Nechtěli jsme bydlet na hradě

Přízemní rodinný dům stojící v Petřkovicích, okrajové čtvrti Ostravy, si nedělá ambice stát se dominantou rozlehlého pozemku, na kterém před třemi lety vyrostl. Naopak se s ním snaží co nejvíce splynout. Nejvýraznější architektonický prvek představuje vysunutý atypický komín – jediná ozdoba tohoto zajímavého domu.

Majitelé původně bydleli v samém centru Ostravy. „Když se nám narodil syn, rozhodli jsme se, že se nechceme dívat do oken sousedům, že si přejeme, aby nám pohled z okna nabídl pěkné výhledy do přírody, že chceme mít vlastní zahradu a soukromí,“ vysvětluje investorka motiv, proč se před několika lety s manželem rozhodli postavit si vlastní rodinný dům.

Hledá se pozemek a architekt

Parcelu odpovídající jejich představám investoři objevili na samém okraji Ostravy. Nenacházela se v příměstském satelitu, ale v obci, kterou převážně tvoří stará zástavba a s níž rozrůstající se město srostlo. Pozemek má rozlohu více než 3000 m2. „Původně jsme s tak velkou parcelou nepočítali. 104 Dnes jsme ale rádi. Kromě toho, že nám zajišťuje soukromí, můžeme z okna pozorovat zvěř, která se pase v samé blízkosti domu,“ říká investorka. Když manželé začali přemýšlet o podobě a dispozici svého domu, nejprve hledali inspiraci v katalozích. Žádný dům však nesplňoval jejich představy, a proto se rozhodli, že si nechají postavit dům podle individuálního projektu. Jeho vypracování svěřili architektům Pavlu Nasadilovi a Janu Horkému z ateliéru FAM Architekti a spolupracovníkovi této společnosti ing. arch. Marku Nábělkovi. To, jak architekti sídlící v samé blízkosti Vltavy získali zakázku na Ostravsku, ing. arch. Pavel Nasadil vysvětluje jednoduše. Nejenže ze severní Moravy pochází, ale je autorem projektu domu, který vyrostl v letech 2004–2005 v obci Vřesina nedaleko Hlučína. Pak již následovala ta nejserióznější reklama: Investoři se o zajímavém objektu doslechli, zalíbil se jim, a tak oslovili jeho autora. „Byla to naše první zakázka po založení ateliéru FAM. Až později jsme se dozvěděli, že si investor uspořádal jakousi minisoutěž, které se zúčastnil ještě jeden místní ateliér. Nakonec nám ale dal přednost, protože jsme mu byli sympatičtí tím, že jsme mladí. Sám začínal podnikat v našem věku, který byl zároveň zárukou, že se budeme hodně snažit,“ vzpomíná Pavel Nasadil.

Polopříčkou je od obývacího pokoje oddělena pracovna.

Dům v zahradě

Základem architektonické podoby a dispozičního řešení domu byly požadavky investorů. „Chtěli jsme dům jednopodlažní, bezbariérový. Očekávali jsme od něj, že nám poskytne pěkné výhledy do kraje. Přáli jsme si co nejvíce času trávit venku, užít si slunce od jeho východu až do západu. Naším dalším požadavkem bylo, aby dům byl postavený z přírodních materiálů a bez jakýchkoliv ozdobných prvků,“ přibližuje investorka, co s manželem od nového domova očekávali. Autoři projektu dům situovali doprostřed pozemku, který má tvar mírného kopce s vrcholem právě uprostřed parcely. Důvodem nebyla pouze značná vzdálenost zajišťující z obou stran domu již zmíněné soukromí ani usnadnění odvozu zeminy, ale: „Nechtěli jsme dělat dům se zahradou, ale dům v zahradě,“ vysvětluje architekt. Co se týče architektonického stylu, i v tomto směru byl respektován požadavek investorů. Jediným nápadným prvkem kromě zmíněných atrií je na jižní straně před dům předsazený komín. „Inspirací nám byly komíny z nedalekých Vítkovic,“ usmívá se architekt. „Tím, že jsme komín vysunuli ven, udělali jsme z něj dominantu, která nenarušuje hlavní hmotu. Máme rádi Louise Cahna, který vždy rozděloval části domů na obsluhované a obslužné, což je případ komína. Tyto prvky se dají vyčlenit, zdůraznit. My jim přezdíváme šperky.“ I ke splnění dalších požadavků se architekti snažili maximálně využít všech předností pozemku. Dům je orientovaný na východ a západ, na strany, které (na rozdíl od jihu a severu, kde se nachází nová zástavba), nabízejí pěkné výhledy na les vesnici. To však neznamená, že do domu nemají přístup sluneční paprsky z jižní strany, o které investoři nechtěli zůstat ochuzeni. Ke splnění jejich přání nebylo třeba dům pootočit o 90 stupňů. Řešení má podobu čtyř venkovních atrií – dvorků situovaných u všech obytných místností – obýváku, dětských pokojů a ložnice. Pobyt v domě západnímu slunci zase prodlužuje tvar objektu, a to lichoběžníku.

