Jak ohřívat vodu?

Výdaje za teplou vodu činí stále výraznější položku v rodinném rozpočtu. Stejnou pozornost, jakou věnujeme úsporám energie na vytápění, bychom měli zaměřit i na ekonomický ohřev vody.

Porovnáme-li, kolik procent z celkové spotřeby energie v domácnostech připadá na přípravu teplé vody, zjistíme, že toto procento neustále roste. A to nikoliv z důvodu vzrůstající spotřeby vody, ale protože výrazně klesá podíl, který připadá na vytápění domu. Výdaje za ohřev vody totiž neovlivňuje kvalita domu a jeho zateplení. Například v pasivním domě, kde spotřebujeme minimum energie na vytápění, může na přípravu teplé vody připadnout i 60 % z celkové spotřeby energie.

Zelená pro obnovitelné zdroje

Cestou, jak snížit výdaje na přípravu teplé vody, je její levnější ohřev. Ekonomicky a zároveň ekologicky ohřívat vodu dokáží tepelná čerpadla, solární kolektory, kotle na dřevo či pelety i krby či kamna s teplovodním výměníkem. Tyto zdroje obvykle slouží i k vytápění a jsou součástí teplovodní soustavy, jejíž důležitou součástí je akumulační nádrž. Ta uchovává tepelnou energii, umožňuje kombinovat více zdrojů a optimalizuje jejich využití. Ohřívat vodu pomocí obnovitelných zdrojů je možné i bez zapojení do teplovodní soustavy, existují tepelná čerpadla speciálně určená pro ohřev vody, či bojlery na solární ohřev. Zajímavou možností je využití fotovoltaických kolektorů k výrobě elektřiny, která může být mimo jiné použita k ohřevu teplé vody.

Jde to i s dotacemi

Od pořízení spotřebiče, který ohřívá vodu levně a ohleduplně k přírodě nás někdy může odradit jejich pořizovací cena. V současné době je však možné využít na instalaci solárních a fotovoltaických systémů dotaci z programu Nová zelená úsporám, a to až do poloviny nákladů na jejich pořízení, výraznou podporu na pořízení ekologického zdroje na vytápění a ohřev vody můžeme získat při výměně starého kotle na tuhá paliva z kotlíkových dotací, nebo při výměně lokálních topidel na tuhá paliva z programu Nová zelený úsporám. Z tohoto programu můžete čerpat dotaci i na výměnu elektrického vytápění za systém s tepelným čerpadlem.

Zásobník nebo průtokový?

Pro výběr vhodného ohřívače je kromě jeho energetické účinnosti důležitá celková spotřeba vody a plynulost odběru. Podle toho se rozhodujeme mezi zásobníkovým a průtokovým ohřívačem. Zásobníky jsou vhodné pro domácnosti s větším odběrem teplé vody, která má být k dispozici kdykoliv na více místech. Naopak průtokový ohřev může znamenat značnou úsporu zejména v domácnostech s nepravidelným odběrem vody, kdy přes den nikdo nebývá doma, a není třeba mít neustále v pohotovosti velké množství teplé vody. I když jsou dnes zásobníky dobře izolované, voda v nich přece jen chladne a musí se dohřívat. Průtokové ohřívají přesně tolik vody, kolik je jí v daném okamžiku třeba a jsou dnes jsou již řešeny tak, že se nemusíme bát kolísání teploty ani u většího odběru, třeba u sprchy. Průtokový ohřev nabízejí nejen elektrické či plynové ohřívače, ale i centrální plynové kotle, které dokáží zajistit i při průtokovém ohřevu nezávislý odběr na dvou místech.

Efektivnější bojler

Bez napojení na teplovodní soustavu pracují bojlery – elektrické, případně plynové ohřívače. Pokud zvolíme tuto možnost, je potřeba vybrat energeticky úsporný spotřebič, což usnadňují energetické štítky, kterými musejí výrobci své produkty označovat. Neměli bychom se proto již spokojit s horší třídou než B, ale vyplatí se připlatit si za špičkový výrobek ve třídě A. Moderní úsporné spotřebiče jsou oproti starým bojlerům dobře tepelně izolované, aby v nich ohřátá voda zbytečně nechladla, a využívají efektivnější technologie ohřevu i regulace.

Zkrátit cestu vody

K velkým ztrátám tepla dochází v potrubí, kterým se voda dostává od ohřívače k místu odběru. Je proto třeba ho důsledně tepelně izolovat, ale především cestu vody co nejvíce zkrátit. Ohřívač by tedy měl být co nejblíž místu odběru vody. Z tohoto důvodu se může vyplatit kombinovat centrální zdroj i s menšími zásobníky nebo průtokovými ohřívači u vzdálenějších míst odběru.

Jak velký bojler?

Velikost bojleru je potřeba správně nadimenzovat – zbytečně velký se nám prodraží tím, že ohříváme vodu, kterou nevyužijeme, u malého hrozí, že nebudeme mít v potřebný čas dostatek teplé vody. Obecně se uvádí spotřeba 50 litrů na osobu, ale čtyřčlenná rodina si obvykle vystačí se 120litrovým bojlerem. Je proto potřeba dobře zmapovat zvyklosti členů rodiny, jak často napouští plnou vanu a podobně.

Pozor na bakterie

K úsporám energie vede i snížení teploty, na kterou vodu zahříváme. Při nižších teplotách však hrozí nebezpečí množení nežádoucích bakterií, například Legionelly pneumophily. Bakteriím vyhovuje teplota mezi 20 a 45 oC, a daří se jim zejména v nekvalitních a starších zásobnících, potrubí, při nepravidelném odběru, tam, kde je zvolen zbytečně velký zásobník…
Jako prevence je dobré přechodně nastavit teplotu vody na 65 až 70 °C na dobu několika desítek minut, tento proces se doporučuje i po delším přerušení odběru, například při návratu z dovolené. Některé spotřebiče jsou vybaveny speciální funkcí, která zajistí automatické pravidelné ohřátí vody na vyšší teplotu, čímž se sterilizují vnitřní prostory zásobníku a zabrání se množení bakterií.

Text: Miloslava Perglová
Foto: archiv firem

Uložit

Datum vydání: 14. 6. 2019

Edit: Andrea Moudrá