S úctou k časům minulým

 

Nádherná čtvrť v centru Olomouce, přehledná dispozice, mezanin, vysoké stropy… To byly hlavní přednosti bytu v činžovním domě, který i přes jmenované výhody volal po zásadní rekonstrukci. Jejím cílem bylo zachovat a podtrhnout to dobré, co nabízel, a navíc přidat moderní pohodlí pro dvě osoby.

Případ tohoto bytu potvrzuje, že ne všechno, co je staré, je špatné. Zejména u obytných prostor se stále častěji ukazuje, že „staré“ byty nabízejí výhody, které si dnešní novostavby nemohou dovolit. „Když jsme do původního bytu vstoupili, i přes určitou morální dožilost jsme viděli prostor, který pamatuje ,staré dobré časy‘. Dimenze místností, přehledná, lehce upravitelná dispozice, doplněná o zajímavý, nicméně obtížně přístupný mezanin, nás nadchly do práce. Když přičteme opravdu příjemnou městskou čtvrť, která je tvořena krásnými domy, jedná se z našeho pohledu o jeden z nejatraktivnějších způsobů bydlení,“ podotýkají na úvod architekti Oldřich a Klára Bittnerovi z ateliéru Bittner architects, kterým majitelé projekt rekonstrukce s důvěrou svěřili.

 

 

MÉNĚ MÍSTNOSTÍ, VÍCE POHODLÍ 
Citlivost a schopnost využít to dobré z původního stavu, a navíc rozvinout potenciál prostoru při únosných nákladech je základem každé úspěšné rekonstrukce. I tady tak architekti spolu s investory dávali často na pomyslné misky vah kvality a možnosti prostoru, potřeby a přání majitelů a odpovídající fi nanční náklady, aby dosáhli ideálního výsledku. Původně poměrně tmavý třípokojový se měl změnit ve vzdušný a uživatelsky komfortní interiér. „Ještě před naším příchodem byli investoři rozhodnuti o spojení dvou místností v jednu hlavní – společenskou. To bylo žádoucí i z našeho pohledu, a tak stavebními úpravami vznikl ze dvou pokojů velký obytný prostor s kuchyní a jídelnou. Demolice nosné příčky a vložení vodorovného průvlaku představovaly v podstatě nejzásadnější stavební část rekonstrukce,“ podotýká Ing. arch. Klára Bittnerová.

 

 

 

ZACHOVAT – NEZACHOVAT 
Výraznou devízou prostoru byly mimo jiné vysoké stropy, které dodávají letitým bytům osobité kouzlo. Tento prvek ale potřebuje být respektován, aby mohl vyniknout a nepůsobil nepatřičně. V tomto případě mu neodpovídala stávající podoba dveří. „Držíme se pravidla, že každá vynaložená koruna musí mít opodstatnění. Navrácení původní výšky dveří do obytných místností byl jeden z důležitých detailů, kterým jsme sice majiteli zvýšili investiční náklady, ale jednoznačně přinesl kýžený efekt. Standardní dvoumetrové dveře zkrátka takovýmto prostorům nesluší,“ vysvětluje architektka. Dalším příjemným „bonusem“, který rozhodně stálo za to zachovat, byly schody umožňující využití mezaninu, který dnes slouží pro občasné přespání hostů. Původní schodiště ovšem nevyhovovalo dnešním nárokům na pohodlí, možná i bezpečnost, navíc bylo nutné zapojit ho i vzhledově do moderního kontextu. Na návrh architektů vyrobil nové schodiště truhlář. Umožňuje nejen pohodlně vystoupat do patra, ale zároveň nabízí integrované úložné prostory. Místo k ukládání bývá vzácné ve starých i nových bytech. V tomto případě se nabízelo vybudovat dostatečně dimenzované skříně také v předsíni a v ložnici. „Zádveří je řešeno jako šatna se skříněmi až po strop, dveřmi jedné z nich se vstupuje do technické místnosti s pračkou, která skýtá možnost uschovat úklidové prostředky a podobné věci. Pod mezaninem se nachází další vestavěná skříň. Protože ložnice představuje velkorysý prostor, vložili jsme i do ní šatnu, která zároveň tvoří záda lůžku. Tento byt má tak vskutku nadstandardní plochy úložných prostor,“ popisuje Ing. arch. Oldřich Bittner. Ne všechno, co je nové, je dobré, i to platí a potvrdilo se právě v tomto bytě – předchozím majitelem nejspíš v dobré víře pořízená plastová okna nejsou podle architektů tím pravým, co tomuto bytu sluší. Jejich opětovná výměna by ale byla už luxusem, k němuž, alespoň prozatím, investoři nepřistoupili.

 

 

Vizitka bytu
Realizace: 2013
Užitná plocha: 99 m2
Podlahy: v obytných místnostech renovovaná parketová podlaha, v kuchyňském koutu, koupelně a na chodbě keramická dlažba
Schodiště do mezaninu: laminované dřevotřískové desky
Okna: plastová
Dveře: zhotovené na míru, materiál laminované dřevotřískové desky
Vytápění a ohřev vody: ústřední topení s otopnými deskovými tělesy, plynový kondenzační kotel

 

 

ABY KUCHYŇ NEVLÁDLA 
Současné nároky na bydlení zahrnují i dostatečně dimenzovanou kuchyň. Díky propojení původních dvou místností bylo možné vybudovat linku ve tvaru písmene L, přičemž snahou architektů bylo, aby vzhledově zbytečně nezatěžovala otevřený obytný prostor. Kromě čtyř horních skříněk v kratší části „elka“ tu žádné další nenajdete, což přispívá k zachování požadované vzdušnosti. „Kapacita skříněk vychází z nároků na množství uskladněného nádobí a náčiní. V tomto případě nebyl důvod pro horní skříňky po celé délce kuchyně a z prostorového hlediska je to tak dobře. Přece jen, daná místnost je také obývák, a kuchyně tak celý prostor zcela neopanuje,“ vysvětluje Oldřich Bittner. Prostor ve spodní části linky navíc pojme jak kuchyňské potřeby, tak i nekuchyňské náčiní, celý je ale ukryt za plnými dvířky, jak si přáli majitelé. Linka je vyrobena z lesklého bílého lamina v kombinaci s tmavě šedou dřevotřískovou pracovní deskou. Na zajímavosti jí přidává designová digestoř i světelná rampa, k níž vyzývala nadstandardní světlá výška místnosti. „Rampa je opatřena bodovými směrovatelnými svítidly, která lze přesouvat. Dostatečně nasvětlují nejen pracovní plochu, ale celou kuchyni a v přítmí tak prostor opticky zvětšují,“ podotýká architektka. Svítidla jsou v tomto interiéru vůbec výrazným dekorativním prvkem. Ta závěsná v hlavním obytném prostoru zdůrazňují společensky významná místa – jídelní stůl a sedací soupravu.

 

SECESNÍ AKCENT 
Celému interiéru vládne šedo-bílá barevnost a činí jej tak otevřeným pro případné barevné kontrasty či zpestření. „Barevnost odpovídá našemu, a jak se zdá, i investorovu vkusu. Šedá ve všech odstínech umožňuje jakékoli další barevné kombinace,“ dodávají architekti. Výraznějším prvkem je pak kromě osvětlení také dekorativní dlažba na podlaze v kuchyni a v koupelně, která si bez problému rozumí se zrenovovanými parketovými podlahami. Jaký má tento prvek důvod? „Perfektně se hodí k duchu místa a secesnímu činžovnímu domu. Výrazné dlažby či tapety jsou přesně to, čím rádi interiéry akcentujeme, a zmíněná umírněná barevnost to dokonale umožňuje,“ vysvětluje architektka a na otázku, co považuje za nejdůležitější na tomto projektu, odpovídá: „Vždy se snažíme o maximální využití daného prostoru. To neznamená jeho zaplnění, ale spíše uvolnění a nalezení odpovídajícího místa pro všechny domácí aktivity a činnosti. Obytný prostor musí přinášet uklidňující a příjemný pocit a komfortní užitné hodnoty. Klademe důraz na estetické působení interiéru, ale i praktické aspekty provozu, které musí umět byt také bezezbytku naplnit. Dostatečné, avšak nepřekážející úložné prostory by pak měly být samozřejmostí.“

 

Bittner architects s. r. o.
Ing. arch. Klára Bittnerová (1981) absolventka Fakulty architektury VUT v Brně (2006)
Ing. arch. Oldřich Bittner (1981) absolvent Fakulty architektury VUT v Brně (2007)

„Naší činností je tvorba architektury, tedy domů všech velikostí a funkcí. Jediné, co mají naše projekty společné, je důraz na dosažení co nejkvalitnějšího výsledku. Tomu podřizujeme veškerou naši píli, zkušenosti a znalosti. Navrhujeme interiéry, které jsme také schopni realizovat.“
Vybrané realizace:
◗ RD v Dolní Lhotě u Ostravy (2014)
◗ RD v Bystřici nad Olší (2014)
◗ RD v Náchodě (2014)
◗ ELADA – Modlitebna Sboru církve bratrské a mateřská škola v Bystrém (2013)
◗ Rodinný dům ve Rtyni v Podkrkonoší (2012)
◗ 2 rodinné domy v Rychvaldu (2010 a 2012)
◗ Společenské centrum Dobruška – přestavba kina 70 (2010)
◗ RD Deštné v Orlických horách (2009)
BITTNER architects s. r. o.
sídlí v Dobrušce, působnost ateliéru je
však v celé ČR
www.bittners.cz, info@bittners.cz

Datum vydání: 14. 5. 2015

Edit: Kateřina Nová