Domy zděné z betonu

Zdění je tradiční technologií, která umožňuje poskládat dům z menších prvků bez speciální techniky. Nejprve se zdilo z kamene, který na dlouhý čas vystřídaly cihly, pálené i nepálené. A již pár desítek let cihlám v tomto oboru úspěšně konkurují betonové tvárnice.

Řekne-li se stavba z betonu, povětšinou se nám vybaví průmyslová budova ze železobetonu či dopravní objekt z předpjatého betonu a v oblasti bydlení nejspíš panelák z prefabrikovaných panelů. Proto nám spojení betonu a zděného rodinného domu nejde příliš dohromady. Ale opak je pravdou, možností je dokonce více.

Proč beton?

Jednoduše proto, že má vlastnosti, které má stavební materiál mít: je pevný, stabilní, zdravotně nezávadný, nehořlavý a velmi trvanlivý. Charakteristické pro něj je, že ztuhne v předem daném tvaru. Tak mohly – v kombinaci s betonářskou ocelí – vzniknout odvážné stavby, o kterých se lidem dříve ani nesnilo, pevné a přitom subtilní. Železobetonové konstrukce však vyžadují realizovat před stavbou bednění, ve kterém betonová směs ztuhne v požadovaném tvaru. I když dnes již nejde o pouhé stloukání prken a současné bednicí systémy jsou jednodušší a dokonalejší, přece jen při stavbě rodinných domů představuje příprava bednění poměrně značnou zátěž, a to jak na provádění, tak finančně.
A v každém případě je třeba monolitickou konstrukci dodatečně zateplit, protože víceméně jediné, co betonu k dokonalosti pro stavbu rodinných domů schází, je dostatečný tepelný odpor. Normy pro současné bydlení totiž vyžadují, aby plášť domu splňoval i přísné tepelně izolační parametry. Vývoj se proto vydal i jinou cestou, která spojuje tradiční technologii zdění s vynikajícími vlastnostmi betonu. Tedy cestou výroby menších betonových prvků, které se staly úspěšnou alternativou zdění z keramických cihel. Používají se lehčené formy betonu, které umožňují snadnou manipulaci a hlavně mají i žádoucí tepelně izolační vlastnosti. Platí totiž pravidlo, že lehké materiály zároveň dobře izolují. Vylehčení betonu se dosahuje buď záměnou písku za lehčí materiál, například keramzit, nebo zvětšením podílu vzduchu v hotovém výrobku.

Lehký a homogenní

Nejznámějším představitelem lehkých betonů je pórobeton, který, jak název napovídá, je prostoupen doslova miliony nepatrných uzavřených vzduchových dutin – pórů.
Proč jsou uzavřené vzduchové póry plusem pro stavbu domů a jak vznikají?
„Vzduch hmotu vylehčí a výrazně zvýší tepelně izolační schopnost hotového výrobku, protože vzduch je nejbezpečnější a nejlepší izolant. Pórobetony jsou tak nejlepšími tepelně izolačními materiály pro stavbu domů,“ vysvětluje Lucie Šnajdrová, technická poradkyně společnosti Xella.
Pórobeton se stejně jako klasický beton vyrábí ze třech základních přírodních složek – plniva, pojiva a vody. Jako plnivo se obvykle používá křemičitý písek, jako pojivo cement, vápno, nebo směs cementu s vápnem. Další důležitou složkou je hliníkový prášek, který působí jako kypřicí prostředek. Ve směsi reaguje tak, že se uvolňuje vodík, který vytvoří miliony malých kulovitých pórů, v nichž zůstává vzduch. Ten hmotu vylehčí a výrazně zvýší tepelně izolační schopnost materiálu. Díky tomu, že je prostoupen vzduchovými póry rovnoměrně, má všechny vlastnosti, a tedy i ty tepelně izolační, stejné ve všech směrech, což rozšiřuje možnosti jeho využití. Pevnost samozřejmě nedosahuje hodnot klasického nevylehčeného betonu, přesto pórobeton umožňuje stavbu i vícepodlažních budov.

Otazníky kolem pórobetonu

Pórovitá struktura materiálu svádí k představě, že je nasákavý, ale opak je pravdou. Struktura pórobetonu není kapilární – póry jsou uzavřené a vzájemně nepropojené, a proto je volné šíření vody materiálem minimální, pórobeton ji absorbuje velice pomalu. S tím souvisí i nízká vzlínavost vody, která je nižší než u keramických materiálů. Protože materiál vodu sám nenasává, musí být voda na to, aby vyplnila všechny póry, dovnitř doslova vtlačena, či musí být materiál dlouhodobě vystaven jejímu přímému působení. Jak ukázaly zkušenosti při povodních, trvá dva až tři dny, než se stěna z pórobetonových tvárnic nasytí vodou. Pevnost zcela nasáknutých pórobetonových tvárnic mírně poklesne, ale vzhledem k tomu, že je zdivo navrhováno s trojnásobným stupněm bezpečnosti, neohrožuje takový pokles pevnosti statiku domu. Navíc se po vyschnutí pevnost vrátí na původní hodnotu, stejně tak zůstanou zachovány tepelně izolační schopnosti materiálu. Není třeba se bát ani deště, který šlehá na nechráněnou stěnu z bílého pórobetonu, a pronikne pouze několik milimetrů pod povrch i při dlouhodobém působení. A opět velice brzy vyschne.

