Komfort s minimálními náklady

Stavět nízkoenergeticky je trendem dnešní doby, naštěstí velmi smysluplným. Směřuje k pohodlnému bydlení bez zbytečného plýtvání cennou energií. Postavit dům s minimálními energetickými nároky, tak zvaný pasivní, neznamená více méně nic jiného, než se této myšlenky důsledně držet.

Na počátku cesty za novým bydlením nebylo cílem postavit pasivní dům. Prvotním impulzem byla potřeba opustit dům s velmi špatnými zvukově izolačními vlastnostmi i nepříjemné sousedy. Dlužno podotknout, že se nejednalo o panelák, ale poměrně novou výstavbu.

BYT, NEBO DŮM Z KATALOGU?

Manželé s dítětem se rozhlíželi po vhodném prostorném bytě s terasou, avšak marně. Rozhodli se proto raději pro stavbu rodinného domu. S dávkou téměř neuvěřitelného štěstí získali pozemek, který na ně jako poslední čekal v lokalitě, která se jim již dříve zalíbila, poblíž Sázavy nedaleko Prahy. Obtížnější bylo vybrat si katalogový projekt, který by splňoval jejich představy, ale i to se nakonec podařilo – objevili příjemný bungalov ve tvaru L. Mladý muž, který, jak se zdá, jde do všeho s vervou a důkladností, se začal o stavění blíže zajímat a navštívil semináře Centra pasivního domu. Myšlenka nízkoenergetického stavění s ohledem na životní prostředí ho natolik zaujala, že nakonec volbu přehodnotili a rozhodli se postavit si dům v jejím duchu. Zcela pragmatickým motivem také bylo, že na pozemek není přiveden plyn.

OD DODAVATELE K ARCHITEKTOVI

„Pokud odhlédneme od vhodného architektonického návrhu, je pasivní výstavba hlavně o kvalitě provedení včetně zajištění neprůvzdušnosti,“ říká majitel domu. „V roce 2008, v době stavebního boomu, kdy se stavělo jak na běžícím pásu, najít stavební firmu, která by to zvládla, nebylo vůbec jednoduché. Ale nakonec jsem od Centra pasivního domu získal kontakt na firmu Penatus ze Zlatníků. Ukázalo se to jako vynikající volba.“ Od firmy Penatus získali kontakty na architekty, s nimiž spolupracuje. Mezi nimi jim stylově nejvíce vyhovoval architekt Miloš Černý. Předložili mu své požadavky a potěšilo je, že se v podstatě hned napoprvé trefil do jejich představy – bungalovu do tvaru L. Velice se jim zalíbil nápad „vzít lehkou dřevostavbu a vsadit ji mezi subtilní přesazené štítové stěny obložené umělým kamenem“. „V domě s celodřevěnou fasádou bych si připadala trochu jako na chatě, kamenné stěny navozují pocit stability a pevnosti,“ dodává majitelka.

PRINCIPY NEJSOU DOGMA

V prvé řadě se shodli na základním přístupu, že není cílem dosáhnout parametrů klasifikujících pasivní dům za každou cenu. Cílem bylo zajistit domu pozitiva, která pasivní dům přináší – minimální závislost na energiích při jednoduchých technologiích, příjemné mikroklima v létě i v zimě. Díky tomu bylo možné do architektonického návrhu zapracovat některé požadavky, které nejsou se základními principy výstavby pasivního domu zcela v souladu. Největším „prohřeškem“ proti nim byl základní tvar a orientace domu. Dogmatické dodržení principů by znamenalo patrový dům orientovaný na jih. Majitelé však požadovali přízemní bydlení s přímou návazností na okolní terén a zároveň si přáli orientovat dům tak, aby je pohledově maximálně odstínil od okolní zástavby. Orientace na jih by znamenala výhled na sousední zastavěný pozemek. Naopak jihozápadní strana pozemku skýtá pohled přes údolí na zalesněný svah se zámkem. K ní architektonický návrh dům rozevírá. Méně kompaktní tvar domu sice znamená větší množství ochlazovaných ploch, majitelům však poskytuje bezprostřední kontakt se zahradou. Kromě ložnice se ze všech pokojů vstupuje přímo na terasu, která se tak stává součástí obytného prostoru. Nakonec však začaly hrát konkrétní parametry důležitou roli, to když byl vyhlášen program Zelená úsporám a v něm možnost získat dotaci na výstavbu domu v pasivním standardu. Pro dosažení na dotaci stačilo jen zvětšit tloušťku tepelné izolace.

KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ

Shoda mezi majiteli a architektem panovala i v preferenci dřevostavby. Architekt Černý zvolil takzvanou americkou sloupkovou konstrukci. Kromě velké flexibility je její předností to, že zhruba 90 % obsahu stěny může tvořit tepelná izolace. Stěna je tak i při vysokých nárocích na izolační schopnosti poměrně tenká. Díky této volbě se mohla v průběhu výstavby změnit projektovaná tloušťka zateplení. Stěny jsou řešeny jako difuzně otevřené, to znamená, že stěna „dýchá“. Tvoří ji OSB desky při vnitřní stěně použité jako parobrzdná vrstva, minerální tepelná izolace v konstrukci a vnitřní rošty s další tepelnou izolací. Strop nad přízemím je tvořen spodním lícem kleštin s podhledem ze sádrokartonu. Hlavní obytný prostor je v části, kudy již nevede vzduchotechnika, zvýšen otevřením do krovu. Pro zateplení střechy byla použita foukaná celulózová izolace, v části nad obytným prostorem je střecha izolována v rovině souběžné se střešním pláštěm.

Přáním investorů bylo založit dům jen na pilotech či základových zdech. „Celá betonová deska je zbytečná, mokrý proces závislý na počasí, který může zdržovat, u dřevostavby se obtížně řeší hydroizolace,“ objasňuje svůj požadavek majitel. Architekt Černý s tímto požadavkem souhlasil, ale navrhl ještě jiný způsob založení, kdy jsou základy také odvětrávány, a to pomocí zemních vrutů. Z hlediska koncepce pasivního domu sice přibývá potřeba nadstandardního zateplení podlah, protože do prostoru pod nimi má trvalý přístup vzduch, díky odvětrávání však odpadá potřeba hydroizolace a stavba je zcela mimo nebezpečí pronikání radonu. Majitelé si obzvlášť cení, že tato technologie umožnila mít terasu ve stejné úrovni jako podlahy v obytných místnostech i s navazujícím trávníkem.

VĚTRÁNÍ A VYTÁPĚNÍ

U pasivních domů platí pravidlo, že čím méně techniky a rozvodů, tím lépe. Rozvod vzduchu se současně využívá k distribuci tepla. Takové řešení najdeme i v tomto domě – teplovzdušný vytápěcí systém s rekuperací – zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu. Součástí systému je solankový zemní výměník. V něm se předehřívá přiváděný vzduch, v létě se naopak ochlazuje. K ohřevu vody a částečně i k podpoře vytápění slouží solární kolektory. Původně měly funkci doplňkových zdrojů zastávat malý elektrický kotel a teplovzdušný krb. Program Zelená úsporám však podporuje pořízení zdrojů vytápění na biomasu, proto nakonec padla volba na automatická peletková kamna. Slouží především k ohřevu teplé vody v době, kdy není dostatek slunečního svitu. Pouze menší část výkonu je určena k vytápění. Díky tomu se interiér nepřehřívá, ani když si rodina zatopí jen tak pro příjemný pocit ze sálajících plamenů. Majitelé zatím nemají zkušenosti ze zimy, ale už si vyzkoušeli, jak se v pasivním domě žije v létě. I když byly venku třicítky, uvnitř zůstávalo 23 °C při zavřeném domě. Samozřejmě že dávali přednost mít okna a dveře dokořán, větrací systém proto zapnuli v přetlakovém režimu, který nasává vzduch zvenku. Ani v tom případě nepřesáhly teploty uvnitř 25 °C. A co je důležité, ani při takto zvýšeném výkonu není vzduchotechnika v obytných místnostech slyšet a ani nevzniká průvan.

