Jaro u potůčku
Časné jaro, to je idylický potůček bublající pod porostem olší a drobných křovin. Břehy jsou obsypané palicemi devětsilů a sytě žlutými blatouchy, na stráních kolem kvetou orseje, bledule a možná i jaterníky. Stejně pěkně mohou bahenní rostliny oživit i váš zahradní potůček či jezírko. Zároveň poslouží jako nenáročná čistička vody.
Ozdobou jarních vod jsou bíle kvetoucí devětsily a ty nejžlutější ze všech květin – blatouchy.
Blatouch bahenní je proměnlivý druh vytvářející u nás několik poddruhů, ale lze vysázet i jeho vyšlechtěné kultivary s oranžovými květy nebo dokonce blatouchy plnokvěté. Nejčastěji u nás roste blatouch bahenní, vysoký 20 až 50 cm. Kvete už v březnu.
Potěcha pro oči
Z devětsilů je nejhezčí devětsil bílý, z cizokrajných zaujme především devětsil japonský. Devětsily zjara potěší svými květy, ale musíme počítat i s tím, že se v létě se naplno rozrostou jejich velké listy, které vytvoří souvislý zelený příkrov.
U potoka se pěkně vyjímají i kapsovce: bíle kvetoucí kapsovec kamčatský a kapsovec americký se žlutými květy. Do stejné čeledi patří i náš árón plamatý. Po odkvětu na rostlině delší čas přetrvají velké listy, a nakonec dozrají palice jasně červených jedovatých bobulí.
K vodě se dobře hodí i česnek medvědí, který vám časem vytvoří pěkný porost, k velké radosti všech labužníků.
Tam, kde necháme potůček rozlít do šíře, se vytvoří mělčinka s klidnou vodou. Rostliny tak mají dost času odebírat svými kořeny z vody nadbytečné dusíkaté živiny. Substrát se zaplní užitečnými bakteriemi a výsledkem je čistá voda.
Užitečná kořenová čistička
Prostředí vodních břehů má svá specifika. Samozřejmě poskytuje více vlhkosti v půdě i ve vzduchu a o trochu nižší a vyrovnanější teploty než v okolí. Měkká až blátivá půda je ovšem kompaktnější než běžná zemina na záhonech, a proto i chudší na kyslík. Navíc se z ní vyplavují živiny do vody. To spousta bažinných rostlin řeší tak, že vyženou oddenky nebo kořeny přímo do vody a dna. Tam pak nasávají živiny o sto šest, čímž čistí vodu.
Bahenní rostliny
Bahenní rostliny si berou oxidu uhličitého ze vzduchu, kolik potřebují, světla i vody mají také dostatek, zato jejich hlad po živinách je velký. Zejména bez dusičnanů a fosforečnanů by nemohly růst, zelenat se a kvést.
Zkuste vytvořit vodoteč nebo jezírko bez břehových rostlin – čistička bude muset „šlapat“ na plný výkon, aby voda nezarostla řasami, bakteriemi a sinicemi.
Bahenní rostliny nežádoucím řasám odebírají živiny a tím brzdí jejich bujení. S nimi si tedy vystačíte se slabší čističkou nebo můžete snížit její výkon a tím i spotřebu energie.
Orobinec a rákos
U potůčku proudící voda nepočká, až se kořeny rostliny nasytí. Proto je dobré potůček nechat meandrovat a vybudovat na něm mělčinky, rozlité do šířky nebo břehové zátočiny.
Samozřejmě, že nejefektivnější kořenovou čističkou je porost orobince nebo rákosu. Takto výrazný prvek se však nehodí do všech zahrad, navíc se musí hlídat, aby se moc nerozrůstal. Naštěstí existují i pestřejší a nižší varianty.
Břehový porost z kosatců
Namísto orobince si můžeme vypěstovat hustý břehový porost i z kosatců. Vedle vysloveně vodního kosatce žlutého se nabízí i bažinný kosatec různobarevný ze severní Ameriky, který kvete modře až fialově. Kosatce se rozrůstají pomocí oddenků, proto jejich trsy můžeme snadno redukovat i množit.
Fialovým květenstvím zaujme i štíhlá kyprej vrbice, kvetoucí skoro celé léto. Z vysokých druhů rostlin ještě můžeme jmenovat oranžovožlutě kvetoucí pryskyřník velký, dorůstající i výšky přes 120 cm. Souvislý porost plný krásně růžových nebo bílých květů vytvoří himálajské prvosenky.
To jsou rostliny držící se pevné země, naopak rozevlátý šmel okoličnatý nebo nízká vachta trojlistá si to obvykle zamíří až do vody. Plavín žlutý, řezan pilovitý, nenápadná prustka či lakušník vzplývavý jsou už čistě vodní druhy.
Mokřady
Mělké vody a mokřady jsou u nás v současné době nejohroženější biotopy, kde se nachází značný počet vzácných a specifických druhů organismů. Jejich odvodňování melioračními zásahy způsobuje snížení schopnosti krajiny zachytit dešťovou vodu a její následné pozvolné uvolňování do potoků a řek. Jako následek nás postihují nyní opakovaně buďto povodně anebo naopak sucha.
Text: Radka Borovičková
Foto: Zdeněk Roller
Datum vydání: 24. 5. 2019