Bez zateplování

V současné době dosahují pórobetonové tvárnice pro stavbu obvodových stěn takových hodnot, že je s jejich pomocí možné postavit nízkoenergetické a dokonce i pasivní domy bez dodatečného zateplení. Výhodou tohoto postupu je, že stěny z jednoho druhu materiálu nejsou ohroženy chybami během návrhu a realizace, nehrozí ani dodatečná opatření při doplňování či výměně izolace, nenastávají problémy s vlhkostí. U dodatečného zateplení je třeba počítat s tím, že izolační materiály mají kratší životnost než samotné zdivo, a že bude zhruba za 20 až 25 let nutné investovat do jejich výměny.

Další možnosti

Jak již bylo řečeno, snížit hmotnost betonu a zlepšit jeho tepelně izolační vlastnosti je možné záměnou plniva za lehčí materiál. Vynikajícím plnivem, které se používá místo písku, je keramzit, expandované keramické kamenivo – lehké a dostatečně pevné s výbornými tepelně izolačními parametry. Zdění z betonu je možné i z klasických vibrolisovaných tvárnic, které však nemají dostatečný tepelný odpor. Často se proto využívají pro stavby, na které nejsou kladeny zvláštní tepelně izolační požadavky, garáže, dílny a podobně, kde velmi dobře vyhoví díky pevnosti, jednoduchosti zdění i příznivé ceně. Můžeme je však využít ke stavbě obytných budov s tím, že pevné nosné zdi je nutné dodatečně zateplit. Z důvodů, které jsme již popsali, se v současné době vyrábějí i tvarovky z vibrolisovaného betonu určené pro stavby bez dodatečného zateplení, které kombinují beton s izolačním materiálem přímo ve stavebním prvku a umožňují tak využít klasický způsob jednovrstvého zdění.

Bednění, které zůstává

A také jsme na začátku zmínili, že stavbu monolitických betonových objektů znesnadňuje příprava bednění a jeho následné odstraňování. Existují však způsoby, které z nevýhody bednění učinily přednost a využily vlastnosti bednicího materiálu ku prospěchu stavby. Prvky, které tvarují monolitickou konstrukci, se proto neodstraňují, ale zůstávají trvalou součástí stavby. Takto se nejčastěji využívají tvárnice z vibrolisovaného betonu k budování základů nebo i celých staveb bez nároků na tepelnou izolaci stěn – například garáží, dílen a podobně.
Bednění však může být vyrobeno i z kvalitního izolantu, pak je tímto způsobem možné postavit i energeticky úsporné domy. Obvykle se používají cementotřískové desky doplněné tepelnou izolací, ale setkáme s bedněním vyrobeným z polystyrenu. Z tvarovek nebo desek se vytvoří uzavřený vnitřní prostor, který se vyplní betonovou směsí a vznikne pevná a dobře izolovaná konstrukce, která může být ještě zpevněná ocelovou výztuží.

Litý beton

I domy stavěné z jiných materiálů se bez betonu povětšinou neobejdou, a to ve formě litých směsí. Domy obvykle stojí na betonových základech, ať jsou to pasy, piloty či patky. Prostor mezi pasy obvykle vyplňuje vybetonovaná nenosná plocha, případně je nutné vybudovat nosnou základovou desku pod celým půdorysem domu. Dokonce i dřevostavby stojí vesměs na betonových základech.
Beton je téměř nepostradatelný ve stropních konstrukcích, které mohou být železobetonové tvarované přímo na stavbě, nebo z jiných materiálů, jako je keramika, pórobeton, polystyren, které se však nakonec zalívají betonovou směsí.
Beton slouží k vodorovnému vyztužení zděných budov betonovými věnci, které mohou být opět železobetonové, nebo ze speciálních tvarovek, opět vylitých betonem, obdobně jako překlady nad okenními a dveřními otvory.
Další oblastí, kde je litý beton velmi často využívaným materiálem, jsou podlahy.
U zmíněných způsobů využití je obvykle třeba řešit i doplnění tepelnou izolací, aby se místo, kde byl beton použit, nestalo tepelným mostem.
Ač se vždy jedná o beton, pro každý účel je třeba zvolit vhodnou směs. Specifikaci neboli popis betonu, tvoří šest základních technických parametrů a některé doplňující. Jsou to zejména údaje o jeho odolnosti vůči prostředí, ve kterém má být umístěn.
S výběrem vhodného betonu by měl pomoci odborník. Hotová směs se pak míchá na stavbě s vodou, snadnější je objednat v betonárně, odkud ho přivezou připravený k přímému použití na stavbě podle požadavků projektu.

Text: Miloslava Perglová
Foto: archiv firem

Datum vydání: 28. 7. 2018

Edit: Andrea Moudrá