Jak se stavělo

Základním stavebním materiálem je tepelně izolační zdivo Porotherm, ze kterého jsou postaveny všechny nosné konstrukce až do úrovně stropu, to znamená do výšky 225 cm, k jeho povrchové úpravě byly použity přírodní štukové omítky. Výše jsou konstrukce z pohledového betonu, tedy přírodní materiály. Konstrukce a povrchy použité v exteriéru pronikají do interiéru. Dokonale si rozumějí s kvalitně zpracovaným dřevem, z něhož je vyroben vestavěný nábytek, který navrhli autoři projektu, lepenými dubovými podlahami a kovem v přírodní úpravě, případně v barvách odpovídajících barevnosti omítek. „Použité materiály nahrávají výrazu venkovská vila, je z nich cítit přirozenost a jakousi zemitost,“ konstatuje architekt.

Dlouhý komunikační prostor rozčleňují nejen dveře jednotlivých místností, které ji lemují, ale především atria zajišťující denní světlo a výhledy do exteriéru.

Dispoziční řešení

Co se týče dispozice, vychází z potřeb čtyřčlenné rodiny. Do domu se vchází vstupem na východní straně, který je poněkud netradičně umístěn uprostřed objektu. Po jejich otevření se naskytne přes prosklené atrium výhled až na zalesněný horizont. V zádveří jsou umístěny vestavné úložné prostory. Dalšími dveřmi se vstupuje do hlavních komunikačních prostor. Navzdory své poměrně značné délce – 28 m – nevyvolávají nudný dojem dlouhých chodeb. Prosklená atria jim dodávají nejen denní světlo, ale i kontakt s exteriérem, a tak je pořád na co koukat. Noční podobu prostoru oživuje krb. Je umístěný v obývacím pokoji, naproti komunikačních prostor, a tak jsou hořící polínka vidět i na druhé straně domu – od vstupu do ložnice. Po levé straně od vstupních prostor se nachází kuchyň a hlavní obytný prostor, který tvoří jídelna, obývací pokoj a za polopříčkou částečně schovaná pracovna. Z těchto místností je přístup do jednoho z atrií, které splňuje roli jižní terasy. Rodina zde za hezkých dnů snídá nebo zde za horkých dnů nachází stín. Na protější straně obytných prostor kontakt se zahradou zprostředkovává velká terasa. V druhé části domu se nachází samostatné WC, technické zázemí domu, koupelna, dva dětské pokoje a ložnice se samostatnou šatnou a koupelnou s WC. Spojení se samotným domem zajišťuje příjezdová cesta ze zatravněných dlaždic. U vstupu do zahrady se počítá s garážovým stáním a kůlnou. Také mladá zahrada má již svoji koncepci. Nad domem má okrasný charakter, na západní straně zase podobu ovocného sadu. Druh stromů byl zvolen tak, aby děti mohly od raného léta do podzimu trhat postupně dozrávající ovoce. V současnosti je ale více zajímají prolézačky rovněž umístěné v této části zahrady.

Žádné vězení

„Nebyl to jednoduchý dům, ale postavený byl v podstatě během jednoho roku,“ ohlíží se architekt. A co říkají investoři po dvou letech bydlení pod vlastní střechou ve značně atypickém domě? „Užíváme si to. Nechtěli jsme hrad, ale dům, ve kterém nebudeme uvězněni. Děti mohou snadno vyběhnout ven. V atriích se teď zimě tvoří závěje a je moc hezké pozorovat, jak vítr víří sníh,“ odpovídá paní domu. Takže dům, který vyzařuje jednotu a harmonii, ve kterém se dobře žije.

PŮDORYS
1 – závětří 2 – obývací pokoj + jídelna 3 – pracovna 4 – kuchyň 5 – WC 6 – prádelna + kotelna 7 – komunikace 8 – pokoj 9 – koupelna 10 – pokoj 11 – ložnice 12 – šatna 13 – koupelna 14 – dvorek 15 – dvorek 16 – dvorek 17 – dvorek 18 – terasa

Technické údaje

Název: Vila, Petřkovice u Ostravy
Autoři stavby: Pavel Nasadil, Jan Horký /
FAM Architekti, Marek Nábělek
Užitná plocha: 156 m2
Generální dodavatel: VS-Invest a.s., Ostrava
Obvodové zdivo: Porotherm, beton
Okna: dřevěná eurookna v kombinaci
s pevnými ocelovými okny
Podlahové krytiny: lepené dubové, epoxidové stěrky (koupelna, WC)
Způsob vytápění: podlahové

Kontakt: