Nápoje plné vitaminů

 

Také jste si oblíbili čerstvé ovocné či zeleninové šťávy? Pokud se staly součástí vašeho jídelníčku, pak se vyplatí pořídit si odšťavovač. Abyste vybrali ten správný, je třeba si uvědomit, co vlastně budete odšťavovat, v jakém množství a jak často.

Na každé ovoce a zeleninu se ale hodí jiný druh odšťavovače. Volit můžete mezi odstředivými a tlakovými odšťavovači a citrusovači.

NA TVRDÉ OVOCE A ZELENINU
Nejznámější a nejpoužívanější jsou u nás odstředivé odšťavovače, které šťávu od dužniny oddělí tak, že surovinu nejprve rozsekají na kousíčky, které rozprostřou na jemném sítě. Šťáva se pak získává pomocí odstředivé síly způsobené vysokými otáčkami. Odstředivé odšťavovače se vyrábějí s různým počtem otáček – obvykle od šesti do patnácti tisíc za minutu. Vysokorychlostní odstředivky jsou vhodné k získávání šťávy především z tvrdších surovin – kořenové zeleniny, tvrdších hrušek či jablek. S pomocí odstředivých odšťavovačů s menším počtem otáček můžeme sice odšťavňovat i citrusové plody, ale výtěžnost není vysoká. Pokud se tedy rozhodnete pro odstředivkový odšťavovač, dejte přednost přístroji se dvěma rychlostmi (nebo s plynule regulovanými otáčkami), abyste mohli odšťavňovat širší spektrum surovin. V každém případě počítejte s tím, že odstředivky si neporadí s listovou zeleninou nebo obilninami. Drobné plody, jako jahody, maliny a podobně, je lepší rozmixovat.

 

 

 

NA LISTY, OBILNINY, BOBULOVINY
Kdo si však chce pořídit pomocníka na získávání šťávy z bylinek, listových plodů nebo bobulovin či obilí, měl by se rozhodnout pro některý z tlakových odšťavovačů, které bez problémů vytěží i šťávu z měkkých plodů – jako jsou například melouny či citrusy. Výhodou tohoto typu odšťavovačů je rovněž to, že pracují s nižším počtem otáček, a proto šťáva méně oxiduje a ve srovnání se šťávou z odstředivek má delší životnost. Všechny tlakové odšťavovače nejsou stejné. Jednohřídelové s takzvaným šnekem surovinu nejdříve rozmělní, poté rozprostřou po stěně síta a vymačkají šťávu. Trh nabízí i dvouhřídelové provedení (twin gear) tlakových odšťavovačů, v nichž se ovoce či zelenina lisují tak, že se vloží mezi dvě soukolí pracující proti sobě. Tímto způsobem se získá ještě větší množství šťávy než ze šneku. Zpracováváte-li často větší množství tvrdé zeleniny nebo ovoce, osvědčí se vám třetí typ tlakového odšťavovače, a to hnětací, který oddělí šťávu od dužniny pomocí otočného nože. Nevýhodou tohoto typu odšťavovače je to, že pracuje s vyššími otáčkami, a tak se do šťávy dostane více vzduchu než v případě dvou předchozích.

Kolik stojí
Odstředivé – od 1000 do 10 000 Kč
Tlakové jednohřídelové – od 3000 Kč,
v manuálním provedení polovinu
Tlakové dvouhřídelové – od 10 000 Kč
Mechanické citrusovače – od 200 Kč
Citrusovače s rotujícím hrotem – od 500 Kč do 2000 Kč
Automatické citrusovače – od 6000 Kč

 

 

 

 

Jaký vybrat
Nejvíce se kupují odšťavovače odstředivého typu. Jaký vybrat? Odborníci doporučují zaměřit se na velikost vstupního otvoru a sílu motoru. Vstupní otvor by měl mít průměr alespoň 6,5 cm. Zajišťuje, že suroviny se nemusejí krájet na malé kousky. Aby se motor, když do něho vložíme celé kusy ovoce či zeleniny, nezpomalil, měl by mít příkon 800 až 900 W, což již zajistí dostatečný výkon.

 

 

NA CITRUSOVÉ PLODY
Kdo má rád výhradně šťávy z citrusových plodů, k výrobě džusů by si měl pořídit některý z citrusovačů. Vybírat můžeme z citrusovačů mechanických, které se vyrábějí i v designovém provedení, takže se mohou stát ozdobou kuchyně. Nevýhodou je jejich nižší účinnost, rameno páky by mělo být co nejbytelnější. Větší účinnost nabízejí citrusovače s rotujícím hrotem poháněným motorem. V rodinách, kde se džus vyrábí pravidelně a ve velkém, se již vyplatí pořídit si automatický citrusovač. Polovina citrusového plodu se do něho pouze vloží a pak již stačí spustit otočný hrot.

 

 

 

Datum vydání: 14. 5. 2015

Edit: Alena Vondráková