Mezonet po dvojité proměně

Mezonetový byt, který byl vybudován v prostoru staré půdy jednoho z činžovních domů na pražských Vinohradech, prošel už druhou rekonstrukcí. Další série úprav mu ale vůbec neubrala na kráse, ba právě naopak. Prostor ukázal své skryté rezervy a nabídl obyvatelům nové možnosti k ještě efektivnějšímu užívání.

„Když jsme se před necelými deseti lety stěhovali s manželem z USA do Prahy, našli jsme tento byt na internetu a hned nás zaujal svojí polohou. Ale také nás také přitahovala ta půda,“ popisuje majitelka bytu a zároveň tvůrkyně jeho současné podoby v jedné osobě, Martina Schultes. A dodává: „Přestože byl byt úplně nový, již tehdy bylo jasné, že jej musíme dispozičně i esteticky upravit.“ Proto ihned po koupi bytu proběhla první menší rekonstrukce, kdy noví majitelé zbourali sádrokartonové příčky mezi kuchyní, jídelnou a obývacím prostorem a sousední menší pokoj přičlenili k obývací části. Vytvořili tak jeden velký multifunkční prostor zahrnující kuchyni, jídelnu, obývací kout a pracovnu.
„Tenkrát jsme také vyměnili zábradlí. Dřevěné nosné trámy měly nepříliš hezký červeno-rezavý odstín, proto jsme je namořili tmavě hnědou barvou. Součástí jídelny byl původně i krb. Ten jsme ale nechtěli, protože dopravovat dřevo do půdního bytu nám nepřipadalo moc praktické… Na stěnu, kde zůstal průduch pro odtah z krbu, jsem tedy navrhla sádrokartonový prvek, do něhož jsme umístili televizi,“ vysvětluje designérka.

Proměna číslo dvě

Druhá, daleko větší rekonstrukce přišla s narozením dalšího dítěte. Martinu posléze napadlo vítané řešení stávající neuspokojivé situace – vybudovat dva dětské pokojíky na místě dosavadní ložnice, která byla zbytečně velká. Rodičovskou ložnici naopak přemístila do patra na místo pokoje starší dcery.
Tato úprava však odstartovala sérii dalších změn, které proměnily dosavadní podobu bytu téměř k nepoznání. „Nové podlahové krytiny v chodbě a koupelnách, celková rekonstrukce obou koupelen, nové schodiště…, no moc z původního prostoru nezůstalo…,“ vzpomíná majitelka na období plné razantních zákroků a budování nové podoby domova.

Od dětských pokojů ke koupelnám

Nejprve upravili dispozice dětských pokojů a pak se pustili do přestavby obou koupelen, jež prošly též zásadní rekonstrukcí. Koupelna v patře bytu byla podle slov majitelky dispozičně absolutně nevyhovující. Nyní je z ní rodičovská koupelna situovaná do těsné blízkosti ložnice.
V koupelně ve spodním patře chyběl sprchový kout, který bylo potřeba dobudovat, aby byla opravdu komfortní. Protože však byl v bytě velmi malý tlak vody, rozhodla se partnerská dvojice také pro kompletní výměnu všech rozvodů vody. Zároveň nechali v obou koupelnách instalovat podlahové vytápění.

Krok za krokem

Z velké ložnice, která byla situována do spodního patra, pak vznikly dva identické dětské pokojíky – každý pro jednu z ratolestí. Řešení si však žádalo probourání nového okenního otvoru směrem do vnitrobloku, původní místnost měla totiž pouze jedno okno. Majitelé nechali také ubourat část příčky v chodbě, která se tímto zásahem o kus zvětšila.
„Dětské pokoje se nyní nacházejí v nižším patře, což je daleko praktičtější. Děti tak nemusejí chodit do schodů a mají to blíže do hlavní obytné místnosti,“ usmívá se Martina.
Veškeré úpravy prováděla menší stavební firma přesně podle jejích návrhů. Celá rekonstrukce musela proběhnout rychle, a to v čase pouhých dvou měsíců zahrnujících letní prázdniny, kdy si rodina mohla dovolit být mimo domov. Od prvního září již totiž starší dcera nastupovala do 1. třídy základní školy.

Dokonale povedená proměna

Do bytu se vstupuje spodním patrem, kde se nachází chodba, technická místnost, a další malá chodba vedoucí k dětským pokojům. Hned vedle nich najdete koupelnu a pak již pokračujete do hlavní obytné místnosti, která je řešena jako otevřený multifunkční prostor. Až vzadu se nachází pracovna s knihovnou, kde má Martina větší stůl a její manžel svou domácí kancelář, ale také další soukromé místečko. Na příjemném koberci si často hrají děti, proto v této části místnosti najdete i plno úložných prostor, kam se pohodlně vejdou všechny hračky.
V horním patře se pak nachází ložnice a s ní sousedící koupelna rodičů. Je zde také vstup na terasu. „V ložnici je jeden atypicky prvek – v nice, kde je nyní skříň, byla zvýšená podlaha nad starou strojovnou výtahu. Tento zvýšený element musel zůstat – když tam byl dětský pokoj, tak to ani nevadilo, bylo to ideální místo pro postel, nyní ale v ložnici celkem překážel. Rozhodla jsem se vybudovat další schůdek, abych se dostala nahoru do skříní, postel je teď přisazená k tomuto schůdku, který slouží také jako odkládací místo,“ vysvětluje svůj záměr designérka Martina.

S nebem nad hlavou

Nebývale prostornou terasu s rozlohou 30 m2 využívá rodina celoročně. „Je naprosto skvělá, máme tam gril, děti si tam stále hrají, v zimě staví sněhuláky, skáčou přes švihadlo… Na terase trávíme opravdu hodně času, máme tam i dostatek sedacího nábytku pro několik osob v případě, že přijde početnější návštěva. Děti tam na jaře a v létě dokonce pěstují malá rajčátka a lesní jahody,“ pochvaluje si majitelka.

Kuchyně v tmavém kabátě

Původní bílý kuchyňský nábytek nahradila sestava s černým matným povrchem a černá stěna, do níž majitelka nechala vsadit americkou chladničku Samsung a z boku zabudovat i další kuchyňské elektrospotřebiče, které si vybrala od výrobce Whirlpool. Středobod prostoru tvoří kuchyňský ostrůvek, odkud se nabízí průhled do obývací části místnosti. Pracovní deska sestavy je z materiálu Technistone.

V nadčasovém duchu

Designérka volila materiály nadčasové, surovější a přírodní, přičemž identické materiály i barvy se prolínají všemi místnostmi bytu. Stávající dubová podlaha byla zbroušena a namořena do odstínu běleného dubu.
Kromě židlí Eames Chair pocházejících z nabídky firma Vitra a také postele a pohovky byl nábytek zhotoven na míru.
„Tapety jsem objednala od holandské firmy INKE a z nich potom vystřihla různé motivy a nalepila je na jednotlivá místa. Ráda také používám zrcadlové plochy, které jsou například na posuvných dveřích do technické místnosti a zároveň to slouží jako zrcadlo v chodbě. Zrcadlo jsem použila také na některých nábytkových dvířkách. Rekonstrukcí jsem si bydlení opravdu dotvořila k maximální spokojenosti. Je to daleko jednodušší navrhovat sama pro sebe, jelikož víte, jak fungujete, co vám vyhovuje, co potřebujete a také co se vám líbí a v čem vám bude dobře,“ uzavírá s úsměvem Martina.

VIZITKA BYTU

Doba realizace: 2016
Užitná plocha: 157 m2
Podlahy: dubové dřevo a pryskyřičná stěrka
Okna: dřevěná
Ohřev vody a topení: plynový kotel

Martina Schultes

Interiérová designérka
Vystudovala vysokoškolský program bytového designu v Kalifornii a od roku 2004 se věnuje navrhování interiérů soukromých rezidencí, rodinných domů, vzorových bytů i nejrůznějších veřejných prostor. Mezi realizace, na kterých zanechala svůj rukopis, patří například interiér café baru a lounge Jewel a rekonstrukce stejnojmenného designového boutique hotelu (dříve U Klenotníka) v Rytířské ulici v Praze 1.
martinaschultes.com

„Když jsem byt poprvé zařizovala, chtěla jsem podpořit ráz půdního prostoru, proto jsem tenkrát aplikovala do chodby a kuchyně cihlové pásky, jež dodávají bytu surovější charakter půdy. Na sádrokartonový prvek v obývací místnosti s televizí jsem použila cementovou štěrku imitující beton.
Postupem času jsem ale zjistila, že je mi moc dobře v přírodních zemitých odstínech, a proto se bytem prolínají odstíny šedé, hnědé, béžové, černé a bílé.“

Text: Naděžda Vondrášková ve spolupráci s Martinou Schultes
Foto: archiv firem

Uložit

Datum vydání: 14. 3. 2018

Edit: Andrea Moudrá