Střecha musí být v kondici!

Dobrý stav střechy je předpokladem dobrého stavu domu. Proto se o ni musíme průběžně starat. Pokud jsou nutné větší zásahy, či celková výměna střešní krytiny, může být výhodnější provést celkovou rekonstrukci střechy.

Nejsmutnější je, vyžaduje-li opravu poměrně nová střecha. Pak je jasné, že při její realizaci nebyla odvedena kvalitní práce, nebo dokonce nebyla správně navržena. Pokud do střechy zatéká, je nutné co nejdříve nalézt příčinu, a chybu napravit. Bohužel u zateplených střech se může vada objevit i po delším čase, protože zprvu může vlhkost škodit ve střešním plášti nepozorovaně. Zvlhlá izolace přestává plnit svou funkci, trvalá vlhkost poškozuje krovy, je příčinou hniloby, plísní a napadení škůdci… Proto je potřeba věnovat pozornost i malé vlhké skvrně na stropě, mapě na podhledu, protože mohou být projevem vážné závady. Ale i kvalitní střecha časem doslouží, a je potřeba vyměnit krytinu, nebo přistoupit k celkové rekonstrukci. Často je důvodem k rekonstrukci přeměna půdního prostoru v obytné podkroví.

Výchozí podmínky

Ať střecha vyžaduje opravu z důvodu zatékání, či je potřeba vyměnit dosluhující krytinu, anebo chceme střechu zateplit a vytvořit pod ní nově obytné místnosti, vždy je potřeba zhodnotit stav krovu a všech prvků střešního pláště. Kromě jednoduchých střech vyskytujících se zejména u starších objektů nad provětrávanými půdami, je střecha tvořena více vrstvami, které spolu musí spolupracovat, včetně všech detailů. Je-li některý z těchto prvků nefunkční, je ohrožena celá střecha. Je proto třeba zhodnotit jak stav krytiny, tak hydroizolace, tepelné izolace, bednění, krovu, laťování, kvalitu spojů…
Donedávna se při zateplování nepoužívaly difuzní folie, minerální vata proto bývá často plesnivá, krov může být napaden hmyzem či hnilobou, dříve používané akrylátové tmely nemají dostatečně dlouhou životnost a přestávají být funkční. V případě komplikovanějších závad je potřeba provést průzkumnou sondu.

Projekt rekonstrukce

Zvážit všechny výchozí podmínky a zvolit vhodné řešení by měl odborník, který na základě stavebního průzkumu a spolupráce se statikem zhotoví projekt rekonstrukce střechy. Ten je zcela nezbytný tam, kde se zasahuje do nosné konstrukce krovu či se nově řeší zateplení střechy pro vybudování obytného podkroví. Neměl by však chybět ani pro „pouhou“ výměnu střešní krytiny, protože nová krytina nebývá zcela identická, je potřeba upravit laťování, nově doplnit hydroizolaci… Projekt by měl být podrobný, aby do detailů řešil jak skladbu pláště, tak veškerá problematická místa. Projekt sice něco stojí, ale dává řemeslníkům jasné pokyny, jak práce provádět, jaké materiály použít. Svěřit rekonstrukci místnímu řemeslníkovi, který řeší všechny detaily přímo na místě pouze na základě svých zkušeností, může mít za následek poruchy, které se obtížně diagnostikují a lokalizují. Opravy nejsou jednoduché a mohou stát mnohem více, než kolik jsme takto ušetřili. A jak už víme, mohou se projevit až za delší dobu, kdy už destruktivní proces napáchal značnou škodu.

Sonda do střešního pláště

Dříve se přímo pod střechou nacházela větraná půda, takže nevadilo, když se nějakou netěsností dostala pod krytinu voda, protože se ve velkém odvětrávaném prostoru snadno vypařila. Dnes však střechy kryjí přímo obytný prostor, tím mají mnohem složitější úlohu. Jednak již neslouží jenom jako ochrana před vnější vlhkostí, ale musí také tepelně izolovat. A navíc jsou namáhány vlhkostí, která vzniká bydlením přímo pod střechou, tedy ze strany interiéru. Velké množství vlhkosti totiž produkujeme sprchováním, praním, vařením, i samotným dýcháním. S tím vším se musí střecha vypořádat správným složením vrstev, které musí dobře spolupracovat. Střechu proto tvoří nejen krov a krytina, ale i tepelná izolace, která je shora chráněna před zatečením srážkové vody difuzní hydroizolační fólií, a ze strany interiéru pak takzvanými parobrzdami a parozábranami – fóliemi či deskami, které v různé míře brání průniku vodních par.
Mezi krytinou a pojistnou hydroizolací je u zateplených střech nutné vytvořit ventilační mezeru, díky níž může z konstrukce trvale odcházet vlhkost. Mluvíme pak o odvětrávané střeše. Musí být zajištěno, aby se do mezery dostatečným otvorem u dolního okraje střechy nasával venkovní vzduch a bez překážek proudil až k vrcholu střechy – k větracím otvorům u hřebene střechy či větracím taškám.

