Než se narodí...

Narození nového člena rodiny je velká událost. Zkušené maminky potvrdí, že první dny bývají hektické a vyčerpávající, a to i přes to, že k ruce jsou tatínkové, babičky, dědečkové… Abyste měli po příchodu z porodnice co nejméně zbytečných starostí, připravte se na příchod miminka s předstihem. Opravdu to chce čas, kterého se v prvních dnech po jeho narození nedostává.

Čím začít? Co je opravdu třeba a co už je zbytečné? To jsou otázky, které budoucí rodiče řeší téměř bez výjimky. Pokud si nejste jisti, co zaručeně potřebujete a co ne, položte si jednoduchou otázku: Je to nutné pro bezpečí, zdraví a správný vývoj dítěte? Zajistí to pohodlí rodičům? Máme na to doma místo? Máme na to dostatek financí? Sortiment vybavení pro děti je totiž až děsivě široký a nejen z reklam můžete mít pocit, že potřebujete naprosto všechno.

POKOJÍČEK PRO MAMINKU

Dítě v prvních dnech, ba dokonce letech nepotřebuje mít vlastní pokoj. V samostatném pokoji děti spí obvykle nejdříve od přibližně tří let věku, mnohé však i později. Zpravidla ale i poté, co se „odstěhují“ z ložnice rodičů, stále k nim v noci přicházejí, a není neobvyklé, že tak činí ještě na základní škole. Nicméně samostatný pokoj pro dítě můžete samozřejmě zřídit již před jeho narozením – vždyť je to hezké krácení dlouhé chvíle v čekání na miminko… V prvních letech může sloužit jako „detašovaná“ ložnice pro maminku, aby aspoň tatínkovy sny nebyly rušeny dětským pláčem, vstáváním kvůli krmení a časnými starty do nového dne (pozor, to ale zase nedoporučují odborníci na partnerské vztahy).
Postýlku ale potřebujete v každém případě. I když opět – názory pediatrů a dětských psychologů, zda má dítě spát od prvního dne svého života samo, nebo naopak s rodiči, se různí. Pro spaní v postýlce hovoří bezpečnostní důvody, spaní s rodiči prý zase lépe utužuje vztah mezi dítětem a matkou (i otcem). Bez zabíhání do psychologických podrobností týkajících se vývoje dítěte – učiňte, jak myslíte. V postýlce, která bude ideálně navíc vybavena monitorem dechu, máte o dětském spánku přehled každou vteřinu, nehrozí, že z postýlky spadne. O drahocenný spánek vás nebudou obírat chvilky, kdy se dítě jen zavrtí, nebo strach, zda ráno nezaspíte jeho probuzení, obavy, zda dýchá… Častým řešením je, že je postýlka v těsné blízkosti rodičovského lůžka. Dítě také můžete ve své posteli uspat, spící přemístit do jeho postýlky, a k ránu, když se probouzí, si jej opět vzít k sobě. Sami (samy) uvidíte, že se budete snažit udělat maximum, abyste co nejvíce prodloužili dobu svého spánku a podpořili jeho kvalitu.

JAKOU POSTÝLKU?

Dětské postýlky se od sebe příliš neliší velikostí, ani základním tvarem. V podstatě vždy je to malé lůžko s ohrádkou. Při výběru dbejte na kvalitu provedení, ideální jsou přírodní materiály, důležité je použití materiálů zdravotně nezávadných včetně nátěrů. Pokud si snad necháváte vyrobit postýlku na míru, dbejte na to, aby v ní nebyly ostré hrany či rohy, vzdálenost mezi příčkami ohrádky by se měla pohybovat mezi 45 a 75 milimetry. Péči o dítě vám pak usnadní postýlka s polohovací spací plochou: k čerstvě narozeným vám usnadní přístup – nemusíte se ohýbat, u odrostlejších dětí, které už sedí, můžete spací plochu snížit – pro větší bezpečnost, a až dítě začne stát, můžete dno postýlky položit nejníže.

