Na čem záleží při výběru okna

 

 

Ať již stavíme nový dům nebo vyměňujeme stará okna za nová, budeme muset sáhnout poměrně hluboko do kapsy. Okna však budou sloužit desítky let, ovlivní kvalitu bydlení i náklady na provoz domu. Na správném výběru okna záleží, zda ty desítky budou jen dvě nebo třeba osm a jak dobře budou okna sloužit.

Okna se nevybírají jen podle velikosti, vzhledu a ceny, měli bychom o nich vědět mnohem více. U novostavby bývá samozřejmé, že svěřujeme výběr potřebných vlastností oken do rukou projektanta. Avšak při výměně oken, zvláště tam, kde není třeba stavební povolení, máme často tendenci improvizovat, ušetřit jak na ceně, tak na instalaci. Oboje však nejspíše povede ke zklamání a následným dalším výdajům. Potíže můžeme mít s netěsností oken, zatékáním, svěšováním křídel, deformací profi lů… Ve výčtu potíží bychom mohli pokračovat až třeba po problematické uplatňování záruk. Tyto nedostatky jsou obvykle zapříčiněny špatnou kvalitou oken nebo jejich montáže. Avšak problémům se nemusíme vyhnout ani v případě oken kvalitních.

 

 

PROČ KVALITA NESTAČÍ
Kvalita nových oken přináší paradoxně i rizika. Nová okna mají jiné vlastnosti a musejí být vybrána s ohledem na technické parametry domu, proto opět apelujeme na to, že i pro výměnu oken bychom si měli nechat vypracovat projekt. Po výměně může být zklamáním, že je najednou v místnosti méně světla. Jednak mají nová okna masivnější rámy, čímž se zmenší plocha prosklení, a navíc zasklení izolačním dvojsklem či trojsklem propustí oproti obyčejnému sklu do místnosti méně světla. Celkový úbytek světla v místnosti může činit až 40 %. Tomu může předejít právě správný projekt. Je možné navrhnout zvětšení okenního otvoru, například vybouráním zalomené špalety, či použít neotevíravá okna bez členění, posunout okna blíže k líci fasády, skrýt rám v izolaci a podobně. Další možná nebezpečí pak přináší téměř dokonalá těsnost kvalitních oken.

 

MUSÍME MYSLET NA VZDUCH
S novými okny se přibližně dvacetkrát sníží přirozená výměna vzduchu, což má za následek zvyšování koncentrace CO2 a množství vlhkosti. To může způsobovat jak zdravotní problémy, tak například problém s rosením skel. Někdy dochází i ke kondenzaci vlhkosti na stěnách, většinou tehdy, když vyměníme okna bez současného zateplení domu. Stěny jsou oproti kvalitnímu zasklení chladnější, a vodní páry na nich proto kondenzují. Za tyto problémy však nemohou okna, ale nedostatečné větrání. S novými okny je nutné se přinejmenším naučit správně a účinně větrat. Nebo zajistit výměnu vzduchu jinými způsoby. Výměna oken může zapříčinit i nedostatečný přívod spalovacího vzduchu. O tom si můžete přečíst více na stranách 102 až 106.

Kdy je třeba stavební povolení? 
Při výměně oken je třeba stavební povolení jen v případech, kdy dojde k výrazné změně původního vzhledu budovy. Pokud okna zůstanou svou velikostí, členěním a barvou obdobná jako původní, stačí podat ohlášení a není třeba čekat na povolení.

 

 

 

 

PLAST, DŘEVO, NEBO HLINÍK?
I když z hlediska funkčnosti není u kvalitních oken z různých materiálů zásadní rozdíl, tuto otázku si stejně položíme a zřejmě zjistíme, že nám mohou všechny kreativní materiály nabídnout vše, co potřebujeme. Hlavní roli proto budou hrát náš vkus a finanční možnosti. Obecně můžeme říci, že hliníková jsou nejdražší, dřevěná o něco finančně náročnější než plastová, u nichž však nejvíce hrozí, že za nízkou cenou se skrývá i nízká kvalita, proto buďme na cenově extra výhodné nabídky opatrní. Dřevo je klasický oblíbený materiál s dobrými tepelně izolačními vlastnostmi, proto mohou být profi ly z něho subtilnější. Potřebuje však údržbu, ale díky moderním povrchovým úpravám již ne tak náročnou jako před lety. Profi ly se vyrábějí z vrstvených lepených hranolů, což zvyšuje jejich pevnost a tvarovou stabilitu a prodlužuje tak bezproblémovou životnost. PVC se vyznačuje nejnižšími cenami, ovšem u velmi nízkých cen hrozí i nízká kvalita výrobku. Udržuje se snadněji než dřevo, tepelně izolační handicap tohoto materiálu vyrovnávají vícekomorové profi ly, případně i s integrovanou izolací. I z hlediska životního prostředí se plastová okna polepšila. PVC je plně recyklovatelné a profi ly z recyklovaného PVC jsou stejně kvalitní. Hliník vyniká z hlediska statického a nejsnadněji se vyrovná s dnes tak oblíbenými velkými prosklenými plochami. Nevyžaduje prakticky žádnou údržbu a vzhledově je velmi přitažlivý. Je to však dobrý vodič tepla, takže s tepelnou izolací je na tom podstatně hůře, ale vyvíjejí se již i komorové systémy s velmi dobrými tepelně izolačními vlastnostmi. Příznivých vlastností hliníku se využívá v kombinaci se dřevem, kdy zvnějšku profi lu je odolný bezúdržbový hliník a v interiéru pak přívětivé dřevo. Stejně tak je možné s hliníkem kombinovat i plast.

