Beton – materiál mnoha tváří
Snad žádný jiný materiál neposkytuje více možností jak stavět domy, než beton. Dovoluje architektům vytvářet originální odvážná a tvarově náročná díla, stejně jako laikům postavit si dům snadno svépomocí klasickým zděním. A co je pro nás v současné době důležité, umožňuje stavbu i energeticky úsporných domů.
Beton se stal ve stavebnictví téměř nepostradatelným, nechybí v základech téměř žádného domu. K tomu ho předurčuje jeho pevnost a stabilita i ve vlhkém prostředí. Jeho velkou předností je, že ztuhne v předem daném tvaru. Můžeme ho tvarovat jak na stavbě, tak ve výrobě do prefabrikovaných dílců. To vše, a k tomu ještě nehořlavost, zdravotní nezávadnost i složení z přírodních materiálů dělají beton přitažlivým i pro stavění obvodových konstrukcí domů. Jediné, co betonu schází, jsou dostatečné tepelně izolační vlastnosti. Ty je mu možné dodat kombinací s tepelně izolačními materiály nebo přímo úpravou samotného materiálu tak, aby lépe izoloval.
ZDĚNÍ Z BETONU
Stavbám rodinných domů v našich podmínkách stále vévodí klasická technologie – zdění. Pro stavbu zdí domů se používají vylehčené formy betonu, a to nejen pro usnadnění manipulace, ale především pro vylepšení tepelně izolačních vlastností. Vývoj lehkých betonů se rozeběhl dvěma směry – záměnou písku v betonové směsi za tepelně izolační materiál nebo zvětšením podílu vzduchu v hotovém výrobku. Ale i běžný vibrolisovaný beton se využívá ke zdění. Je pevný a nenasákavý, proto se velmi úspěšně používá do základů budov, kde vibrolisované tvarovky fungují jako bednění, které zůstává po zalití betonem součástí betonové konstrukce. Díky pevnosti, jednoduchosti zdění i příznivé ceně se často využívají pro stavby, na které nemáme zvláštní tepelně izolační požadavky, garáže, dílny a podobně, protože mají nedostatečný tepelný odpor. Můžeme je však využít ke stavbě pevné nosné zdi, kterou zateplíme vrstvou tepelné izolace.
MILIONY PÓRŮ
Nejznámějším představitelem lehkých betonových zdicích materiálů je pórobeton. Ze samotného názvu je patrné, co ho dělá lehkým. Jemné póry se vytvoří v betonové směsi pomocí plynotvorné přísady, která při výrobě ve směsi reaguje. Vznikne lehká jemnozrnná homogenní pevná hmota, z níž se vytvářejí přesné zdicí prvky. Vzduch hmotu nejen vylehčí, ale výrazně zvýší tepelně izolační schopnost hotového výrobku. Vzduch uzavřený v pórech, kde nemá možnost cirkulovat, je totiž vynikajícím izolantem. Díky tomu, že je materiál vzduchovými póry rovnoměrně prostoupen, má stejné tepelně izolační vlastnosti ve všech směrech. V současné době je díky špičkovým výrobkům možné postavit nízkoenergetický a dokonce i pasivní dům při jednovrstvém zdění, tedy bez přídavné izolace. Jednou z hlavních předností pórobetonových tvarovek a dalších prvků z pórobetonu je právě jejich nízká hmotnost, díky níž se s nimi snadno manipuluje. Navíc se velmi dobře opracovávají, jsou velmi přesné, ke spojování stačí malé množství pojiva, čímž jsou minimalizovány mokré stavební procesy. Takto spojované přesné tvarovky snižují na minimum účinek spár působících jako tepelné mosty. Vyrábějí se v širokém tvarovém a velikostním sortimentu. To všechno jsou důvody, proč jsou oblíbené i při stavbě svépomocí, navíc podpořené nižší cenou oproti cihelným blokům. Za nevýhodu pórobetonu se považuje jeho citlivost na vlhkost – nasákavost. K této obavě svádí pórovitá struktura materiálu, ovšem neoprávněně. Póry jsou uzavřeny a stěží vyvíjejí kapilární síly, voda se tedy absorbuje velice pomalu. Praktickým důsledkem už uvedených vlastností je, že i při dlouhodobém působení vody je výška vzlínání velmi malá, menší i v porovnání s pálenými cihlami. Zkušenosti z povodní prokázaly, že po zaplavení a nasáknutí vodou pevnost mírně poklesne, ale vzhledem k tomu, že se zdivo navrhuje s trojnásobným stupněm bezpečnosti, neohrožuje tento pokles statiku domu. Po vysušení se vrátí na původní hodnotu, stejně jako tepelně izolační vlastnosti. Přesto by měl být zejména v ohrožených oblastech použit dostatečně vysoko nad terénem. Na trhu se setkáme se dvěma druhy pórobetonu – šedým a bílým. Bílý se vyrábí z přírodních surovin, písku, vápna a vody doplněných cementem. Šedý pórobeton je levnější, protože přírodní písek je nahrazen popílkem, průmyslovým odpadem vzniklým při spalování uhlí. Jeho přesné chemické složení se mění v závislosti na jeho původu a hrozí, že může obsahovat i zdraví nebezpečné látky.