JE PASIVNÍ DŮM DRAHÝ?

To je jedna z nejčastějších otázek. Požádala jsem majitele o srovnání nákladů na stavbu jeho domu s obdobně velkým katalogovým. K ceně katalogového domu 3 500 000 Kč připočetl náklady, které tato základní cena neobsahuje, zejména zemní práce při úpravách terénu, příprava základu a přípojky, vzal v úvahu nadstandardní prvky například terasy a kamenný obklad. Takto navýšená cena byla zhruba o 200 000 Kč nižší než náklady na pořízení jeho nového domu. Mohli bychom tvrdit, že je to právě cena nadstandardní tloušťky tepelné izolace. Avšak nebudeme takto zjednodušovat. Jen jsme se ujistili, že pasivní dům neznamená draze zaplacený komfort. Pasivní dům znamená komfort bydlení ve zdravém stabilním prostředí, komfort, za který při užívání domu platíme minimálně. Pro úplnost dodejme, že z programu Zelená úsporám získali 250 000 Kč na výstavbu domu v pasivním standardu, 80 000 Kč na solární kolektory, 95 000 Kč na peletková kamna, 20 000 Kč jako bonus za kombinaci opatření a 60 000 Kč na projekty.

Vizitka domu

Návrh a projekt: Ing. arch. Miloš Černý, projekční kancelář ARCHIN
Realizace: Penatus, s. r. o.
Zastavěná plocha: celkem 222 m2, z toho dům 176,6 m2
Užitná plocha: 142,6 m² Způsob založení stavby: (crawl space) na zemních vrutech
Obvodové a vnitřní zdivo: dřevostavba – sloupková konstrukce
Střecha: sedlová – kombinace vazníků a vaznicového systému s fošnovými krokvemi
Izolace: kombinace minerální izolace a foukané izolace Isocell v tloušťce 440 – 540 mm
Dělící příčky: dřevěné sloupkové opláštěné sádrokartonem; stěny pracovny skleněné
Fasády: štítové stěny a komínové těleso – umělý kámen Wildstone; ostatní stěny dřevěná odvětrávaná fasáda – modřín s olejovým nátěrem
Terasy: dřevěná konstrukce, modřínová terasová prkna
Komín: nerezový trojplášťový
Podlahy: dřevěné plovoucí a keramické dlažby
Vnitřní dveře: lakované do obložkových zárubní
Okna: dřevěný europrofi l zasklený trojsklem
Vytápění: centrální teplovzdušný systém s rekuperací tepla, zdroj energie solární kolektory, peletková kamna a elektrická topná vložka
Ohřev TUV: průtokový výměník v rámci systému vytápění, dotován solárními kolektory

PRO PŘEDSTAVU

Pro vytápění místnosti v pasivním domě o velikosti 20 m2 stačí 200 wattů. Tepelný výkon člověka v klidu je kolem 100 wattů, výkon stolního počítače s monitorem až 300 wattů.

Trocha teorie

Zdroj: SFŽP ČR

Z ČEHO POSTAVIT PASIVNÍ DŮM?

Pasivní dům není vázán na určitý stavební systém, může jít stejně dobře o dřevostavbu jako o zděný dům. Určující je, aby docházelo k minimálním ztrátám tepla. Prostup tepla obvodovými stěnami nesmí být větší než U = 0,15 W/m2, v projektu musí být pečlivě vyřešeny konstrukční detaily bez vzniku tepelných mostů a zajištěna vzduchotěsnost obálky budovy. Potřebného zateplení se dosahuje nadstandardní tloušťkou izolace, opět bez ohledu na konkrétní materiál. Mnohem důležitější, než z čeho dům postavíme, je kvalitní návrh, propracovaná koncepce a koordinace všech jednotlivých složek projektu. A na závěr pak precizní realizace.