 

 

JAK SI PORADÍ S TEPLEM 
V současné době již není možné nechat unikat teplo okny, a to ani zavřenými. Proto se jejich tepelně izolační vlastnosti staly jedním z hlavních kritérií při výběru. Měly by odpovídat míře celkového zateplení domu. O tom, jak dobře okna tepelně izolují, vypovídá součinitel prostupu tepla oknem Uw. Čím nižší, tím okno propouští méně tepla, tedy lépe izoluje. Vztahuje se k celému oknu a ovlivňuje ho jak kvalita zasklení (Ug), tak rámu (Uf). Nejvýrazněji se na tepelné izolaci podílí sklo zaujímající až 70 – 80 % plochy okna. Dnes jsou již standardem dvojskla, lepších hodnot součinitele prostupu tepla sklem se dosáhne použitím trojskel, vyplněním meziskelních prostorů vzácnými plyny, pokovením či vložením tepelně izolační fólie. Záleží též na vlastnostech použitého meziskelního rámečku, který může působit jako tepelný most a být příčinou rosení skel. Proto se používají tak zvané teplé rámečky, nejlépe nekovové. Součinitel prostupu tepla sklem Ug by v současné výstavbě neměl přesáhnout hodnotu 1,1 W/m2K, požaduje se však většinou mnohem nižší, u trojskel je standardem již Ug = 0,6 W/m2K. Ale ani tepelně izolační vlastnosti rámu nesmějí za zasklením pokulhávat. Rámy to dnes mají o to těžší, že se musejí vyrovnat i s mnohem vyšší váhou zasklení. Proto je pevnost a tuhost rámů jednou z nutných podmínek kvality okna. O nich se přesvědčíte nejlépe na základě referencí, spolehlivosti výrobce a délky poskytované záruky. Nepoctiví výrobci jsou například schopni osadit profi l určený pro dvojskla trojsklem, což se při užívání okna určitě nepříjemně projeví. Pevnost plastových rámů zvyšují ocelové výztuže, někdy bývá pevnost plastu zvýšena příměsí, skelnými vlákny. Pro zlepšení tepelně izolačních vlastností jsou plastové profi ly vícekomorové, některé z komor mohou být navíc vyplněny izolací. Neplatí však úměra – čím více komor, tím lepší vlastnosti. Záleží na konstrukci a kvalitě materiálu, nejvýmluvnější je proto právě součinitel prostupu tepla rámem Uf.

A co bezpečnost? 
Okna se vyrábějí v různých třídách bezpečnosti, ve vyšších třídách jsou vybavena bezpečnostním sklem, vícebodovým kováním a dalšími bezpečnostními prvky. 
WK 1 Základní ochranné prvky zabraňují vylomení fyzickým násilím (vykopnutí, vyražení ramenem) 
WK 2 Ochranné prvky zabraňují pokusu o vloupání použitím jednoduchých nástrojů (šroubovák, kleště, klíny) 
WK 3 Ochranné prvky zabraňují pokusu o vloupání použitím druhého nástroje (šroubováku) nebo páčidla.

 

POČÍTAT I SE SLUNCEM 
Kromě součinitele prostupu tepla, který vypovídá o tom, jak okno brání úniku tepla z domu ven, bychom měli brát v úvahu i to, jak brání slunečním paprskům, aby prohřály prostor uvnitř, tedy tepelným ziskům. Proto je dobré zároveň znát, kolik procent sluneční energie prostupuje zasklením, tak zvaný solární faktor g. Ten však výrobci na rozdíl od U běžně neuvádějí. Obecně bývá solární faktor nižší u trojskel než u dvojskel. Vyrábějí se však i speciální skla se zvýšeným solárním faktorem, která zajistí vyšší zisky ze slunečního záření zejména na jižních a západních fasádách. Nemusíme tedy osazovat všechna okna stejným typem skel, ale promyšleně podle orientace a typu místností v souladu s celkovým energetickým hospodařením domu. Zvláště v nízkoenergetické a pasivní výstavbě hraje správné prosklení důležitou roli. Okna s vyšším solárním faktorem však v létě vyžadují zastínění.

