Jezírko s lekníny
Velké, malé, trpasličí a také bílé, růžové či žluté misky leknínů vykvétají na hladinách jezírek, tůní, ale i sudů na dešťovou vodu od konce května až do podzimu. Jakou velikost a barvu si pro jezírko vybrat? Řiďte se citem, ale zohledněte i hloubku a velikost vašeho jezírka.
Lekníny pro jezírka dělí leknínáři na venkovní, které přežijí zimu pod ledem, a tropické, vyžadující teplotu alespoň 25 °C. I když na světě existují desítky druhů leknínů, do zahradního jezírka se hodí jen několik základních druhů, které jsou vyšlechtěné do neskutečně barevné i tvarové rozmanitosti.
Od drobnější sazenice nečekejte zázraky. Leknín bohatěji vykvet
e až po dosažení věku tří let. Jeden květ vydrží kvést tři čtyři dny, neustále se však tvoří nová poupata. Poupě se zakládá pod vodou, na hladině rozkvete a po oplození mizí pod hladinou, kde se tvoří plody. Tvar květů bývá šálkovitý, miskovitý či hvězdicovitý. Velikost je od několika centimetrů u trpasličích leknínů až po třicet tři centimetrů (odrůda Charles de Meurville).
Galerie květů
Podstatné je, že lekníny potřebují stojatou vodu, maximálně přečerpávanou v uzavřeném okruhu nebo jen málo proudící, a přiměřenou hloubku. Velkokvěté odrůdy kolem osmdesáti centimetrů patří do jezírek s větší vodní plochou. Miniaturním leknínům stačí hloubka vody od dvaceti do čtyřiceti centimetrů. Pokud chcete pěstovat lekníny, mělo by být vaše jezírko denně osluněno alespoň šest hodin. Lekníny by sice ve stínu přežily, ale nekvetly by.
Barva a vůně
Mnoho leknínů během svého tří až čtyřdenního kvetení mění barvu květu. Škála leknínových barev se pohybuje od sněhově bílé přes růžovou až po karmínovou. Světle žluté lekníny mohou dostávat nádech lososové, meruňkové až po bronzovou.
Lekníny mají velmi aromatickou a příjemnou vůni, od jemné po velmi silnou. Některé voní jako čajová růže, další po vanilce, mohou připomínat i vůni konvalinky a ananasu. Nejsilněji voní růžové, méně červené a nejméně bílé.
Lekníny čistí jezírko
Listy leknínů stíní hladinu. Je dobré ohlídat si, aby se rozrostly jen zhruba po jedné třetině plochy hladiny – ne více. Jinak by trpěl nedostatkem světla fytoplankton čili mikroskopické řasy vznášející se ve vodě. Pak by se vážně narušil celý potravní řetězec jezírka a ubylo by kyslíku. Život v jezírku by začal odumírat.
Přistínění hladiny v rozumné míře je ovšem pro jezírko blahodárné. Ryby se ukrývají pod listy a cítí se bezpečněji. V současných horkých létech se horní vrstvička vody pod hladinou přehřívá a zbavuje se kyslíku. Leknínové listy se ale od kořenů prostřednictvím stonků ochlazují a s nimi i voda v jejich bezprostředním okolí. A konečně: lekníny spolu s dalšími vodními a pobřežními rostlinami odebírají z vody velké množství dusíku a fosforu, čímž účinně brání rozrůstání sinic.
Co se rýmuje s leknínem
Pokud bychom celou věc vzali doslovně, pak hezký rým na leknín tvoří plavín. I to je vodní rostlina ukotvená kořeny ve dně, s listy a květy splývajícími na hladině. Květ plavínu je o mnoho menší a jednodušší než ten leknínový a je žlutý. Žlutě kvetou i robustní stulíky, ty ale musíme hlídat, aby se jejich listy příliš nerozrostly po hladině.
V proudící vodě se bude líbit bíle kvetoucímu lakušníku vzplývavému. Ten si vystačí i s mělkým potůčkem a může ozdobit hladinu přítoku jezírka.
Řezan, vachta, šmel
Které rostliny ještě budou slušet leknínovému jezírku? Chce to méně výrazně kvetoucí druhy. Do mělčin například klasické řezany pilolisté, vachtu trojlistou, prustky nebo šmel okoličnatý. Na březích kromě žlutě kvetoucích kejklířek a kosatců žlutých můžete vysadit fialovou vrbici nebo jen orobinec a sítinu. Orobincová zástěna na severozápadním břehu jezírka zafunguje jako větrolam a leknínové květy se budou zrcadlit na klidné vodní hladině.
Majitel proslulé vodní zahrady, šlechtitel a sběratel leknínů Vladimír Hříbal má na své zahradě v Doksech u Kamenných Žehrovic spoustu malých i větších jezírek a v nich leknínovou galerii v počtu sto padesáti druhů. Každý z nich je něčím zajímavý… Návštěvníci zahrady rozvážně obcházejí břehy, okukují a naslouchají radám majitele.
Kyselost vody
Pro lekníny je důležitá kyselost vody, jež se má pohybovat od 5 do 6 pH. Při těchto hodnotách se ve vodě netvoří řasy, které lekníny dusí. Kyselost vody zjistíte lakmusovým papírkem nebo testerem, jenž se používá pro kontrolu vody v bazénech. Hodnoty v jezírku se dají upravit. Pro zvýšení kyselosti přidejte několik hrstí drobně drceného hnědého uhlí.
Text: Radka Borovičková
Foto: Zdeněk Roller
Datum vydání: 1. 8. 2019
