Kde by se mohlo líbit andělům

Tříčlenná rodina byla ráda, že získala bydlení v podkroví. Časem však uživatelé zjistili, že byt je sice pěkný, ale nepříliš funkční. Obrátili se proto na architekty a začala rekonstrukce.

Původní bytová jednotka 3 + k. k. měla sice menší vestavěnou galerii, ale při dispozičním řešení, které neřešilo zkosené stropy, bylo její využití velmi omezené. Nevhodně umístěné vnitřní schodiště, vedoucí na galerii, už tak stísněný prostor rozbilo, celek působil chaoticky. „Požadavek zněl na celkovou rekonstrukci,“ vysvětluje architektka Klára Fischerová, „kromě toho, že majitelům nevyhovovalo funkční uspořádání prostoru, nebyli spokojeni ani s jeho estetickým vyzněním.“ Ateliér se proto soustředil na nové využití celého prostoru a designově řešený vysoký komfort.

NEJDŘÍV DISPOZICE

Dosud nevyužívaná galerie byla i s přístupovým schodištěm zrušena. Na jejím místě vzniklo přes celou šířku bytu vestavěné patro s upravenými výškovými poměry. V takto upraveném prostoru mohla vzniknout nová ložnice s vlastním hygienickým zázemím, které bylo vybudováno v místě původního nevyužívaného WC. K dispozici jsou tedy nyní dvě koupelny, obě mají podlahové topné rohože. Schodiště dostalo jinou polohu, mezi kuchyňskou a obytnou částí hlavní obytné plochy tak vznikl nenásilný optický předěl. Změněno bylo i umístění střešních oken a jejich velikost, protože stávající řešení nezajišťovalo dostatečné prosvětlení místností. Jediná nová zděná příčka v koupelně přinesla malý oříšek v podobě kotle, který se musel vejít do úzkého prostoru. Zdilo se proto ve dvou etapách, polovina včetně obložení se udělala před instalací kotle, zbytek až poté. Se zásadními zásahy souvisely i další drobné úpravy ve stávajících konstrukcích, navazujících na změněné dispozice. Vzniklo potřebné místo a různé niky pro ukládání, se kterým byly v původním řešení problémy. Na místě původního skladu na galerii je například systematicky řešená velkorysá šatna. Dominantou centrálního obytného prostoru se bezesporu stalo nové schodiště vedoucí do vestavěného patra. „Návrh schodiště prošel dlouhým vývojem,“ říká architektka Fischerová, „průběžně byly zvažovány různé varianty: Dřevěné lomenicové schodiště, celokovové zalamované schodiště a podobně, ale postupně jsme je shodně s investorkou všechny zavrhly.“ Nakonec bylo velmi šťastně vybráno odlehčené skleněné schodiště s nerezovou nosnou konstrukcí. Jednotlivé stupně jsou zhotoveny z vrstveného čirého skla typu Diamant, což je extra čiré sklo bez zeleného odstínu. Nosná konstrukce z nerezových prvků kombinuje příhradové nosníky a zavěšení jednotlivých stupňů k pomocné ocelové konstrukci skryté v podhledu. Tímto řešením získala celá konstrukce maximální subtilnost.

JAK SE DĚLÁ LUXUS

V celkovém vyznění jde dnešní byt svým způsobem hodně proti původnímu řešení. Různobarevnost vystřídalo sjednocení a prosvětlení, úložné prostory byly vyřešeny zásadně skrytě, aby jako viditelná součást interiéru zbytečně prostor nezatěžovaly. Ateliér TaK navrhl ucelenou škálu materiálů, typů povrchů i barevné stupnice. Aby se vše dokonale opticky sjednotilo, rozsvítilo a propojilo, je byt vyřešen ve světlých odstínech od čistě bílé přes krémové až po světle hnědé tóny, v interiéru se střídají lesklé plochy (sklo, lakovaný nábytek, benátský štuk na konstrukcích vestavěného patra) s matnými (stěny, dřevěné podlahy, dlažby a obklady v koupelnách). V celé bytové jednotce byla navržena jednotná třívrstvá dřevěná plovoucí podlaha, ale u vstupního místa není tento typ podlahoviny ideální. Řešením byl odolný broušený nerezový plech v jednom kuse, lepený přímo na podkladní OSB desky, který odpovídá duchu základní koncepce jednotné škály materiálů, neboť se vyskytuje i v ostatních částech bytu. Veškerý vestavěný nábytek byl rozvržen již ve fázi tvorby dispozic, je proto integrovanou součástí interiéru. Do detailu se od počátku pracovalo i s řešením technického vybavení. Pokud není rovnou skryto, jako například topná tělesa a samozřejmě veškeré rozvody, jsou jeho koncové prvky řešeny designově tak, aby se staly nedílnou částí interiéru a svým pojetím ho doplnily. Vyšlo to jak u jednotek klimatizace, které chladí byt v letních obdobích, tak u vypínačů a zásuvek z designové řady Nikobus. Za samostatnou zmínku určitě stojí volba svítidel. „Návrh osvětlení považujeme za jeden ze zásadních prvků při tvorbě interiéru,“ potvrzuje architektka Fischerová: „Pro celou bytovou jednotku jsme použili sběrnicový systém Nikobus, který nám umožnil vytvoření řady světelných scén pro každý z prostorů a pro různé typy činností.“ Je tu nezávislé ovládání stmívání vybraných svítidel a systém majitelům kdykoliv podle potřeby nabízí změny koncepce osvětlení. Jednotlivá svítidla jsou vybrána především z kolekce firem DeltaLight a Esera.

PÁR SLOV O VYBAVENÍ

Podstatnou část nábytku v podkroví tvoří atypické kusy. Na zakázku jsou dělané police, skříně i kryty radiátorů, vše v provedení bělený dub, doplňuje je typový nábytek BoConcept a Decoland. V dětském pokoji se k dýze z běleného dubu přidala svěží zeleň ve vysokém lesku, její obyvatel velmi oceňuje vestavěné patro. V kuchyni byl pro pracovní desku a boky sestavy zvolen corian, bar je obložený sklem Lacobel, najdete tu i atypickou skříň s vestavěnými vinotékami. Corian je k vidění i v koupelně. Deska z tohoto materiálu má vtipně řešené prořezy pro osvětlení LED diodami, z corianu je i spodní police. V hlavní koupelně je velkoformátová dlažba Mirage kombinována s mozaikou, lázeň Aquasoul Offset doplňují značky loop & friends, Villeroy & Boch, a baterie HansGrohe navržené Phillipem Starckem. V horní koupelně je Starckův design zastoupen sanitou a skříňkou značky Duravit. Vyznění podařené rekonstrukce podkrovního bytu je zřejmé na první pohled: Interiér je střízlivý, ale není studený, je komfortní, ale není přeplněný. V bytě je tak krásně světlo, jasno a čisto, blízko nebe a oblaků, že by se tu mohlo líbit i andělům…

Vladimíra Storchová
Foto: Martin Zeman

 

Datum vydání: 30. 5. 2020

Edit: Andrea Moudrá