Střecha to má vždy těžké

Uvažujete o dřevostavbě a váháte, jakou zvolit krytinu? Mají stavby ze dřeva nějaká omezení, co se střech týče? Hned v úvodu můžeme prozradit, že nemají. Vždyť většina zděných rodinných domů má střešní konstrukce ze dřeva. A každá střecha se musí vyrovnat především s klimatickými podmínkami včetně toho, že ponese vrstvu sněhu těžší než samotná krytina. A celý dům musí takovou střechu unést, tedy i dřevostavba.

Snad u dřevostaveb platí ještě o něco důrazněji, že střecha musí být navržena a provedena perfektně, bez chyb, protože chrání před vlhkostí nejen dřevěný krov, ale celou stavbu ze dřeva nebo materiálů na bázi dřeva. A dřevu je nepřítelem číslo jedna právě vlhkost.

Střecha musí větrat

Vlhkostí je střecha ohrožována nejen zvnějšku – deštěm či tajícím sněhem, ale i ze strany interiéru. Protože se přímo pod střechou bydlí, je střešní plášť namáhán i vlhkostí, která vzniká provozem domácnosti. Ze strany interiéru chráníme pronikání vlhkosti do konstrukce speciálními foliemi – parobrzdami, parozábranami, z vnější strany pojistnou hydroizolací. Není však možné uzavřít konstrukci neprodyšně z obou stran, proto se zateplené střechy nad obytným podkrovím navrhují jako odvětrávané, se vzduchovou mezerou pod krytinou, kterou proudí vzduch a umožňuje vlhkosti se z konstrukce odpařit. Vzduch se nasává většinou u okapu a odvádí se u hřebene nebo pomocí větracích tašek či jiných prvků. Větrací mezerou musí vzduch volně proudit, aby byla střecha trvale vysušována.
Aby to vše perfektně fungovalo a izolace i dřevo zůstávaly pěkně v suchu, musí být střecha nejen správně navržena, ale i pečlivě realizována tak, aby nikde nevzniklo slabé místo, kudy by vnikalo více vlhkosti, než se kterou je střecha schopná se vypořádat. Malá netěsnost při spojování folií, jejich narušení, nedokonale utěsněný detail – například anténní či komínový prostup, budou mít za následek, že tudy bude vlhkost pronikat do střešního pláště, kde může škodit dlouho nepozorovaně. A postupně tak bude izolace ztrácet své tepelně izolační vlastnosti, krov bude podléhat hnilobě a plísním… Zjistit, kde se stala chyba, může být obtížné, a oprava bude nejspíš nákladná.

Náchylnější k poruchám, které mají za následek pronikání vlhkosti do konstrukce střechy, jsou střechy tvarově složité. Každé úžlabí, každý vikýř, jsou náročné na navržení a správné provedení detailů všech vrstev pod krytinou – hydroizolační, tepelně izolační, parotěsnicí, vzduchotěsnicí… Členitá střecha tak zvyšuje pracnost již od fáze projektu, je náročná na čas kvalifikovaných a drahých profesí, spotřebuje více krytiny i dalšího materiálu, vyžaduje speciální prvky. A tím se logicky prodražuje. Jen pro zajímavost – klasický vikýř s vlastní stříškou zvětší dvoj- až trojnásobně plochu střechy v tomto místě, a tím i spotřebu střešní krytiny, izolace… Nejspolehlivěji proto fungují střechy jednoduché, které jsou velmi často i těmi nejslušivějšími.

Jakou krytinu?

Návrh skladby střechy a její realizaci je potřeba svěřit odborníkům. Na nás samotných je vybrat si typ krytiny, samozřejmě v součinnosti s projektantem. Při výběru je třeba respektovat sklon střechy, klimatické podmínky, vzhled domu i to, aby stavba dobře souzněla s okolím. Jak již bylo řečeno, dřevostavba nijak neomezuje výběr, většinou jí však sluší krytiny méně robustní a jednodušší. Neznamená to však, že bychom nemohli vybírat mezi těžkými, ať keramickými nebo betonovými taškami. Co tedy máme na výběr?

Těžké krytiny

Pálené tašky jsou u nás tradicí, proč se jich tedy vzdávat? V současné době nám srovnatelnou službu nabídnou i tašky betonové. Pálené a betonové krytiny jsou sice nejtěžší, tuto svou nevýhodu však vykupují jinými vlastnostmi jako je vysoká odolnost, dlouhá životnost, dobrá tepelně i zvukově izolační schopnost. Betonové tašky jsou obecně o něco těžší, rozdíl je však velmi malý, záleží také na tvaru konkrétního výrobku. Vedle klasických se dnes vyrábějí i pálené a betonové tašky moderních jednoduchých tvarů – rovné a větších formátů, vhodné i pro moderní dřevostavby, některé typy se dokáží vypořádat s nízkými sklony.

Vláknocementové krytiny

Také o něco lehčí krytiny, jejichž hmotnost se pohybuje mezi 12 až 21 kg/m2 jsou u nás víceméně klasikou. Nahrazují dříve používané azbestocementové krytiny a eternit na střechách o sklonu 15° až 20° a na rozdíl od nich jsou zdravotně zcela nezávadné. Vyrábějí se buď jako vlnité velkoformátové tabule, u rodinných domů se však častěji používají šablony různých tvarů, a to nejen na střechách, ale i štítech nebo fasádách. Vláknocementové krytiny jsou pevné, stálé a odolné vůči povětrnostním vlivům. Nevýhodou je jejich křehkost, střecha není pochozí a proto se obtížněji opravuje. Široký sortiment doplňků včetně lávek a stupaček, které pohyb po střeše umožňují, tuto nevýhodu odstraňuje.

Plechové krytiny

Nejlehčí krytiny, jimiž můžeme pokrývat střechy o extrémně nízkých sklonech (od 3°) a v těch nejnáročnějších klimatických podmínkách, bývají považovány právě kvůli nízké hmotnosti za favoritky pro dřevostavby. Jak víme, samotná hmotnost není to nejdůležitější, ale díky obrovské tvárnosti jsou vhodné i pro atypické tvary střech a mohou být použity i na fasády a další svislé konstrukce nepropouštějící vodu. Plechové materiály se pokládají jako plocha z tabulového nebo pásového plechu. V posledních letech jsou oblíbené plechové šablony imitující klasické tašky. Je tak možné spojit klasický vzhled s výhodami lehké krytiny.
Nejpoužívanějším materiálem pro plechové krytiny je upravovaná ocel, nejčastěji žárovým pozinkováním, ale také lakováním nebo nanesením vrstvy plastu již ve výrobě. Povrchová úprava by měla zajistit alespoň 15 let bez nutnosti krytinu natírat, ty nejkvalitnější nevyžadují nátěr po celou dobu životnosti.
Nejlehčí mezi plechovými krytinami je hliník, který je zároveň extrémně odolný, zcela bezúdržbový, a přitom neměnící svůj vzhled. Dalšími bezúdržbovými materiály jsou měď a titanzinek, které s postupem času získají ochrannou patinu, cenově jsou však velmi náročné. Životnost těchto materiálů dosahuje až sto let.

Myslete na sníh včas

Aby konstrukční řešení střechy dlouhodobě obstálo, je nutný vhodný návrh střechy i správná montáž jednotlivých prvků, včetně detailů. Mezi nejčastěji se vyskytující vady patří nedostatečná a nesprávně řešená protisněhová ochrana. Pomalý posun zledovatělé masy sněhu může napáchat značné škody na střeše i ohrozit kolemjdoucí.
Na ochranu proti sněhu je potřeba pamatovat již v projektu řešení střechy v závislosti na jejím spádu a příslušné sněhové oblasti. Zahrnuje jednak opatření umisťovaná do plochy střechy – protisněhové háky, které zabraňují sněhu v pohybu po povrchu střešní krytiny, tak opatření doplňková – protisněhové zábrany neboli sněholamy. Samostatnou kapitolou jsou sněhové rozrážeče, které mohou být jak v ploše, tak plnit doplňkovou funkci. Pro správnou funkčnost protisněhových opatření je nutné použít ucelený systémy – kombinace prvků od hřebene po okap. Všechny tyto výrobky lze najít v nabídce HPI-CZ na www.hpishop.cz.

Text: Miloslava Perglová
Foto: archiv firem

Více informací se nachází v lednovém vydání z roku 2018, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu na www.floowie.com/cs/zobrazeni/pekne-bydleni-1-2018 nebo www.nasobchod.cz/index.php?oid=3973.

Uložit

Datum vydání: 8. 2. 2018

Edit: Andrea Moudrá