MATRACE A LŮŽKOVINY

Dětská matrace má svá specifika. Správný výběr je důležitý z pochopitelných důvodů: od narození, přes pubertu až do dospělosti se lidské tělo neustále vyvíjí. Probíhají strukturální a funkční změny tvrdých i měkkých tkání pohybového aparátu. A matrace na ně může mít významný vliv. Matraci tak vybírejte opravdu pečlivě, nebojte se o jejích náležitostech poradit s odborníky – školenými prodejci nebo pediatry.

Novorozencům nenakupujte polštáře, peřiny, neobkládejte postýlku plyšáky. Polštář dítě nebude potřebovat určitě do jednoho roku věku a nejméně do jeho tří let zapomeňte na polštáře, jaké mají dospělí, jsou pro malé děti příliš vysoké. Lepší je polštář nižší, který později umožní i spaní na bříšku bez nepřirozeného zakřivení páteře. Hutné peřiny rovněž nejsou vhodné, opět kvůli bezpečí, respektive riziku udušení. Ze stejného důvodu nemají v postýlce místo právě hračky všeho druhu, pozor na provázky, šňůrky a kabely například od dětského kolotoče. Postýlka by zkrátka měla být vybavena jen tím nejnutnějším, jak kvůli základnímu bezpečí, tak i kvůli tomu, že se třeba v textilních hračkách drží prach. Kromě matrace, prostěradla a deky můžete pořídit ještě polstrování na „žbrlení“ postýlky. Jinak v ní už není potřeba nic.

Textilní doplňky vybírejte takové, které lze snadno udržovat, prát na vyšší teploty (i potah matrace), kvalita provedení se kvůli častému praní vyplatí. Přírodní materiály jsou pro dítě samozřejmě skvělé. A ačkoli se již ví, že vývoj dítěte v přísně sterilním prostředí není pro jeho budoucí zdraví dobrou průpravou, jsou i případy, kdy je lepší volit materiály antibakteriální či antialergické.

ODBORNÍK RADÍ

JAK VYBRAT DĚTSKOU MATRACI

„Správná matrace by měla poskytovat dětské páteři a celému tělu dostatečnou oporu. Pokud je páteř dlouhodobě v nesprávné poloze, může u dětí docházet k jejímu špatnému vývoji. To může mít za následek přechodné, ale i trvalejší změny na páteři, které můžeme v dospělosti jen obtížně napravovat. Zaměřte se na správnou tloušťku matrace, aby se při zátěži neprohýbala, a také na její tvrdost. U dětí se obecně doporučuje vybírat matrace spíše tvrdší (na stupnici tvrdosti matrací od 1-5 je to 3 i více). Měkká matrace se například nedoporučuje u novorozenců, u kterých může také zvyšovat pravděpodobnost výskytu syndromu náhlého úmrtí. Důležitý je i kvalitní rošt, bez kterého ani sebelepší matrace nesplní svůj účel.“
MUDr. Michaela Tomanová,
primářka Rehabilitačního ústavu Brandýs nad Orlicí

A TEĎ POHODLÍ

Veškeré ostatní vybavení je otázkou vašeho i dětského pohodlí. Většinou máte na výběr. Budete dítě vozit v kočárku, nebo do prvních krůčků nosit v šátku a na rukou? Budete jej koupat ve vaničce, koupacím kbelíku, nebo v běžné vaně jen s koupací podložkou? Kojit na klíně, nebo na speciálním polštáři? Přebalovat na přebalovacím pultu s přihrádkami, na přebalovací podložce jen položené na komodě, nebo na dece na podlaze? Bude si hrát s dřevěnými kostkami, s nimiž si hrávala už babička, nebo pořídíte některou z moderních hraček, které šustí, vyluzují melodie, cinkají, štěkají…? Jak již zaznělo – odpovězte si na otázku, co je dobré pro dítě, co pro vás, zda je na to doma místo, případně peníze. A pak nakupujte, nejlépe u ověřených prodejců, dbejte opět na kvalitu výrobků, dodržování zásad ergonomie, praktičnost používání, snadnou údržbu a v poslední řadě i na design.

