Větrání důležitější než zateplení
Stále se hovoří o úsporách energií, o zamezování ztrát tepla, o utěsňování domů… Mnohem méně se však dozvídáme o tom, že těmito snahami můžeme ohrozit své zdraví. Čtěte dál…
Trend zateplování budov je veden snahou o snižováním CO2 v ovzduší, paradoxně však vede k tomu, že uvnitř budov ho dýcháme stále více, dokonce tolik, že nepříznivě ovlivňuje naše zdraví. Na rozdíl od prostupu tepla konstrukcemi a spotřeby energií, se předpisy o to, jak bude zajištěno zdravé vnitřní prostředí, příliš nezajímají. A hodně to nechávají na nás. Měli bychom proto vědět, že by nás při stavbě nového domu, při jeho rekonstrukci, dokonce i při pouhé výměně oken v bytě mělo zajímat, jak se bude větrat.
Neviditelný nepřítel
O větrání se možná častěji hovoří v souvislosti s vlhkostí vznikající po výměně oken, nebo v novostavbě, kde se nedostatečně větrá. Více než vlhkost, kterou navíc snadno zaznamenáme, nás však ohrožuje oxid uhličitý, kterého bohužel míváme v bytech nadbytek a který tělo nedokáže zpracovat. Přitom vydechovaný vzduch obsahuje asi 40 000 ppm v CO2, tedy 40 objemových tisícin, za den ho vydechneme jeden kilogram. Při pobytu v nevětrané místnosti se tedy zvyšuje koncentrace oxidu uhličitého, která po překročení určité hranice vede k únavě a bolestem hlavy a někdy až k udušení. To nám snad nehrozí, ale již při déletrvajícím pobytu s koncentrací oxidu přesahujícím 2500 ppm, se mohou začít projevovat zdravotní problémy, které většinou ani s nedostatkem čerstvého vzduchu nespojujeme. Na špatnou kvalitu vzduchu si totiž zvykneme. Všichni známe, že vydýchaný vzduch v místnosti zaznamená až nově příchozí… Pro představu – koncentrace CO2 ve venkovním vzduchu je 400 ppm, akceptovatelná hranice uvnitř budov je maximálně 1500 ppm.
Větrat, větrat!
Spící osoba potřebuje vyměnit celý objem vzduchu v místnosti jednou za dvě hodiny, podle hygienické normy je třeba zajistit každou hodinu 25 m3 čerstvého vzduchu na osobu. Je tedy jasné, že je nezbytně nutné větrat. Ale jak? Je-li jedinou možností větrání okny, je potřeba větrat mnohem častěji, než jsme byli zvyklí v neutěsněném domě. A větrat účinně, tedy vytvořit rychlý průvan na pět minut, aby nestačily stěny domu vychladnout. S větráním může pomoci automatizace, zapojení oken do inteligentního řízení domácnosti. Větrání pak můžeme vhodně časovat nebo třeba využít čidel CO2. O větrání se může postarat jednoduchý ventilátor, který však nijak neřeší problém s tepelnými ztrátami větráním, je to skoro totéž, jako bychom měli stále pootevřené okno, stejně tak není vhodné mít v zimě otevřenou celou noc ventilačku.
Větrání pod kontrolou
Nejspolehlivěji vyřeší potíže s větráním systémy řízeného větrání, které se starají o celodenní výměnu vzduchu, a to i v době naší nepřítomnosti. Jsou vybavené takzvanou rekuperací – využívají teplo z vypouštěného vzduchu k ohřátí příchozího, tedy minimalizují tepelné ztráty. Výměna vzduchu může být řešena centrálně pomocí vzduchotechnických rozvodů napojených na větrací jednotku, nebo decentralizovaně menšími samostatnými jednotkami v jednotlivých místnostech. Dobrou zprávou je, že v souvislosti se zateplením domu je možné získat z programu Nová zelená úsporám na instalaci systémů řízeného větrání se zpětným získáváním tepla dotaci ve výši 75 000 nebo 100 000 Kč. U novostaveb je instalace těchto systémů nutnou podmínkou k tomu, abyste mohli žádat o dotaci na stavbu domu s velmi nízkou energetickou náročností.
Text: Miloslava Perglová
Foto: archiv firem
Datum vydání: 16. 10. 2019