CO JE TO PASIVNÍ DŮM

Podle normy je jím budova s roční měrnou potřebou tepla na vytápění nepřesahující 15 kWh/m2. Takto nízkou energetickou potřebu budovy lze krýt bez použití obvyklé otopné soustavy, pouze se systémem nuceného větrání s rekuperací a malým zařízením pro dohřev vzduchu v období velmi nízkých venkovních teplot. Název pasivní dům vychází z principu využívání pasivních tepelných zisků v budově. Základem je celkově propracovaná koncepce spočívající v optimalizaci prvků, jejichž úlohou je snížit závislost objektu na dodávkách energie.

• kompaktní tvar domu
• orientace prosklených ploch na jih
• nadstandardní tepelné izolace a vzduchotěsnost domu
• špičkové zasklení výplňových otvorů
• důsledné řešení tepelných mostů
• využití tepelných zisků ze slunečního záření i provozu domu
• řízené větrání s rekuperací tepla
• v souladu se snahou o snížení spotřeby energie se počítá s využitím maximálně úsporných domácích spotřebičů

TVAR DOMU A DISPOZICE

Tvar domu se podstatnou měrou podílí na energetické náročnosti budovy. Kompaktní budova má menší poměr ochlazovaných ploch k jejímu objemu. Každá členitost zvyšuje podíl ochlazovaných ploch a hrozí vznikem tepelného mostu. Přednost před přízemním by měl mít jedno- či vícepatrový. Menší ochlazovanou plochu vytvářejí střechy s malým sklonem. Významným příspěvkem k pokrytí potřeby tepla na vytápění jsou pasivní zisky ze slunečního záření. Proto se doporučuje maximum zasklení směrem na jih. Orientovat prosklení na východ či západ se nedoporučuje, protože letní slunce má i nízko nad obzorem dost síly, aby ráno a večer dům přehřívalo. Jižní vysoké slunce se dá snáze zastínit například markýzou, paprsky dopadající pod ostrým úhlem se z větší části odrážejí ven. Severní orientace oken zvyšuje ztráty tepla. Důležitější než množství prosklené plochy je kvalita zasklení. Na tepelné hospodaření domu má vliv i správné rozvržení místností vzhledem k nárokům na vytápění a v neposlední řadě jeho velikost.

VZDUCH A TEPLO

Pasivní dům musí být dokonale utěsněn, každá netěsnost či prasklina znamená tepelnou ztrátu. Kvalita utěsnění se prověřuje takzvaným Blower Door testem. Provádí se ihned po dokončení vzduchotěsnicí vrstvy, aby ihned objevily defekty a mohly se napravit. Se vzduchotěsností domu souvisí nutnost řízeného větrání. Nekontrolované větrání okny by opět přinášelo tepelné ztráty a nezajistilo by dostatečnou výměnu vzduchu. Do obytných místností je proto neustále přiváděn vzduch přesně v potřebném množství. Odpadnímu vzduchu se ve výměníku odebírá teplo a používá se k ohřátí čistého vzduchu (rekuperace tepla). Využijí se tak veškeré tepelné zisky jak ze slunečního záření, tak teplo, které produkují lidé i spotřebiče. Větrání s rekuperací spolu s pasivními zisky dokáže téměř pokrýt celoroční potřebu tepla, v období větších mrazů se využívá doplňkový zdroj tepla.

PRO PŘEDSTAVU

Pro vytápění místnosti v pasivním domě o velikosti 20 m² stačí 200 wattů. Tepelný výkon člověka v klidu je kolem 100 wattů, výkon stolního počítače s monitorem až 300 wattů.

Miloslava Perglová
Foto a odborná spolupráce: Centrum pasivního domu a Petr Štos

Datum vydání: 4. 7. 2020

Edit: Andrea Moudrá