Léto na horské zahradě
Většinu horských zahrad, ať už jsou ve stínu nebo na sluníčku, spojuje jednotné téma: jde o zahrady přírodního typu, do nichž se ve značné míře přistěhovaly rostliny z okolí. A nejkrásnější jsou právě na vrcholu léta.
Výsadba horské zahrady, to jsou fialově kvetoucí rdesna, trsy kapradin, lesní zvonky a kakosty. Nechybí ani kytky z babiččiny zahrádky, včetně růže stolístky. Působivé jsou i náprstníky a fialově kvetoucí vlčí bob.
Slunné či strmější horské zahradě zase dominují azalky, vřesovce a skalničky. A na všech se najde místo pro dekorativní hosty a bergenie. Ale té práce při jejím budování! Většina majitelů však nelituje, svoji pracně vybudovanou zahradu vnímají jako přírodní pokojíček, který je součástí jejich obydlí i života.
Expozice svahu
Při výsadbě horské zahrady je třeba vzít v úvahu vlhčí, či naopak velmi suché klima, kamenitou půdu a skalnaté podloží, tu a tam vykukující z podkladu. Horninový podklad horské zahrady je blíže povrchu, což ve většině našich pohoří – od Beskyd až po Šumavu – znamená kyselejší půdu.
Limitujícím faktorem horské zahrady je expozice svahu a porost v okolí. Rámec dřevin a typ terénu – mírný, svažitý, prudký svah, a míra slunečního svitu určuje atmosféru zahrady i vhodnou kompozici okrasných rostlin.
Výsadba na stinné stráni
Představte si zahradu zastíněnou modříny, břízami, lípou a vzrostlými borovicemi. Ve vlhkém stínu se daří mohutným udatnám, kakostům a náprstníkům a také růžím, liliím a muškátům.
Stráň zakrývají houštiny pěnišníků a azalek. Svahy jsou porostlé houštinami z jalovců, klečí, skalníků a keřovitých mochen, dřínů, trnek i kalin.
Z porostu mávají mohutné vějíře horských kapradin, tu a tam bliknou horské růže. Bujnou nádheru vlhké zahrady dokreslují obří hosty.
Výsadba na jižní stráni
Vybudovat zahradu na kamenitém kopci s přebytkem slunce znamená nebát se stavebních prací, spojených s budováním teras a zatravněných plošinek. Na kyselé kamenité půdě teras se může dařit výsadbě vytvořené z azalek, vřesů a vřesovců protkanými trsy třapatek, chryzantém a aster. Jen nesmíme zapomenout, že aby azalky pěkně kvetly, je nutné vysázet je do rašeliny.
Pro oživení mohou okraje teras lemovat hosty, keřovité mochny, juka a vřesy a také trsy rožců a rozchodníků. Celek výsadby zpestří nižší tvarované i netvarované konifery. Plastičnost výsadby ve strmé stráni podtrhne výsadba pěnišníků a vyšších konifer. Kousek stráně lze přenechat i malé přírodní skalce, na níž se uplatní zejména netřesky a lomikameny.
U horského potoka
K horám patří voda a k vodě vrby, olše a lípy. A také pěkně hustý trávník vroubený vysokými ostrůvky z kapradin, různobarevných host a travin. Terén lze rozčlenit ostrůvky z bergenií a barevně je oživit podrostovými rostlinami: vrbinami, kakosty, mochnami a mléčivci.
Jalovec a skalník
Někdy to nejde jinak, nežli strmější stráň vyztužit zídkami a terén zpevnit nižšími dřevinami. Působivá je směs jalovců, klečí, skalníků a keřovitých mochen s přídavkem dřínů, trnek a kalin.
Text: Radka Borovičková
Foto: Zdeněk Roller
Datum vydání: 15. 7. 2023
