požadavky se nezaobírají jen energetickými čísly v souvislosti se stavební „obálkou“ budovy, nýbrž i zdroji energie uvnitř. Bude žádoucí maximálně využívat ty zdroje energie, které jsou obnovitelné a šetrné vůči životnímu prostředí. Častým řešením se má stát kombinace krbových kamen s dodatkovým zdrojem tepla, využití energie ze slunce k ohřevu vody nebo instalace tepelného čerpadla jako hlavního zdroje tepla pro celý dům. Stavba nemá energii jen spotřebovávat, má ji také aktivně vytvářet. Třeba i do rezervy.

PASIVNÍ LIMIT A PRINCIPY

Co se týká spotřeby energie na vytápění, podstatně přísnější limit musí splnit pasivní dům: Jeho měrná potřeba tepla na vytápění se u nás pohybuje kolem hodnoty 15 kWh/(m².rok). Takový dům vám ve srovnání s běžným rodinným domem uspoří až 90 % energie na vytápění! Přitom už dávno neplatí tradované mýty, že pasivní dům výrazně omezuje architekturu a dispoziční řešení domu, je drahý, technologicky složitý a neumožňuje vám přirozené větrání okny. Stačí promyšlený a vyladěný projekt, který důsledně dodržuje dva základní principy:

• maximální využití slunečního záření jako nejlevnějšího zdroje energie a světla,
• udržení nebo akumulace tepla získaného v přirozeném provozu domácnosti ze slunce, lidí a spotřebičů.

CO VÁM TO PŘINESE?

Správně vyprojektovaný a postavený pasivní dům by vám měl zajistit řadu bonusů. Na prvním místě je žádoucí uvést vyšší komfort bydlení. Získáte stálý přívod čerstvého vzduchu takřka bez průvanu a bez nutnosti větrat okny, přitom s rovnoměrným rozložením teplot v celém domě. Řízené větrání s rekuperací (zpětným získáváním tepla) vám zajistí příjemné a víceméně stabilní teploty v zimě i v létě. Vzduch je filtrovaný, takže znamená i zdravotní přínos – zejména pro alergiky a lidi s dýchacími potížemi. Teprve jako vedlejší efekt můžete připočíst to, co bývá akcentováno jako hlavní argument: extrémně nízké náklady na vytápění a provoz. Pokud uvažujete v dlouhodobé perspektivě, určitě vás potěší také skutečnost, že pasivní dům vám zajistí spolehlivou ochranu stavební konstrukce, a tedy delší životnost celé stavby. To vše v důsledku znamená také vyšší hodnotu domu na trhu nemovitostí.

PODSTATNÉ PRVKY

Co je důležité pro energeticky maximálně efektivní výstavbu? Aby měl dům jednoduchý tvar a vhodnou orientaci ke světovým stranám. Každá zbytečná kudrlinka ve tvarovém řešení znamená rizikové místo – tepelný most, který je třeba do detailu pohlídat. Zjednodušeně řečeno: Pokud spojíte dva domy k sobě, mají při stejném objemu o dvě ochlazované stěny méně, než když budou postaveny samostatně. Tento princip tvarové kompaktnosti s výhodou využívají řadové i bytové domy. Čím je stavba větší a tvarově jednodušší, tím snáze dosáhnete při správném provedení nízkoenergetického nebo pasivního standardu. Pobytové místnosti by měly být otočeny prosklenými plochami ke slunci, aby na maximum využívaly přímé solární zisky. Při vhodném prosklení jižní fasády by vám solární zisky mohly pokrýt 30–50 % celoročních tepelných ztrát. Žádoucí je také co nejlepší tepelná ochrana domu (kvalitní izolace, okna s izolačními trojskly nebo dokonce čtyřskly, přerušení tepelných mostů v konstrukci, ochrana proti letnímu přehřívání). A v souladu s evropskou směrnicí EPBD II bude stále více „trendy“ instalace malých úsporných zdrojů tepla a využívání obnovitelných zdrojů energie.

PROSKLENÍ A STÍNĚNÍ

• Na jižní stranu v dispozičním řešení rodinného domu patří pobytové místnosti, které jsou prosklenými plochami otočeny ke slunci a vybaveny nejméně izolačním trojsklem.
• Na severní stranu patří místnosti s minimální potřebou oken – vstup, chodby, schodiště, technická místnost, WC či koupelna.
• Jestliže má dům špatnou orientaci nebo je příliš zastíněn (stromy, okolní zástavba), musíte nižší solární zisky kompenzovat precizněji řešenou tepelnou izolací.
• Důsledné prosklení jižní fasády bývá také chybou: Dochází tím k výraznému letnímu přehřívání. Nejenže okna sama jsou dražší než stěny, navíc je musíte doplnit drahým vnějším stíněním.
• Jako optimum se jeví prosklení do 40 % jižní fasády, doplněné dostatečným přesahem střechy, který vám v létě zajistí účinné stínění a nízké zimní slunce pustí dovnitř.

TEXT: VÍT STRAŇÁK
FOTO: ARCHIV FIREM

Datum vydání: 18. 8. 2020

Edit: Andrea Moudrá