 

A POZOR NA HLUK 
V hlučnějších lokalitách může být důležitý další parametr oken – vzduchová neprůzvučnost. Okna s vysokou neprůzvučností jsou finančně náročná, avšak pokud je dům blízko rušné komunikace a podobně, je tato zvýšená investice určitě prospěšná. Na akustické vlastnosti okenního otvoru má velký vliv nejen samotné okno, ale i způsob provedení připojovací spáry. Nevhodná montáž, tedy nedostatečné těsnění připojovací spáry, může podstatně snížit celkovou hodnotu zvukového útlumu.

TĚSNĚNÍ A KOVÁNÍ 
Ke kvalitnímu oknu patří i kvalitní těsnění a kování. Okna mohou být vybavena pouze dorazovým těsněním, mnohem spolehlivější a výkonnější je kombinace se středovým těsněním. Kolik vzduchu bude unikat netěsnostmi mezi okny, udává třída spárové průvzdušnosti – od 1 až 4, čím vyšší, tím je okno těsnější. Jak budou okna odolávat současnému působení větru a deště – takzvanému hnanému dešti, označují kódy 7A, 8A a 9A a dále písmeno E s číslicí označující sílu větru, například E1050. Čím vyšší kód, tím vyšší odolnost. Systémy s dorazovým těsněním dosahují odolnosti 750 pascalů, se středovým až 1500 Pa. Za běžných podmínek rozdíl moc nepoznáte, ale přijde-li vichřice, může jít o vyplavený nebo suchý byt. Vždy však netěsnostmi uniká cenné teplo. Středové těsnění je nezbytné pro energeticky úsporné domy. Jak jsme zmínili, dokonalé utěsnění přináší problém s nedostatečnou výměnou vzduchu v místnosti. Okenní kování proto běžně umožňují tak zvanou mikroventilaci, to je vytvoření malé štěrbiny, která simuluje netěsnost starých oken. Jde zpravidla o čtvrtou polohu kliky. Jiné systémy jsou vybaveny větracími klapkami, které fungují na principu rozdílného tlaku venku a uvnitř domu. Tyto pomocné systémy však nezajistí dostatečnou výměnu vzduchu a znamenají i energetické ztráty, musíme je vždy doplnit mechanickým nebo nuceným větráním. Kování by mělo být celoobvodové, vybavené plně seřiditelnými zavíracími body. Zavírací body kování zabezpečují kromě funkce zajištění zavřené polohy okna rovněž potřebný rovnoměrný přítlak těsnícího systému. Bez jejich správné funkce tedy nelze zajistit dostatečnou těsnost a odolnost oken proti zatékání.

NA MONTÁŽI ZÁLEŽÍ 
Nesprávnou montáží se i to sebelepší okno stane nekvalitním. Bohužel vedle špičkových firem odvádějících vynikající práci existuje řada těch, které se z neznalosti, z nedbalosti či úmyslně ve snaze co nejvíce ušetřit dopouštějí i základních chyb. Jak se ochránit před nesprávnou montáží? V prvé řadě již zmíněným podrobným projektem, druhým stupněm ochrany je smlouva a třetím stavební dozor – tedy kontrola. Ve smlouvě by měl být definován způsob montáže, ukotvení a osazení okna v ostění, nadpraží i parapetní části s doložením detailu. Toto však nebývá zvykem, často bývá o montáži jen stručná zmínka. Podmínkou pro správné osazení okna je, aby byl prostor mezi okenním rámem a zdí domu, tak zvaná připojovací spára, proveden parotěsně. Spára musí být vyplněna tepelným izolantem, nejčastěji montážní pěnou a zvenku i zevnitř uzavřena speciálními parotěsnými a paropropustnými fóliemi. Pouze omítnutá polyuretanová pěna stále zvyšuje svou vlhkost buď tím, že do ní vnikne dešťová voda, nebo vodní páry z interiéru. Kondenzací par v pěně dochází k její postupné degradaci, stále více ztrácí svou izolační schopnost, a navíc zde mohou vznikat plísně. Parotěsný způsob instalace oken může být ve smlouvě označen jako parotěsné provedení spáry nebo jako RAL montáž či systém i3. Přestože je správné provedení parotěsné spáry dané normou, stále se najdou firmy, které utěsňují okna pouze montážní pěnou nebo si vymiňují ve smlouvě souhlas s parotěsným připojením spáry a navyšují tak neoprávněně cenu montáže.

 

Uložit

Datum vydání: 19. 5. 2015

Edit: Miloslava Perglová