BEZPEČÍ, BEZPEČÍ, BEZPEČÍ!

To je pro dítě nejdůležitější. V prvních týdnech života, kdy dítě najdete tam, kam jej položíte, a za dobu, co jej nesledujete, nezmění polohu, jen si mává ručkama před očima, můžete získat pocit, že se nemůže nic stát. Omyl! Ani těsně po narození nenechávejte dítě bez dozoru! Žádné „Položím ho na přebalovací pult a jen si za roh skočím pro čistou plínku“! Takové odskočení totiž může končit tragicky. A s tím, jak se dítě začne hýbat více, musíte bezpečnostní opatření zvýšit a dozor zintenzivnit. Žádné ostré předměty (nůž i vidlička), hroty (pastelky, párátka), hrany (koš na krbové nářadí) v jeho blízkosti, žádné miniaturní předměty (korálky, magnety, mince), žádné chemikálie (čisticí prostředky, kosmetika, krémy na boty), žádné spotřebiče na dosah. Zaslepte zásuvky, na které dítě dosáhne, oblepte rohy nábytku dětskými chrániči, odstraňte ze stolů ubrusy, za které stačí zatáhnout a všechno se sype na zem a na dítě. Eliminujte skleněné doplňky, těžké předměty (komody, skříně, knihy, ale i třeba dekorativní sošky) zajistěte. Zabezpečte dveře místností i chladničky, přístup k oknům. Je to o neutuchající obezřetnosti.

Pozor třeba na hrnek s horkou kávou nebo vroucí polévku na plotně. Na vše dnes již existují jednoduchá a snadno dostupná řešení, která lze využít jen na dobu, než dítě zjistí, že u sporáku to pálí, z červeného kohoutku teče horká a okno může skřípnout prsty. Trh nabízí množství zarážek, pojistek například na okna a dveře, chráničů, nenahraditelná je ohrádka na schodiště nebo zábrana k již zmíněné plotně. Přibližně první čtyři roky, jak jistě potvrdí zkušené maminky, jsou zkrátka nejnáročnější. Ne že by poté nebezpečí a rizika, která dětem hrozí, zcela pominula, to se nestane nikdy. Ale v počátku života je dítě stoprocentně odkázáno na vás, vaši pozornost, předvídavost a připravenost ve vteřině zasáhnout.

DOBRÁ DĚTSKÁ HRAČKA

• je bezpečná, vyrobená z nezávadných materiálů, bez obsahu malých částic
• stupeň nebezpečí při používání hračky je přiměřený schopnostem dítěte (zejména pro hračky do věku 3 let dítěte)
• návody a označení hraček musí plně upozorňovat na nebezpečí
• je řádně označena (CE, věková skupina, návody k použití)
• je zajímavá pro dítě, počítá s jeho interakcí
• láká k hledání a nápaditosti, podporuje tvořivost a představivost
• je výzvou, ale ne příliš obtížnou – nevyvolává v dítěti frustraci
• lze ji použít opakovaně, je odolná a kvalitní

DŮVĚŘUJTE A PROVĚŘUJTE

Pomoci při nákupu dětského vybavení mohou nejrůznější certifikáty, doklady o atestech či jiných vlastnostech výrobků pro děti. Zde jen buďte obezřetní, existují známá a uznávaná označení či certifikáty jako například Česká kvalita, Öko-tex nebo GOTS (Global Organic Textile Standard), jiná jsou méně známá, přesto zaručují kvalitu, ale objevují se i případy, kdy „certifikát“ uváděný na obalu nemá žádnou hodnotu, nebo je dokonce falešný. Pokud váháte, není nic jednoduššího, než si informaci ověřit.

Text: Kateřina Nová
Foto: archiv firem

Datum vydání: 26. 11. 2017

Edit: Andrea Moudrá