Jakou střechu?
Střecha má v projektu domu výsadní postavení. Je jeho nejnamáhanější částí, která odolává vnitřní i vnější vlhkosti. Má rozhodující podíl na energetické náročnosti domu. Stejně tak jako na jeho celkovém vzhledu. Co je při výběru důležité?
Přemýšlíme-li o tom, jakou střechu má mít náš nový dům, ze všeho nejdříve se rozhodujeme o jejím tvaru. Obvykle se v tomto směru řídíme svým estetickým cítěním. To je v pořádku, ale možná je dobré znát i to, co naše volba ovlivní.
Co ovlivní tvar střechy
Tvar střechy se v prvé řadě podílí na výrazu domu. Rozhoduje však i o jeho energetické náročnosti, budoucí užitné ploše a samozřejmě i o tom, kolik bude střecha stát. Vzhledem k tomu, že střechou uniká nejvíce tepla (z prostého důvodu, že stoupá vzhůru), musí být i nejlépe zateplena. Tedy i nejnákladněji. Tvar střechy určí, jak velká plocha bude ochlazována, respektive bude propouštět teplo. Rozdíly v množství propuštěného tepla dané různými tvary jsou překvapivě veliké, nejlépe na tom jsou střechy ploché a s nízkými sklony. Prostým srovnáním velikosti ploché střechy se sedlovou o sklonu 45° nad stejným půdorysem zjistíme, že musíme zateplit a opatřit střešní krytinou, izolací a dalšími materiály zhruba o 40 % větší plochu, čím strmější, tím více. To samozřejmě neznamená, že kvůli tomu zavrhneme šikmé střechy. Jsou u nás nejoblíbenější, protože vycházejí z historické tradice, a jsou proto často vyžadovány stavebními úřady či památkáři. Navíc mají své nesporné kvality: napomáhají dobrému odtoku vody, hůře se na nich drží sníh, dům vypadá méně mohutně, jejich přirozený sklon můžeme využít k umístění solárních kolektorů.
Raději jednodušší
Možná ještě více než základní tvar ovlivňuje energetickou náročnost a cenu střechy její členitost. Ve snaze zvýšit velikost využitelného prostoru vkládáme do šikmých střech vikýře, čímž získáme kolmé okno s výhledem i vyšší prostor, ale zároveň výrazně zvýšíme ochlazovanou plochu střechy. Konstrukce vikýře se obtížněji zatepluje, obtížněji se na ni pokládá střešní krytina, je třeba řešit mnoho konstrukčních detailů. To vše s sebou nese zvýšení nákladů a riziko chyb již v samotném projektu či realizaci. Nejobtížnější je realizace jednotlivých úzkých vikýřů, lepší variantou je sdružit několik vikýřů v jeden širší. Nejen z hlediska energetické náročnosti, velikosti využitelného prostoru a obtížnosti realizace, ale většinou i z hlediska estetického.
Teplo i chlad
Jak jsme řekli, střechu je třeba v souladu s fyzikálními zákony zateplit dokonce o něco důkladněji, než obvodové stěny nebo podlahy. Tepelná izolace nechrání dům jen před úniky tepla, ale v létě chrání podkroví před přehříváním. Druhý úkol je dokonce náročnější. Dbejte proto, aby projektant navrhl pokud možno tak silnou vrstvu izolace, aby nebylo nutné podkrovní místnosti v létě klimatizovat. Střešní plášť se kromě krytiny a tepelné izolace skládá i z dalších vrstev, z nichž každá má svou specifickou funkci, důležitou pro dobré fungování celé střechy, pojistné hydroizolace, parobrzdy či parozábrana, větrací mezery, kudy uniká přebytečná vlhkost…
Jakou krytinu?
U novostaveb máme tu výhodu, že si můžeme zvolit de facto jakýkoliv typ krytiny, pokud neexistují v daném regionu žádná omezení. Projektant může tvarové řešení a konstrukci střechy preferované krytině přizpůsobit, je však třeba vybrat typ krytiny již ve fázi projektu. Z hlediska technického je totiž pro výběr krytiny důležitý sklon střechy a její členitost.
Text: Miloslava Perglová
Foto: archiv firem
Datum vydání: 10. 5. 2018