Nezapomeňte na světlo

Rekonstrukce střechy je vhodnou příležitostí, jak do podkroví přivést více světla. To je možné pomocí střešních oken nebo vybudováním vikýřů. Střešní okna přivedou do interiéru spoustu světla, zvlášť ta výše položená, vikýře mohou zvětšit obytný prostor s vyšší podchodnou výškou. Vhodnější je vybudování jednoho širokého vikýře než řady úzkých, které prostoru příliš nepomohou. Navíc jsou stavebně složité, proto nákladné, zvětšují ochlazovanou plochu obálky a tím i tepelně izolační parametry střechy. A především jsou náročné na provedení, proto jsou i častým zdrojem chyb při realizaci.
Hlouběji do interiéru lze přivést světlo pomocí světlovodů – tubusů, kterými se odráží světlo od sběrače na střeše do vzdáleného místa určení, kde je umístěn takzvaný difuzér, který rozptyluje světlo do místnosti.
Při rekonstrukci střechy se střešními okny není od věci tato okna vyměnit, i když jsou funkční. Nové okno bude nejen lépe vypadat, ale především bude mít lepší tepelně izolační parametry a může nabídnout i nový komfort v podobě dálkového ovládání.
Pozornost je třeba věnovat i jejich stínění, protože střešní okna jsou častým důvodem přehřívání podkrovních místností. Proto je třeba volit okna dobře tepelně izolující, a zejména směrem na jih či západ je opatřit stíněním, nejlépe venkovním. To je totiž mnohem účinnější než interiérové.

Péče o střechu

• Stav střechy průběžně kontrolujte, nejméně dvakrát do roka – po zimě a před zimou.
• Pravidelně čistěte žlaby a okapy, aby mohly dobře odvádět vodu.
• Po zimě zkontrolujte, zda sníh nepoškodil či neposunul střešní tašky, v létě jim může ublížit silné krupobití.
• Zkontrolujte stav plechových střech, zda není povrch poškozen, prověřte místa ukotvení.
• Zkontrolujte klempířské prvky, vyčistěte plechy za komínem, vikýřem, kolem střešního okna.
• Zkontrolujte sněhové zábrany.
• Pokud je střecha napadena mechem, je dobré ho odstranit vhodnými chemickými přípravky či tlakovou vodou. Vodu není možné použít u cementoazbestových a eternitových krytin, protože by se nebezpečným azbestem kontaminovalo okolí domu.
• Plechovým, ale i betonovým, páleným a eternitovým krytinám je možné prodloužit život vhodným nátěrem.

Kam s tepelnou izolací?

Ze strany interiéru

Obvykle se tepelná izolace ukládá mezi krokve, ale nároky na zateplení se natolik zvyšují, že výška krokví přestává být dostatečná. Proto se přidává vrstva izolace i pod krokve. Výhodou je, že se tak odstraní tepelné mosty vytvářené krokvemi, ale sníží se výška místnosti.

Z vnější strany

Při výměně střešní krytiny je možné zvolit umístění tepelné izolace nad krokve. Výhodou je „obalení“ konstrukce izolací, a tedy minimalizace tepelných mostů. Krokve zůstávají uvnitř interiéru a nejsou tak ohroženy kondenzující vlhkostí, navíc se mohou stát ozdobným prvkem místnosti.

A co úřady?

Bez ohlášení stavebnímu úřadu je možné provést výměnu krytiny, pokud se nezmění vzhled, ani barevnost a nezasahuje se do konstrukce střechy a nemění se podmínky požární bezpečnosti.
V ostatních případech je třeba se u příslušného stavebního úřadu informovat, zda musíte požádat o stavební povolení, nebo stačí stavbu ohlásit. Tedy tehdy, pokud se podstatně mění vzhled, zasahuje dr do nosných konstrukcí, může být ohrožena stabilita nebo požární bezpečnost stavby a mění-li se způsob užívání stavby. Za změnu užívání stavby je považováno zobytnění podkroví v souvislosti s rekonstrukcí střechy.

Text: Miloslava Perglová
Foto: archiv firem

Datum vydání: 15. 11. 2018

Edit: Andrea Moudrá