IZOLANT MÍSTO PÍSKU
Vynikajícím plnivem, které se používá místo písku, je keramzit – expandované keramické kamenivo. Je dostatečně pevný, lehký a má výborné tepelně izolační i mechanické parametry. Dnes je znám pod obchodním názvem liapor. Jako kamenivo v betonové směsi tvoří nosnou kostru liaporbetonu. Napomáhá vylehčení betonu oběma způsoby: snížením hmotnosti samotného materiálu i zvýšením obsahu vzduchu – pórovitostí zrn i mezerovitostí mezi nimi. Kromě nízké hmotnosti zajišťuje vysoký tepelný odpor konečného výrobku. Liaporbeton navíc vyniká výbornými zvukově izolačními vlastnostmi, vysokou pevností a požární odolností. Z běžně používaných zdicích materiálů je nejméně nasákavý, tedy i vysoce mrazuvzdorný. V současné době se i z liaporu vyrábějí broušené tvarovky, a je tedy možné přesné zdění obdobně jako u pórobetonu či broušených cihelných bloků.
BETONOVÝ SENDVIČ
Dalším způsobem, jak zlepšit tepelně izolační vlastnosti betonových tvarovek, je kombinace s vrstvou špičkového izolantu vlisovanou přímo do tvarovky. Nejčastěji se používá polystyren, styropor či neopor. S tímto řešením se setkáme jak u vibrolisovaných tvárnic, tak u liaporbetonových. Také tímto způsobem je možné stavět energeticky úsporné domy bez dodatečného zateplení. Izolace uvnitř betonového prvku, respektive celé stěny, je na rozdíl od vnější izolace dokonale chráněna před povětrnostními vlivy či mechanickým poškozením. Tvarovky mohou být jak v interiéru, tak v exteriéru ponechány jako pohledové zdivo.
ZTRACENÉ BEDNĚNÍ
K tvarování betonu je nutné bednění či forma, která se obvykle musí odstranit. Existují však moderní způsoby stavění, které formy ponechávají v konstrukci. Betonové tvarovky se jako ztracené bednění využívají při budování základů, konstrukcích stropů a podobně. Tímto způsobem však lze postavit i obvodové zdi domu s výbornými tepelně izolačními vlastnostmi, pokud jsou tvarovky ztraceného bednění vyrobeny z dobrého izolantu. Nejčastěji se používají cementotřískové desky, ale mohou být i z ještě účinnějších izolantů, jako polystyren či neopor. Z tvarovek nebo desek se vytvoří uzavřený vnitřní prostor, který se, případně po uložení výztuže, vyplní betonovou směsí. Po jejím zatuhnutí získáme pevnou a dokonale izolovanou konstrukci.
ŽELEZOBETONOVÉ RODINNÉ DOMY
Jak jsme zmínili, díky tvárnosti betonu a jeho pevnosti je možné vytvořit zcela originální stavby, nesešněrované rozměrovými omezeními zdicích a konstrukčních prvků. Proč si originalitu nedovolit i u rodinného domu? Železobeton umožňuje vyrobit prvky, které vytvoří nosný prostorový rám domu. Díky pevnosti betonu může být konstrukce velmi subtilní, takže i s přídavnou tepelnou izolací se dosáhne poměrně malé tloušťky stěn a získá se tak více užitného prostoru. Z litého nebo montovaného železobetonu je možné vytvořit pouze pevný nosný skelet budovy. Výplně stěn pak mohou být z různých materiálů podle přání a potřeb uživatelů jak co se týče vzhledu, tak užitných vlastností včetně tepelně izolačních. Mohou se tak spojit výhody různých materiálů, železobetonu a dřevostavby, železobetonu a keramické výplně stěn a podobně.
NEBOJME SE PANELŮ
Nespojujme si slovo panel s panelovým sídlištěm. Myšlenka prefabrikace, tedy přenesení klasických stavebních prací a mokrých procesů do továrních hal není vůbec špatná. Získáme tak přesný výrobek neovlivněný uměním nebo neuměním řemeslníků na stavbě. Na místě samotném je dům nebo jeho skelet rychle smontován. V současné době se s panelovou výstavbou montovaných domů setkáváme většinou u dřevostaveb, existují však i firmy, které nabízejí prefabrikované rodinné domy na bázi lehčených betonů.
Datum vydání: 23. 5. 2015