Znáte LAVMI?

Tápete? Přece tapety! Výrazné vzory, pět let existence značky. Od loňska
se k tapetám nabízejí také textilní doplňky, stínidla, koberce, hodiny…
Vše s charakteristickým autorským Babetiným rukopisem. Nahlédněte,
jak dvojice Lavmi, to jest Babeta Ondrová a Jan Slovák, bydlí.

Mají rádi prostor, ostatně kdo by neměl. Grafická designérka Babeta, scenárista a herec Jan se dvěma dětmi a zrzavou fenkou zahnízdili v bytě 5+1 o rozloze 240 m2 v pražské
Petrské čtvrti. Našli ostrov ticha mezi hektickými ulicemi s hlučným provozem, poblíž své kmenové prodejny na Petrském náměstí, takže do práce nemají daleko. Zvuková kulisa světlého domu z roku 1929 je úchvatná, do bytu vplouvají křehké melodie, hned naproti žije soused houslař. Jan si pochvaluje také zdejší okolí se specifickou sousedskou náladou, lidé se tu zdraví.

Z LETNÉ DO CENTRA

Hledačkou a úspěšnou nálezkyní předcházejících i tohoto pronájmu je Babeta, žena s citem pro určitou přidanou hodnotu bytu, kterou nedokáže vycítit každý. Z pražské Letné, z „orlího hnízda“ s výhledem do tří světových stran, se stěhovali, aby každý ze členů rodiny získal svoje soukromé území. Dezolátní stav pět let neobývaného bytu by možná leckoho odradil, Babetu s Janem si však získal tušený potenciál nového domova a jeho jedinečná atmosféra. Panský byt původně náležel majitelům domu, výrobcům a obchodníkům zbožím galanterním. V přízemí vedli elegantní obchod, nad ním měli dílnu a vyšší patra rodina obývala. V roce 2011 byla ovšem krása domu již poměrně omšelá. V kuchyni a zimní zahradě ležel na podlaze jen beton. Parkety v ostatních místnostech nebyly v nejlepší kondici, po renovaci volala i okna, některé dveře, parapety a kryty na radiátory… V bytě nebyla koupelna, působil ponuře, přesto si s majitelem domu plácli. Dobře naplánovaná rekonstrukce trvala pouhé tři měsíce. Vzhledem k tomu, že se jedná o pronájem, volili investoři většinou levnější materiály.

NEŽ PŘIŠLY TAPETY

Modře vymalovaná vstupní chodba s vestavěnými skříněmi dělí byt do pomyslných dvou částí, orientovaných k severu a k jihu. Na sever směřují okna bývalého přijímacího salonu, jídelny a ložnice se zabudovanou dřevěnou nikou pro postel. Tehdejší majitelé vybavili místnost dvěma vestavnými šatnami. Dámy potěší, že stavitelé znali vhodné proporcea měli smysl pro spravedlnost – stejně jako ve vile Tugendhat je šatna paní domu téměř dvojnásobná než ta pánská.

Původní posuvné dvojkřídlé dveře slouží výborně dodnes. Investoři při rekonstrukci postupovali citlivě, s velkým respektem k panskému bytu, přesto dokázali v prostoru vytvořit moderní a pohodlné bydlení.

Ze salonu nyní vznikl logicky obývací pokoj, bývalá jídelna za funkčními posuvnými dveřmi připadla čtyřletému Brunovi a ložnici si zabrala dvanáctiletá Emma. Jižní zóna začíná kuchyní s návazným bývalým pokojem pro služku, pokračuje příruční toaletou se sprchou, dále pracovnou s Babetinou dílnou a zimní zahradou coby současnou ložnicí rodičů. Nechybí tu ani slunný balkonek opatřený dobovým terazzem a jednoduchým trubkovým zábradlím– ideální místečko na rauchpauzu, zamyšlení i delší posezení. Na konci chodby je nově zařízená koupelna ve tvaru podlouhlého pětiúhelníku. Je vybavena pro urychlení hygienického provozu deskou se dvěma umyvadly, druhou toaletou, sprchovým koutem a vanou. Jenže kdo má jednou firmu a žije intenzivně její činností jako tihle dva krásní štíhlí tvořiví lidé, tomu asi na vyvalování ve vaně už moc času nezbude.

BARVY, VZORY, STYL

V interiéru ve stylu Lavmi vedou samozřejmě tapety. V obývacím pokoji použila Babeta motiv Clocks, Brunův pokojík zdobí autíčka a stěnu v Emmině pokoji černo-bílé téma obrazové tapety Letters. Vzhledem k tomu, že se Emma „pomamila“, začíná si vytvářet i vlastní doplňky a vzory. Nad postelí jí aktuálně visí zavěšené lehké bělounké obláčky z PET lahví a dutého vlákna, na stěně se formují diamanty a jiné krystaly, pojaté z washi pásek. V kuchyni a pracovně visí další obrazy, které názorně ukazují, jak tapetu nahradit, když nejste zrovna příznivci lepení na stěnu. Ložnici se tapetování vyhnulo. Zátiší od Josého Villy padlo Janovi do oka na dominikánské pláži. Prim v této místnosti ale hraje světlo, žhavé jižní slunce a výhled nad střechy. Babeta Ondrová jako zkušená grafická designérka barvám a vzorům dobře rozumí. Jejich byt by mohl sloužit nejen jako showroom vlastní značky, také volba barev je na českou kotlinu docela odvážná. Jak jsme v redakci vysledovali, z porevoluční záplavy meruňkové Češi později přesedlali na fialovou a jarní zeleň, a dál se vývoj zatím příliš nepohnul. Občas vykoukne nějaká ta béžová či světle modrá, ale první místo bezkonkurenčně a pravděpodobně navždy obsadila bezpečná
bílá. Co se zařízení týká, dávají Jan s Babetou přednost severskému stylu, hodně věcí mají z IKEA v kombinaci s retro kousky. Fandí jednoduchému nadčasovému nábytku a prostor zbytečně nezahlcují. Při stěhování z bytu o 100 metrů menšího si pořídili do nového jen stůl a čtyři židle, víc nebylo třeba.

ZMĚNY NA DENNÍM POŘÁDKU

Jan si u své životní a pracovní partnerky váží schopnosti stále ho překvapovat a proměňovat se jako moře. Ze dne na den dovede ta žena změnit náladu bytu pouhým přesunutím nábytku nebo novou výmalbou. Uplynuly již tři roky na stejném místě a Babeta pomalu zvažuje, že by zkusila prohodit Brunův obrovský pokoj se svojí skromnější pracovnou a dílnou, aby získala více prostoru, a že možná nazrála doba pro výměnu tapetových motivů. No uvidíme… S tapetami to jistě půjde hladce. Jenže… Malý Bruno na dobrou noc rodičům předvádí, jaký je silák, že zatáhne dvojkřídlé posuvné dveře se zachovanou mechanikou docela sám a na rohové pohovce v obývacím pokoji si vystavuje autíčka – tenhle přesun už asi tak snadný nebude.